Společnost Acer oslavila 50 let. Na tiskové konferenci next@acer představila řadu novinek. Vypíchnout lze přenosný ePaper displej Acer EP130K, přenosné řešení se třemi displeji Acer PD163Q P3 nebo herní handheld a notebook v jednom DualPlay Mini.
Server SiFive BigSky SF-2U870 2U je založený na jádře SiFive P870-D, zatím je naintegrovaných 32 jader 256 GB RAM 2 GHz, škálovat lze do 256 jader na čip. O něco podrobnější popis serveru v článku SiFive BigSky Ships the First RISC-V Server. Is the GPU Head Node the Prize? na futurumgroup.com. Asi ani tento čip nebude na úrovni nejlepších 64-bit ARMů a AMD Zenů, ale splňuje RVA23 specifikaci a je podporovaný Ubuntu 26.04 LTS a RHEL 10. V článku je
… více »Na YouTube lze zhlédnout nový celovečerní dokumentární film The Story of VS Code | Official Documentary věnovaný Visual Studio Code.
Farid Abdelnour se v příspěvku na blogu rozepsal o novinkám v nejnovější verzi 26.08.0 editoru videa Kdenlive (Wikipedie). Ke stažení také na Flathubu.
Byla vydána nová stabilní verze 8.2 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 152. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
Byla vydána nová stabilní verze 4.0 svobodného multiplatformního softwaru pro editování a nahrávání zvukových souborů Audacity (Wikipedie). S rozhraním přepsaným do Qt. Přehled novinek také na YouTube. Ke stažení je oficiální AppImage. Zatím starší verze Audacity lze instalovat také z Flathubu a Snapcraftu.
NVIDIA kupuje Hugging Face za 12,93 miliardy dolarů.
Předobjednat si lze nový jednodeskový počítač Arduino VENTUNO Q s předinstalovaným Ubuntu. S 16 GB LPDDR5 a 64 GB eMMC. Pro lokální LLM, agentní AI, počítačové vidění, robotiku…
Hexpair není nejlepší HEX editor na světě a ani se o to nesnaží. Zato je k dispozici kdykoliv a kdekoliv – všude tam, kde máte svůj Vim. Vznikl jako hobby projekt před pár měsíci a dospěl do stavu, kdy by mohl být užitečný širší komunitě. Přepnout do HEX režimu se dá i uprostřed rozdělané práce: Soubor, který už máte otevřený běžným vim file.md, jedním příkazem přepnete do HEX editoru a dalším příkazem ho můžete vrátit zpět do textu. Kurzor přitom
Když si už jednou člověk myslí, že nic nepotřebuje, tak zjistí, že by se mu zrovna něco ukrutně hodilo. Důvodů je většinou mnoho a liší se případ od případu. Někdy je to dobrý nápad, jindy lenost, pak zase něco úplně jiného.
Rád vzpomíná na ty doby, kdy se ještě okna proháněla po mém monitoru. Počítač byl prakticky pořád zapnut, protože vypínání a opětovné uvádění celého kolosu do chodu bylo mimo spouštění programů tou nejzdlouhavější činností. Mezitím si člověk stihl uvařit čaj a přečist si noviny. Časy se ale změnily a já přesedlal na bujného tučnáka. Už to bude přibližně rok, co na mém postarším počítači naběhl poprvé GRUB a já spustil Ubunutu 6.06 6.10 Edgy Eft.
Po pár hodinách (možná dnech) se mi podařilo rozchodit prokletý modem znakčky Sagem série 800 s příznakem F@st. Co mě víceméně zarazilo bylo to, že se mi podařilo tuto malou krabičku (spíše by se hodilo označení 8x7x2cm velká skřínka záhad :)) rozběhat mnohem rychleji než na Windowsech. Kde jsem měl k dispozici nablýskané CD s drivery včetně krásně baravné instalační příručky.
Tyto časy jsou již dávno za mnou. Teď bych řekl, že se řadím mezi průměrného uživatele linuxu – shell bych za nic nevyměnil, s Vimem jsme kamarádi, Apache běží. Neváhal bych to označit za malou idylku (či jak se to píše). Do této chvíle bych si nedokázal představit, že by mi něco chybělo. S Xkami jsme zažily pár krušných chvil, ale nakonec bylo vše úspěšně vyřešeno. A právě, když jsem se naposledy prohrabával konfiguráky v /etc a Google mi radil, co co znamená a co se posere když změním tohle na tohle, napadlo mě, jestli by to nešlo efektivněji (čti jestli by to nešlo udělat i pro tak líné lidi jako já).
S Googlem jest sice sranda a neměnil bych. Ale jelikož jsem zhýčkán a chci mít vše pod nosem, napadlo mě jestli by se nedala udělat nějaká databáze voleb nejrůznějších (alespoň těch nejpoužívanějších) konfiguráků. Někteří namítnou, že ty nejpoužívanější jsou velice dobře okomentované. Ano jsou – anglicky. Angličtina je sice skvělý jazyk, ale já mám radši mateřštinu – tedy češtinu. Né, že bych anglicky neuměl ani slovo, ale někdy je prostě jazyk, kterým mluvím denně, lepší. Minimálně na pochopení.
Takovou databázi by bylo dobré obalit hezkým GUI, které by ještě více usnaďňovalo správa konfiguračních souborů. A jak by to mělo, podle mě vypadat? No, jelikož nejsem žádný GUI návrhář, ni trochu grafického cítění mi do vínku nebylo naděleno, nevím. Představoval bych si to tak, že by se v okně nacházel prostor, kde by byl zobrazen editovaný soubor (samozřejmě se zvýrazněnou syntaxí) a někde pod, nad či vedle by byl zobrazen text, co že to zrovna edituji a co se může stát, když to změním na co. Vím, že mi popisy moc nejdou...
Věřím, že takovýto program by ocenilo více lidí. Pro nejrůznější nastavovače a měniče by to mohla být docela zábava a možná by ubylo i dotazů na dikusních fórech, i když to je jen zbožné přání. (Taky by špatným nastavením důležitých věcí mohlo dotazů přibýt. Ale to mi na triko už nepřišijete. :)) Co si o takovém programu myslíte?
Tiskni
Sdílej:
< /noflame>
Přesně tak. Přijdu k nějakému projektoru s notebookem, vindousák dvakrát klikne a má nastaveno a já se snažím editovat xorg.conf. No trapas jak šlak. Samé compizy, ale pořádná konfigurace grafiky nikde.
V novém Ubuntu byl slibován nástroj na nastavení monitorů, ale ještě se mi s ním nepodařilo vytvořit konfiguraci, po které by se Xka rozjely. Asi jsem opravdu úplně blbej, ale počítač ThinkPad, grafika Intel a Monitor IBM je myslím kombinace, se kterou by neměl být problém. Asi si konečně nainstaluju to suse a budu doufat, že alespoň tam to půjde.
No a to je v tom našem slavném dvacátém prvním století trochu divné. Lidé chtějí pracovat, ne si hrát s konfigurákama.
Ještě mi přijde zvláštní, že to vypadá, jako kdyby syntaxi xorg.conf nikdo nerozuměl. Problémy se řeší googlením jednotlivých fragmentů skládačky, aniž by člověk pořádně veděl, jak to vlastně funguje. V poradně to často vypadá takto - "tady je můj konfigurák, funguje mi to bezvadně", ale člověk nemá tucha, proč tomu tak je.
Ani se tomu nedivím. Dokumentace k Xorg je rozsáhlá a pro člověka, který se tím neživí je skoro nemožné ji nastudovat a porozumět.

. Stejně tak se to platí v Linuxu (tedy obdobně). Jiná situace je, když člověk manipuluje s "půjčeným" nářadím
No právě, jedná se mi o ten druhý případ. Různé GUI nadstavby jsou sice hezké, ale...
Databáze by nemusela být zas tak velká, kdyby to bylo řešeno pomocí modulů. Byl by jeden hlavní program, který by se staral o určení, jaký modul zavolá ke zpracování. A ten určitý modul by se postaral o vše potřebné. (I když teď mě napadá, že jeden modul by nakonec mohl být větší než samotný program :)) K jednomu modulu by samozřejmě byly ještě jazykové popisy v několika jazycích.
Když o tom tak uvažuji, byl by to pěkný moloch :)
Myslienka to je pekna, interaktivny help a spravovanie konfigurakov z jedneho miesta by bolo fajn.
Vytvorit takyto program vsak nie je az take jednoduche, len tak z brucha strelim niektore tazkosti:
Je tu este moznost, ze som uplne mimo, bud som nepochopil zadanie alebo rozmyslam nad prilis zlozitymi moznostami 
ln -s vim emacsVůbec nejsi mimo. Právě toto jsem myslel.
Samozřejmě, že takový program by nebyl hračka typu "Hello World!". A s tím přicházejí právě ty potíže. Jako největší, z toho co jsi vyjmenoval, bych považoval ty různé verze. S tím by byl doopravdy problém. A u každého popisu přidávat doplnění k verzi X.X.X a jaké nové hodnoty jsou možné od verze Y.Y.Y by nebylo zrovna to pravé ořechové.
Teď když se nad tím více zamýšlím, taky hledám, co by se jak dalo, a jak mělo, řešit. Tímhle jsem se ve chvíli, kdy jsem to psal, nezabýval :)