O víkendu probíhá konference OpenAlt 2025. Na programu je spousta zajímavých přednášek. Pokud jste v Brně, stavte se. Vstup zdarma.
Josef Průša představil novou velkoformátovou uzavřenou CoreXY 3D tiskárnu Prusa CORE One L a nový open source standard chytrých cívek OpenPrintTag i s novou přepracovanou špulkou.
Na GOG.com běží Autumn Sale. Při té příležitosti je zdarma hororová počítačová hra STASIS (ProtonDB: Platinum).
Ubuntu 25.10 má nově balíčky sestavené také pro úroveň mikroarchitektury x86-64-v3 (amd64v3).
Byla vydána verze 1.91.0 programovacího jazyka Rust (Wikipedie). Podrobnosti v poznámkách k vydání. Vyzkoušet Rust lze například na stránce Rust by Example.
Ministerstvo průmyslu a obchodu vyhlásilo druhou veřejnou soutěž v programu TWIST, který podporuje výzkum, vývoj a využití umělé inteligence v podnikání. Firmy mohou získat až 30 milionů korun na jeden projekt zaměřený na nové produkty či inovaci podnikových procesů. Návrhy projektů lze podávat od 31. října do 17. prosince 2025. Celková alokace výzvy činí 800 milionů korun.
Google v srpnu oznámil, že na „certifikovaných“ zařízeních s Androidem omezí instalaci aplikací (včetně „sideloadingu“) tak, že bude vyžadovat, aby aplikace byly podepsány centrálně registrovanými vývojáři s ověřenou identitou. Iniciativa Keep Android Open se to snaží zvrátit. Podepsat lze otevřený dopis adresovaný Googlu nebo petici na Change.org.
Byla vydána nová verze 18 integrovaného vývojového prostředí (IDE) Qt Creator. S podporou Development Containers. Podrobný přehled novinek v changelogu.
Cursor (Wikipedie) od společnosti Anysphere byl vydán ve verzi 2.0. Jedná se o multiplatformní proprietární editor kódů s podporou AI (vibe coding).
Google Chrome 142 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 142.0.7444.59 přináší řadu novinek z hlediska uživatelů i vývojářů. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 20 bezpečnostních chyb. Za nejvážnější z nich bylo vyplaceno 50 000 dolarů. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře.
Občas není od věci vyslovit něco, za co se upaluje nebo ukamenovává. Nic není totiž tak jednoduché, aby byla pravda vždy jediná a na první pohled zřejmá.
Zatím naštěstí nic takového nehrozí, ale návrh schválený poslaneckou sněmovnou je vykročení tímto směrem. Bohužel jsem se zatím nedostal k přesnému znění schváleného ustanovení (server PS PČR se posledních dnech chová velmi podivně), ale jasné je, kam návrh míří. Měl by zakázat "prodej pod cenou" (tedy za nižší cenu, než jsou "výrobní náklady"),zejména v super- a hypermarketech. Pokud by se ale takto postupovalo i dále, na černou listinu se může snadno dostat i svobodný software, protože i ten může být použit naprosto stejným způsobem, jako piva prodávaná po dvou korunách.
Před časem jsem napsal příspěvek o tom, jak si někdo vzal na mušku svobodný sofware (a ten licencovaný pod GPL zvláště) s tím, že poškozuje zisky autorů softwaru. I když se někomu může zdát, že problém "superlevného zboží" v obchodních řetězcích s tímto nijak nesouvisí, opak je pravdou. Má to společného velmi mnoho.
Hypermarkety samozřejmě neprodávají za nízké ceny ze své dobročinnosti. Je to součást marketingových metod, kdy na velmi levné (a obvykle nepříliš kvalitní, navíc prodávané jen v omezeném množství na osobu) zboží nalákají lidi do svých "svatostánků", kde se jim pak (pomocí zase jiných marketingových postupů) snaží prodat hlavně to, co mají drahé (resp. na čem mají velkou marži). Zjednodušeně řečeno, na rohlík v ceně 30 haléřů nalákají člověka, který pak koupí třeba i olej do auta (za cenu o 50 % vyšší než v prodejně autodílů) nebo kameru (za cenu o 20 % vyšší než v maloobchodě, nebo o 40 % vyšší než na Internetu).
Proti těmto metodám nelze nic namítat, používají se tak dlouho, jak dlouho existuje obchod sám. Mnoho z těchto metod dovedl k dokonalosti prototyp vzorného českého podnikatele, Tomáš Baťa. V podání obchodních řetězců se změnily jen mírně, jsou však používány s takovou důkladností, že to zejména méně obchodně zdatní drobní podnikatelé nedokáží překousnout. A toho se chytají populističtí politici...
Proto vznikl návrh, který toto zakáže. Jak už jsem říkal, zatím nevím, co a jak přesně zakáže (podle informací z médií by to mělo stanovit teprve vládní nařízení, což z toho činí hodně nebezpečnou věc), ale jasné je, že se vlk nažere a koza zůstane celá. Tedy voliči danému politikovi uvěří, že pro ně něco dělá, a obchodní řetězce se mohou vesele smát, protože to pro ně bude jen bzučení komára poblíž ucha.
Nyní přejděme k softwaru. Mnohé firmy činí to, že mají nějaký softwarový produkt, který poskytují pod nějakou svobodnou licencí (nebo i proprietární, ale bez nutnosti za to platit), a vydělávají na poskytování služeb k tomuto softwaru. Zde je zjevná analogie s tím zbožím - firma poskytuje zboží "pod cenou" (dokonce zdarma) a vydělává na něčem jiném. Tím, že to základní, tedy software, takto poskytuje, může samozřejmě přivodit problémy firmám, které si již za toto nechají zaplatit. Tyto firmy pak logicky bojují proti takovému postupu, i když je naprosto legitimní.
Teoreticky by mohla nastat situace, kdy skutečně nějaký soud, např. v USA, uzná "nebezpečnost" svobodných (a případně i jiných podobných) licencí pro konkurenční prostředí, a označí je za protiprávní. Co by to znamenalo, je jasné - žádná komerční firma by nesměla pod těmito licencemi šířit své produkty. Sice méně představitelná, ale nikoli zcela utopická, je možnost úplného zákazu, tedy i pro nepodnikatele a nezisková sdružení (ostatně - v oblasti hudebních autorských děl není ani u nás možné šířit vlastní díla dle libosti, OSA si vždy řekne o svůj poplatek). Nechce se mi ani domýšlet, kam by to vedlo.
Z uvedených důvodů je třeba zavádění podobných omezení odmítnout. Nikomu neprospějí, budou jen škodit. Ať už se to týká hmotného zboží nebo věcí nehmotných, jako je třeba software.
Oživeno:
Protože už se mi podařilo dostat na server Poslanecké sněmovny, tady je schálený text poslance Skopala:
V § 2 zákona č. 526/1990 Sb., o cenách, odstavec 3 zní: "Prodávající nesmí zneužívat svého hospodářského postavení k tomu, aby získal nepřiměřený hospodářský prospěch prodejem za sjednanou cenu zahrnující neoprávněné náklady nebo nepřiměřený zisk nebo k tomu, aby narušoval tržní prostředí uplatňováním podnákladových prodejních cen. Kupující nesmí zneužívat svého hospodářského postavení k tomu, aby získal nepřiměřený hospodářský prospěch nákupem za sjednanou cenu výrazně nedosahující oprávněných nákladů.".
Docela dobrý "gumák", dá se říct...
Tiskni
Sdílej:
.. ale na rozdíl od autora blogu aspoň pochopil, o čem ten návrh je…To ale tu neni namiste. Proste se mi nelibi obhajovani nazoru takovym zpusobem. To si pak muzeme vsichni davat rovnou facky, at to autor blogu pochopil nebo nepochopil.
Chci raději pět slov pověděti, a svým rozumem je říci, aby i všichni bratři rozuměli, nežli deset tisíc slov nesrozumitelných.
Mozna se mylim, ale nezacina ten summit az dnes?Oficiálně samozřejmě ano, ale již zhruba týden se (nejen) představitelé států G8 hodně vyjadřují k tomuto tématu - proto jsem napsal "na současném summitu", i když lahve šampaňského začnou otvírat až dnes.