Nové číslo časopisu Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 161 (pdf).
Po delší době vývoje vyšla nativní linuxová verze virtuálního bubeníka MT-PowerDrumKit 2 ve formátu VST3. Mezi testovanými hosty jsou Reaper, Ardour, Bitwig a Carla.
Desktopové prostředí Budgie bylo vydáno ve verzi 10.10. Dokončena byla migrace z X11 na Wayland. Budgie 10 vstupuje do režimu údržby. Vývoj se přesouvá k Budgie 11. Dlouho se řešilo, v čem bude nové Budgie napsáno. Budgie 10 je postaveno nad GTK 3. Přemýšlelo se také nad přepsáním z GTK do EFL. Budgie 11 bude nakonec postaveno nad Qt 6.
OpenChaos.dev je 'samovolně se vyvíjející open source projekt' s nedefinovaným cílem. Každý týden mohou lidé hlasovat o návrzích (pull requestech), přičemž vítězný návrh se integruje do kódu projektu (repozitář na GitHubu). Hlasováním je možné změnit téměř vše, včetně tohoto pravidla. Hlasování končí vždy v neděli v 9:00 UTC.
Byl vydán Debian 13.3, tj. třetí opravná verze Debianu 13 s kódovým názvem Trixie a Debian 12.13, tj. třináctá opravná verze Debianu 12 s kódovým názvem Bookworm. Řešeny jsou především bezpečnostní problémy, ale také několik vážných chyb. Instalační média Debianu 13 a Debianu 12 lze samozřejmě nadále k instalaci používat. Po instalaci stačí systém aktualizovat.
Na stránkách Evropské komise, na portálu Podělte se o svůj názor, se lze do 3. února podělit o názor k iniciativě Evropské otevřené digitální ekosystémy řešící přístup EU k otevřenému softwaru.
Společnost Kagi stojící za stejnojmenným placeným vyhledávačem vydala (𝕏) alfa verzi linuxové verze (flatpak) svého proprietárního webového prohlížeče Orion.
Firma Bose se po tlaku uživatelů rozhodla, že otevře API svých chytrých reproduktorů SoundTouch, což umožní pokračovat v jejich používání i po plánovaném ukončení podpory v letošním roce. Pro ovládání také bude stále možné využívat oficiální aplikaci, ale už pouze lokálně bez cloudových služeb. Dokumentace API dostupná zde (soubor PDF).
Jiří Eischmann se v příspěvku na svém blogu rozepsal o open source AdGuard Home jako domácí ochraně nejen před reklamou. Adguard Home není plnohodnotným DNS resolverem, funguje jako DNS forwarder s možností filtrování. To znamená, že když přijme DNS dotaz, sám na něj neodpoví, ale přepošle ho na vybraný DNS server a odpovědi zpracovává a filtruje dle nastavených pravidel a následně posílá zpět klientům. Dá se tedy používat k blokování reklamy a škodlivých stránek a k rodičovské kontrole na úrovni DNS.
AI Claude Code od Anthropicu lépe rozumí frameworku Nette, tj. open source frameworku pro tvorbu webových aplikací v PHP. David Grudl napsal plugin Nette pro Claude Code.
Zdravím,
to by bylo hodně špatné, kdyby autor nemohl napsat, co si myslí, ne? Pokud bych tu třeba napsal nesmyslné pojednání o vlivu výskytu čápů na porodnost v Nizozemí, utloukli by mě místní čtenáři v diskusi argumenty. Ale to je asi tak všechno, co by se mi mělo stát.
Když odhlédnu od extrémních přípádů, nerad bych se dočkal toho, aby tu bylo zakázáno prezentovat vlastní názor. Byť třeba úplně scestný.


Viděl jsi někdy simulaci zatížení křižovatky při různém uspořádání?Takové simulace jsem viděl, kdysi jsem dokonce něco podobného řešil (tedy jen ve škole, v rámci předmětu Operační výzkum). Ovšem velice pochybuji o tom, že se takové simulace dělaly u naprosté většiny kruhových objezdů u nás.
Jen jezdíš autem a párkrát jsi přejel kruhák?Ano, právě tak. Jen bych to upřesnil - přes ten konkrétní kruhák (o kterém je řeč úplně na začátku) jsem jel cca 500x, a jezdil jsem tamtudy i dlouho před tím, než stál. Podobně i u mnoha jiných kruháků. Proto mohu srovnávat tamní situaci, a mj. i počty nehod, které jsem tam viděl, a jejich následky. Jinak co se týká k.o. Vítězné náměstí, tak se stačí podívat do policejních statistik - patří mezi nejnebezpečnější místa v Praze.
Což je ale není dáno ani tak tím, že je to kruhový objezd, ale hlavně tím, že tam navíc ze tří směrů jezdí tramvaje.
Typický výplod odborníka na všechno.To vaše je zase typický výplod debila.
))
Je zajímavé že ač linuxáci tak tu plácají všichni o všem....??? myslím, že s kruhovými objezdy se setkávají všichni i "linuxáci". Co se týká jejich problématiky, tak o ní může ledacos vědět i člověk užívající linux neb jej běžně používají i "odborníci" oborů dopravních a stavebních. Takže nechápu co se Ti na tom nezdá ...
Mimo to, kdyby tu byly jen blogy o Linuxu, nejméně polovina z nich by byla o tom, jak si někdo nainstaloval SuSE, pak přešel k Debianu a během toho připravoval Gentoo. (Abych to nějak ucelil, tak zbývá ještě pojednání o ikonách, flame KDE vs. GENTOO a popisy různých problémů pod Linem. Ale naštěstí i pár pozitivních blogpostů tu je.)
. Jen v Liberci u nádraží MHD se ten kruháč několikrát předělával. Pan architekt totiž zapomněl, že po silnici jezdí i auta, např. kamion se tam doslova zablokoval. Kruhový objezd ano, ale ne takové paskvily. A co říkáte přechodům pro chodce hned na výjezdu z objezdu? Taky pěkný paskvil.
On totiž semafor stojí údajně skoro stejně a navíc chce údržbu. Jestli se pletu, tak mě opravte, ale jak jsem koupil, tak prodávám.
* Snížení průchodnosti.Prokazatelna blbost.
* Problém dominantního směru.Opet prokazatelna blbost.
* Malé objezdy jsou špatně průjezdné pro delší vozidla.Takovy objezd tam nema co delat, minimalni rozmery kruhoveho objezdu jsou normovany tak, aby k tomuto nedochazelo.
* Nehoda uvnitř objezdu zablokuje dopravu.No, tohle snad ani nestoji za komentar.
Obojí jsem na několika kruháčích zažil. Měly pár vlastností společných:* Snížení průchodnosti.Prokazatelna blbost.* Problém dominantního směru.Opet prokazatelna blbost.
* Malé objezdy jsou špatně průjezdné pro delší vozidla.Takovy objezd tam nema co delat, minimalni rozmery kruhoveho objezdu jsou normovany tak, aby k tomuto nedochazelo.

Záleží na tvaru a velikosti. Pokud jsou tam 2 a více pruhů nebo je naopak kruháč malý, tak je IMO úplné zablokování dopravy nepravděpodobné.* Nehoda uvnitř objezdu zablokuje dopravu.No, tohle snad ani nestoji za komentar.
Normy (nejen) ve stavebnictví nejsou závaznéTo není tak úplně pravda. Nemalá část stavebních norem závazná je. Kromě toho, na každou stavbu úřad vyžaduje množství posudků od kdekoho, takže i když třeba něco není přímo nařízeno, musí příslušný posudek vyznít kladně.
Dopravní stavby jsou oblast největších kompromisů ve stavebnictví.To je bohužel pravda. A mám také pocit, že se v této oblasti nejvíc projektuje od zeleného stolu, bez dostatečné přítomnosti projektanta na místě samém. Jinak by těžko vznikala zvěrstva typu nebezpečného místa na obchvatu Plzně na D5, nebo teď nově na obchvatu Levína u nájezdu na D11.
Prokazatelna blbost. ... Opet prokazatelna blbost.Jestli je to prokazatelné, tak bych chtěl vidět důkazy. Např. pro tento kruhový objezd (na odbočce k Baumaxu a Intersparu).
Takovy objezd tam nema co delat, minimalni rozmery kruhoveho objezdu jsou normovany tak, aby k tomuto nedochazelo.Jedna věc je teorie, druhá praxe. Pokud bylo vydáno jak stavební povolení, tak kolaudační rozhodnutí, potom:
Tiskni
Sdílej: