Open source platforma Home Assistant (Demo, GitHub, Wikipedie) pro monitorování a řízení inteligentní domácnosti byla vydána v nové verzi 2025.7.
Wayland byl vydán ve verzi 1.24.0. Jde o menší vydání po více než roce. Více funkcionality bývá přidáváno v průběžných vydáních Wayland Protocols.
Textový editor Geany byl vydán ve verzi 2.1. Jde o udržovací vydání po bezmála dvou letech. Obsahuje drobná vylepšení vyhledávání, aktualizace podpory zvýrazňování syntaxe a dále převážně opravy chyb.
Byly zveřejněny videozáznamy, dostupné také s prezentacemi přímo z programu, a také fotogalerie z open source komunitní konference DevConf.CZ 2025 konané od 12. do 14. června v Brně.
Navigace se soukromím CoMaps postavena nad OpenStreetMap je nově k dispozici v Google Play, App Store i F-Droid. Jedná se o komunitní fork aplikace Organic Maps.
Vývojáři OpenMW (Wikipedie) oznámili vydání verze 0.49.0 této svobodné implementace enginu pro hru The Elder Scrolls III: Morrowind. Přehled novinek i s náhledy obrazovek v oznámení o vydání.
Masivní výpadek elektrického proudu zasáhl velkou část České republiky. Hasiči vyjížděli k většímu počtu lidí uvězněných ve výtazích. Výpadek se týkal zejména severozápadu republiky, dotkl se také Prahy, Středočeského nebo Královéhradeckého kraje. Ochromen byl provoz pražské MHD, linky metra se už podařilo obnovit. Výpadek proudu postihl osm rozvoden přenosové soustavy, pět z nich je nyní opět v provozu. Příčina problémů je však stále neznámá. Po 16. hodině zasedne Ústřední krizový štáb.
Po více než roce vývoje od vydání verze 5.40 byla vydána nová stabilní verze 5.42 programovacího jazyka Perl (Wikipedie). Do vývoje se zapojilo 64 vývojářů. Změněno bylo přibližně 280 tisíc řádků v 1 500 souborech. Přehled novinek a změn v podrobném seznamu.
Byla vydána nová stabilní verze 7.5 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 138. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
Sniffnet je multiplatformní aplikace pro sledování internetového provozu. Ke stažení pro Windows, macOS i Linux. Jedná se o open source software. Zdrojové kódy v programovacím jazyce Rust jsou k dispozici na GitHubu. Vývoj je finančně podporován NLnet Foundation.
Momentalne tunim jednu aplikaci na vykon a presto, ze jsem pri posledni aplikaci, co jsem psal v Basicu nadaval jak spacek. Postesklo se mne po jedne uzasne basicove konstrukci -- ON <cislo> GOTO <adresa1>, <adresa2>...
Jelikoz instrukce goto se v nekterych kruzich nesmi ani vyslovit, bude asi velke rouhani uvazovat o jeji parametrizaci.
Predstavte si, ze mate smycku typu (viz nize) a tato smycka, probiha v aplikaci miliardkrat.
while (podminka) { int operace = getOperace(); switch (operace) { case 0: delej_neco(); break; case 1: delej_neco_jineho(); break; ... } }Vypada to docela efektivne. Problem je, ze pri kazdem pruchodu se testujji vsechny moznosti, dokud se ta spravna nenajde -- slozitost O(n) k poctu moznosti. Pri poctu milard pruchodu, uz to prestane byt zanedbatelne. Jedno reseni je usporadat hodnoty podle pravdepodobnosti. Ale to nebyva zrovna elegantni. Dalsi reseni je prasit...
Pri hledani informaci o inlinovani funkci, jsem objevil zajimave rozsireni GCC. Diky operatoru && muzete pristupovat k jednotlivym labelum jako k hodnotam.
Pozor -- toto funguje jenom v gcc, jestli je to dobre nebo spatne nevim, kazdopadne melo by se to pouzivat pouze pokud tusite co delate.
void *ptr; if (a == 1) ptr = &&nejaky_label1; else ptr = &&nejaky_label2; ... goto *ptr; ... nejaky_label1: nejaky_label2:
Neni to sice nejlepsi priklad, ale kdyz si vezmeme ten priklad se switch, uz to muze byt uzitecnejsi
void * op_table[] = { &&case_0, &&case_1, &&case_2, ...} while (podminka) { goto *op_table[getoperace]; case_0: delej_neco(); goto complete; case_1: delej_neco_jineho(); goto complete; ... complete: }
Je to sice malinko hardcore, ale obcas to dava i lepsi vysledky, jelikoz to ma konstantni slozitost vzhledem k poctu moznosti.
Tiskni
Sdílej:
static SenseOfIrony i = new SenseOfIrony();
error: conversion from ‘SenseOfIrony*’ to non-scalar type ‘SenseOfIrony’ requested
#include <stdio.h> #include <stdlib.h> void akce0() { printf("Akce 0\n"); } void akce1() { printf("Akce 1\n"); } void akce2() { printf("Akce 2\n"); } void test(int akce) { void (*op_table[])() = { akce0, akce1, akce2 }; if (akce >= 0 && akce <= 2) op_table[akce](); else printf("Akce mimo rozsah.\n"); } int main(int argc, char *argv[]) { char *p; int akce; if (argc < 2) { printf("syntax: test číslo akce\n"); return 1; } akce = strtol(argv[1], &p, 0); if (p == NULL || *p != '\0') { printf("Chybné zadání.\n"); return 0; } printf("Volám akci...\n"); test(akce); return 0; }
goto complete;
mi přijde jako zbytečnost - break
udělá to samé.
(Hm, takže je to vlastně jedno goto
naprogramoval jednou průvodce v Turbo Pascalu.
anicka@bia:/usr/src/linux> grep -r goto . | wc -l
37852
grep -cr
na rozvětvený adresářový strom? 14:47:10 ganymede:/usr/src/linux$ time find . -type f| xargs cat | grep -c goto 37926 real 2m1.915s user 0m1.612s sys 0m5.500s 14:51:11 ganymede:/usr/src/linux$ time grep -r goto . | wc -l grep: varování: ./debian/linux-image-2.6.17.4/lib/modules/2.6.17.4/source: smyčka pro rekurzivní průchod grep: varování: ./debian/linux-image-2.6.17.4/lib/modules/2.6.17.4/build: smyčka pro rekurzivní průchod 37918 real 1m43.943s user 0m1.828s sys 0m3.848sjen by me zajimalo proc se vysledky lisi :/
Že je goto hřích se říkalo v dobách, kdy se přecházelo z Basicu a kdekdo cpal goto úplně všude. goto má svůj význam, a např. v linuxovém jádru se vyskytuje celkem hustě.Nicméně já mam velmi rád objektové programování, takže mě se goto a podobné konstrukce taky rozhodně nelíbí
Paušální odsouzení obvykle nejsou k ničemu. Vzpomínám si na člověka, který nás učil programování na gymplu. Ten mi byl schopen tvrdit, že když používám v Turbo Pascalu Exit
(předčasný návrat z procedury nebo funkce, tj. obdoba céčkového return
), stává se tím můj program nepřehledným a že přehlednější by bylo vnořit do sebe deset if
ů…
Takže je potřeba si uvědomit, proč tam to goto
je a zda přispívá k přehlednosti a srozumitelnosti kódu nebo ho naopak zatemňuje. Koneckonců vyšší jazyky běžně mají konstrukce, které jsou jen jinak pojmenované goto
- v C je to třeba return
, break
nebo continue
. A nebo třeba celý mechanismus výjimek, to je také jen maskované goto
.
goto
i v implementacích Pascalu, které neměly s Borlandem nic společného.
return
(předčasný), break
nebo continue
a společně ukazují, že při řešení chybových stavů může narušení toho ideálu vést naopak ke značnému zpřehlednění programu.
goto
hluboký smysl kvůli přehlednosti kódu. V některých funkcích jsou někdy i desítky míst, kde něco může selhat. Protože se většinou musí provést nějaký úklid (něco odregistrovat, snížit počet referencí, uvolnit paměť apod.), nelze jen tak z funkce vyskočit. Proto by to jinak vedlo buď na mnoho vnořených podmínek nebo (při rozkladu na více funkcí) na celou kaskádu volání, ve kterých by se nikdo nevyznal. Proto se používá goto
- při vhodně pojmenovaných návěštích je takový kód přehledný a srozumitelný.
až na to, že volání metody je computed call/computed goto
…volání virtuální metody…
on ... goto
' není zdaleka nejúžasnější basicová vymoženost. Třeba na Spectru tahle konstrukce nebyla, ale zato argumentem goto
mohl být výraz… :-)
GOTO SIN(I)
... EINE: EINE Is Not EMACS. :)
ZWEI: ZWEI Was EINE Initially. :D
Co to je proboha za patičku?