Vývojáři open source operačního systému ReactOS (Wikipedie), jehož cílem je kompletní binární kompatibilita s aplikacemi a ovladači pro Windows, se na síti 𝕏 pochlubili, že ReactOS zvládne počítačovou hru Half-Life.
Byla vydána nová verze 4.8 multiplatformního integrovaného vývojového prostředí (IDE) pro rychlý vývoj aplikaci (RAD) ve Free Pascalu Lazarus (Wikipedie). Využíván je Free Pascal Compiler (FPC) 3.2.2.
Apple container dospěl do verze 1.0.0. Jedná se o open source nástroj pro spouštění linuxových kontejnerů na macOS postavený nad containerization. Napsaný je v programovacím jazyce Swift a optimalizovaný pro Apple silicon.
Bylo vydáno Eclipse IDE 2026-06 aneb Eclipse 4.40. Představení novinek tohoto integrovaného vývojového prostředí také na YouTube.
Asterinas (GitHub) je v Rustu napsané jádro operačního systému poskytující s jádrem Linux kompatibilní ABI. Vydána byla verze 0.18.0. První distribucí postavenou nad jádrem Asterinas je Asterinas NixOS. Nejedná se o oficiální projekt NixOS a nemá nic společného s NixOS Foundation.
Podrobně byla rozebrána kritická zranitelnost v nf_tables (CVE-2026-23111). Další lokální eskalace práv na Linuxu. V upstreamu byla zranitelnost již v únoru opravena. Ve zdrojovém kódu stačilo odstranit 1 vykřičník.
Evropská komise (EK) nařídila americké společnosti Meta, že musí znovu umožnit bezplatný přístup konkurenčním obecně zaměřeným asistentům umělé inteligence (AI) k WhatsAppu a tento přístup musí zachovat až do ukončení antimonopolního šetření. Opatření je dočasné a má zabránit vážnému a nevratnému poškození konkurence na rychle rostoucím trhu s obecnými AI asistenty. Meta uvedla, že se proti rozhodnutí odvolá.
Společnost Anthropic představila AI modely Claude Fable 5 a Claude Mythos 5. Claude Fable 5 je první model třídy Mythos určený pro běžné použití.
Byla vydána nová stabilní verze 3.24.0, tj. první z nové řady 3.24, minimalistické linuxové distribuce zaměřené na bezpečnost Alpine Linux (Wikipedie) postavené na standardní knihovně jazyka C musl libc a BusyBoxu. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Na čem pracují vývojáři v Rustu napsaného mikrokernelového unixového operačního systému Redox OS (Wikipedie)? Byl publikován přehled vývoje za květen. Vypíchnout lze nový scheduler EEVDF nebo port desktopového prostředí Xfce na Redox OS.
Občas není od věci vyslovit něco, za co se upaluje nebo ukamenovává. Nic není totiž tak jednoduché, aby byla pravda vždy jediná a na první pohled zřejmá.
Přestože jsem dlouholetým uživatelem distribucí Fedora a Red Hat Linux (jak původní RH, tak i RHEL), nyní to vypadá na konverzi. Fedora 8 je podle mým krátkodobých zkušeností s finální verzí nejslabším vydáním za celou dobu existence. Na druhou stranu musím pochválit distribuci OpenSUSE, konkrétně ve verzi 10.3, protože ta se naopak posunula výrazně dopředu a je dnes již velice dobře použitelná.
Vyšla nová verze distribuce Fedora - konkrétně s číslem 8. Od předchozích verzí jsem byl v trochu jiné situaci, protože jsem zkušebně používal na notebooku již testovací verze této distribuce. Nyní jsem nainstaloval verzi finální. Šlo o čistou instalaci, tedy nikoli upgrade.
Po třech dnech používání Fedora letěla z počítače. Důvod? Nedalo se to používat. Narozdíl od předchozích verzí, které byly podařené, se to nedá označit jinak, než jako zklamání.
Důvodů, proč považuji Fedoru 8 za špatnou, je více. Tady jsou ty nejvýznamnější z nich:
Prostě to vypovídá o šití horkou jehlou (zřejmě kvůli snaze dodržet termín, tak jako tak již posunutý). Pak je ale otázka, co se toho půl roku dělalo, protože kromě aktuálnějších verzí všeho se tam až tolik nezměnilo (já vím - IcedTea, PolicyKit, PulseAudio, Codec Buddy...). V každém případě se mělo vydání raději ještě třeba o měsíc posunout než vydat toto.
Po těchto špatných zkušenostech jsem se rozhodl vyzkoušet distribuci OpenSUSE 10.3. Před časem jsem zkoušel 10.2, bylo to skoro dobré, jen nějaké detaily mi vadily. Proto jsem si řekl, že v 10.3 by to mohlo být už lepší.
Takže od včerejška je na notebooku OpenSUSE 10.3 a zatím jsem vcelku spokojen. Funguje WiFi, funguje BT, funguje aktualizace programů, celé to běhá spolehlivě. Jediným detailem je to, že to nechce jít uspat na disk, končí to s nějakou chybou 12 (že by ENOMEM?). Uspání do paměti funguje. Distribuci OpenSUSE 10.3 tedy nyní mohu doporučit všem, kdo chtějí mít (přinejmenším na notebooku ThinkPad R51) stabilní a dobře fungující GNU/Linux.
Tiskni
Sdílej:

S BT je to líp než třeba v Ubuntu 7.10., což mě překvapilo ještě víc, protože tam to při pokusu připojit se už k spárovánému telefonu, hlásilo chybu v OBEX.
A zkoušel jsi takhle na tom Ubuntu nainstalovat balík gnome-vfs-obexftp?
).