Nové číslo časopisu Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 163 (pdf).
Eric Lengyel dobrovolně uvolnil jako volné dílo svůj patentovaný algoritmus Slug. Algoritmus vykresluje text a vektorovou grafiku na GPU přímo z dat Bézierových křivek, aniž by využíval texturové mapy obsahující jakékoli předem vypočítané nebo uložené obrázky a počítá přesné pokrytí pro ostré a škálovatelné zobrazení písma, referenční ukázka implementace v HLSL shaderech je na GitHubu. Slug je volným dílem od 17. března letošního
… více »Sashiko (GitHub) je open source automatizovaný systém pro revizi kódu linuxového jádra. Monitoruje veřejné mailing listy a hodnotí navrhované změny pomocí umělé inteligence. Výpočetní zdroje a LLM tokeny poskytuje Google.
Cambalache, tj. RAD (rapid application development) nástroj pro GTK 4 a GTK 3, dospěl po pěti letech vývoje do verze 1.0. Instalovat jej lze i z Flathubu.
KiCad (Wikipedie), sada svobodných softwarových nástrojů pro počítačový návrh elektronických zařízení (EDA), byl vydán v nové major verzi 10.0.0 (𝕏). Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Letošní Turingovou cenu (2025 ACM A.M. Turing Award, Nobelova cena informatiky) získali Charles H. Bennett a Gilles Brassard za základní přínosy do oboru kvantové informatiky, které převrátily pojetí bezpečné neprolomitelné komunikace a výpočetní techniky. Jejich protokol BB84 z roku 1984 umožnil fyzikálně zaručený bezpečný přenos šifrovacích klíčů, zatímco jejich práce o kvantové teleportaci položila teoretické základy pro budoucí kvantový internet. Jejich práce spojila fyziku s informatikou a ovlivnila celou generaci vědců.
Firefox 149 dostupný od 24. března přinese bezplatnou vestavěnou VPN s 50 GB přenesených dat měsíčně (s CZ a SK se zatím nepočítá) a zobrazení dvou webových stránek vedle sebe v jednom panelu (split view). Firefox Labs 149 umožní přidat poznámky k panelům (tab notes, videoukázka).
Byla vydána nová stabilní verze 7.9 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 146. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
Dle plánu byla vydána Opera GX pro Linux. Ke stažení je .deb i .rpm. V plánu je flatpak. Opera GX je webový prohlížeč zaměřený na hráče počítačových her.
GNUnet (Wikipedie) byl vydán v nové major verzi 0.27.0. Jedná se o framework pro decentralizované peer-to-peer síťování, na kterém je postavena řada aplikací.
Občas není od věci vyslovit něco, za co se upaluje nebo ukamenovává. Nic není totiž tak jednoduché, aby byla pravda vždy jediná a na první pohled zřejmá.
Jako jsem si kdysi vzal "do parády" cyklisty, nezůstanou ušetřeni ani chodci. I ti totiž páchají obrovské množství dopravních přestupků.
V silničním provozu se nepohybují jen vozidla motorová a nemotorová, ale také chodci. Početně jich je z účastníků provozu jednoznačně nejvíc (skoro každý je občas chodcem), i když třeba nejsou až tolik viditelní.
Chodci, stejně jako řidiči motorových a nemotorových vozidel, páchají dopravní přestupky. A nemálo. Každý občas nějaký ten přestupek udělá (a kdo říká že ne, buď vědomě lže nebo si své přestupky neuvědomuje). Horší ale je, že někteří je páchají velice intezivně, systematicky, nebo to dokonce berou jako hrdinství. Další část chodců je na tom velice bídně se znalostí pravidel, proto ani nevědí, co činí.
Podívejme se na to, jaké jsou nejčastější přestupky chodců. Nebudou seřazeny ani podle četnosti, ani podle nebezpečnosti - prostě jen podle toho, jak jsem si na ně vzpomněl.
Evergreen českých přechodů. Chodec nemůže počkat tu chvilku, než mu skočí zelená, tak prostě jde. Někdy celkem o nic nejde, třeba když je ulice prázdná a žádné auto v dohledu. Ale někteří chodci mají takovou odvahu, že se vrhnou na červenou i přes pražskou Sokolskou ulici v době dopravní špičky (to je málem větší hazard než ruská ruleta). Viděl jsem i případy, že takový chodec přecházel přímo k policistovi stojícímu naproti a na jeho napomenutí reagoval velice neurvale.
Opět oblíbená kratochvíle mnohých chodců. Vyrážejí do vozovky nejraději zpoza velkých neprůhledných překážek, např. stojících dodávek, náklaďáků nebo autobusů. Nejčastější výskyt tohoto přestupku je poblíž tramvajových zastávek, kdy chodec hnán obavou z ujetí tramvaje zapomene na jakákoli nebezpečí.
Existují též modifikace tohoto přestupku. Mládež často vyráží do vozovky pozadu (často za neustálé komunikace s někým opodál), případně tam vbíhá (totéž děti). Jinou modifikaci vídáme u žen s dítětem v kočárku - chodkyně vystrčí kočárek do vozovky, a pokud dítě přežije, sama poté vstoupí.
Bazírovat na zákonem stanovených 50 metrech je nesmysl, člověk to běžně neodhadne, laserový měřič u sebe nosí málokdo a měřit to pásmem snad nikoho ani nenapadne. Ale hlavně opět u tramvajových zastávek je hojně k vidění přecházení 5, 10 nebo 20 metrů od přechodu. Přece si neprodloužím cestu o 20 metrů, ne?
Mnohdy to vypadá, jako kdyby blikající červená světla pro chodce neplatila, závory taktéž. Auta stojí, chodci jdou. Často vstříc smrti. Na nechráněných přejezdech pak většinu chodců vůbec nenapadne rozhlédnout se. Oni přece vlak vždycky uslyší...
Chodci jdoucí ve skupině mají často pocit, že jim patří celý chodník. Omyl, podle zákona smějí jít nejvýš dva vedle sebe. A to nemluvím o tom, že je slušné jít tak, aby (i při dodržení zmíněného pravidla) nemuseli ostatní chodci uskakovat do vozovky.
Přestupků není mnoho co do kategorií, ale o to více je jich početně. Kromě toho bych upozornil ještě na jednu věc, a to je viditelnost. Každý by měl ve vlastním zájmu chodit oblečený tak, aby byl v provozu vidět. Zvlášť to platí za snížené viditelnosti a tam, kde se jde po vozovce. Ideální je reflexní látka, která je v dálkových světlech vidět běžně i na 2 kilometry. Každý by měl posoudit, zda stojí za to ... přežít.
Tiskni
Sdílej:
K přednosti na přechodu se mnozí staví tak, jako by měli železobetonový nohy.Chtěl bych mít takovou důvěru ve všechny řidiče, ale nejde to. Radši si počkám než opravdu zastaví. Na skákání pod kola aut se mám docela rád.
začnou ukazovat aby teda ta auta jeala dál, že jako počkaj...a když se auta rozjedou, vkročí do vozovky
Jinak ad intervaly: nejhorší jsou křižovatky, kde jsou ostrůvky a vozovka se musí přecházet nadvakrát nebo dokonce natřikrát (i takové jsou). Většinou je to udělané tak, že v jednom směru lze přecházet hladce a v opačném je to přesně naopak. Pak je lepší přecházet kousek dál od křižovatky, kde je vozovka užší a není třeba ani čekat na semafory. Vyplatí se to.
A tam je semafor pro chodce, ne ani tak moc důležitej, ale dostal mě na něm jeho interval zelený. Ten interval je cca maximálně 2 vteřiny a pak zase dlouho červená. člověk udělá krok do silnice a už zase je tam červená, no vim že de o prd, ale je to tak rychlý, že když sem šel zpátky, tak jsem se strašně snažil abych zareagoval rychleji a dostal se alespoň dál než na dva kroky do silnice.. ne opravdu to nejde.námět pro Luka - mýtus kdovíkolikátý: chodec musí přecházet na zelenou - není pravda, chodec na zelenou může vstoupit na přechod, na červenou tam vstoupit nesmí, ale co svítí, pokud se pohybuje po přechodu, je úplně jedno bohužel tahle blbost je taky dost zažraná, nedávno se mě třeba snažil přejet jeden řidič a ukazoval na semafor pro chodce, kde naskočila červená, když jsem byl zhruba v půlce; jelikož to bylo firemní auto, tak jsem nelenil a napsal provozovateli, ať pošle daného řidiče na přezkoušení ... bohužel ve firmě to asi nikoho nezajímalo, že zaměstnávají hovado, akorát mu to přeposlali, takže se na mě pak dost nehezky obořil, místo aby přiznal své dvě chyby (krom otázky dokončení přecházení na červenou ještě že musí dát chodci na přechodu přednost (bez ohledu na to, jestli se tam chodec dostal legálně))
že musí dát chodci na přechodu přednost (bez ohledu na to, jestli se tam chodec dostal legálně)Tak samozřejmě, že by řidič chodce neměl přejet, pokud má možnost přejetí zabránit
Ale s předností to tak jednoznačné není, zákon totiž obsahuje rozpor mezi § 5, odst. 1, písm. h, a § 70, odst. 2, písm. c. Podle prvního totiž musí umožnit chodci na přechodu přejít, podle druhého má na "zelenou" možnost jet a pouze musí dát při odbočování přednost chodcům přecházejícím ve volném směru. Je to jedna z mnoha nejednoznačností zákona, a při řešení případného porušení by musela být brána v úvahu verze pro řidiče příznivější.
). To stejné je o kousek dál naproti ústí Nerudovy.
Ono dostat se z Žižkovy na Kotlářskou nebo obráceně právě kvůli těm semaforům trvá někdy dlouho.
Nerudova mě taky štve, stává se, že mi ujede šalina a já ji musím honit právě přes Nerudovu na červenou až na Rybkovu, chodci mají červenou, a šalina si jede…. Nezkoumal jsem, jestli má ještě volno, nebo jen řidič(ka) nechce zastavovat…
Tuším, že v některých státech platí pravidlo, že červená na semaforu není absolutní – pokud vidím, že nikde široko daleko nikdo není, můžu jet (platí to tam i pro auta). Kdyby tohle platilo alespoň pro chodce…Ve většině států USA se může odbočovat doprava na červenou - podmínkou je, že řidič dá všem přednost.
. Ale kdo je má vidět na poslední chvíli?
Nektere (vetsinu) tramvajovych ostruvku v Praze navrhoval sadista nebo idiot. Napriklad Strasnice, zastavka vedle Oskar centra. Ostruvek je dlouhy asi 100 metru a neni k nemu jediny prechod! Resp. jeden prechod je pobliz, ale to clovek musi jit 30 metru po kolejich.Problém je v tom, že ta zastávka tam vznikla kvůli krematoriu, ne kvůli Oskar centru (to vzniklo poměrně nedávno, cca 2001). Takže chyba se stala při stavbě centra - zástupci MČ Praha 10 (jakožto správce komunikace) měli ve stavebním řízení nárokovat vytvoření odpovídajícího přechodu. Stavební úřad to měl zahrnout jako nutnou podmínku pro vydání stavebního povolení.
Zrovna dneska jsem musel jit mimo prechod, protoze nejake pako zastavilo na prechodu. Neni to nahodou zakazano?Asi máš na mysli zastavení vozidla, to zakázáno není, byť je to většinou bezohledné (ovšem někde to bohužel jinak nejde, protože není výhled do křižovatky). Něco jiného by bylo skutečné zastavení, to je opravdu zakázáno.
Dalsi mo oblibenou hrou je zvednout jednu nohu a strcit ji do vozovky (aby se ridici nemohli vymlouvat, ze netusili, ze chci vstoupit) a pocitat, kolik aut projede.Tenhle přestupek je za 4 body, nicméně se nezdá, že by to některé řidiče jakkoli trápilo.
Spise to bude nesvarem, ze se spousta ridicu lepi vzajemne na prdel a kdyz ten pred nim zastavi, musi zastavit za nim. I kdyz zrovna je na prechode nebo uprostred krizovatky. Vazne je nekdy legrace sledovat krizovatku Vinohradska / Zelivskeho, jak nekonecny pruh aut stoji v krizovatce, naskoci cervena a oni se nemaji jak dostat pryc a blokuji jizdu pruhu, co ma zelenou.
Mam na mysli zastavku az u Oskar centra a CMSS, tesne u krizovatky. Ta je od hrbitova asi kilometr.Už jsem na tom místě dlouho nebyl, takže jsem to Oskar centrum situoval mírně jinam. Jde o zastávku Vozovna Strašnice, nikoli Krematorium Strašnice. Nicméně podstata problému zůstává - ze zastávky se chodilo směrem k vozovně, resp. k tomu "skleníku" (dříve Pragobanka, dnes asi Reiffeisen) a do Starostrašnické ulice. Tedy ne na tu stranu, kde je dnes Oskar centrum. Takže stále platí, co jsem řekl.
Spise to bude nesvarem, ze se spousta ridicu lepi vzajemne na prdel a kdyz ten pred nim zastavi, musi zastavit za nim. I kdyz zrovna je na prechode nebo uprostred krizovatky. Vazne je nekdy legrace sledovat krizovatku Vinohradska / Zelivskeho, jak nekonecny pruh aut stoji v krizovatce, naskoci cervena a oni se nemaji jak dostat pryc a blokuji jizdu pruhu, co ma zelenou.Tohle je v Praze normální věc. Výsledkem bývá totální deadlock