Automýty 4 - spotřeba

11.10.2006 00:15 | Přečteno: 5580× | Život řidiče | poslední úprava: 8.11.2008 21:40

Speciálně pro všechny odpůrce aut, ekologické aktivisty a ekoteroristy, pro náruživé cyklisty a chodce, zkrátka pro všechny, kdo neradi dýchají spaliny z motorů, je tu další díl automýtů. Bude zaměřen na spotřebu paliva, oblíbené to téma diskusí řidičů aut všeho druhu.

Spotřeba paliva je ukazatel, který zajímá skoro všechny. Pouze ropní šejkové a majitelé rafinérií (a vzhledem k vysoké spotřební dani též ministři financí) vítají vyšší spotřebu, kdežto ostatní lidé mají zájem na její minimalizaci. Ať už proto, že to palivo musí zaplatit (ať už přímo nebo nepřímo), nebo i jen proto, že z více paliva je více zplodin. Je to zkrátka důležitá věc, proto jsou diskuse na téma spotřeby velmi časté ("Kolik vám to žere?") a současně se zde vyskytuje řada oblíbených mýtů.

Mýtus desátý: vyšší rychlost = vyšší spotřeba

Jádro tohoto mýtu je zcela racionální. Vyšší rychlost znamená vyšší odpory (aerodynamický, valivý, hydrodynamický atd.). Nárůst těchto odporů je polynomiální (různé složky mají různé mocniny) a v praxi roste okamžitý příkon rychleji než samotná rychlost. Jinými slovy, dodaná práce na ujetou vzdálenost s vyšší rychlostí roste.

Jenže tak jednoduché to právě není. Kdo dával pozor při hodinách fyziky na střední škole (o vysoké ani nemluvím), tak určitě ví, že spalovací motor má při různých otáčkách a při různé zátěži různou účinnost. Obecně je při nejvyšší při určitých otáčkách, kdežto při snižování nebo zvyšování otáček klesá. Totéž se týká i zátěže - při určité zátěži je účinnost optimální, při jiných je vyšší. Podobně se mění také výkon a točivý moment. Hovoříme o tzv. charakteristikách motoru.

Právě v tomto je ten zakopaný pes. Motor při reálném provozu pracuje ve velmi různých situacích a proto se jeho účinnost podstatně mění. Konkrétní okamžitá spotřeba tedy závisí jednak na výše uvedených charakteristikách motoru (v zásadně čtyřrozměrný prostor), a dále také na zpřevodování (převodových poměrech), použitém palivu a jeho poměru se vzduchem atd. Ve výsledku to pak vůbec není jednoznačné.

Obecně tedy nelze nikdy říct, že u daného vozidla bude při vyšší rychlosti vyšší spotřeba. Záleží na konkrétní situaci, může to být klidně i dost podstatně v neprospěch nižší rychlosti. To je samozřejmě špatná zpráva pro zastánce "snižování povolených rychlostí za každou cenu", kteří argumentují též spotřebou. Může totiž klidně platit, že se při projetí určitého úseku rychlostí 50 km/h spotřebuje třeba o pětinu méně paliva než při 30 km/h.

Mýtus jedenáctý: větší objem motoru = vyšší spotřeba

To je ze stejného soudku. Opět připomenu charakteristiky motorů - motory o větším objemu obvykle mívají (samozřejmě, nemusí...) při určitých otáčkách vyšší výkon a točivý moment. A právě toto může být rozhodující pro okamžitou spotřebu v dané situaci.

Když to řeknu laicky, jedná se o situace, kdy si dvoulitr pokojně bublá na 2000 otáček, kdežto litrový motor zlověstně ječí při 4500 otáčkách, kde je účinnost výrazně horší. Proto obecně platí, že větší motor nemusí mít větší spotřebu. Hodně záleží na režimu jízdy - pokud se budou otáčky motoru s menším objemem stále pohybovat v oblasti nejvyšší účinnosti, bude mít tento motor menší spotřebu. Pokud by ho bylo nutné vytáčet, zvítězí motor velkoobjemový, který příznivou zónu opustit nemusí.

Mýtus dvanáctý: modernější motor = nižší spotřeba

Tato pozoruhodná věc je pro někoho těžko pochopitelné. Jak může mít zážehový motor z roku 2000 vyšší spotřebu než ten z roku 1990? Může. Jednoduše. Spaluje totiž jinou směs a má i mírně jiné časování rozvodů. Než se začaly používat katalyzátory, na složení směsi se příliš nehledělo, nastavovalo se obecně tak, aby byla co nejnižší spotřeba. Proto se pracovalo často s relativně chudou směsí, která v praxi zajišťovala lepší účinnost spalování než směs stechiometrická.

Když se začaly používat katalyzátory, situace se změnila. Aby katalyzátor správně fungoval (redukoval oxidy dusíku a oxidoval oxid uhelnatý), musí se poměr směsi (tzv. parametr lambda) udržovat v úzkém rozmezí, a to s bohatší směsí, než jaká se používala dříve. Pokud by byla směs chudší, vznikalo by méně oxidu uhelnatého a více oxidů dusíku, a katalyzátor by byl mnohem méně účinný.

To je důvod, proč mají novější motory vyšší spotřebu. Požadavek na minimalizaci spotřeby ustoupil požadavku na minimalizaci škodlivých emisí. Ovšem pozor, neplatí to úplně stoprocentně. Například motory s přímým vstřikováním mají spotřebu výrazně nižší. Používají totiž mnohem chudší směs (obohacenou jen v oblasti svíčky kvůli lepšímu zážehu), potřebují ovšem trochu jiný (a podstatně dražší) katalyzátor, který si poradí i se spalinami z chudší směsi.

Mýtus třináctý: více oktanů = nižší spotřeba

Jedná se o velice zajímavý mýtus, přiživovaný i reklamou na různé "želví síly" nebo "modré oktany". Mnoho motoristů má pocit, že čím větší oktanové číslo bude mít benzin, který nalijí do auta, tím lépe to pojede a spotřeba bude nižší.

To je samozřejmě nesmysl. Oktanové číslo udává jen odolnost proti samozápalům. Proto je to jen rozhodovací kritérium, zda lze nějaké palivo v určitém motoru použít, či nikoli. Vyšší oktanové číslo motoru nic navíc nepřinese, pouze si na něm rafinérie a pumpaři víc namastí kapsu. Lít např. do Fabie (oktanový požadavek 95) benzin s OČ 98 nebo dokonce 100 se v podstatě rovná vyhazování peněz z okna.

Musím ovšem připomenout jednu výjimku. V posledních letech se vyrábějí motory s vysokým oktanovým požadavkem (např. 98), které jsou ovšem schopny provozu i na benzin s nižším oktanovým číslem. Mají detonační čidlo, které umí rozpoznat, že je příslušný benzin na hranici možností a přizpůsobí tomu režim motoru (hlavně předstih zážehu a okamžik vstřiku). Toto se týká např. již zmíněných motorů s přímým vstřikováním. V těchto případech skutečně na oktanovém čísle záleží a bude-li vyšší (až do výrobcem určené hodnoty), skutečně bude spotřeba nižší a výkon vyšší.

Snad jsem vás touto kazatelskou přednáškou neunavil, příští díl automýtů chci zase věnovat něčemu zajímavějšímu. Zatím přeju všem řidičům co nejnižší spotřebu, a těm ostatním zase, aby měla co nejnižší spotřebu okolojezdící auta (ovšem ne za cenu nárůstu emisí).

       

Komentáře

[Michal Kubeček]

Jak mylná je představa o vyšší spotřebě při vyšší rychlosti, jsem si nedávno ověřil v praxi. Asi před měsícem jsem dosáhl druhé nejnižší průměrné spotřeby a bylo to tehdy, když jsem jel z Luštěnic (u Boleslavi) do Hulína (u Kroměříže) a zpátky, tj. prakticky jen po dálnici. Rychlost téměř pořád někde v intervalu 110-140 km/h a spotřeba výrazně nižší než za běžných okolností. Realita je totiž taková, že mnohem větší vliv než rychlost má na spotřebu plynulost a rovnoměrnost jízdy. Navíc při rovnoměrné jízdě má většina normálních aut minimum někde kolem 80-90 km/h, takže představa, že při 40 km/h je spotřeba nižší než při 60 km/h je zcestná zcela úplně.

Co se týká objemu válců, je to IMHO spíš tak, že při větším objemu válců podstatně víc záleží na tom, jak řidič jezdí. Zatímco u Škody 105 to bylo víceméně jedno, u 1.6 Escorta jsem za rok nebo dva dostal průměrnou spotřebu dolů zhruba o 1.5 litru na 100 km.

[Prcek]

vyšší rychlost = vyšší spotřeba
Tento "mytus" je samozrejme za urcitych podminek pravda. Optimalni spotreba byva opravdu nekde kolem 90 km/h. Ale pokud budete slapat na plyn, tak bude spotreba samozrejme nesrovnatelne vyssi. Nejhorsi byva situace u ridicu-machru, kteri jezdi stylem brzda-plyn.

větší objem motoru = vyšší spotřeba
Tady neni o cem diskutovat - zkuste zivit nejaky "dvoulitr" a nebo jen "litr" - vase penezenka to zajiste pozna (dvoulitr opravdu neni ekonomictejsi ). Ovsem zase zalezi na stylu jizdy - pokud budu chtit s litrovym motorem jezdit tak rychle jako s "naslapnutejsim" autem, tak spotreba bude samozrejme vysoka.

modernější motor = nižší spotřeba
To same - vemte si motor ze stodvacitky a motor z Fabie. Samozrejme je uspornejsi (a vykonnejsi) novejsi motor z Fabie.

více oktanů = nižší spotřeba
tady nemuzu slouzit - nejsem chemik a vysokooktanove palivo jsem nikdy nekupoval. Co ale rikaji znami, tak kvalitnejsi paliva jsou na vykonu opravdu trochu znat (ovsem jestli kvalitnejsi=vysokooktanove, to opravdu nevim)

Vsechny nazory jsou odpozorovane z praxe a nerucim za jejich pravdivost na vsech typech automobilu - rad se necham poucit, ale tento zapisek mi zatim pripada tak trochu "out of reality"

[Jimmy]

větší objem motoru = vyšší spotřeba

To se např. u mě nějak neprojevuje, právě naopak. Jezdím docela svižně a ještě před 2 lety jsem měl Škodu 100, tu jsem vyměnil za Škodu Favorit a nakonec loni přidal Ford Escort v Cabriu na léto.

Š100 - 1 l - 32kW

Favorit - 1,3 l - 40 kW

Ford - 1,8 l- 96 kW

Zajímavé je, že u všech aut mám cca stejnou spotřebu 9-11 l/100km podle poměru město/mimo město. Byl jsem schopen jet i se 100kou za 7,5l/100km, ale to bylo ekonomy run o dovolené při konstantní rychlosti asi 80km/h, ale při mé běžné jízdě je spotřeba všech aut stále cca stejná. Je logické, že nejezdím s Fordem jak s tou 100kou, ale s 3x větším výkonem nejezdím 3x rychleji, i s Fordem jezdím většinou do 120ti (pak už to moc čechrá vlasy :) ), rozdíl je ovšem za jak dlouho těch 120 dosáhnu.

[peskua]

Chci se zeptat, od jakého času se asi vyplatí vypínat motor, když stojím např. před železničními závorami ?
Jen obecně*
díky

[Kris]

Někde jsem četl,ale už si opravdu nepomatuji kde,v nějakém časopise a tam psali že se vyplatí motor vypínat při stání delším jak půl minuty.

[zabza]

v návodu od Fabie píšou 40s

[Kamorek]

Záleží, zda si ekolog, nebo šetřílek. Taky jsem někde četl, že start motoru vyprodukuje stejnémnožstí hnusů, jako volnoběžný chod zahřátého motoru za 5 minut.

[xvasek]

Studený určitě. Pokud ale startuješ teplý motor, zejména se vstříkováním, které dodá zpravidla palivo až po roztočení, tak je to čistě o tom, jak máš rád svou baterku.

[eXEden]

vyšší rychlost = vyšší spotřeba
Tento "mytus" je samozrejme za urcitych podminek pravda. Optimalni spotreba byva opravdu nekde kolem 90 km/h. Ale pokud budete slapat na plyn, tak bude spotreba samozrejme nesrovnatelne vyssi. Nejhorsi byva situace u ridicu-machru, kteri jezdi stylem brzda-plyn.

Tohle není úplně pravda a souhlasím s tím, co napsal autor článku - liší se to auto od auta a optimálních otáčkách. Např. můj Megan (r.v.2000, 1.6 16V, 79kW) dokáže na 4.rychlostní stupeň při cca 3000 ot./min. mít spotřebu max. 6l/100km a rychlosti 100km/h, na 5.rychlostní stupeň klesá spotřeba k hranici 5l/100km. Jde jen o to, poznat svoje auto, najít si optimální pracovní režim a ten se pak snažit využívat naplno. Samozřejmě platí rozdíl mezi dieselovým (optimálnější jsou nižší otáčky) a benzínovým motorem (optimální jsou vyšší otáčky). Pokud člověk pozná svoje auto, není problém jezdit na průměr 5,7l/100km stejně jako to mám teď já

[klassik]

O tom to je.Nejsou to stejny podminky pro odlisny motor.Jina prevodovka jine pneumatiky.... cim vyssi otacky tim vyssi spotreba.

[klassik]

Vice oktanu = nizsi spotreba, ale to jen u motoru, ktery s takovymhle palivem umeji poradit.A to jsou jen moderni automobily.Abych rkel pravdu takova fabie si s tim poradit neumi.Jinak je blbost, ze by motor s vetsim objemem mel pri stejnych podminkach mensi spotrebu.

[Jan Mikuš]

... Jinak je blbost, ze by motor s vetsim objemem mel pri stejnych podminkach mensi spotrebu.

Ono se na ty podminky musis koukat z ruznych pohledu. Jezdil jsem nejakou dobu s Audi A8 (4.2 beznin). Kdyz jsem jel se znamym z Brna do Prahy, on mel Fabii 1.4, tak jsem se pri rychlostech cca 110 - 140 dostal na 8l/100 a s Fabii jel za 8.5l/100.

Ale ve meste mel zase s Fabii vyhodu, jel porad kolem 8 listu, moje spotreba se pohybovala kolem 18l/100.

[klassik]

No jo ale nemuzes srovnavat audi s fabii ale jen motory.Chapes?Audi ma jinou prevodovku jina kola aerodinamiku... proste nejde srovnavat jabka a hrusky

[finn]

Obávám se, že teoretická spotřeba samotného motoru při různých provozních režimech je něco, co běžného automobilistu vůbec nezajímá. On jezdí autem a zajímá ho spotřeba auta. Takže ty jablka a hrušky srovnávat musíš.

[klassik]

V tom pripade musi byt receno ze dvoulitrovy automobil nemusi mit vetsi spotrebu nez litrovy automobil nikoli motor Jnam automobil kterej nema spotrebu benzinu nebo nafty vubec zadnou

[Heron]

Možná bych to ještě zobecnil (aby se v tom nevyznal už vůbec nikdo), jestli náhodou nejde o cenu v kč/100km.

[merlik]

K tomu stylu "brzda-plyn" musim pridat jednu svoji zkusenost. Za poslednich 14 dni jsem jel 2x cestu Plzen-Most-(Teplice)-Plzen po okreskach. Slusnou jizdu si uzivam ve meste, takze takovehle krasne volne silnice me lakaji k zivejsi (rad bych poznamenal ze ne nebezpecne) jizde, kde ne vzdy je presne dodrzeno 90km/h.

Pri ceste jen do Mostu a zpet svym dvoulitrovym mondeem z roku 96 jsem skoncil na prumerne spotrebe cca 12l/100km ("mereni" u stojanu, pocitac teprve budu montovat). Pri druhe ceste tatiho v70tkou (2.5TDI, r.v. 98) jsem se s podobnym stylem jizdy dostal dle pocitace na 6l/100km. (Tak, ted jsem si postezoval...)

Pravdou je, ze jedno auto je benzin, druhe nafta, ale krom momentu maji podobne vlastnosti (130/140 koni, 1250/1500 kg, 180/280 Nm, podobneho stari, jen 130/330kkm).

Ale abych se dostal k tomu, co jsem chtel vyzdvihnout. Preci jen muj tati je uz starsi a klidnejsi clovek, jezdi tedy urcite klidneji a dosahuje se svym autem spotreby mezi 6,5-7 litry. Takze bud se zblaznil pocitac a nebo i razantnejsi jizda se silnym autem muze (ale v pripade fordu taky nemusi) byt opravdu ekonomictejsi. Proste motor od motoru - kazdy at se nauci se svym...

[sssssssss]

no lol srovnávat spotřebu benzin>diesel, navíc člověk taky musí umět jezdit.

[merlik]

"Porovnani" benzinu a nafty nebylo hlavnim cilem meho povzdechu. To jsem si proste jen musel "postezovat", jak moc dokaze muj milacek bumbat...

Chtel jsem porovnat mou a tatiho spotrebu se stejnym autem. Kde je stejne obsazeni auta, podobne cesty, rozdilny zpusob jizdy a jine zkusenosti, preci jen tati jezdi o moc let dele.

[Jan Marek]

Pravdou je, ze jedno auto je benzin, druhe nafta, ale krom momentu maji podobne vlastnosti (130/140 koni, 1250/1500 kg, 180/280 Nm, podobneho stari, jen 130/330kkm).

No právě, krom toho momentu

Jedno známé úsloví praví, že auta se kupují podle kW a jezdí se na Nm.

Podle mě (jsem strojař, i když se tím neživím) je nejúspornější zóna motoru tam, kde má maximum kroutícího momentu. Proč: v této oblasti má motor největší "sílu", nejvíc táhne. No a diesel (oproti benzínu) má tuto oblast většinou buď umístěnou okolo 2000 ot., nebo ji má u novějších motorů rozprostřenou mezi +/- 1800 - 3000 ot. (to je u každého motoru jiné). A protože maximum výkonu dosahuje v nízkých otáčkách, tak je u něj kroutící moment vysoký (kroutící moment = výkon / otáčky), přesně tohle je vidět ve výše zmiňovaném případu, kdy výkon je skoro stejný, ale kroutící moment diametrálně odlišný (více než 50%). A z tohoto pak vyplývá, že když jedu se svým TDI Golfem III 90 km/h, můj motor točí pěkných cca 2000 ot., já se nacházím v oblasti největšího kroutícího momentu, takže plyn jen lechtám. A navíc už od cca 80 km/h můžu jet na pětku a auto má zátah. Proto jezdím do 5,5l.

Měl jsem benzín Mazdu 323 1.6, stejných 66 kW, a ta v 90 km/h točila o cca 500 ot. více. Když jsem ale chtěl svižněji zrychlit, podřadil jsem. To u Golfa nemusím.

Jinak na spotřebu má též velký vliv převodový stupeň (logicky): Na nižší převodový stupeň motor na ujetí stejné vzdálenosti udělá více výbuchů. Ale je pravda, že méně výbuchů + plný plyn + motor mimo oblast vysokého kroutícího momentu se nemůže rovnat nízká spotřeba, ale jen "podtáčení" motoru.

A co se týče již zde uvedeného tvrzení, že auto má nejnižší spotřebu v cca 90 km/h: souhlasím s ním. Je to proto, že většina automobilek konstruuje auto tak, že v 90 km/h se jede na nejvyšší rychlost a pokud možno v oblasti vyššího kroutícího momentu. Automobilky si dokážou spočítat, že ačkoliv auto má maximálku 200 km/h, maximum času stráví na normálních silnicích, kde je skoro všude omezená rychlost okolo té devadesátky. Možná to neplatí pro hodně luxusní auta, které jsou konstruovány spíše pro jízdu po dálnici...

Moje doporučení týkající se spotřeby: klidná jízda a držení motoru v oblasti vysokého kroutícího momentu.

Zdraví Honza Marek

[Luk]

Běžně vyráběné zážehové motory mají zásadní problém v tom, že optimum pro točivý moment je dost vzdálené od optima účinnosti. Takže to znamená jednak velký nárůst spotřeby při jízdě kolísavou rychlostí, a současně nutnost častějšího řazení.

Kdežto u motorů vznětových jsou tyto body velice blízko, takže se tam uvedené neduhy neobjevují. To je prostě fakt, a říkám to i jako zapřísáhlý odpůrce nafťáků

[merlik]

Ano, moment je to ono... U toho TDI je v rozmezi 1800-hodne a navic o desitky procent lepsi, u mondeackeho zetecu od tusim 3700-5500 (papirove; podle rri je to docela rovna krivka v sirokem rozsahu otacek). To je opravdu srovnavani nesrovnatelneho... A to jsem fakt puvodne nechtel.

Ale abych nevypadal, ze neumim jezdit slusne a jen nehanel svoje auticko, tak pri nasem vyletu do Norska jsme dle cerpani meli s plnym mondeem spotrebu kolem 7,5l/100km (najeto 5100km).

[Michal Kubeček]

Je to proto, že většina automobilek konstruuje auto tak, že v 90 km/h se jede na nejvyšší rychlost a pokud možno v oblasti vyššího kroutícího momentu.

V tom případě je můj Escort (1.6 Zetec) hodně netypický, na pětku bych při 90 km/h měl 2250 ot./min, což rozhodně není optimum, to je dost podtočené. Po rovině se to dá, pokud člověk nepotřebuje akcelerovat, ale jinak nic moc.

[Jan Marek]

Je to proto, že většina automobilek konstruuje auto tak, že v 90 km/h se jede na nejvyšší rychlost a pokud možno v oblasti vyššího kroutícího momentu.

V tom případě je můj Escort (1.6 Zetec) hodně netypický, na pětku bych při 90 km/h měl 2250 ot./min, což rozhodně není optimum, to je dost podtočené. Po rovině se to dá, pokud člověk nepotřebuje akcelerovat, ale jinak nic moc.

No, psal jsem "vyššího", ne nejvyššího, protože ten mají benzíny spíše ke konci použitelných otáček... Ale to viz graf výkon a Nm...

[Luk]

Ke konci použitelných otáček je maximum výkonu. Maximum točivého momentu je spíš okolo dvou třetin (např. motor VW 1.2 HTP 40 kW má max. výkon při 4750 otáčkách a moment při 3000 otáčkách).

[Jan Marek]

Ke konci použitelných otáček je maximum výkonu. Maximum točivého momentu je spíš okolo dvou třetin (např. motor VW 1.2 HTP 40 kW má max. výkon při 4750 otáčkách a moment při 3000 otáčkách).

No, taky jsem se pak díval na průběh kroutícího momentu např. u Toyoty 1.8 VVTi a ten průběh kroutícího momentu je docela pěkně plochý, viz zde. Když to srovnáte s 1,8 Toyotou bez VVTi zde, tak je jasné, co dělá to var. časování ventilů (pozor, nejde mi o absolutní hodnoty výkonu nebo kroutícího momentu, ale o tvar křivky kroutícího momentu).

Vzhledem ke vztahu, který jsem tu psal (totiž že Nm = kW / ot.), tak průběh kroutícího momentu závisí na strmosti křivky kW/ot. Pokud bychom se pohybovali v lineárních souřadnicích, tak v případě, že by tou křivkou byla přímka s úhlem 45 stupňů, tak by následně kroutící moment byl též lineární, a to konstantní. Prakticky to znamená, že když je křivka strmější než 45 stupňů, krouticí moment stoupá, když je křivka pozvolnější, tak klesá.

A co se týče těch dvou třetin: to je (marná) snaha výrobců dostat benzín na úroveň nafty . Ostatně, pamatuju si ze základní školy, že účinnost benzínového motoru je cca 25%, zatímco dieselového 33%. Myslím si, že od té doby se leccos vylepšilo, ale stále má diesel navrch. Další moje tvrzení je, že vyšší výkon s menší spotřebou paliva by se nejefektivněji dosáhl zvýšením účinnosti

[xvasek]

Podle mě (jsem strojař, i když se tím neživím) je nejúspornější zóna motoru tam, kde má maximum kroutícího momentu.

No to bych musel držet motor na 9500RPM - bez ohledu na to, že pochybuju o optimální spotřebě v tomto režimu, by se mi to asi zejména nechtělo celou cestu poslouchat.

[Hynek (Pichi) Vychodil]

Vážně? a co pak je to za motor?

[xvasek]

Suzuki GS 500E, '91.

[Hynek (Pichi) Vychodil]

Hmm, ale ta má maximum kroutícího momemntu při 7500 a ani maximum výkonu tam nemá, protože to je 9200. Takže kecáte.

[xvasek]

Ano, tyto parametry pro sériové (nemodifikované) GS skutečně platí...

[kavol]

vyšší rychlost = vyšší spotřeba
Tento "mytus" je samozrejme za urcitych podminek pravda.

no, a o těch podmínkách autor píše, tak co se ti nezdá?

Optimalni spotreba byva opravdu nekde kolem 90 km/h.

a na to jsi přišel jak, že zrovna 90? - to je totiž další mýtus :-p

např. já když mám štěstí, že jedu delší trasu po dálnici nebo slušné silnici a můžu udržovat rychlost na pětku na 3100 otáčkách, dokážu stlačit spotřebu pod 7 l/100 km, zatímco běžně jezdím mimoměsto za plusmínus 7,5 l/100 km ... to odpovídá rychlosti asi 100-105 km/h (115-120 km/h na tachometru)

(Felicia Combi 1,3 MPi 50 kW)

větší objem motoru = vyšší spotřeba
Tady neni o cem diskutovat - zkuste zivit nejaky "dvoulitr" a nebo jen "litr" - vase penezenka to zajiste pozna (dvoulitr opravdu neni ekonomictejsi ).

seš trubka, odpovídáš si sám hned v další větě:

Ovsem zase zalezi na stylu jizdy - pokud budu chtit s litrovym motorem jezdit tak rychle jako s "naslapnutejsim" autem, tak spotreba bude samozrejme vysoka.

- pokud předpokládáš, že s dvoulitrem budeš automaticky jezdit rychleji (resp. svižněji), pak je jasné, že to bude dražší, ale při stejném stylu jízdy tvůj vývod o peněžence opravdu neplatí (pokud tedy nezahrnuješ povinné ručení atp. )

stačí se místo teoretizování podívat do tabulkových hodnot pro různá auta s různými motory, jsou to sice syntetické testy, nicméně aspoň je jasně daná metodika a nic tam nevokecáš - a tam vychází jasně, že vyšší objem neznamená vždy vyšší spotřebu

modernější motor = nižší spotřeba
To same - vemte si motor ze stodvacitky a motor z Fabie. Samozrejme je uspornejsi (a vykonnejsi) novejsi motor z Fabie.

kde tu svoji samozřejmost bereš?

nemám srovnání stodvacítka-fábie, ale stodvacítka-felda kombi (viz výše), a s obojím jsem jezdil běžně v rozsahu 7-7,5 l/100 km ... když jsem se u 120 hodně snažil, dostal jsem to na 6,5 zatímco u feldy tak akorát na 6,8 - pravda, v tom výkonu versus spotřeba je rozdíl, s vlekem na vodu jsem jel se 120 přes 12 l zatímco felda si posledně nevzala ani 10 l (což ostatně hraje zase na tu teorii výše o větším objemu - 120 měla 1189, felda asi 1285, jestli si to pamatuju dobře, kdyžtak google ja kamarád )

více oktanů = nižší spotřeba
tady nemuzu slouzit - nejsem chemik a vysokooktanove palivo jsem nikdy nekupoval. Co ale rikaji znami, tak kvalitnejsi paliva jsou na vykonu opravdu trochu znat (ovsem jestli kvalitnejsi=vysokooktanove, to opravdu nevim)

"co ale říkají známí" ... ano, a tady jsme u toho, proč se to jmenuje "mýty"

nesouhlasím s tím "více oktanů = lépe", souhlasím s "kvalitnější = lépe" - ona se ta paliva totiž liší v aditivech a může to mít pozorovatelný vliv; mám velmi konkrétní pozorování z té 120ky, když se zrušil olovnatý benzín a zavedla náhražka, vlastnosti motoru šly dost do háje

[neal_cz]

Optimalni spotreba byva opravdu nekde kolem 90 km/h.

a na to jsi přišel jak, že zrovna 90? - to je totiž další mýtus :-p

IMHO to není až takový mýtus. Není to proto, že většina motorů má největší točivý moment (a tedy nejvyšší účinnost(?)) při otáčkách, které jsou nejčastěji kolem hodnot, které dosáhnete právě při těch cca 90 km/h (při zařazeném nejvyšším rychlostním stupni)?

[kavol]

obávám se, že to pro mnohá auta neplatí, přijde mi, že novější mrchy jsou dělány spíš na dálnici (ostatně to, že je mimo město devadesátka, ještě neznamená, že se takovou rychlostí dá většinu času jet ...)

schválně jsem se mrknul, jak je to u té feldy ... takže uvádí maximum při 2600 ot. a spotřebu při 90 km/h 5 l/100 km - což se radikálně liší od mých zkušeností, nejlépe jede na 3100 ot. a o 5 l/100 km si můžu jenom nechat zdát

[Rootan]

Raději bych kouknul na ČT, kde v jednom pořadu (tuším, že běží každý den několikrát), jeden známý herec bourá různé mýty o ježdění a ještě hodí nějké doporučení navrch.

Je tam info založené na praxi a vědeckých poznatcích a né nějaké úvahy, které se dají interpretovat různě a navíc i snadno vyvrátit.

Z uvedených mýtů s něčím souhlasím a s něčím naopak vůbec.

Jednosuše: "Věřte - nevěřte".

[xvasek]

Více oktanů = nižší spotřeba může být pravda u každého motoru, u kterého se dá měnit předstih. Třeba u starých Jaw jsme tankovali 95 a mělo to lepší výkon a o kapku nižsí spotřebu, ale jenom když se předstih posunul více k horní úvrati, než udával výrobce. Ovšem to bylo čistě proto, že 91 a 95 oktanů benzín jsou prakticky stejně drahé, tak proč toho nevyhužít. Pokud bych měl přestavovat až na 98 oktanů, což jsou benzíny výrazně dražší, tak by to určitě nestálo za to.

Teď u Suzuki mám minimum 95 (jinak v chladnu nestartuje) a protože předstih (proměnný podle otáček) řídí black box elektronika, nemá pro mě více oktanů žádný smysl.

[Luk]

O změně předstihu se nemá smysl bavit, u novějších aut by to dělal jen blázen. Časy, kdy se Š110 (oktanový požadavek 93) naopak přeštelovávala, aby se s ní dalo jezdit na Special, už jsou pryč

[xxxxxxxx]

vsechny body blogu jsou naprosto spravne, ale pouze za urcite situace. a vsechno to vychazi z absolutni nevhodnosti charakteristiky motoru s vratnymi pisty pro motorove vozidla. u takovyho trolejbusu by to neplatilo

[Dalibor Smolík]

Z mé zkušenosti vyplývá, že ideální případ pro nízkou spotřebu je plynulá jízda kolem 90 km/h. Máme firemního Chryslera Vision (3,5 l), dokud se jezdilo po dálnici max. 110 km/h, byla průměrná spotřeba 11,5 l/100 km, při zvýšení na 130 km/h se zvedla dlouhodobá spotřeba na 12,2 l. Jakmile se musí zpomalovat a zrychlovat, spotřeba prudce roste. Totéž platí pro jízdy na krátké tratě. I ve zmíněném autě, pokud se jede plynule devadesátkou, se spotřeba pohybuje kolem 9 litrů. Ale kdo by jezdil jako šnek se silným autem, že?

[sssssssss]

Tenhle blábol napsal zase jeden teoretik co si něco přečetl nabo dozvěděl od učitelů, že. Je to tak obecný, že to samozřejmě pravda může být, ale stejně tak nemusí, prostě pouhá teorie z knižek. Co je to časování rozvodů? Tuhle kravinu jsem ještě neslyšel.

[Luk]

Časování rozvodů je to, kdy se otevírají a zavírají ventily. U naprosté většiny aut je napevno a vychází z kompromisního návrhu. U sportovních aut apod. se používá i proměnné časování, které reflektuje aktuální otáčky a plnění válců, a umožňuje dosáhnout lepších parametrů motoru.

[Jan Marek]

No, proměnné časování se nepoužívá jen u sportovních motorů (kam by asi patřilo např. BMW se systémem VANOS, příp. double-VANOS). Používá ho např. i Honda (iVTEC) a Toyota (VVTi), a to i u nižších řad. Umožňuje jim dostat vyšší krouticí moment i z menšího objemu.

[sssssssss]

Vim co je časování ventilů, ale to neni časování rozvodů, možná by bylo dobrý kouknout se na nějakej obrázek jak vůbec motor vypadá.

[Luk]

Samozřejmě, že časování rozvodů != časování ventilů. Třeba u Trabanta by člověk ventily hledal marně, přestože o časování rozvodů lze hovořit i tam

možná by bylo dobrý kouknout se na nějakej obrázek jak vůbec motor vypadá

Možná by bylo dobré přestat tady takhle kecat a místo toho pohovořit o motorech. Třeba bych se dozvěděl něco nového

[vagojan]

Trabant má rotační šoupátko, neboli ventil

[Luk]

Šoupátko není ventil

[xvasek]

Šoupátko je ventil, ale v karburátoru. Co je to "rotační šoupátko" pak opravdu netuším.

[Jan Marek]

Šoupátko je ventil, ale v karburátoru. Co je to "rotační šoupátko" pak opravdu netuším.

Šoupátko opravdu není ventil! Sice taky slouží k uzavírání nějakého otvoru, ale není to ventil. Ventil funguje tak, ze pokud mate kruhový otvor, uzavírání se provádí jakousi "plackou", která se pohybuje v ose toho otvoru, dokud se na ten otvor "nepřiplácne". Výhody: je možné "pomoci" tomu uzavírání tím, že se vytvoří kuželová styčná plocha, která je více či méně samosvorná a která pomáhá udržet tlak.

Šoupátko se na otvor nasouvá "z boku", jako kdyby ho překrývá, ale jeho pohyb je kolmý na osu otvoru. No a co je rotační šoupátko, je snad jasné: Máme pevnou desku s otvorem, který chceme (většinou) periodicky otvírat a zavírat a nad ní se otáčí další deska s otvorem. Pokud se oba otvory překryjí, máme otevřeno, pokud ne, máme zavřeno. Samozřejmě otvory v tomto případě nemusí být nutně kruhové...

Jak prosté, milý Watsone...

[xvasek]

...tak už jsem si to našel a dělám tady ze sebe jelito, fakt je u Trabantu rotační šoupátko i v sání. Taky má variabilní časování zážehu - to jsou mi teda finesy. Takové vyfikundace jsme ve Wartburgu neměli. Tam bylo sání řízeno klasicky pístem.

Jinak ventil je dle mého obecně cokoli, co umí zakrýt nějaký otvor.

[Hynek (Pichi) Vychodil]

No to si to teda pěkně zjednodušujete. Kohout, ventil, šoupátko, klapka, to jsou čtyři principiálně naprosto rozdílná technická zařízení, byť všechny přerušují tok tekutiny.

[xvasek]

Že jsou principiálně jiná chápu, ale prostě to má dnes širší význam. Třeba "palivový ventil" nemá s tvým ventilem pranic společného, ale kdybych v servisu řekl "palivové šoupátko", tak by si mysleli, že jsem spadl z višně.

Možná to vzniklo špatným překládáním slova "valve", nebo mají v angličtině podobný problém. Třeba tady ten typ motoru (resp. šoupátko) u Trabantu se označuje odborně jako "rotary disk valve".

[Hynek (Pichi) Vychodil]

Nejhorší je, že v tom dělají chaos i sami technici a často pro kulový kohout klidně použijí výraz kulový ventil. To že kohoutek říkáme přímo ukázkovému ventilu a v pákové baterii je zase šoupátko, no nic.

[zabza]

Koukám že fotbalu, hokeji, autům a scheduleru v linuxu tu rozumí úplně každej...

[Dalibor Smolík]

Škoda, že není možné tankovat benzín nebo naftu pod licencí GPL

[mrzout]

Necetl jsem vice nez prvni odstavec. Pokud nejsi schopnej splacat spot bez nadavek a invektiv, tak tezko dokazes nekoho presvedcit. Masirujes si tak jen svoje ego, ale na diskuzi to neni.

[Petr Bravenec]

Šmarjá, já se nestačím divit, jak to lidi jezdíte: Dvacet let stará škoda 105, cesta po dálnici Rožnov - Split - Rožnov, průměrná spotřeba kolem šesti litrů (měřeno podle natankovaného množství). Když jedu opatrněji, dostanu spotřebu někam těsně k pěti litrům, níž už ne. Nový Ford eskort: Rožnov - Praha - Rožnov, spotřeba těsně pod pět litrů, při předpisových rychlostech do 90 km/h (Rožnov - Olomouc) spotřeba kolem 3,7 litru.

[jarda]

no jo, to ale nešlapete na pedály a v autoškole říkali, že se to musí .

Jezdím za 16-18 litrů s 13 tun těžkou krávou s aerodynamikou skříně naštorc, ty osobáky jsou fakt divný.

[Michal Kubeček]

Nový Ford eskort: …

A kde jste ho vzal? Pokud mne paměť neklame, přestaly se vyrábět někdy v roce 1999 nebo 2000…

[Petr Bravenec]

Že by to nebyl eskort? Možné je všechno... je to takové to tmavě modré, dlouhé jako kráva, s palubním počítačem, jezdí to naftu a "nové" znamená ve srovnání s mojí škodovkou.... hmmm, tak tři roky. Tak asi to nebude eskort. Auta jsou mi úplně ukradená...

[Petr Bravenec]

Není to eskort. Byl jsem se zeptat, je to Focus

[Michal Kubeček]

Tipoval bych Focus nebo Mondeo. Vlastně ani Escort není příliš přesná identifikace, třeba modely z počátku osmdesátých let a z konce devadesátých si moc podobné nejsou…

[thingie]

Nesliboval tu někdo, že se s politikou přestěhuje?

[Heron]

Copak je na tom politického?

[thingie]

Huhm, vlastně ani nevím. Nějak mi to zcela splývá. Položím opačnou otázku, kde je mezi tím rozdíl?

[Luk]

Je to jednoduché. Tohle je čistě technická záležitost, která s politikou nemá společného absolutně nic.

[thingie]

Aha, už to vím, je to dvěma věcma. Jednak autorův styl je… no, autorův styl je takový, že mi pak přijde jako politika všechno A za druhé, auta a politika jsou hlavní dvě témata jedné oblíbené názorové žumpy českého internetu.

[Luk]

Můj blog se jmenuje Kacířské myšlenky. Tak je snad jasné, jaký styl používám

[thingie]

Z toho vůbec ne. Musel bych si s tím pohrát, kdybych měl přesně popsat, co je mi na tomto blogu nesympatické.

[Luk]

Tak jen do toho. Sám jsem zvědavý

[thingie]

Já doufám, že jsem to formuloval dost přesně, aby z toho vyznělo ,,můžu to udělat, ale je to tolik práce, že se budu tvářit ošklivě i když mi za to zaplatíte``

[jyrki]

Velmi obecne se da rict ze nejnizsi spotreba je v otackach kde je vrchol tociveho momentu. U meho vozu je to napr. 3800 otacek a na petku pri techto otackach jedu cca 125 km/h. Jezdete podle otackomeru a ne podle tachometru!
Na spotrebu se mi taky osvedcilo roztahnout jeden rychlostni stupen trosku vic, napr. trojku a pak rovnou zaradit za pet (ctverku vynechat). Samozrejme na spotrebu ma priznivy vliv plynulost jizdy, zadne zrychlovani a zpomalovani. Radeji nez brzdu volit podrazeni a brzdeni motorem.

[Jozef Vrba]

Lít např. do Fabie (oktanový požadavek 95) benzin s OČ 98 nebo dokonce 100 se v podstatě rovná vyhazování peněz z okna.

Do Fabie 1.4 16V 74kW výrobca predpisuje benzín s okt. číslom 98, s tým že je možné použiť aj 95. Aj v tomto prípade sa jedná o vyhadzovanie peňazí oknom?

[Luk]

V tomto případě ne (i když samozřejmě záleží na režimu jízdy). Hovořil jsem o oktanovém požadavku, který je v tomto případě 98. Pravda, s tou Fabií jsem to příliš zobecnil, ale 1.4 16V 74 kW jsem nikdy neřídil, proto jsem nevěděl, že tento motor požaduje takové palivo.