Po 9 týdnech vývoje od vydání Linuxu 7.0 oznámil Linus Torvalds vydání Linuxu 7.1. Přehled novinek a vylepšení na LWN.net: první a druhá polovina začleňovacího okna a časem také na Linux Kernel Newbies.
Cheat Engine (Wikipedie) je s verzí 7.7 k dispozici už také pro Linux. Jedná se o proprietární skener/debugger paměti používaný především k cheatování v počítačových hrách.
Vláda USA nařídila společnosti Anthropic pozastavit přístup k modelům Fable 5 a Mythos 5 pro všechny cizince, včetně zaměstnanců Anthropicu.
Společnost Murena představila (YouTube) novou verzi 4.0 mobilního operačního systému /e/OS (Wikipedie) založeného na Androidu a LineageOS bez aplikací a služeb od Googlu.
V Arch User Repository (AUR) bylo kompromitováno přes 400 opomíjených balíčků (jejich seznam). Útočník do nich začlenil škodlivý npm balíček atomic-lockfile, který krade citlivá data uživatelů. Publikována byla předběžná analýza spouštěného malwaru deps.
Homebrew, správce balíčků nejen pro macOS, byl vydán ve verzi 6.0.0 (seznam změn). Hlavními novinkami jsou bezpečnostní mechanismus tap trust kvůli důvěryhodnosti závislostí, vylepšení sandboxingu na Linuxu, interní JSON API nebo zlepšení výkonu.
Byla nalezena a 9. června opravena kritická zranitelnost ve FreeBSD v Kernel TLS (KTLS). Pojmenována byla Bumsrakete (FreeBSD-SA-26:26.ktls, CVE-2026-45257). Lokální neprivilegovaný uživatel může přepisovat soubory, ke kterým má právo pouze pro čtení. Přepsáním setuid binárky a jejím spuštěním může získat roota. Na všech verzích od verze 13.0 vydané v dubnu 2021.
Vývojáři open source operačního systému ReactOS (Wikipedie), jehož cílem je kompletní binární kompatibilita s aplikacemi a ovladači pro Windows, se na síti 𝕏 pochlubili, že ReactOS zvládne počítačovou hru Half-Life.
Byla vydána nová verze 4.8 multiplatformního integrovaného vývojového prostředí (IDE) pro rychlý vývoj aplikaci (RAD) ve Free Pascalu Lazarus (Wikipedie). Využíván je Free Pascal Compiler (FPC) 3.2.2.
Apple container dospěl do verze 1.0.0. Jedná se o open source nástroj pro spouštění linuxových kontejnerů na macOS postavený nad containerization. Napsaný je v programovacím jazyce Swift a optimalizovaný pro Apple silicon.
Občas není od věci vyslovit něco, za co se upaluje nebo ukamenovává. Nic není totiž tak jednoduché, aby byla pravda vždy jediná a na první pohled zřejmá.
Miguel de Icaza, zakladatel projektu GNOME před časem oznámil, že definitivně končí s Linuxem. Teď ale sám přiznal, že to bylo nerozumné rozhodnutí, protože Linux má v některých oblastech velký potenciál.
Asi jen málo lidí, kteří se kdy pohybovali v oblasti svobodného softwaru, má tak kontroverzní pověst jako Miguel de Icaza. Ačkoli stál u zrodu projektu GNOME, tedy jednoho ze dvou nejznámějších desktopových prostředí, a podílel se i na řadě jiných FOSS projektů, některé jeho postoje a činy vyvolali v komunitě velkou nelibost.
Patří mezi ně hlavně velká příchylnost k technologím Microsoftu (.NET, OpenXML atd.) a jejich zatahování do linuxového prostředí (implementace Mono). Miguel de Icaza "proslul" také tím, že vlastně nikdy Linuxu na desktopu až tak moc nefandil a čím dál víc se posouval směrem k systému Mac OS X, až u něj zakotvil natrvalo a oznámil, že s Linuxem definitivně končí.
Teď ovšem nastal zásadní zvrat. Miguel sdělil, že svůj poněkud "unáhlený" linuxový konec přehodnotil a že přece jen Linux bude zase používat. Přesvědčila ho hlavně nová filosofie Ubuntu, v jejímž rámci bude stejný systém (jen s přizpůsobeným GUI) k dispozici na celé škále přístrojů, od telefonů, přes tablety, netbooky, notebooky až po klasické stolní počítače s velkým monitorem. Vyvstává tedy otázka: Čeho všeho se ještě od tohoto bezesporu zajímavého člověka (jehož mimochodem RMS označil za zrádce komunity FOSS) dočkáme?
Tiskni
Sdílej:
Nobelova cena za ekonomii pro Richarda StallmanaVolové… oba dva.