Byla vydána verze 1.91.0 programovacího jazyka Rust (Wikipedie). Podrobnosti v poznámkách k vydání. Vyzkoušet Rust lze například na stránce Rust by Example.
Ministerstvo průmyslu a obchodu vyhlásilo druhou veřejnou soutěž v programu TWIST, který podporuje výzkum, vývoj a využití umělé inteligence v podnikání. Firmy mohou získat až 30 milionů korun na jeden projekt zaměřený na nové produkty či inovaci podnikových procesů. Návrhy projektů lze podávat od 31. října do 17. prosince 2025. Celková alokace výzvy činí 800 milionů korun.
Google v srpnu oznámil, že na „certifikovaných“ zařízeních s Androidem omezí instalaci aplikací (včetně „sideloadingu“) tak, že bude vyžadovat, aby aplikace byly podepsány centrálně registrovanými vývojáři s ověřenou identitou. Iniciativa Keep Android Open se to snaží zvrátit. Podepsat lze otevřený dopis adresovaný Googlu nebo petici na Change.org.
Byla vydána nová verze 18 integrovaného vývojového prostředí (IDE) Qt Creator. S podporou Development Containers. Podrobný přehled novinek v changelogu.
Cursor (Wikipedie) od společnosti Anysphere byl vydán ve verzi 2.0. Jedná se o multiplatformní proprietární editor kódů s podporou AI (vibe coding).
Google Chrome 142 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 142.0.7444.59 přináší řadu novinek z hlediska uživatelů i vývojářů. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 20 bezpečnostních chyb. Za nejvážnější z nich bylo vyplaceno 50 000 dolarů. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře.
Pro moddery Minecraftu: Java edice Minecraftu bude bez obfuskace.
Národní identitní autorita, tedy NIA ID, MeG a eOP jsou nedostupné. Na nápravě se pracuje [𝕏].
Americký výrobce čipů Nvidia se stal první firmou na světě, jejíž tržní hodnota dosáhla pěti bilionů USD (104,5 bilionu Kč). Nvidia stojí v čele světového trhu s čipy pro umělou inteligenci (AI) a výrazně těží z prudkého růstu zájmu o tuto technologii. Nvidia již byla první firmou, která překonala hranici čtyř bilionů USD, a to letos v červenci.
Po Canonicalu a SUSE oznámil také Red Hat, že bude podporovat a distribuovat toolkit NVIDIA CUDA (Wikipedie).
Občas není od věci vyslovit něco, za co se upaluje nebo ukamenovává. Nic není totiž tak jednoduché, aby byla pravda vždy jediná a na první pohled zřejmá.
V blízké době, snad už ve verzi 2.6.16, by se měla v Linuxu objevit nová technologie pro meziprocesovou komunikaci - TIPC (Transparent InterProcess Communication). Byla navržena hlavně pro počítačové clustery, ale díky svým zajímavým vlastnostem by se mohla prosadit i jinde.
Můžeme se oprávněně ptát: k čemu další komunikační technologii? Vždyť už teď máme hromadu metod (roury, unixové sockety, TCP/IP, RPC, DBUS, sdílenou paměť, mqueue...), tak proč chtít nějakou další? Ano, máme hodně metod, ale žádná není ani dostatečně rychlá, ani dostatečně univerzální pro použití v distribuovaných výpočtech a podobných aplikacích.
Nebudu TIPC popisovat podrobně, k tomu slouží dokumentace. Spíš zdůrazním charakteristické vlastnosti. Především je důležité, že TIPC funguje velice podobně jako TCP/IP, s nímž může koexistovat, a dokonce ho v některých případech používat jako vrstvu nižší úrovně. V závislosti na dostupných možnostech však používá i jiné, rychlejší metody (síťové protokoly 2. vrstvy, sdílená paměť apod.), aby byla komunikace co nejefektivnější.
Adresace je založena na čistě logické bázi (logické porty), bez fyzického rozlišení. Obsahuje typ procesu a jeho instance (64-bitový identifikátor). Více procesů může sdílet stejnou adresu, proces se pak vybírá algoritmy round-robin nebo nejbližší nejdřív. Naopak může mít jediný proces přidělenu celou posloupnost adres. Struktura komunikační sítě je víceúrovňová (zóny, clustery a uzly), nesouvisí s adresacemi typu IP apod.
TIPC podporuje jak spojovou (streamovou) komunikaci, tak i datagramy (ovšem s kontrolou správného doručení). Oproti jiným technologiím má nižší režii při navázání spojení (žádné "prázdné pakety").
Technologie TIPC vznikla v laboratořích firmy Ericsson, je šířen pod licencí BSD (resp. BSD/GPL) a existuje její implementace na více platformách. Nyní prochází procesem začleňování do linuxového kernelu.
Nemohu ovšem nechat bez povšimnutí ani nevýhody. Podpora většího množství nízkoúrovňových metod komunikace se nepříjemně odráží na složitosti (a tedy i velikosti) implementace. Modul do jádra Linuxu má cca 170 KB, což není zrovna málo. Dále je tu problém s logickými porty a jejich použitím při hledání fyzického stroje v síti TIPC (může se dynamicky měnit) - přináší dodatečnou režii spojenou se samotnou existencí sítě. A konečně asi v současné době největší nevýhoda: některé části dosud nejsou implementovány, zejména v bezpečnostní oblasti.
Netvrdím, že je TIPC všelék, který vyléčí všechny komunikační neduhy. Ale minimálně pro distribuované výpočty by to mohl být výrazný přínos. Navíc si myslím, že TIPC může najít své místo i v dalších oblastech, kam by se jeho vlastnosti hodily.
        Tiskni
            
                Sdílej:
                 
                 
                 
                 
                 
                 
            
    
nvidia :)
             24.2.2006 17:34
Luboš Doležel (Doli)             | skóre: 98
             | blog: Doliho blog
             | Kladensko
        24.2.2006 17:34
Luboš Doležel (Doli)             | skóre: 98
             | blog: Doliho blog
             | Kladensko
         24.2.2006 18:01
Luk             | skóre: 47
             | blog: Kacířské myšlenky
             | Kutná Hora
        24.2.2006 18:01
Luk             | skóre: 47
             | blog: Kacířské myšlenky
             | Kutná Hora
         24.2.2006 18:10
Luboš Doležel (Doli)             | skóre: 98
             | blog: Doliho blog
             | Kladensko
        24.2.2006 18:10
Luboš Doležel (Doli)             | skóre: 98
             | blog: Doliho blog
             | Kladensko