Nové číslo časopisu Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 163 (pdf).
Eric Lengyel dobrovolně uvolnil jako volné dílo svůj patentovaný algoritmus Slug. Algoritmus vykresluje text a vektorovou grafiku na GPU přímo z dat Bézierových křivek, aniž by využíval texturové mapy obsahující jakékoli předem vypočítané nebo uložené obrázky a počítá přesné pokrytí pro ostré a škálovatelné zobrazení písma, referenční ukázka implementace v HLSL shaderech je na GitHubu. Slug je volným dílem od 17. března letošního
… více »Sashiko (GitHub) je open source automatizovaný systém pro revizi kódu linuxového jádra. Monitoruje veřejné mailing listy a hodnotí navrhované změny pomocí umělé inteligence. Výpočetní zdroje a LLM tokeny poskytuje Google.
Cambalache, tj. RAD (rapid application development) nástroj pro GTK 4 a GTK 3, dospěl po pěti letech vývoje do verze 1.0. Instalovat jej lze i z Flathubu.
KiCad (Wikipedie), sada svobodných softwarových nástrojů pro počítačový návrh elektronických zařízení (EDA), byl vydán v nové major verzi 10.0.0 (𝕏). Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Letošní Turingovou cenu (2025 ACM A.M. Turing Award, Nobelova cena informatiky) získali Charles H. Bennett a Gilles Brassard za základní přínosy do oboru kvantové informatiky, které převrátily pojetí bezpečné neprolomitelné komunikace a výpočetní techniky. Jejich protokol BB84 z roku 1984 umožnil fyzikálně zaručený bezpečný přenos šifrovacích klíčů, zatímco jejich práce o kvantové teleportaci položila teoretické základy pro budoucí kvantový internet. Jejich práce spojila fyziku s informatikou a ovlivnila celou generaci vědců.
Firefox 149 dostupný od 24. března přinese bezplatnou vestavěnou VPN s 50 GB přenesených dat měsíčně (s CZ a SK se zatím nepočítá) a zobrazení dvou webových stránek vedle sebe v jednom panelu (split view). Firefox Labs 149 umožní přidat poznámky k panelům (tab notes, videoukázka).
Byla vydána nová stabilní verze 7.9 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 146. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
Dle plánu byla vydána Opera GX pro Linux. Ke stažení je .deb i .rpm. V plánu je flatpak. Opera GX je webový prohlížeč zaměřený na hráče počítačových her.
GNUnet (Wikipedie) byl vydán v nové major verzi 0.27.0. Jedná se o framework pro decentralizované peer-to-peer síťování, na kterém je postavena řada aplikací.
S tim odškrtnutým zadáním mi to taky tak přijde, jsou takoé neprůrazné.
Jelikož silně používám Kilometrickou banku, tak mne nutnost kupovat lístky nepostihuje, s výjimkou místenek. Teď se dokonce dá i platit (minimálně na Hlaváku v Praze) kartou, čili je to ještě pohodlnější a příjemnější.
Se situací ČD to ale je trochu složitější - musí třeba platit silniční daň za naftu, čili kdo ví, jaké lobby se v tom vyskytují.
No, spíš, zkus si tam vůbec koupit jízdenku. Občas to není jednoduchý úkol.
Kde jsou problémy s lístkama, tak tam si je kupuju (mám) rovnou zpáteční.
role: Nadace Dagmar a Vaclava Havlovych VIZE 97 address: Vorsilska 10 address: Praha 1 address: 110 00 address: The Czech Republic
Ale jinak ten webík s textama je super, to se musí nechat.
No ale s tou průměrnou rychlostí - jezdím pravidelně rychlíkem, který trasu 100km ujede za 1h40min - průměr je cca 60km/h - to se IMHO dá snadno překonat i s parní lokomotivou.
(s parní lokomotivou se dá jet klidně dost rychle, záleží na tom jakou) Ale jestli do toho počítáš i čekání ve stanicích a podobné?
)
Zpátky k parní lokomotivě - dneska by asi normální vlak neporazila - z důvodů uvedených výše.
Asi před měsícem jsem četl na idnes, že v ústeckém kraji (asi, možná v královéhradeckém, už nevím) ČD nevyhrály konkurz na provozování regionálních spojů - budou tam jezdit vlaky nějaké jiné společnosti.
(je fakt, že občas se zaměstnanci ČD pokouší tohle zbytečné čekání odbourat, ale pozůstalí to pak těžko nesou
) Pak je taky třeba vzít v úvahu, že na sebe ty vlaky nějak navazují.
...že se čeká na protijedoucí vlakTo znamená, že jsou jízdní řády naprd (každejch pár kilometrů je nějaká stanice, kde se můžou dva vlaky vyhnout a nezdržovat se) nebo někdo není schopnej je dodržet.
ale přeci jen bych v tomhle případě raději respektoval, že je tam jenom jedna kolejMám tu zkušenost, že největší zpoždění se nabírá na úseku, kde jsou koleje dvě.
Pak je taky třeba vzít v úvahu, že na sebe ty vlaky nějak navazují....a z toho vyplývají takové absurdity, jako že rychlík nebo expres čeká na příjezd osobáku, kdežto když má rychlík zpoždění, tak mi osobák ujede. (Asi toho nechám, čím víc přemýšlím na tímhle tématem, tím víc mi stoupá krevní tlak
)
Sice jenom výjimečně, ale přeci
Taky mi to přijde trochu divné, ale na druhou stranu nevím jak to řešit líp.
Mám doma ještě krabici s nějakýma TT kolejema, výhybkama, vagónkama, mašinkama a takovými skvosty jako ručně lepené baráčky a to všechno (až na ty baráčky) made in DDR, jak taky jinak
A stejně mi ještě nic nestačilo ujet
Taky mě to s těma autobusama docela překvapuje. A pozorovat organizaci na nádráží je skvělá zábava. Jeden maník tam běhá a shání mašinu aby moh odtáhnout nějaké vagóny, další se pídí po nějakém vlaku co má přijet a báby co tam prodávají jízdenky sedí někde vzadu a drbou o pěstování ředkviček.
Mimochodem se mi povedlo zformulovat ohledně zpoždění jedno pravidlo: ,,Nejhorší na zpoždění není možnost, že něco nestihnete a přijdete pozdě, ale reptající důchodci.``
Jsem rád, že jsi pochopil jemný půvab Českých drah. Krom zmíněného, mám stovky nádherných zážitků! Třeba, když se na jednom venkovském nádraží po mém dotazu paní výpravčí zahleděla na koleje směrem k místu, kde se v nekonečnu protínal a pravila : "Ještě nejede!" Na moji žádost o upřesnění (spěchal jsem, je to špatné, ale stane se) svolala takový malý sněm z vyhybkářky, posunovače..a nebo co to bylo... dali hlavy dohromady: "Dneska jede Lojza... ale on bude čekat na Vlastu.. néé, ona mu zahybá, bude spěchat" Nakonec se rada usnesla na čase v jízdním řádu + třicet minut. A opravdu!
Zdenek
Anebo další skvělá věc je, když u toho motoráku klekne motor (častý případ). Pak se vezme klasická lokomotiva (= cca 80 tun váhy) a ta těch pár cestujících táhne/tlačí třeba 50 km. Velmi efektivní
Já tedy rozhodně nechápu podle jakého klíče se nasazuje technika. No, většinou je to tedy na první pohled jediný klíč -- zbastlit ty vlaky aby aspoň na každý připadla jedna funkční mašina (jakákoliv) a nějaký ten vagón (stejné kritérium)
Zatím se jim to s vypětím sil daří
Ale občas je to zajímavý pohled co zase vyhrabali za šrot
Není pak už vůbec k divení, že na hlavní trati se producíruje rychlík tažený nějakou posunovací lokomotivou s dvěma motoráčkovýma vagónama
Je to trochu divné Já tedy rozhodně nechápu podle jakého klíče se nasazuje technika.Že...?
když je náhodou z čeho vybíratJo, taky by mě zajímal algoritmus výběru lokomotiv. Jestli je to round-robin, least-recently used, náhodný/pseudonáhodný výběr, nebo jestli má každý strojvůdce svou favoritku. Totéž u vagonů
Anebo další skvělá věc je, když u toho motoráku klekne motor (častý případ). Pak se vezme klasická lokomotiva (= cca 80 tun váhy) a ta těch pár cestujících táhne/tlačí třeba 50 km. Velmi efektivníTak že by tedy cestující vystoupili a tlačili ? Taky by mohli zbytek dojít. Nebo jak by si to řešil ?
Jasně, že lze.
Tiskni
Sdílej: