Společnost comma.ai po třech letech od vydání verze 0.9 vydala novou verzi 0.10 open source pokročilého asistenčního systému pro řidiče openpilot (Wikipedie). Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu.
Ubuntu nově pro testování nových verzí vydává měsíční snapshoty. Dnes vyšel 4. snapshot Ubuntu 25.10 (Questing Quokka).
Řada vestavěných počítačových desek a vývojových platforem NVIDIA Jetson se rozrostla o NVIDIA Jetson Thor. Ve srovnání se svým předchůdcem NVIDIA Jetson Orin nabízí 7,5krát vyšší výpočetní výkon umělé inteligence a 3,5krát vyšší energetickou účinnost. Softwarový stack NVIDIA JetPack 7 je založen na Ubuntu 24.04 LTS.
Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) spolu s NSA a dalšími americkými úřady upozorňuje (en) na čínského aktéra Salt Typhoon, který kompromituje sítě po celém světě.
Společnost Framework Computer představila (YouTube) nový výkonnější Framework Laptop 16. Rozhodnou se lze například pro procesor Ryzen AI 9 HX 370 a grafickou kartu NVIDIA GeForce RTX 5070.
Google oznamuje, že na „certifikovaných“ zařízeních s Androidem omezí instalaci aplikací (včetně „sideloadingu“) tak, že bude vyžadovat, aby aplikace byly podepsány centrálně registrovanými vývojáři s ověřenou identitou. Tato politika bude implementována během roku 2026 ve vybraných zemích (jihovýchodní Asie, Brazílie) a od roku 2027 celosvětově.
Byla vydána nová verze 21.1.0, tj. první stabilní verze z nové řady 21.1.x, překladačové infrastruktury LLVM (Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání: LLVM, Clang, LLD, Extra Clang Tools a Libc++.
Alyssa Anne Rosenzweig v příspěvku na svém blogu oznámila, že opustila Asahi Linux a nastoupila do Intelu. Místo Apple M1 a M2 se bude věnovat architektuře Intel Xe-HPG.
EU chce (pořád) skenovat soukromé zprávy a fotografie. Návrh "Chat Control" by nařídil skenování všech soukromých digitálních komunikací, včetně šifrovaných zpráv a fotografií.
Byly publikovány fotografie a všechny videozáznamy z Python konference PyCon US 2025 proběhlé v květnu.
Občas není od věci vyslovit něco, za co se upaluje nebo ukamenovává. Nic není totiž tak jednoduché, aby byla pravda vždy jediná a na první pohled zřejmá.
Sice jsem před časem napsal, že spam je překonaná záležitost, nicméně tak docela to pravda není. Stále ještě přidělává dost zbytečné práce a tak se hodí každá metoda, která účinně pomůže s bojem proti němu. Jednou z takových metod je právě graylisting.
Nejedná se o žádnou novinku. Pro toho, kdo by ho neznal, nejprve vysvětlím stručný princip. Greylisting (též "graylisting", používají se obě verze podle různých dialektů angličtiny) je založen na dočasném odmítnutí "neznámé" zprávy. Pracuje se s trojicí server-odesílatel-příjemce, a pokud přijímající server tuto kombinaci dosud nezná, dočasně odepře příjem zprávy (typicky SMTP kódem 450). Po nějaké rozumné době je přijetí umožněno a trojice je dočasně přidána do databáze - po dalších přijatých zprávách pro tuto trojici se záznam stane permanentním.
Technika vychází z toho, že podle RFC 2821 by měla odesílající strana, pokud obdrží kód dočasného odmítnutí, svůj pokus zopakovat. Slušné poštovní servery tak činí, spammeři obvykle nikoliv (pokud nezneužijí "slušný server" nakonfigurovaný jako open relay). Ti většinou chrlí poštu co nejvíc příjemcům najednou, jejich SMTP klienti (běžící na různých zombie strojích nebo na počítačích s dynamicky přidělovanými adresami) často jen kulometně posílají SMTP příkazy a odpovědi vůbec nezpracovávají - a když se to nepovede doručit, prostě to neřeší a jdou o dům dál.
Greylisting je z výše uvedených důvodů velice zajímavý, současně má ale dvě nepříjemné vlastnosti. Jednou je zpoždění první zprávy pro danou trojici, které je nedeterministické a záleží na nastavení obou stran. Druhým, ještě závažnějším problémem, je nedoručení zprávy při špatně nastaveném odesílajícím serveru (tedy ale upřímně řečeno, takový server musel nastavovat pořádný diletant, protože default nastavení všech běžných SMTP serverů takovou situaci vylučuje). Kromě toho je tu ještě další menší problém, o kterém se zmíním později.
S nasazením greylistingu na poštovní server jsem dlouho váhal, a to právě kvůli oním dvěma důvodům. Ostatně tato technika ani není obecně moc rozšířená, například z velkých českých providerů ji používá pouze Contactel (dnes již součást Radiokomunikací GTS Novera). Tím spíš, že jde o věc, která se nedá nějak předem otestovat. Nicméně stále rostoucí příval spamu, v kombinaci s poměrně značnou operační náročností antispamové kontroly, vyústil v logický krok - tedy instalaci greylistingu na server.
Jedná se konkrétně o aplikaci Postgrey, která funguje jako policy server pro Postfix. Může být řízena buď přímo Postfixem (podobně jako další podřízené služby) nebo ji lze spouštět samostatně (např. "redhatovským" stylem). Komunikuje přes unixový nebo internetový socket, z čehož vyplývají i možnosti použití (např. běh na jiném stroji, než běží Postfix). Pro úplnost ještě dodám, že se jedná o program napsaný v Perlu.
Dosavadní zkušenosti po několikatýdenním provozu jsou výborné. Víc než 95 % spamu je úspěšně odmítnuto, z přímo příchozího skoro 100 %. Problémy činí zprávy přeposílané odjinud, zejména z konferencí (např. LKML). Tam tato technika z pochopitelných důvodů selhává a musí nastoupit klasické antispamové mechanismy. I v takových případech se však určitý přínos projeví, protože se odesílající stroj může v mezidobí stihnout dostat do různých blacklistů a zpráva tedy následně získá vyšší skóre.
Velice pozitivní je také fakt, že s největší pravděpodobností nebyla odmítnuta žádná regulérní zpráva. Tedy že žádný odesílající server nebyl nakonfigurován tak, aby to při prvním odmítnutí vzdal. V této souvislosti připomenu, že Postgrey má k dispozici seznam serverů, ze kterých se má pošta přijímat rovnou (známé problematické servery a také různé mailové konference). Co se týká zpoždění první zprávy (timeout je nastaven na 120 sekund), pohybovalo se od času něco přes 2 minuty až po cca 30 minut (v jednom jediném případě to bylo přes 4 hodiny), s mediánem 11 minut.
Tento text píšu hlavně proto, aby se greylisting dostal do trochu většího povědomí, a aby ti, kdo o jeho nasazení uvažují, měli určité informace z praxe. Jistým problémem samozřejmě zůstává zpoždění (přece jen minuty až desítky minut mohou být docela nepříjemné), ale v ostatních ohledech se greylisting ukazuje jako bezproblémový a momentálně je velice zajímavou antispamovou metodou. Zbývá jen doufat, že jeho větší nasazení nepovede k tomu, že spammeři začnou správně pracovat s protokolem SMTP - to by byl začátek jeho konce.
UPDATE 29.7.2006: Už ani servery bývalého Contactelu nepoužívají greylisting. Zhruba před měsícem byl nahrazen ověřováním adresy odesílatele (zpětnou SMTP relací na MX pro příslušnou doménu). Jedna kontroverzní metoda byla tedy nahrazena metodou neméně kontroverzní.
Tiskni
Sdílej:
takyto sposobom sa odosielatel nikdy nedostane do autowhitelistu greylistuDostat se tam může, ale bude to trvat dlouho. Což při dostatečně velkém clusteru a dostatečně malé frekvenci zpráv znamená, že se tam nedostane vůbec. Jinak těch clusterů zase tolik není a v distribučním souboru
postgrey_whitelist_clients
už jsou ty známé obsaženy.
I když je samozřejmě pravda, že je to komplikace, která může někoho od nasazení greylistingu odradit.
Jojo, jen kdyby tech mailovych clusteru nebylo vic, nezli si myslisJenže ono jich skutečně zase tak moc není (z celkového počtu mailserverů), byť tam všechny zanesené samozřejmě nejsou.
jakakoliv vetsi infrastruktura k tomu casem nejspis taky dojde.... jeden smtp server je dost malo na globalni spolecnosti... nemyslis? ;)Nemyslím. Často se totiž objevuje opačný trend, tedy pouze jediný výstupní SMTP server a další jsou jen jako zálohy. Provoz více rovnocenných výstupních serverů nepřináší žádné výrazné výhody, nevýhod ovšem řadu. Proto i ty největší firmy volí často jiné řešení.
--lookup-by-subnet strip the last 8 bits from IP addresses (default)
Toliko pouze na doplnění k úplnosti.