Po 26 letech od protiprávního policejního zásahu, který byl spuštěn na základě podnětu společnosti Microsoft, Obvodní soud pro Prahu 2 rozsudkem potvrdil, že Mironet prokázal významnou část svého nároku na náhradu škody vůči Ministerstvu spravedlnosti ČR. Soudem nyní přiznaná část nároku znamená rekordní odškodné, jaké kdy české soudy přiznaly za nesprávný postup státu. Spor byl rozdělen na několik škod, u pravomocně uzavřených částí
… více »Lehké desktopové prostředí LXQt bylo vydáno ve verzi 2.4.0. Jde o převážně opravné vydání s drobnými vylepšeními podpory Waylandu.
Počítačová hra Kingdom Come: Deliverance 2 českého studia Warhorse získala cenu BAFTA v kategorii nejlepší příběh. V konkurenci pěti dalších nominovaných děl porazila i úspěšnou francouzskou hru Clair Obscur: Expedition 33, která v letošním ročníku získala cenu za nejlepší hru roku.
Projekt KDE oslaví v říjnu 30 let. Matthias Ettrich poslal 14. října 1996 do diskusní skupiny comp.os.linux.misc zprávu, která započala historii projektu. Důležité milníky jsou zobrazeny na časové ose KDE.
Byly vyhlášeny výsledky letošní volby vedoucí/ho projektu Debian (DPL, Wikipedie). Poprvé povede Debian žena. Novou vedoucí je Sruthi Chandran. Letos byla jedinou kandidátkou. Kandidovala již v letech 2020, 2021, 2024 a 2025. Na konferenci DebConf19 měla přednášku Is Debian (and Free Software) gender diverse enough?
Byla vydána nová verze 10.3 z Debianu vycházející linuxové distribuce DietPi pro (nejenom) jednodeskové počítače. Přehled novinek v poznámkách k vydání. Přidána byla podpora Orange Pi 4 LTS. Přibyl balíček Prometheus.
Implementace VPN softwaru WireGuard (Wikipedie) pro Windows, tj. WireGuard pro Windows a WireGuardNT, dospěly do verze 1.0.
V Pekingu dnes proběhl 2. ročník půlmaratonu humanoidních robotů. První 3 místa obsadili roboti Honor Lightning v různých týmech. Nový rekord autonomního robota je 50 minut a 26 sekund. Operátorem řízený robot to zvládl i s pádem za 48 minut a 19 sekund. Řízení roboti měli časovou penalizaci 20 %. Před rokem nejrychlejší robot zvládl půlmaraton za 2 hodiny 40 minut a 42 sekund. Aktuální lidský rekord drží Jacob Kiplimo z Ugandy s časem 57 minut a 20 sekund [𝕏].
Stanislav Fort, vedoucí vědecký pracovník z Vlčkovy 'kyberbezpečnostní' firmy AISLE, zkoumal dopady Anthropic Mythos (nový AI model od Anthropicu zaměřený na hledání chyb, který před nedávnem vyplašil celý svět) a předvedl, že schopnosti umělé inteligence nejsou lineárně závislé na velikosti nebo ceně modelu a dokázal, že i některé otevřené modely zvládly v řadě testů odhalit ve zdrojových kódech stejné chyby jako Mythos (například FreeBSD CVE-2026-4747) a to s výrazně nižšími provozními náklady.
Federální návrh zákona H.R.8250 'Parents Decide Act', 13. dubna předložený demokratem Joshem Gottheimerem a podpořený republikánkou Elise Stefanik coby spolupředkladatelkou (cosponsor), by v případě svého schválení nařizoval všem výrobcům operačních systémů při nastavování zařízení ověřovat věk uživatelů a při používání poskytovat tento věkový údaj aplikacím třetích stran. Hlavní rozdíl oproti kalifornskému zákonu AB 1043 a kolorádskému SB26-051 je ten, že federální návrh by platil rovnou pro celé USA.
Občas není od věci vyslovit něco, za co se upaluje nebo ukamenovává. Nic není totiž tak jednoduché, aby byla pravda vždy jediná a na první pohled zřejmá.
Miguel de Icaza, zakladatel projektu GNOME před časem oznámil, že definitivně končí s Linuxem. Teď ale sám přiznal, že to bylo nerozumné rozhodnutí, protože Linux má v některých oblastech velký potenciál.
Asi jen málo lidí, kteří se kdy pohybovali v oblasti svobodného softwaru, má tak kontroverzní pověst jako Miguel de Icaza. Ačkoli stál u zrodu projektu GNOME, tedy jednoho ze dvou nejznámějších desktopových prostředí, a podílel se i na řadě jiných FOSS projektů, některé jeho postoje a činy vyvolali v komunitě velkou nelibost.
Patří mezi ně hlavně velká příchylnost k technologím Microsoftu (.NET, OpenXML atd.) a jejich zatahování do linuxového prostředí (implementace Mono). Miguel de Icaza "proslul" také tím, že vlastně nikdy Linuxu na desktopu až tak moc nefandil a čím dál víc se posouval směrem k systému Mac OS X, až u něj zakotvil natrvalo a oznámil, že s Linuxem definitivně končí.
Teď ovšem nastal zásadní zvrat. Miguel sdělil, že svůj poněkud "unáhlený" linuxový konec přehodnotil a že přece jen Linux bude zase používat. Přesvědčila ho hlavně nová filosofie Ubuntu, v jejímž rámci bude stejný systém (jen s přizpůsobeným GUI) k dispozici na celé škále přístrojů, od telefonů, přes tablety, netbooky, notebooky až po klasické stolní počítače s velkým monitorem. Vyvstává tedy otázka: Čeho všeho se ještě od tohoto bezesporu zajímavého člověka (jehož mimochodem RMS označil za zrádce komunity FOSS) dočkáme?
Tiskni
Sdílej:
Nobelova cena za ekonomii pro Richarda StallmanaVolové… oba dva.