Vývojáři open source operačního systému ReactOS (Wikipedie), jehož cílem je kompletní binární kompatibilita s aplikacemi a ovladači pro Windows, se na síti 𝕏 pochlubili, že ReactOS zvládne počítačovou hru Half-Life.
Byla vydána nová verze 4.8 multiplatformního integrovaného vývojového prostředí (IDE) pro rychlý vývoj aplikaci (RAD) ve Free Pascalu Lazarus (Wikipedie). Využíván je Free Pascal Compiler (FPC) 3.2.2.
Apple container dospěl do verze 1.0.0. Jedná se o open source nástroj pro spouštění linuxových kontejnerů na macOS postavený nad containerization. Napsaný je v programovacím jazyce Swift a optimalizovaný pro Apple silicon.
Bylo vydáno Eclipse IDE 2026-06 aneb Eclipse 4.40. Představení novinek tohoto integrovaného vývojového prostředí také na YouTube.
Asterinas (GitHub) je v Rustu napsané jádro operačního systému poskytující s jádrem Linux kompatibilní ABI. Vydána byla verze 0.18.0. První distribucí postavenou nad jádrem Asterinas je Asterinas NixOS. Nejedná se o oficiální projekt NixOS a nemá nic společného s NixOS Foundation.
Podrobně byla rozebrána kritická zranitelnost v nf_tables (CVE-2026-23111). Další lokální eskalace práv na Linuxu. V upstreamu byla zranitelnost již v únoru opravena. Ve zdrojovém kódu stačilo odstranit 1 vykřičník.
Evropská komise (EK) nařídila americké společnosti Meta, že musí znovu umožnit bezplatný přístup konkurenčním obecně zaměřeným asistentům umělé inteligence (AI) k WhatsAppu a tento přístup musí zachovat až do ukončení antimonopolního šetření. Opatření je dočasné a má zabránit vážnému a nevratnému poškození konkurence na rychle rostoucím trhu s obecnými AI asistenty. Meta uvedla, že se proti rozhodnutí odvolá.
Společnost Anthropic představila AI modely Claude Fable 5 a Claude Mythos 5. Claude Fable 5 je první model třídy Mythos určený pro běžné použití.
Byla vydána nová stabilní verze 3.24.0, tj. první z nové řady 3.24, minimalistické linuxové distribuce zaměřené na bezpečnost Alpine Linux (Wikipedie) postavené na standardní knihovně jazyka C musl libc a BusyBoxu. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Na čem pracují vývojáři v Rustu napsaného mikrokernelového unixového operačního systému Redox OS (Wikipedie)? Byl publikován přehled vývoje za květen. Vypíchnout lze nový scheduler EEVDF nebo port desktopového prostředí Xfce na Redox OS.
S tim odškrtnutým zadáním mi to taky tak přijde, jsou takoé neprůrazné.
Jelikož silně používám Kilometrickou banku, tak mne nutnost kupovat lístky nepostihuje, s výjimkou místenek. Teď se dokonce dá i platit (minimálně na Hlaváku v Praze) kartou, čili je to ještě pohodlnější a příjemnější.
Se situací ČD to ale je trochu složitější - musí třeba platit silniční daň za naftu, čili kdo ví, jaké lobby se v tom vyskytují.
No, spíš, zkus si tam vůbec koupit jízdenku. Občas to není jednoduchý úkol.
Kde jsou problémy s lístkama, tak tam si je kupuju (mám) rovnou zpáteční.
role: Nadace Dagmar a Vaclava Havlovych VIZE 97 address: Vorsilska 10 address: Praha 1 address: 110 00 address: The Czech Republic
Ale jinak ten webík s textama je super, to se musí nechat.
No ale s tou průměrnou rychlostí - jezdím pravidelně rychlíkem, který trasu 100km ujede za 1h40min - průměr je cca 60km/h - to se IMHO dá snadno překonat i s parní lokomotivou.
(s parní lokomotivou se dá jet klidně dost rychle, záleží na tom jakou) Ale jestli do toho počítáš i čekání ve stanicích a podobné?
)
Zpátky k parní lokomotivě - dneska by asi normální vlak neporazila - z důvodů uvedených výše.
Asi před měsícem jsem četl na idnes, že v ústeckém kraji (asi, možná v královéhradeckém, už nevím) ČD nevyhrály konkurz na provozování regionálních spojů - budou tam jezdit vlaky nějaké jiné společnosti.
(je fakt, že občas se zaměstnanci ČD pokouší tohle zbytečné čekání odbourat, ale pozůstalí to pak těžko nesou
) Pak je taky třeba vzít v úvahu, že na sebe ty vlaky nějak navazují.
...že se čeká na protijedoucí vlakTo znamená, že jsou jízdní řády naprd (každejch pár kilometrů je nějaká stanice, kde se můžou dva vlaky vyhnout a nezdržovat se) nebo někdo není schopnej je dodržet.
ale přeci jen bych v tomhle případě raději respektoval, že je tam jenom jedna kolejMám tu zkušenost, že největší zpoždění se nabírá na úseku, kde jsou koleje dvě.
Pak je taky třeba vzít v úvahu, že na sebe ty vlaky nějak navazují....a z toho vyplývají takové absurdity, jako že rychlík nebo expres čeká na příjezd osobáku, kdežto když má rychlík zpoždění, tak mi osobák ujede. (Asi toho nechám, čím víc přemýšlím na tímhle tématem, tím víc mi stoupá krevní tlak
)
Sice jenom výjimečně, ale přeci
Taky mi to přijde trochu divné, ale na druhou stranu nevím jak to řešit líp.
Mám doma ještě krabici s nějakýma TT kolejema, výhybkama, vagónkama, mašinkama a takovými skvosty jako ručně lepené baráčky a to všechno (až na ty baráčky) made in DDR, jak taky jinak
A stejně mi ještě nic nestačilo ujet
Taky mě to s těma autobusama docela překvapuje. A pozorovat organizaci na nádráží je skvělá zábava. Jeden maník tam běhá a shání mašinu aby moh odtáhnout nějaké vagóny, další se pídí po nějakém vlaku co má přijet a báby co tam prodávají jízdenky sedí někde vzadu a drbou o pěstování ředkviček.
Mimochodem se mi povedlo zformulovat ohledně zpoždění jedno pravidlo: ,,Nejhorší na zpoždění není možnost, že něco nestihnete a přijdete pozdě, ale reptající důchodci.``
Jsem rád, že jsi pochopil jemný půvab Českých drah. Krom zmíněného, mám stovky nádherných zážitků! Třeba, když se na jednom venkovském nádraží po mém dotazu paní výpravčí zahleděla na koleje směrem k místu, kde se v nekonečnu protínal a pravila : "Ještě nejede!" Na moji žádost o upřesnění (spěchal jsem, je to špatné, ale stane se) svolala takový malý sněm z vyhybkářky, posunovače..a nebo co to bylo... dali hlavy dohromady: "Dneska jede Lojza... ale on bude čekat na Vlastu.. néé, ona mu zahybá, bude spěchat" Nakonec se rada usnesla na čase v jízdním řádu + třicet minut. A opravdu!
Zdenek
Anebo další skvělá věc je, když u toho motoráku klekne motor (častý případ). Pak se vezme klasická lokomotiva (= cca 80 tun váhy) a ta těch pár cestujících táhne/tlačí třeba 50 km. Velmi efektivní
Já tedy rozhodně nechápu podle jakého klíče se nasazuje technika. No, většinou je to tedy na první pohled jediný klíč -- zbastlit ty vlaky aby aspoň na každý připadla jedna funkční mašina (jakákoliv) a nějaký ten vagón (stejné kritérium)
Zatím se jim to s vypětím sil daří
Ale občas je to zajímavý pohled co zase vyhrabali za šrot
Není pak už vůbec k divení, že na hlavní trati se producíruje rychlík tažený nějakou posunovací lokomotivou s dvěma motoráčkovýma vagónama
Je to trochu divné Já tedy rozhodně nechápu podle jakého klíče se nasazuje technika.Že...?
když je náhodou z čeho vybíratJo, taky by mě zajímal algoritmus výběru lokomotiv. Jestli je to round-robin, least-recently used, náhodný/pseudonáhodný výběr, nebo jestli má každý strojvůdce svou favoritku. Totéž u vagonů
Anebo další skvělá věc je, když u toho motoráku klekne motor (častý případ). Pak se vezme klasická lokomotiva (= cca 80 tun váhy) a ta těch pár cestujících táhne/tlačí třeba 50 km. Velmi efektivníTak že by tedy cestující vystoupili a tlačili ? Taky by mohli zbytek dojít. Nebo jak by si to řešil ?
Jasně, že lze.
Tiskni
Sdílej: