Samsung na akci Galaxy Unpacked July 2026 (YouTube) představil své nové telefony Galaxy Z Fold8 Ultra, Fold8 a Flip8, hodinky Galaxy Watch Ultra2 a Watch9 a chytré brýle ve spolupráci s Gentle Monster a Warby Parker.
Po pěti letech vývoje vyšla česká počítačová hra Scarlet Deer Inn (ProtonDB). Scarlet Deer Inn je vyšívaná temná středověká pohádka. Zatímco život ve zdánlivě obyčejné vesnici se točí kolem běžných povinností a sousedských drbů, v podzemí se skrývají zlověstná tajemství.
Představen byl Raspberry Pi Touch Display 2 s uhlopříčkou 10 palců a rozlišením 1200 × 1920 pixelů. Cena je 80 dolarů.
RPCS3 (Wikipedie), tj. open source emulátor Sony PlayStation 3, snížil minimální požadavky. Nově jsou podporovány starší grafické karty ATI Radeon řady HD 2000, 3000 a 4000 z let 2007 až 2009. Na PC běží už 75 % všech her pro PlayStation 3. V budoucnu bude RPCS3 fungovat bez firmwaru z PS3. V RPCS3 byl implementován systémový modul cellSysmodule (𝕏).
Vyšel open-source nástroj winetop (MIT) — nativní CLI/TUI pro sledování a ukončování Wine, Proton, Lutris, Heroic a Bottles sezení. Seskupuje procesy podle WINEPREFIX / Steam AppId, umí bezpečně zabít jen hru (včetně Steam reaperu) a nabízí i skriptovatelné příkazy (list, kill, orphans, …). Balíčky jsou mimo jiné na crates.io, Copru (dnf copr enable kovariadam/winetop), PPA ppa:kovariadam/winetop a AUR (winetop-bin).
Ve spolupráci společností OpenAI a Work Louder byla představena (𝕏) hardwarová klávesnice Codex Micro pro práci s AI agenty. Cena klávesnice je 230 dolarů.
Byl vydán Mozilla Firefox 153.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 153 bude brzy k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
V linux-cve-announce bylo oznámeno 433 zranitelností za jediný den (19. července).
Byla vydána nová verze 5.44 programovacího jazyka Perl (Wikipedie). Do vývoje se zapojilo 71 vývojářů. Změněno bylo přibližně 270 tisíc řádků v 1 300 souborech. Přehled novinek a změn v podrobném seznamu.
Na 23. září 2026 je do bratislavské Nové Cvernovky naplánovaná jednodenní konference #nobullshit.camp pro tech leadery, DevOps a platform inženýry. Mají tu zaznít upřímné příběhy z praxe o tom, co v produkčních systémech reálně fungovalo, co se pokazilo a co si z toho lidé odnesli. Témata pokrývají tři oblasti – DevOps a platformy (Kubernetes, cloud, provoz systémů), firemní kulturu a leadership. Program běží ve dvou formátech: hlavní
… více »Občas není od věci vyslovit něco, za co se upaluje nebo ukamenovává. Nic není totiž tak jednoduché, aby byla pravda vždy jediná a na první pohled zřejmá.
V blízké době, snad už ve verzi 2.6.16, by se měla v Linuxu objevit nová technologie pro meziprocesovou komunikaci - TIPC (Transparent InterProcess Communication). Byla navržena hlavně pro počítačové clustery, ale díky svým zajímavým vlastnostem by se mohla prosadit i jinde.
Můžeme se oprávněně ptát: k čemu další komunikační technologii? Vždyť už teď máme hromadu metod (roury, unixové sockety, TCP/IP, RPC, DBUS, sdílenou paměť, mqueue...), tak proč chtít nějakou další? Ano, máme hodně metod, ale žádná není ani dostatečně rychlá, ani dostatečně univerzální pro použití v distribuovaných výpočtech a podobných aplikacích.
Nebudu TIPC popisovat podrobně, k tomu slouží dokumentace. Spíš zdůrazním charakteristické vlastnosti. Především je důležité, že TIPC funguje velice podobně jako TCP/IP, s nímž může koexistovat, a dokonce ho v některých případech používat jako vrstvu nižší úrovně. V závislosti na dostupných možnostech však používá i jiné, rychlejší metody (síťové protokoly 2. vrstvy, sdílená paměť apod.), aby byla komunikace co nejefektivnější.
Adresace je založena na čistě logické bázi (logické porty), bez fyzického rozlišení. Obsahuje typ procesu a jeho instance (64-bitový identifikátor). Více procesů může sdílet stejnou adresu, proces se pak vybírá algoritmy round-robin nebo nejbližší nejdřív. Naopak může mít jediný proces přidělenu celou posloupnost adres. Struktura komunikační sítě je víceúrovňová (zóny, clustery a uzly), nesouvisí s adresacemi typu IP apod.
TIPC podporuje jak spojovou (streamovou) komunikaci, tak i datagramy (ovšem s kontrolou správného doručení). Oproti jiným technologiím má nižší režii při navázání spojení (žádné "prázdné pakety").
Technologie TIPC vznikla v laboratořích firmy Ericsson, je šířen pod licencí BSD (resp. BSD/GPL) a existuje její implementace na více platformách. Nyní prochází procesem začleňování do linuxového kernelu.
Nemohu ovšem nechat bez povšimnutí ani nevýhody. Podpora většího množství nízkoúrovňových metod komunikace se nepříjemně odráží na složitosti (a tedy i velikosti) implementace. Modul do jádra Linuxu má cca 170 KB, což není zrovna málo. Dále je tu problém s logickými porty a jejich použitím při hledání fyzického stroje v síti TIPC (může se dynamicky měnit) - přináší dodatečnou režii spojenou se samotnou existencí sítě. A konečně asi v současné době největší nevýhoda: některé části dosud nejsou implementovány, zejména v bezpečnostní oblasti.
Netvrdím, že je TIPC všelék, který vyléčí všechny komunikační neduhy. Ale minimálně pro distribuované výpočty by to mohl být výrazný přínos. Navíc si myslím, že TIPC může najít své místo i v dalších oblastech, kam by se jeho vlastnosti hodily.
Tiskni
Sdílej:
nvidia :)