Vývojáři open source operačního systému ReactOS (Wikipedie), jehož cílem je kompletní binární kompatibilita s aplikacemi a ovladači pro Windows, se na síti 𝕏 pochlubili, že ReactOS zvládne počítačovou hru Half-Life.
Byla vydána nová verze 4.8 multiplatformního integrovaného vývojového prostředí (IDE) pro rychlý vývoj aplikaci (RAD) ve Free Pascalu Lazarus (Wikipedie). Využíván je Free Pascal Compiler (FPC) 3.2.2.
Apple container dospěl do verze 1.0.0. Jedná se o open source nástroj pro spouštění linuxových kontejnerů na macOS postavený nad containerization. Napsaný je v programovacím jazyce Swift a optimalizovaný pro Apple silicon.
Bylo vydáno Eclipse IDE 2026-06 aneb Eclipse 4.40. Představení novinek tohoto integrovaného vývojového prostředí také na YouTube.
Asterinas (GitHub) je v Rustu napsané jádro operačního systému poskytující s jádrem Linux kompatibilní ABI. Vydána byla verze 0.18.0. První distribucí postavenou nad jádrem Asterinas je Asterinas NixOS. Nejedná se o oficiální projekt NixOS a nemá nic společného s NixOS Foundation.
Podrobně byla rozebrána kritická zranitelnost v nf_tables (CVE-2026-23111). Další lokální eskalace práv na Linuxu. V upstreamu byla zranitelnost již v únoru opravena. Ve zdrojovém kódu stačilo odstranit 1 vykřičník.
Evropská komise (EK) nařídila americké společnosti Meta, že musí znovu umožnit bezplatný přístup konkurenčním obecně zaměřeným asistentům umělé inteligence (AI) k WhatsAppu a tento přístup musí zachovat až do ukončení antimonopolního šetření. Opatření je dočasné a má zabránit vážnému a nevratnému poškození konkurence na rychle rostoucím trhu s obecnými AI asistenty. Meta uvedla, že se proti rozhodnutí odvolá.
Společnost Anthropic představila AI modely Claude Fable 5 a Claude Mythos 5. Claude Fable 5 je první model třídy Mythos určený pro běžné použití.
Byla vydána nová stabilní verze 3.24.0, tj. první z nové řady 3.24, minimalistické linuxové distribuce zaměřené na bezpečnost Alpine Linux (Wikipedie) postavené na standardní knihovně jazyka C musl libc a BusyBoxu. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Na čem pracují vývojáři v Rustu napsaného mikrokernelového unixového operačního systému Redox OS (Wikipedie)? Byl publikován přehled vývoje za květen. Vypíchnout lze nový scheduler EEVDF nebo port desktopového prostředí Xfce na Redox OS.
Občas není od věci vyslovit něco, za co se upaluje nebo ukamenovává. Nic není totiž tak jednoduché, aby byla pravda vždy jediná a na první pohled zřejmá.
Máme tu další hrozbu svobodě a zdravému rozumu (nejen) na Internetu. V minulých dnech jsme měli možnost se dočíst, že americký soudce A. H. Matz označil Googlův způsob prezentace výsledků vyhledávání obrázků za porušení autorských práv. Dopady tohoto rozhodnutí mohou být nedozírné.
Podle zprávy BBS News, která ve zkrácené verzi vyšla též v češtině v Britských listech, soudce vyhověl zhruba rok staré žalobě pornografického časopisu Perfect 10.
Nejde přitom o to, že by ve výsledcích vyhledávání figurovaly odkazy někam "dovnitř" serveru na zde uložené obrázky (takové věci už se řešily v jiných sporech). Problém se týká obrázků zveřejňovaných nelegálně na cizích serverech.
Rozhodnutí soudu je velice nebezpečné. Svaluje na Google vinu za zločin, který nespáchal. Jestliže někdo poskytuje nástroj ke hledání obsahu určitého druhu - a tento nástroj samozřejmě není schopen odlišit legálně zveřejněný materiál od toho nelegálního - pak podle zdravého rozumu, a také podle logicky chápaného autorského práva, nečiní nic špatného. Ani z hlediska morálního, ani právního.
V praxi to může znamenat hned několik věcí. První je ohrožení fungování vyhledávacích služeb pro obrázky a další podobný obsah, třeba video. Buď tato vyhledávání skončí úplně, a to nejen u Googlu, anebo přinejmenším změní svoji podobu. Již nebudou k dispozici náhledy, což výrazně zhorší použitelnost výsledků hledání.
Ale je tu ještě závažnější problém. V dalším kroku to může být vztaženo i na textový obsah. Nemohly by se pak ve výsledcích objevovat relevantní úryvky ze zveřejňovaných dokumentů, byly by tam pouze odkazy a nanejvýš ještě titulky stránek. Jeden z pilířů současného webu by byl doslova odstřelen.
Doufejme, že k tomu nedojde. Rozhodnutí padlo v USA, což má sice přímý vliv na americké firmy, ale zbytku světa se to netýká. Bohužel neznám možnosti odvolacího řízení u příslušného soudu, ale věřím, že existují nějaké opravné prostředky, kterými bude možné rozhodnutí zvrátit. Jinak by mohl tento nebezpečný precedens vážně narušit fungování Internetu v podobě, v jaké ho známe a používáme.
Tiskni
Sdílej: