Vývojáři open source operačního systému ReactOS (Wikipedie), jehož cílem je kompletní binární kompatibilita s aplikacemi a ovladači pro Windows, se na síti 𝕏 pochlubili, že ReactOS zvládne počítačovou hru Half-Life.
Byla vydána nová verze 4.8 multiplatformního integrovaného vývojového prostředí (IDE) pro rychlý vývoj aplikaci (RAD) ve Free Pascalu Lazarus (Wikipedie). Využíván je Free Pascal Compiler (FPC) 3.2.2.
Apple container dospěl do verze 1.0.0. Jedná se o open source nástroj pro spouštění linuxových kontejnerů na macOS postavený nad containerization. Napsaný je v programovacím jazyce Swift a optimalizovaný pro Apple silicon.
Bylo vydáno Eclipse IDE 2026-06 aneb Eclipse 4.40. Představení novinek tohoto integrovaného vývojového prostředí také na YouTube.
Asterinas (GitHub) je v Rustu napsané jádro operačního systému poskytující s jádrem Linux kompatibilní ABI. Vydána byla verze 0.18.0. První distribucí postavenou nad jádrem Asterinas je Asterinas NixOS. Nejedná se o oficiální projekt NixOS a nemá nic společného s NixOS Foundation.
Podrobně byla rozebrána kritická zranitelnost v nf_tables (CVE-2026-23111). Další lokální eskalace práv na Linuxu. V upstreamu byla zranitelnost již v únoru opravena. Ve zdrojovém kódu stačilo odstranit 1 vykřičník.
Evropská komise (EK) nařídila americké společnosti Meta, že musí znovu umožnit bezplatný přístup konkurenčním obecně zaměřeným asistentům umělé inteligence (AI) k WhatsAppu a tento přístup musí zachovat až do ukončení antimonopolního šetření. Opatření je dočasné a má zabránit vážnému a nevratnému poškození konkurence na rychle rostoucím trhu s obecnými AI asistenty. Meta uvedla, že se proti rozhodnutí odvolá.
Společnost Anthropic představila AI modely Claude Fable 5 a Claude Mythos 5. Claude Fable 5 je první model třídy Mythos určený pro běžné použití.
Byla vydána nová stabilní verze 3.24.0, tj. první z nové řady 3.24, minimalistické linuxové distribuce zaměřené na bezpečnost Alpine Linux (Wikipedie) postavené na standardní knihovně jazyka C musl libc a BusyBoxu. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Na čem pracují vývojáři v Rustu napsaného mikrokernelového unixového operačního systému Redox OS (Wikipedie)? Byl publikován přehled vývoje za květen. Vypíchnout lze nový scheduler EEVDF nebo port desktopového prostředí Xfce na Redox OS.
Občas není od věci vyslovit něco, za co se upaluje nebo ukamenovává. Nic není totiž tak jednoduché, aby byla pravda vždy jediná a na první pohled zřejmá.
Zatím naštěstí nic takového nehrozí, ale návrh schválený poslaneckou sněmovnou je vykročení tímto směrem. Bohužel jsem se zatím nedostal k přesnému znění schváleného ustanovení (server PS PČR se posledních dnech chová velmi podivně), ale jasné je, kam návrh míří. Měl by zakázat "prodej pod cenou" (tedy za nižší cenu, než jsou "výrobní náklady"),zejména v super- a hypermarketech. Pokud by se ale takto postupovalo i dále, na černou listinu se může snadno dostat i svobodný software, protože i ten může být použit naprosto stejným způsobem, jako piva prodávaná po dvou korunách.
Před časem jsem napsal příspěvek o tom, jak si někdo vzal na mušku svobodný sofware (a ten licencovaný pod GPL zvláště) s tím, že poškozuje zisky autorů softwaru. I když se někomu může zdát, že problém "superlevného zboží" v obchodních řetězcích s tímto nijak nesouvisí, opak je pravdou. Má to společného velmi mnoho.
Hypermarkety samozřejmě neprodávají za nízké ceny ze své dobročinnosti. Je to součást marketingových metod, kdy na velmi levné (a obvykle nepříliš kvalitní, navíc prodávané jen v omezeném množství na osobu) zboží nalákají lidi do svých "svatostánků", kde se jim pak (pomocí zase jiných marketingových postupů) snaží prodat hlavně to, co mají drahé (resp. na čem mají velkou marži). Zjednodušeně řečeno, na rohlík v ceně 30 haléřů nalákají člověka, který pak koupí třeba i olej do auta (za cenu o 50 % vyšší než v prodejně autodílů) nebo kameru (za cenu o 20 % vyšší než v maloobchodě, nebo o 40 % vyšší než na Internetu).
Proti těmto metodám nelze nic namítat, používají se tak dlouho, jak dlouho existuje obchod sám. Mnoho z těchto metod dovedl k dokonalosti prototyp vzorného českého podnikatele, Tomáš Baťa. V podání obchodních řetězců se změnily jen mírně, jsou však používány s takovou důkladností, že to zejména méně obchodně zdatní drobní podnikatelé nedokáží překousnout. A toho se chytají populističtí politici...
Proto vznikl návrh, který toto zakáže. Jak už jsem říkal, zatím nevím, co a jak přesně zakáže (podle informací z médií by to mělo stanovit teprve vládní nařízení, což z toho činí hodně nebezpečnou věc), ale jasné je, že se vlk nažere a koza zůstane celá. Tedy voliči danému politikovi uvěří, že pro ně něco dělá, a obchodní řetězce se mohou vesele smát, protože to pro ně bude jen bzučení komára poblíž ucha.
Nyní přejděme k softwaru. Mnohé firmy činí to, že mají nějaký softwarový produkt, který poskytují pod nějakou svobodnou licencí (nebo i proprietární, ale bez nutnosti za to platit), a vydělávají na poskytování služeb k tomuto softwaru. Zde je zjevná analogie s tím zbožím - firma poskytuje zboží "pod cenou" (dokonce zdarma) a vydělává na něčem jiném. Tím, že to základní, tedy software, takto poskytuje, může samozřejmě přivodit problémy firmám, které si již za toto nechají zaplatit. Tyto firmy pak logicky bojují proti takovému postupu, i když je naprosto legitimní.
Teoreticky by mohla nastat situace, kdy skutečně nějaký soud, např. v USA, uzná "nebezpečnost" svobodných (a případně i jiných podobných) licencí pro konkurenční prostředí, a označí je za protiprávní. Co by to znamenalo, je jasné - žádná komerční firma by nesměla pod těmito licencemi šířit své produkty. Sice méně představitelná, ale nikoli zcela utopická, je možnost úplného zákazu, tedy i pro nepodnikatele a nezisková sdružení (ostatně - v oblasti hudebních autorských děl není ani u nás možné šířit vlastní díla dle libosti, OSA si vždy řekne o svůj poplatek). Nechce se mi ani domýšlet, kam by to vedlo.
Z uvedených důvodů je třeba zavádění podobných omezení odmítnout. Nikomu neprospějí, budou jen škodit. Ať už se to týká hmotného zboží nebo věcí nehmotných, jako je třeba software.
Oživeno:
Protože už se mi podařilo dostat na server Poslanecké sněmovny, tady je schálený text poslance Skopala:
V § 2 zákona č. 526/1990 Sb., o cenách, odstavec 3 zní: "Prodávající nesmí zneužívat svého hospodářského postavení k tomu, aby získal nepřiměřený hospodářský prospěch prodejem za sjednanou cenu zahrnující neoprávněné náklady nebo nepřiměřený zisk nebo k tomu, aby narušoval tržní prostředí uplatňováním podnákladových prodejních cen. Kupující nesmí zneužívat svého hospodářského postavení k tomu, aby získal nepřiměřený hospodářský prospěch nákupem za sjednanou cenu výrazně nedosahující oprávněných nákladů.".
Docela dobrý "gumák", dá se říct...
Tiskni
Sdílej:
.. ale na rozdíl od autora blogu aspoň pochopil, o čem ten návrh je…To ale tu neni namiste. Proste se mi nelibi obhajovani nazoru takovym zpusobem. To si pak muzeme vsichni davat rovnou facky, at to autor blogu pochopil nebo nepochopil.
Chci raději pět slov pověděti, a svým rozumem je říci, aby i všichni bratři rozuměli, nežli deset tisíc slov nesrozumitelných.
Mozna se mylim, ale nezacina ten summit az dnes?Oficiálně samozřejmě ano, ale již zhruba týden se (nejen) představitelé států G8 hodně vyjadřují k tomuto tématu - proto jsem napsal "na současném summitu", i když lahve šampaňského začnou otvírat až dnes.