Microsoft na GitHubu zveřejnil zdrojový kód projektu LiteBox, jedná se o 'knihovní operační systém' (library OS) zaměřený na bezpečnost, využívající systémovou architekturu LVBS k ochraně jádra před útoky z uživatelského prostoru. LiteBox je napsán v Rustu a uvolněný pod licencí MIT. Projekt je teprve v rané fázi vývoje.
BreezyBox je open-source shell a virtuální terminál pro populární jednočip ESP32. Nabízí základní unixové příkazy, sledování aktuálního pracovního adresáře (CWD), jednoduchý instalátor a spouštěč aplikací v podobě ELF binárních souborů, zabudovaný HTTP server nebo třeba ovládání WiFi - ukázka použití coby 'malého osobního počítače'. Ačkoliv je BreezyBox inspirovaný BusyBoxem, oproti němu má tento projekt několik externích závislostí, zejména na ESP-IDF SDK. BreezyBox je dostupný pod licencí MIT.
Byl představen cross-assembler xa.sh, napsaný čistě v Bourne shell skriptu. Tento nástroj umožňuje zpracovávat assemblerový kód pro Intel 8080, přičemž je možné snadno přidat podporu i pro další architektury, například 6502 a 6809. Skript využívá pouze různé běžné unixové příkazy jako jsou awk, sed nebo printf. Skript si lze stáhnout z GitHubového repozitáře projektu.
Byla představena nová verze modelu Claude Opus 4.6 od společnosti Anthropic. Jako demonstraci možností Anthropic využil 16 agentů Claude Opus 4.6 k vytvoření kompilátoru jazyka C, napsaného v programovacím jazyce Rust. Claude pracoval téměř autonomně, projekt trval zhruba dva týdny a náklady činily přibližně 20 000 dolarů. Výsledkem je fungující kompilátor o 100 000 řádcích kódu, jehož zdrojový kód je volně dostupný na GitHubu pod licencí Creative Commons.
Kultovní britský seriál The IT Crowd (Ajťáci) oslavil dvacáté výročí svého prvního vysílání. Sitcom o dvou sociálně nemotorných pracovnících a jejich nadřízené zaujal diváky svým humorem a ikonickými hláškami. Seriál, který debutoval v roce 2006, si i po dvou dekádách udržuje silnou fanouškovskou základnu a pravidelně se objevuje v seznamech nejlepších komedií své doby. Nedávné zatčení autora seriálu Grahama Linehana za hatecrime však vyvolává otázku, jestli by tento sitcom v současné Velké Británii vůbec vznikl.
Společnost JetBrains oznámila, že počínaje verzí 2026.1 budou IDE založená na IntelliJ ve výchozím nastavení používat Wayland.
Společnost SpaceX amerického miliardáře Elona Muska podala žádost o vypuštění jednoho milionu satelitů na oběžnou dráhu kolem Země, odkud by pomohly zajistit provoz umělé inteligence (AI) a zároveň šetřily pozemské zdroje. Zatím se ale neví, kdy by se tak mělo stát. V žádosti Federální komisi pro spoje (FCC) se píše, že orbitální datová centra jsou nejúspornějším a energeticky nejúčinnějším způsobem, jak uspokojit rostoucí poptávku po
… více »Byla vydána nová verze 2.53.0 distribuovaného systému správy verzí Git. Přispělo 70 vývojářů, z toho 21 nových. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Spolek OpenAlt zve příznivce otevřených řešení a přístupu na 216. sraz, který proběhne v pátek 20. února od 18:00 v Red Hat Labu (místnost Q304) na Fakultě informačních technologií VUT v Brně na ulici Božetěchova 1/2. Tématem srazu bude komunitní komunikační síť MeshCore. Jindřich Skácel představí, co je to MeshCore, předvede nejrůznější klientské zařízení a ukáže, jak v praxi vypadá nasazení vlastního repeateru.
Byla vydána nová major verze 9.0 multiplatformní digitální pracovní stanice pro práci s audiem (DAW) Ardour. Přehled novinek, vylepšení a oprav v poznámkách k vydání.
S tim odškrtnutým zadáním mi to taky tak přijde, jsou takoé neprůrazné.
Jelikož silně používám Kilometrickou banku, tak mne nutnost kupovat lístky nepostihuje, s výjimkou místenek. Teď se dokonce dá i platit (minimálně na Hlaváku v Praze) kartou, čili je to ještě pohodlnější a příjemnější.
Se situací ČD to ale je trochu složitější - musí třeba platit silniční daň za naftu, čili kdo ví, jaké lobby se v tom vyskytují.
No, spíš, zkus si tam vůbec koupit jízdenku. Občas to není jednoduchý úkol.
Kde jsou problémy s lístkama, tak tam si je kupuju (mám) rovnou zpáteční.
role: Nadace Dagmar a Vaclava Havlovych VIZE 97 address: Vorsilska 10 address: Praha 1 address: 110 00 address: The Czech Republic
Ale jinak ten webík s textama je super, to se musí nechat.
No ale s tou průměrnou rychlostí - jezdím pravidelně rychlíkem, který trasu 100km ujede za 1h40min - průměr je cca 60km/h - to se IMHO dá snadno překonat i s parní lokomotivou.
(s parní lokomotivou se dá jet klidně dost rychle, záleží na tom jakou) Ale jestli do toho počítáš i čekání ve stanicích a podobné?
)
Zpátky k parní lokomotivě - dneska by asi normální vlak neporazila - z důvodů uvedených výše.
Asi před měsícem jsem četl na idnes, že v ústeckém kraji (asi, možná v královéhradeckém, už nevím) ČD nevyhrály konkurz na provozování regionálních spojů - budou tam jezdit vlaky nějaké jiné společnosti.
(je fakt, že občas se zaměstnanci ČD pokouší tohle zbytečné čekání odbourat, ale pozůstalí to pak těžko nesou
) Pak je taky třeba vzít v úvahu, že na sebe ty vlaky nějak navazují.
...že se čeká na protijedoucí vlakTo znamená, že jsou jízdní řády naprd (každejch pár kilometrů je nějaká stanice, kde se můžou dva vlaky vyhnout a nezdržovat se) nebo někdo není schopnej je dodržet.
ale přeci jen bych v tomhle případě raději respektoval, že je tam jenom jedna kolejMám tu zkušenost, že největší zpoždění se nabírá na úseku, kde jsou koleje dvě.
Pak je taky třeba vzít v úvahu, že na sebe ty vlaky nějak navazují....a z toho vyplývají takové absurdity, jako že rychlík nebo expres čeká na příjezd osobáku, kdežto když má rychlík zpoždění, tak mi osobák ujede. (Asi toho nechám, čím víc přemýšlím na tímhle tématem, tím víc mi stoupá krevní tlak
)
Sice jenom výjimečně, ale přeci
Taky mi to přijde trochu divné, ale na druhou stranu nevím jak to řešit líp.
Mám doma ještě krabici s nějakýma TT kolejema, výhybkama, vagónkama, mašinkama a takovými skvosty jako ručně lepené baráčky a to všechno (až na ty baráčky) made in DDR, jak taky jinak
A stejně mi ještě nic nestačilo ujet
Taky mě to s těma autobusama docela překvapuje. A pozorovat organizaci na nádráží je skvělá zábava. Jeden maník tam běhá a shání mašinu aby moh odtáhnout nějaké vagóny, další se pídí po nějakém vlaku co má přijet a báby co tam prodávají jízdenky sedí někde vzadu a drbou o pěstování ředkviček.
Mimochodem se mi povedlo zformulovat ohledně zpoždění jedno pravidlo: ,,Nejhorší na zpoždění není možnost, že něco nestihnete a přijdete pozdě, ale reptající důchodci.``
Jsem rád, že jsi pochopil jemný půvab Českých drah. Krom zmíněného, mám stovky nádherných zážitků! Třeba, když se na jednom venkovském nádraží po mém dotazu paní výpravčí zahleděla na koleje směrem k místu, kde se v nekonečnu protínal a pravila : "Ještě nejede!" Na moji žádost o upřesnění (spěchal jsem, je to špatné, ale stane se) svolala takový malý sněm z vyhybkářky, posunovače..a nebo co to bylo... dali hlavy dohromady: "Dneska jede Lojza... ale on bude čekat na Vlastu.. néé, ona mu zahybá, bude spěchat" Nakonec se rada usnesla na čase v jízdním řádu + třicet minut. A opravdu!
Zdenek
Anebo další skvělá věc je, když u toho motoráku klekne motor (častý případ). Pak se vezme klasická lokomotiva (= cca 80 tun váhy) a ta těch pár cestujících táhne/tlačí třeba 50 km. Velmi efektivní
Já tedy rozhodně nechápu podle jakého klíče se nasazuje technika. No, většinou je to tedy na první pohled jediný klíč -- zbastlit ty vlaky aby aspoň na každý připadla jedna funkční mašina (jakákoliv) a nějaký ten vagón (stejné kritérium)
Zatím se jim to s vypětím sil daří
Ale občas je to zajímavý pohled co zase vyhrabali za šrot
Není pak už vůbec k divení, že na hlavní trati se producíruje rychlík tažený nějakou posunovací lokomotivou s dvěma motoráčkovýma vagónama
Je to trochu divné Já tedy rozhodně nechápu podle jakého klíče se nasazuje technika.Že...?
když je náhodou z čeho vybíratJo, taky by mě zajímal algoritmus výběru lokomotiv. Jestli je to round-robin, least-recently used, náhodný/pseudonáhodný výběr, nebo jestli má každý strojvůdce svou favoritku. Totéž u vagonů
Anebo další skvělá věc je, když u toho motoráku klekne motor (častý případ). Pak se vezme klasická lokomotiva (= cca 80 tun váhy) a ta těch pár cestujících táhne/tlačí třeba 50 km. Velmi efektivníTak že by tedy cestující vystoupili a tlačili ? Taky by mohli zbytek dojít. Nebo jak by si to řešil ?
Jasně, že lze.
Tiskni
Sdílej: