Nové číslo časopisu Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 161 (pdf).
Po delší době vývoje vyšla nativní linuxová verze virtuálního bubeníka MT-PowerDrumKit 2 ve formátu VST3. Mezi testovanými hosty jsou Reaper, Ardour, Bitwig a Carla.
Desktopové prostředí Budgie bylo vydáno ve verzi 10.10. Dokončena byla migrace z X11 na Wayland. Budgie 10 vstupuje do režimu údržby. Vývoj se přesouvá k Budgie 11. Dlouho se řešilo, v čem bude nové Budgie napsáno. Budgie 10 je postaveno nad GTK 3. Přemýšlelo se také nad přepsáním z GTK do EFL. Budgie 11 bude nakonec postaveno nad Qt 6.
OpenChaos.dev je 'samovolně se vyvíjející open source projekt' s nedefinovaným cílem. Každý týden mohou lidé hlasovat o návrzích (pull requestech), přičemž vítězný návrh se integruje do kódu projektu (repozitář na GitHubu). Hlasováním je možné změnit téměř vše, včetně tohoto pravidla. Hlasování končí vždy v neděli v 9:00 UTC.
Byl vydán Debian 13.3, tj. třetí opravná verze Debianu 13 s kódovým názvem Trixie a Debian 12.13, tj. třináctá opravná verze Debianu 12 s kódovým názvem Bookworm. Řešeny jsou především bezpečnostní problémy, ale také několik vážných chyb. Instalační média Debianu 13 a Debianu 12 lze samozřejmě nadále k instalaci používat. Po instalaci stačí systém aktualizovat.
Na stránkách Evropské komise, na portálu Podělte se o svůj názor, se lze do 3. února podělit o názor k iniciativě Evropské otevřené digitální ekosystémy řešící přístup EU k otevřenému softwaru.
Společnost Kagi stojící za stejnojmenným placeným vyhledávačem vydala (𝕏) alfa verzi linuxové verze (flatpak) svého proprietárního webového prohlížeče Orion.
Firma Bose se po tlaku uživatelů rozhodla, že otevře API svých chytrých reproduktorů SoundTouch, což umožní pokračovat v jejich používání i po plánovaném ukončení podpory v letošním roce. Pro ovládání také bude stále možné využívat oficiální aplikaci, ale už pouze lokálně bez cloudových služeb. Dokumentace API dostupná zde (soubor PDF).
Jiří Eischmann se v příspěvku na svém blogu rozepsal o open source AdGuard Home jako domácí ochraně nejen před reklamou. Adguard Home není plnohodnotným DNS resolverem, funguje jako DNS forwarder s možností filtrování. To znamená, že když přijme DNS dotaz, sám na něj neodpoví, ale přepošle ho na vybraný DNS server a odpovědi zpracovává a filtruje dle nastavených pravidel a následně posílá zpět klientům. Dá se tedy používat k blokování reklamy a škodlivých stránek a k rodičovské kontrole na úrovni DNS.
AI Claude Code od Anthropicu lépe rozumí frameworku Nette, tj. open source frameworku pro tvorbu webových aplikací v PHP. David Grudl napsal plugin Nette pro Claude Code.
S tim odškrtnutým zadáním mi to taky tak přijde, jsou takoé neprůrazné.
Jelikož silně používám Kilometrickou banku, tak mne nutnost kupovat lístky nepostihuje, s výjimkou místenek. Teď se dokonce dá i platit (minimálně na Hlaváku v Praze) kartou, čili je to ještě pohodlnější a příjemnější.
Se situací ČD to ale je trochu složitější - musí třeba platit silniční daň za naftu, čili kdo ví, jaké lobby se v tom vyskytují.
No, spíš, zkus si tam vůbec koupit jízdenku. Občas to není jednoduchý úkol.
Kde jsou problémy s lístkama, tak tam si je kupuju (mám) rovnou zpáteční.
role: Nadace Dagmar a Vaclava Havlovych VIZE 97 address: Vorsilska 10 address: Praha 1 address: 110 00 address: The Czech Republic
Ale jinak ten webík s textama je super, to se musí nechat.
No ale s tou průměrnou rychlostí - jezdím pravidelně rychlíkem, který trasu 100km ujede za 1h40min - průměr je cca 60km/h - to se IMHO dá snadno překonat i s parní lokomotivou.
(s parní lokomotivou se dá jet klidně dost rychle, záleží na tom jakou) Ale jestli do toho počítáš i čekání ve stanicích a podobné?
)
Zpátky k parní lokomotivě - dneska by asi normální vlak neporazila - z důvodů uvedených výše.
Asi před měsícem jsem četl na idnes, že v ústeckém kraji (asi, možná v královéhradeckém, už nevím) ČD nevyhrály konkurz na provozování regionálních spojů - budou tam jezdit vlaky nějaké jiné společnosti.
(je fakt, že občas se zaměstnanci ČD pokouší tohle zbytečné čekání odbourat, ale pozůstalí to pak těžko nesou
) Pak je taky třeba vzít v úvahu, že na sebe ty vlaky nějak navazují.
...že se čeká na protijedoucí vlakTo znamená, že jsou jízdní řády naprd (každejch pár kilometrů je nějaká stanice, kde se můžou dva vlaky vyhnout a nezdržovat se) nebo někdo není schopnej je dodržet.
ale přeci jen bych v tomhle případě raději respektoval, že je tam jenom jedna kolejMám tu zkušenost, že největší zpoždění se nabírá na úseku, kde jsou koleje dvě.
Pak je taky třeba vzít v úvahu, že na sebe ty vlaky nějak navazují....a z toho vyplývají takové absurdity, jako že rychlík nebo expres čeká na příjezd osobáku, kdežto když má rychlík zpoždění, tak mi osobák ujede. (Asi toho nechám, čím víc přemýšlím na tímhle tématem, tím víc mi stoupá krevní tlak
)
Sice jenom výjimečně, ale přeci
Taky mi to přijde trochu divné, ale na druhou stranu nevím jak to řešit líp.
Mám doma ještě krabici s nějakýma TT kolejema, výhybkama, vagónkama, mašinkama a takovými skvosty jako ručně lepené baráčky a to všechno (až na ty baráčky) made in DDR, jak taky jinak
A stejně mi ještě nic nestačilo ujet
Taky mě to s těma autobusama docela překvapuje. A pozorovat organizaci na nádráží je skvělá zábava. Jeden maník tam běhá a shání mašinu aby moh odtáhnout nějaké vagóny, další se pídí po nějakém vlaku co má přijet a báby co tam prodávají jízdenky sedí někde vzadu a drbou o pěstování ředkviček.
Mimochodem se mi povedlo zformulovat ohledně zpoždění jedno pravidlo: ,,Nejhorší na zpoždění není možnost, že něco nestihnete a přijdete pozdě, ale reptající důchodci.``
Jsem rád, že jsi pochopil jemný půvab Českých drah. Krom zmíněného, mám stovky nádherných zážitků! Třeba, když se na jednom venkovském nádraží po mém dotazu paní výpravčí zahleděla na koleje směrem k místu, kde se v nekonečnu protínal a pravila : "Ještě nejede!" Na moji žádost o upřesnění (spěchal jsem, je to špatné, ale stane se) svolala takový malý sněm z vyhybkářky, posunovače..a nebo co to bylo... dali hlavy dohromady: "Dneska jede Lojza... ale on bude čekat na Vlastu.. néé, ona mu zahybá, bude spěchat" Nakonec se rada usnesla na čase v jízdním řádu + třicet minut. A opravdu!
Zdenek
Anebo další skvělá věc je, když u toho motoráku klekne motor (častý případ). Pak se vezme klasická lokomotiva (= cca 80 tun váhy) a ta těch pár cestujících táhne/tlačí třeba 50 km. Velmi efektivní
Já tedy rozhodně nechápu podle jakého klíče se nasazuje technika. No, většinou je to tedy na první pohled jediný klíč -- zbastlit ty vlaky aby aspoň na každý připadla jedna funkční mašina (jakákoliv) a nějaký ten vagón (stejné kritérium)
Zatím se jim to s vypětím sil daří
Ale občas je to zajímavý pohled co zase vyhrabali za šrot
Není pak už vůbec k divení, že na hlavní trati se producíruje rychlík tažený nějakou posunovací lokomotivou s dvěma motoráčkovýma vagónama
Je to trochu divné Já tedy rozhodně nechápu podle jakého klíče se nasazuje technika.Že...?
když je náhodou z čeho vybíratJo, taky by mě zajímal algoritmus výběru lokomotiv. Jestli je to round-robin, least-recently used, náhodný/pseudonáhodný výběr, nebo jestli má každý strojvůdce svou favoritku. Totéž u vagonů
Anebo další skvělá věc je, když u toho motoráku klekne motor (častý případ). Pak se vezme klasická lokomotiva (= cca 80 tun váhy) a ta těch pár cestujících táhne/tlačí třeba 50 km. Velmi efektivníTak že by tedy cestující vystoupili a tlačili ? Taky by mohli zbytek dojít. Nebo jak by si to řešil ?
Jasně, že lze.
Tiskni
Sdílej: