Vývojáři open source operačního systému ReactOS (Wikipedie), jehož cílem je kompletní binární kompatibilita s aplikacemi a ovladači pro Windows, se na síti 𝕏 pochlubili, že ReactOS zvládne počítačovou hru Half-Life.
Byla vydána nová verze 4.8 multiplatformního integrovaného vývojového prostředí (IDE) pro rychlý vývoj aplikaci (RAD) ve Free Pascalu Lazarus (Wikipedie). Využíván je Free Pascal Compiler (FPC) 3.2.2.
Apple container dospěl do verze 1.0.0. Jedná se o open source nástroj pro spouštění linuxových kontejnerů na macOS postavený nad containerization. Napsaný je v programovacím jazyce Swift a optimalizovaný pro Apple silicon.
Bylo vydáno Eclipse IDE 2026-06 aneb Eclipse 4.40. Představení novinek tohoto integrovaného vývojového prostředí také na YouTube.
Asterinas (GitHub) je v Rustu napsané jádro operačního systému poskytující s jádrem Linux kompatibilní ABI. Vydána byla verze 0.18.0. První distribucí postavenou nad jádrem Asterinas je Asterinas NixOS. Nejedná se o oficiální projekt NixOS a nemá nic společného s NixOS Foundation.
Podrobně byla rozebrána kritická zranitelnost v nf_tables (CVE-2026-23111). Další lokální eskalace práv na Linuxu. V upstreamu byla zranitelnost již v únoru opravena. Ve zdrojovém kódu stačilo odstranit 1 vykřičník.
Evropská komise (EK) nařídila americké společnosti Meta, že musí znovu umožnit bezplatný přístup konkurenčním obecně zaměřeným asistentům umělé inteligence (AI) k WhatsAppu a tento přístup musí zachovat až do ukončení antimonopolního šetření. Opatření je dočasné a má zabránit vážnému a nevratnému poškození konkurence na rychle rostoucím trhu s obecnými AI asistenty. Meta uvedla, že se proti rozhodnutí odvolá.
Společnost Anthropic představila AI modely Claude Fable 5 a Claude Mythos 5. Claude Fable 5 je první model třídy Mythos určený pro běžné použití.
Byla vydána nová stabilní verze 3.24.0, tj. první z nové řady 3.24, minimalistické linuxové distribuce zaměřené na bezpečnost Alpine Linux (Wikipedie) postavené na standardní knihovně jazyka C musl libc a BusyBoxu. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Na čem pracují vývojáři v Rustu napsaného mikrokernelového unixového operačního systému Redox OS (Wikipedie)? Byl publikován přehled vývoje za květen. Vypíchnout lze nový scheduler EEVDF nebo port desktopového prostředí Xfce na Redox OS.
K přednosti na přechodu se mnozí staví tak, jako by měli železobetonový nohy.Chtěl bych mít takovou důvěru ve všechny řidiče, ale nejde to. Radši si počkám než opravdu zastaví. Na skákání pod kola aut se mám docela rád.
začnou ukazovat aby teda ta auta jeala dál, že jako počkaj...a když se auta rozjedou, vkročí do vozovky
Jinak ad intervaly: nejhorší jsou křižovatky, kde jsou ostrůvky a vozovka se musí přecházet nadvakrát nebo dokonce natřikrát (i takové jsou). Většinou je to udělané tak, že v jednom směru lze přecházet hladce a v opačném je to přesně naopak. Pak je lepší přecházet kousek dál od křižovatky, kde je vozovka užší a není třeba ani čekat na semafory. Vyplatí se to.
A tam je semafor pro chodce, ne ani tak moc důležitej, ale dostal mě na něm jeho interval zelený. Ten interval je cca maximálně 2 vteřiny a pak zase dlouho červená. člověk udělá krok do silnice a už zase je tam červená, no vim že de o prd, ale je to tak rychlý, že když sem šel zpátky, tak jsem se strašně snažil abych zareagoval rychleji a dostal se alespoň dál než na dva kroky do silnice.. ne opravdu to nejde.námět pro Luka - mýtus kdovíkolikátý: chodec musí přecházet na zelenou - není pravda, chodec na zelenou může vstoupit na přechod, na červenou tam vstoupit nesmí, ale co svítí, pokud se pohybuje po přechodu, je úplně jedno bohužel tahle blbost je taky dost zažraná, nedávno se mě třeba snažil přejet jeden řidič a ukazoval na semafor pro chodce, kde naskočila červená, když jsem byl zhruba v půlce; jelikož to bylo firemní auto, tak jsem nelenil a napsal provozovateli, ať pošle daného řidiče na přezkoušení ... bohužel ve firmě to asi nikoho nezajímalo, že zaměstnávají hovado, akorát mu to přeposlali, takže se na mě pak dost nehezky obořil, místo aby přiznal své dvě chyby (krom otázky dokončení přecházení na červenou ještě že musí dát chodci na přechodu přednost (bez ohledu na to, jestli se tam chodec dostal legálně))
že musí dát chodci na přechodu přednost (bez ohledu na to, jestli se tam chodec dostal legálně)Tak samozřejmě, že by řidič chodce neměl přejet, pokud má možnost přejetí zabránit
Ale s předností to tak jednoznačné není, zákon totiž obsahuje rozpor mezi § 5, odst. 1, písm. h, a § 70, odst. 2, písm. c. Podle prvního totiž musí umožnit chodci na přechodu přejít, podle druhého má na "zelenou" možnost jet a pouze musí dát při odbočování přednost chodcům přecházejícím ve volném směru. Je to jedna z mnoha nejednoznačností zákona, a při řešení případného porušení by musela být brána v úvahu verze pro řidiče příznivější.
). To stejné je o kousek dál naproti ústí Nerudovy.
Ono dostat se z Žižkovy na Kotlářskou nebo obráceně právě kvůli těm semaforům trvá někdy dlouho.
Nerudova mě taky štve, stává se, že mi ujede šalina a já ji musím honit právě přes Nerudovu na červenou až na Rybkovu, chodci mají červenou, a šalina si jede…. Nezkoumal jsem, jestli má ještě volno, nebo jen řidič(ka) nechce zastavovat…
Tuším, že v některých státech platí pravidlo, že červená na semaforu není absolutní – pokud vidím, že nikde široko daleko nikdo není, můžu jet (platí to tam i pro auta). Kdyby tohle platilo alespoň pro chodce…Ve většině států USA se může odbočovat doprava na červenou - podmínkou je, že řidič dá všem přednost.
. Ale kdo je má vidět na poslední chvíli?
Nektere (vetsinu) tramvajovych ostruvku v Praze navrhoval sadista nebo idiot. Napriklad Strasnice, zastavka vedle Oskar centra. Ostruvek je dlouhy asi 100 metru a neni k nemu jediny prechod! Resp. jeden prechod je pobliz, ale to clovek musi jit 30 metru po kolejich.Problém je v tom, že ta zastávka tam vznikla kvůli krematoriu, ne kvůli Oskar centru (to vzniklo poměrně nedávno, cca 2001). Takže chyba se stala při stavbě centra - zástupci MČ Praha 10 (jakožto správce komunikace) měli ve stavebním řízení nárokovat vytvoření odpovídajícího přechodu. Stavební úřad to měl zahrnout jako nutnou podmínku pro vydání stavebního povolení.
Zrovna dneska jsem musel jit mimo prechod, protoze nejake pako zastavilo na prechodu. Neni to nahodou zakazano?Asi máš na mysli zastavení vozidla, to zakázáno není, byť je to většinou bezohledné (ovšem někde to bohužel jinak nejde, protože není výhled do křižovatky). Něco jiného by bylo skutečné zastavení, to je opravdu zakázáno.
Dalsi mo oblibenou hrou je zvednout jednu nohu a strcit ji do vozovky (aby se ridici nemohli vymlouvat, ze netusili, ze chci vstoupit) a pocitat, kolik aut projede.Tenhle přestupek je za 4 body, nicméně se nezdá, že by to některé řidiče jakkoli trápilo.
Spise to bude nesvarem, ze se spousta ridicu lepi vzajemne na prdel a kdyz ten pred nim zastavi, musi zastavit za nim. I kdyz zrovna je na prechode nebo uprostred krizovatky. Vazne je nekdy legrace sledovat krizovatku Vinohradska / Zelivskeho, jak nekonecny pruh aut stoji v krizovatce, naskoci cervena a oni se nemaji jak dostat pryc a blokuji jizdu pruhu, co ma zelenou.
Mam na mysli zastavku az u Oskar centra a CMSS, tesne u krizovatky. Ta je od hrbitova asi kilometr.Už jsem na tom místě dlouho nebyl, takže jsem to Oskar centrum situoval mírně jinam. Jde o zastávku Vozovna Strašnice, nikoli Krematorium Strašnice. Nicméně podstata problému zůstává - ze zastávky se chodilo směrem k vozovně, resp. k tomu "skleníku" (dříve Pragobanka, dnes asi Reiffeisen) a do Starostrašnické ulice. Tedy ne na tu stranu, kde je dnes Oskar centrum. Takže stále platí, co jsem řekl.
Spise to bude nesvarem, ze se spousta ridicu lepi vzajemne na prdel a kdyz ten pred nim zastavi, musi zastavit za nim. I kdyz zrovna je na prechode nebo uprostred krizovatky. Vazne je nekdy legrace sledovat krizovatku Vinohradska / Zelivskeho, jak nekonecny pruh aut stoji v krizovatce, naskoci cervena a oni se nemaji jak dostat pryc a blokuji jizdu pruhu, co ma zelenou.Tohle je v Praze normální věc. Výsledkem bývá totální deadlock
Tiskni
Sdílej: