Hister je osobní soukromý vyhledávač, který lze provozovat na vlastním stroji. Umí prohledávat lokální soubory, importovat historii a záložky z webových prohlížečů, procházet vybrané weby a pomocí rozšíření pro Firefox a Chrome indexovat obsah právě navštívených stránek. Nad vytvořeným indexem pak nabízí vyhledávání prostřednictvím webového rozhraní, příkazové řádky a díky podpoře MCP i nástrojům umělé inteligence. Tento
… více »Ministerstvo dopravy uznalo prozatímní schválení asistenčního systému Tesla FSD Supervised vydané nizozemským schvalovacím orgánem RDW. Připojilo se tak k Nizozemsku a dalším pěti evropským státům. Systém je díky tomuto rozhodnutí možné používat za podmínek prozatímního schválení také na území České republiky. Tesla FSD Supervised je asistenčním systémem úrovně 2 podle klasifikace SAE (částečná automatizace řízení). Řidič se
… více »Někteří zákazníci O2 mohou aktuálně zaznamenat zhoršenou dostupnost internetových služeb. Na odstranění potíží se pracuje [Facebook].
PyPy (Wikipedie), tj. implementace Pythonu v RPythonu, alternativa CPythonu v C, byla vydána v nové major verzi 8.0.0. Podporuje Python 2.7, 3.11 a 3.12.
V jádře Linux byly nalezeny a v upstremu ve verzích 5.10.270, 5.15.221, 6.1.188, 6.6.157, 6.12.109, 6.18.50 a 7.2.4 již opraveny 4 kritické zranitelnosti umožňující eskalaci práv: DirtyAH6 (CVE-2026-80844), TUNderflow (CVE-2026-81000), PPPoEject (CVE-2026-68121) a DiagSpill (CVE-2026-74469).
Německá policie a celníci zneužívají ke čtení zpráv komunikačních aplikacích WhatsApp, Signal, Telegram nebo Threema velice jednoduchý trik, který nevyžaduje prolomení šifrování, spear phishing, odposlech SMS či jinou technicky náročnou metodu. Příslušníkům státního aparátu pouze stačí získat krátký přístup k odemčenému telefonu a prostřednictvím QR kódu propojit účet s oficiální desktopovou nebo webovou aplikací v policejním
… více »Počítačová hra Factorio (Wikipedie) nově běží nativně na ARM64 Linuxu a headsetu Steam Frame.
Fugleramme, v překladu 'ptačí rámeček', je open-source projekt postavený na Raspberry Pi, který pomocí lokální umělé inteligence BirdNET-Go rozpoznává ptačí druhy podle jejich zpěvu a na displeji následně zobrazuje koláž tvořenou odpovídajícími ilustracemi. Databáze obsahuje přes 800 ručně vybraných historických přírodovědných ilustrací více než 400 druhů ptáků.
… více »Unicode Consortium, nezisková organizace koordinující rozvoj standardu Unicode, oznámila vydání Unicode 18.0. Přidáno bylo 13 007 nových znaků. Celkově jich je 172 808. Přibylo 9 nových Emoji.
Občas není od věci vyslovit něco, za co se upaluje nebo ukamenovává. Nic není totiž tak jednoduché, aby byla pravda vždy jediná a na první pohled zřejmá.
Že jsou webové prohlížeče, podobně jako všechny ostatní programy, plné nejrůznějších chyb, je věc zcela normální. Existuje ovšem jedna chyba ve zpracování CSS, kterou obsahují dlouho obsahovaly všechny nejrozšířenější prohlížeče kromě Opery.
Je známou realitou, že webové prohlížeče nezobrazují obsah tak, jak by si člověk přál. Dokonce ani tak, jak předepisují standardy a doporučení. Většinou je to ovšem systematická záležitost, takže se dá relativně snadno řešit. Navíc je daná chyba typická pro jeden konkrétní browser, jen výjimečně jich postihuje víc. Existuje však jedna poměrně stupidní chyba, se kterou se setkáme u celé řady prohlížečů. A co hůř, ona se projevuje jen někdy.
Představme si následující HTML soubor (DOCTYPE nyní vynechávám, ale dělá to se všemi, od HTML 4.01 Transitional až po XHTML 1.1):
<html> <head> <link href="style.css" rel="StyleSheet" type="text/css"> </head> <body> <div> ... </div> <p id="nefunguje">nefunguje</p> </body> </html>
Místo tří teček může být v podstatě cokoliv, například strukturovaný text, nejlépe s obrázky. Dokument vypadá vcelku normálně, a také normální je. Šťávu dostane až s přidáním CSS souboru (style.css):
#nefunguje {
position: absolute;
left: 20px;
bottom: 20px;
}
Co na tom je, že? Jenže chyba lávky. Když si tento dokument, ať už bude onen "třítečkový" obsah jakýkoli, zobrazíte v Opeře (verze 8 nebo 9, za starší neručím), bude to vypadat přesně podle očekávání. Nápis "nefunguje" bude v levém dolním rohu, 20 pixelů zleva a zespoda od hranice obsahujícího bloku, tedy elementu body. Zde žádné překvapení, všechno funguje, jak má.
Mnohem zábavnější to ale bude, když použijete nějaký jiný prohlížeč. Týká se to MSIE všech verzí, Mozilly a Firefoxu (zřejmě všech verzí starších verzí; ty nejnovější jsou již opraveny) a Konqueroru (dtto). Výsledek bude nedeterministický. Někdy se to vykreslí správně, jindy zůstane nápis "nefunguje" trčet sice vlevo, ale někde mezi dolním koncem obrazovky a koncem stránky.
Následné chování se bude navíc lišit. Když se u MSIE na text najede kurzorem, skočí na správnou pozici, kdežto u zbývajících browserů tam zůstane trčet. Pravděpodobnost chybného chování je závislá na délce vloženého textu - čím delší, tím pravděpodobněji chyba nastane. Pokud jsou v textu obrázky, je výskyt chyby mnohem častější (s holým textem k tomu dojde opravdu jen zřídka). Vypadá to, že se pro umístění elementu použijí rozměry obsahujícího bloku, zjištěné v nějakém okamžiku - tyto rozměry se později změní, pozice už se ale neaktualizuje (resp. u MSIE se aktualizuje při najetí kurzorem).
Otázka je, co s tím. Řešení lze rozdělit do tří skupin:
Takže jen čistě pro informaci - tato chyba tam prostě je, musí se s ní počítat, a já ji jdu ohlásit používat verze, ve kterých již chyba není. Vymalováno.
UPDATE: Pro Gecko to bylo hlášeno již v roce 2003 (bug 196937). Řešení dosud žádné. Jsem tedy velice skeptický.
UPDATE: Také pro KHTML to bylo ohlášeno, a to již v roce 2002. Něco se na tom řešilo, ale zůstává to tam stále. Zkusím provést nějaké experimenty a přihodit jim to tam.
UPDATE: Podle čerstvých zjištění byla chyba opravena jak v KHTML, tak v Gecku. Doporučuji tedy aktualizaci na nejnovější verze.
Tiskni
Sdílej:
body, který může být menší? Já bych si tipnul spíš druhou variantu (což by znamenalo, že špatně to má naopak Opera), ale raději se ještě podívám.
body, a podle něj by se to mělo vykreslit. Což se děje v Opeře, ne však v jiných prohlížečích. A děje se to jen někdy, pravděpodobně tehdy, když se daný element umísťuje dřív, než skončil rendering obsahu nad ním.
To právě není tak jisté. Ve specifikaci CSS Level 2 se totiž říká
The containing block for a positioned box is established by the nearest positioned ancestor (or, if none exists, the initial containing block, as in our example).
přičemž termín positioned element je definován (9.3.2) takto:
An element is said to be positioned if its 'position' property has a value other than 'static'.
Interpretace vašeho HTML+CSS tedy závisí na tom, zda je element body v tomto případě positioned, tj. jaká je hodnota jeho atributu position. Protože jste ji nespecifikoval, necháváte to na defaultním stylu prohlížeče (ve specifikaci jsem nenašel, že by bylo určeno, jaká má být). Můžete si vyzkoušet, že pokud do stylu přidáte elementu body např. 'position: absolute', bude se odstavec pozicovat skutečně vůči němu (což při neuvedení height a obsahu skládajícím se ze tří teček bude pravděpodobně znamenat nápis nefunguje mimo obrazovku.
Můj závěr je tedy takový, že nejspíš je korektní chování jak Firefoxu, tak Opery a že rozdíl je dán jiným defaultním stylem. Pokud chcete, aby se to chovalo jedním ze zmíněných dvou způsobů, definujte hodnotu atributu position pro element body.
div), který má position: relative (čímž se stane obsahujícím blokem), chová se to naprosto stejně. Proto bych to na toto nesváděl.
div (Firefox 2.0 beta 2).