Nové číslo časopisu Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 163 (pdf).
Eric Lengyel dobrovolně uvolnil jako volné dílo svůj patentovaný algoritmus Slug. Algoritmus vykresluje text a vektorovou grafiku na GPU přímo z dat Bézierových křivek, aniž by využíval texturové mapy obsahující jakékoli předem vypočítané nebo uložené obrázky a počítá přesné pokrytí pro ostré a škálovatelné zobrazení písma, referenční ukázka implementace v HLSL shaderech je na GitHubu. Slug je volným dílem od 17. března letošního
… více »Sashiko (GitHub) je open source automatizovaný systém pro revizi kódu linuxového jádra. Monitoruje veřejné mailing listy a hodnotí navrhované změny pomocí umělé inteligence. Výpočetní zdroje a LLM tokeny poskytuje Google.
Cambalache, tj. RAD (rapid application development) nástroj pro GTK 4 a GTK 3, dospěl po pěti letech vývoje do verze 1.0. Instalovat jej lze i z Flathubu.
KiCad (Wikipedie), sada svobodných softwarových nástrojů pro počítačový návrh elektronických zařízení (EDA), byl vydán v nové major verzi 10.0.0 (𝕏). Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Letošní Turingovou cenu (2025 ACM A.M. Turing Award, Nobelova cena informatiky) získali Charles H. Bennett a Gilles Brassard za základní přínosy do oboru kvantové informatiky, které převrátily pojetí bezpečné neprolomitelné komunikace a výpočetní techniky. Jejich protokol BB84 z roku 1984 umožnil fyzikálně zaručený bezpečný přenos šifrovacích klíčů, zatímco jejich práce o kvantové teleportaci položila teoretické základy pro budoucí kvantový internet. Jejich práce spojila fyziku s informatikou a ovlivnila celou generaci vědců.
Firefox 149 dostupný od 24. března přinese bezplatnou vestavěnou VPN s 50 GB přenesených dat měsíčně (s CZ a SK se zatím nepočítá) a zobrazení dvou webových stránek vedle sebe v jednom panelu (split view). Firefox Labs 149 umožní přidat poznámky k panelům (tab notes, videoukázka).
Byla vydána nová stabilní verze 7.9 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 146. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
Dle plánu byla vydána Opera GX pro Linux. Ke stažení je .deb i .rpm. V plánu je flatpak. Opera GX je webový prohlížeč zaměřený na hráče počítačových her.
GNUnet (Wikipedie) byl vydán v nové major verzi 0.27.0. Jedná se o framework pro decentralizované peer-to-peer síťování, na kterém je postavena řada aplikací.
Občas není od věci vyslovit něco, za co se upaluje nebo ukamenovává. Nic není totiž tak jednoduché, aby byla pravda vždy jediná a na první pohled zřejmá.
Zatím naštěstí nic takového nehrozí, ale návrh schválený poslaneckou sněmovnou je vykročení tímto směrem. Bohužel jsem se zatím nedostal k přesnému znění schváleného ustanovení (server PS PČR se posledních dnech chová velmi podivně), ale jasné je, kam návrh míří. Měl by zakázat "prodej pod cenou" (tedy za nižší cenu, než jsou "výrobní náklady"),zejména v super- a hypermarketech. Pokud by se ale takto postupovalo i dále, na černou listinu se může snadno dostat i svobodný software, protože i ten může být použit naprosto stejným způsobem, jako piva prodávaná po dvou korunách.
Před časem jsem napsal příspěvek o tom, jak si někdo vzal na mušku svobodný sofware (a ten licencovaný pod GPL zvláště) s tím, že poškozuje zisky autorů softwaru. I když se někomu může zdát, že problém "superlevného zboží" v obchodních řetězcích s tímto nijak nesouvisí, opak je pravdou. Má to společného velmi mnoho.
Hypermarkety samozřejmě neprodávají za nízké ceny ze své dobročinnosti. Je to součást marketingových metod, kdy na velmi levné (a obvykle nepříliš kvalitní, navíc prodávané jen v omezeném množství na osobu) zboží nalákají lidi do svých "svatostánků", kde se jim pak (pomocí zase jiných marketingových postupů) snaží prodat hlavně to, co mají drahé (resp. na čem mají velkou marži). Zjednodušeně řečeno, na rohlík v ceně 30 haléřů nalákají člověka, který pak koupí třeba i olej do auta (za cenu o 50 % vyšší než v prodejně autodílů) nebo kameru (za cenu o 20 % vyšší než v maloobchodě, nebo o 40 % vyšší než na Internetu).
Proti těmto metodám nelze nic namítat, používají se tak dlouho, jak dlouho existuje obchod sám. Mnoho z těchto metod dovedl k dokonalosti prototyp vzorného českého podnikatele, Tomáš Baťa. V podání obchodních řetězců se změnily jen mírně, jsou však používány s takovou důkladností, že to zejména méně obchodně zdatní drobní podnikatelé nedokáží překousnout. A toho se chytají populističtí politici...
Proto vznikl návrh, který toto zakáže. Jak už jsem říkal, zatím nevím, co a jak přesně zakáže (podle informací z médií by to mělo stanovit teprve vládní nařízení, což z toho činí hodně nebezpečnou věc), ale jasné je, že se vlk nažere a koza zůstane celá. Tedy voliči danému politikovi uvěří, že pro ně něco dělá, a obchodní řetězce se mohou vesele smát, protože to pro ně bude jen bzučení komára poblíž ucha.
Nyní přejděme k softwaru. Mnohé firmy činí to, že mají nějaký softwarový produkt, který poskytují pod nějakou svobodnou licencí (nebo i proprietární, ale bez nutnosti za to platit), a vydělávají na poskytování služeb k tomuto softwaru. Zde je zjevná analogie s tím zbožím - firma poskytuje zboží "pod cenou" (dokonce zdarma) a vydělává na něčem jiném. Tím, že to základní, tedy software, takto poskytuje, může samozřejmě přivodit problémy firmám, které si již za toto nechají zaplatit. Tyto firmy pak logicky bojují proti takovému postupu, i když je naprosto legitimní.
Teoreticky by mohla nastat situace, kdy skutečně nějaký soud, např. v USA, uzná "nebezpečnost" svobodných (a případně i jiných podobných) licencí pro konkurenční prostředí, a označí je za protiprávní. Co by to znamenalo, je jasné - žádná komerční firma by nesměla pod těmito licencemi šířit své produkty. Sice méně představitelná, ale nikoli zcela utopická, je možnost úplného zákazu, tedy i pro nepodnikatele a nezisková sdružení (ostatně - v oblasti hudebních autorských děl není ani u nás možné šířit vlastní díla dle libosti, OSA si vždy řekne o svůj poplatek). Nechce se mi ani domýšlet, kam by to vedlo.
Z uvedených důvodů je třeba zavádění podobných omezení odmítnout. Nikomu neprospějí, budou jen škodit. Ať už se to týká hmotného zboží nebo věcí nehmotných, jako je třeba software.
Oživeno:
Protože už se mi podařilo dostat na server Poslanecké sněmovny, tady je schálený text poslance Skopala:
V § 2 zákona č. 526/1990 Sb., o cenách, odstavec 3 zní: "Prodávající nesmí zneužívat svého hospodářského postavení k tomu, aby získal nepřiměřený hospodářský prospěch prodejem za sjednanou cenu zahrnující neoprávněné náklady nebo nepřiměřený zisk nebo k tomu, aby narušoval tržní prostředí uplatňováním podnákladových prodejních cen. Kupující nesmí zneužívat svého hospodářského postavení k tomu, aby získal nepřiměřený hospodářský prospěch nákupem za sjednanou cenu výrazně nedosahující oprávněných nákladů.".
Docela dobrý "gumák", dá se říct...
Tiskni
Sdílej:
.. ale na rozdíl od autora blogu aspoň pochopil, o čem ten návrh je…To ale tu neni namiste. Proste se mi nelibi obhajovani nazoru takovym zpusobem. To si pak muzeme vsichni davat rovnou facky, at to autor blogu pochopil nebo nepochopil.
Chci raději pět slov pověděti, a svým rozumem je říci, aby i všichni bratři rozuměli, nežli deset tisíc slov nesrozumitelných.
Mozna se mylim, ale nezacina ten summit az dnes?Oficiálně samozřejmě ano, ale již zhruba týden se (nejen) představitelé států G8 hodně vyjadřují k tomuto tématu - proto jsem napsal "na současném summitu", i když lahve šampaňského začnou otvírat až dnes.