Homebrew (Wikipedie), správce balíčků pro macOS a od verze 2.0.0 také pro Linux, byl vydán ve verzi 4.5.0. Na stránce Homebrew Formulae lze procházet seznamem balíčků. K dispozici jsou také různé statistiky.
Byl vydán Mozilla Firefox 138.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 138 je již k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
Šestnáctý ročník ne-konference jOpenSpace se koná 3. – 5. října 2025 v Hotelu Antoň v Telči. Pro účast je potřeba vyplnit registrační formulář. Ne-konference neznamená, že se organizátorům nechce připravovat program, ale naopak dává prostor všem pozvaným, aby si program sami složili z toho nejzajímavějšího, čím se v poslední době zabývají nebo co je oslovilo. Obsah, který vytvářejí všichni účastníci, se skládá z desetiminutových
… více »Richard Stallman přednáší ve středu 7. května od 16:30 na Technické univerzitě v Liberci o vlivu technologií na svobodu. Přednáška je určená jak odborné tak laické veřejnosti.
Jean-Baptiste Mardelle se v příspěvku na blogu rozepsal o novinkám v nejnovější verzi 25.04.0 editoru videa Kdenlive (Wikipedie). Ke stažení také na Flathubu.
TmuxAI (GitHub) je AI asistent pro práci v terminálu. Vyžaduje účet na OpenRouter.
Byla vydána nová verze R14.1.4 desktopového prostředí Trinity Desktop Environment (TDE, fork KDE 3.5, Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy v poznámkách k vydání. Podrobný přehled v Changelogu.
Bylo vydáno OpenBSD 7.7. Opět bez písničky.
V Tiraně proběhl letošní Linux App Summit (LAS) (Mastodon). Zatím nesestříhané videozáznamy přednášek jsou k dispozici na YouTube.
Občas není od věci vyslovit něco, za co se upaluje nebo ukamenovává. Nic není totiž tak jednoduché, aby byla pravda vždy jediná a na první pohled zřejmá.
V poslední době se rozmohla divná móda: weby, které dokáží vytížit všechna dostupná procesorová jádra a i poté jsou pomalé a špatně použitelné.
Kdysi jsem si stěžoval na divnou mánii v javascriptovém a flashovém chrlení. Nějakou dobu byl relativně klid, částečně i díky neustálému zrychlování javascriptových enginů v prohlížečích. Ale v posledních měsících je to tu zpět.
Mohu uvést i konkrétní příklady, které bude leckdo znát: stránky Google+, facebookové firemní stránky a galerie na Flickru. Na pouhé zobrazení sežerou ohromné množství procesorového času a při pokusu o scrollování (to platí hlavně pro FB) prohlížeč tuhne téměř až k smrti. Samozřejmě se různé prohlížeče liší, ale na žravosti webů to nic nemění.
Je mi celkem jasné, odkud vítr fouká. Před časem jsem nakoukl do JS kódu facebookové galerie a udělalo se mi mírně nevolno. Potvrdilo se mi to i podle informací v rozhovoru s Jakubem Vránou, který nějakou dobu pracoval ve Facebooku. Ano, na čistotě implementace a výkonové náročnosti příliš nezáleží (stačí to prostě naprasit tak, aby to jakž takž fungovalo - filosofie „move fast, break things“), pokud to není tak zlé, aby lidé hromadně utíkali. Když si jen zanadávají a uteče jich pár promile, o nic nejde. Proč psát kvalitní kód a spotřebovávat na to draze placený čas vývojářů, když to budeme stejně brzy kompletně přepisovat, že...
Že si to dovolí mamuti typu Facebooku nebo Googlu, kteří si mohou být prakticky jistí loajalitou uživatelů i přes podobné kopance, vypadá celkem logicky. Divnější je to ale u řady jiných webů. U takových, kde jsou jejich provozovatelé rádi za každého uživatele. Na takových webech není skoro nic (obsahově; spíše tam jsou všelijaké vizuální efekty) a přesto jsou ukrutně pomalé a žravé. To mi hlava nebere, protože nakoupí někdo (při současném konkurenčním prostředí) v e-shopu, kde si neprohlédne zboží, aniž by po každém posunu stránky několik vteřin čekal? Pravděpodobně ne...
Tiskni
Sdílej:
Na takových webech asi i sémantika a přístupnost nehrají roli.Ony ve skutečnosti hrají, minimálně pro vyhledávače. Provozovatelé si nechají prasácky udělat web a pak platí za SEO služby, které jim kompenzují ztráty ve výsledkových pozicích, ke kterým došlo při naprosté ignoraci sémantiky. Je to něco podobného, jako když někdo jede autem na druhý konec města, aby tam v posilovně pochodovat po pohyblivém pásu
Mně štve už samotná existence stránek, které nefungují bez JSJS je principiálně výborná věc. A s AJAXem ještě lepší. Kdykoli má být web trochu interaktivnější, s JS se to realizuje mnohem lépe a pro uživatele přívětivěji. Už jen taková kravina, jako je validace vstupu. Bez JS lze validovat až po odeslání celého formuláře (a chyby pak ohlásit hromadně), kdežto s JS lze validovat již přímo během psaní nebo po opuštění každého pole. Je samozřejmě hezké, pokud se to realizuje tak, že to i bez JS funguje (i když třeba méně pohodlně), ale ne vždycky to jde.
proč je proboha potřeba JS třeba pro zobrazení textu na blogu?!Třeba proto, že tam je 1000 komentářů a stránka by s tím byla velká jako kráva (nebo by se muselo listovat po stránkách a bylo by to dost těžkopádné). Ne vždycky člověk sedí u tak rychlého připojení, aby nějaké mego sem nebo tam neřešil.
A s AJAXem ještě lepší.Možná, kdyby to třeba striktně nemohlo odesílat požadavky jinam než na svoji domovskou doménu, omezila by se délka programu, limitovala by se interakce se zbytkem prohlížeče a systému atd. To, že mi někdo začne z počítače scannovat LAN nebo se rozhodne těžit na mně Bitcoiny, je prostě nepřijatelné.
Tohle AJAX ani nemuze.Ale může (když vynecháme zastaralé prohlížeče včetně IE 9 a starších). By default ne (kromě JSONP), ale stačí přihodit patřičné hlavičky a už to jede. Na druhou stranu lze naopak omezit práva (pomocí hlavičky Content-Security-Policy, resp. dříve X-Content-Security-Policy) i dalším součástem stránky.
Nehledě na to, že web s tak velkým objemem komentů jsem už dlouho neviděl.Blogy na abíčku?
Mně štve už samotná existence stránek, které nefungují bez JSTo mně taky dost vadí - kliknu na odkaz a vyskočí na mně čistá stránka, případně jen eějaké základní navigace a nic jiného. Teprve když v
NoScriptu
povolím skripty, které vypadají, že mají na starost obsah stránky (narozdíl od těch, co vypadají jako vkládadla reklam a/nebo sledovadla uživatelů), tak se text objeví. A často se stane, že tato jediná stránka je schopná zatížit prohlížeč tak, že to na pomalém stroji (např. netbook s 600MHz ARMv7) spotřebuje veškerý výkon, přitom se na stránce samotné vůbec nic neděje, což je ještě horší, než kdyby se tam děla nějaká zbytečná činnost jako hloupá anímace typu sněžení či načítání dat z externích zdrojů.
PS: Na některé stránky prý pomůže vydávat se za GoogleBota, ale já osobně jsem to nezkoušel ...
Rekl bych, ze to je soucasti obecneho trendu pomaleho a extremne zraveho software. Wirthuv zakon: software se zpomaluje rychlejsim tempem nez se hardware zrychluje.Neplatí to zdaleka pro všechen software. Například kancelářské balíky (LO, AOO i MSO) jsou oproti stavu před dvěma lety rychlejší a méně žravé.
Co s tim? Snad kdyby bylo nejake pocitadlo 'taktu javascriptu' a od webovych vyvojaru by se pozadovalo, aby bezna stranka 'nespotrebovala' vic taktu nez X (podobne jako drive byly doporuceni na maximalni velikost stranky, aby na ni uzivatel moc dlouho necekal).Tohle by se dost obtížně počítalo. Stránku lze používat různými způsoby (které generují různé obsluhované události) a každý může generovat výrazně jinou zátěž. Nehledě na to, že pro vývojáře (hlavně "vývojáře") by to byla španělská vesnice, protože když například dělají něco s jQuery, tak tam prostě prásknou selektor a nějaký callback, přičemž už naprosto nedomyslí, co to přesně bude znamenat z hlediska počtu instrukcí nebo i jen toho, jak často se ten callback zavolá.
kdyz uz jsme u te divne mody, jsem jedinej komu vadi sedej text na sedym pozadi? Nevim proc se autori snazi svoje stranky udelat necitelny (mozna aby zakryli ze obsah za moc nestoji?), ale v posledni dobe se to rozsiruje jako mor.Tohle nejspíš způsobil Pinterest, po kterém se i v dalších ohledech (včetně žravosti) opičí spousty jiných webů, včetně FB a Google+.
Minule som kvôli týmto skvelým dizajnérom musel pozerať na monitor z dosť extrémneho uhla inak som videl len jednoliatu šedú plochu. Fakt milujem keď je niekto dizajnér a má nejako nastavený svoj drahý imac že všetci musia vidieť farby tak isto.