Americký výrobce čipů Intel propustí 15 procent zaměstnanců (en), do konce roku by jich v podniku mělo pracovat zhruba 75.000. Firma se potýká s výrobními problémy a opouští také miliardový plán na výstavbu továrny v Německu a Polsku.
MDN (Wikipedie), dnes MDN Web Docs, původně Mozilla Developer Network, slaví 20 let. V říjnu 2004 byl ukončen provoz serveru Netscape DevEdge, který byl hlavním zdrojem dokumentace k webovým prohlížečům Netscape a k webovým technologiím obecně. Mozille se po jednáních s AOL povedlo dokumenty z Netscape DevEdge zachránit a 23. července 2005 byl spuštěn MDC (Mozilla Developer Center). Ten byl v roce 2010 přejmenován na MDN.
Wayback byl vydán ve verzi 0.1. Wayback je "tak akorát Waylandu, aby fungoval Xwayland". Jedná se o kompatibilní vrstvu umožňující běh plnohodnotných X11 desktopových prostředí s využitím komponent z Waylandu. Cílem je nakonec nahradit klasický server X.Org, a tím snížit zátěž údržby aplikací X11.
Byla vydána nová verze 6.18 živé linuxové distribuce Tails (The Amnesic Incognito Live System), jež klade důraz na ochranu soukromí uživatelů a anonymitu. Nově se lze k síti Tor připojit pomocí mostu WebTunnel. Tor Browser byl povýšen na verzi 14.5.5. Thunderbird na verzi 128.12.0. Další změny v příslušném seznamu.
Meta představila prototyp náramku, který snímá elektrickou aktivity svalů (povrchová elektromyografie, EMG) a umožňuje jemnými gesty ruky a prstů ovládat počítač nebo různá zařízení. Získané datové sady emg2qwerty a emg2pose jsou open source.
Byla vydána (𝕏) nová verze 25.7 open source firewallové a routovací platformy OPNsense (Wikipedie). Jedná se o fork pfSense postavený na FreeBSD. Kódový název OPNsense 25.7 je Visionary Viper. Přehled novinek v příspěvku na fóru.
Před 40 lety, 23. července 1985, společnost Commodore představila první počítač Amiga. Jednalo se o počítač "Amiga od Commodore", jenž byl později pojmenován Amiga 1000. Mělo se jednat o přímou konkurenci počítače Apple Macintosh uvedeného na trh v lednu 1984.
T‑Mobile USA ve spolupráci se Starlinkem spustil službu T-Satellite. Uživatelé služby mohou v odlehlých oblastech bez mobilního signálu aktuálně využívat satelitní síť s více než 650 satelity pro posílání a příjem zpráv, sdílení polohy, posílání zpráv na 911 a příjem upozornění, posílání obrázků a krátkých hlasových zpráv pomocí aplikace Zprávy Google. V plánu jsou také satelitní data.
Společnost Proxmox Server Solutions stojící za virtualizační platformou Proxmox Virtual Environment věnovala 10 000 eur nadaci The Perl and Raku Foundation (TPRF).
Byla vydána nová verze 2.4.65 svobodného multiplatformního webového serveru Apache (httpd). Řešena je bezpečnostní chyba CVE-2025-54090.
Momentalne tunim jednu aplikaci na vykon a presto, ze jsem pri posledni aplikaci, co jsem psal v Basicu nadaval jak spacek. Postesklo se mne po jedne uzasne basicove konstrukci -- ON <cislo> GOTO <adresa1>, <adresa2>...
Jelikoz instrukce goto se v nekterych kruzich nesmi ani vyslovit, bude asi velke rouhani uvazovat o jeji parametrizaci.
Predstavte si, ze mate smycku typu (viz nize) a tato smycka, probiha v aplikaci miliardkrat.
while (podminka) { int operace = getOperace(); switch (operace) { case 0: delej_neco(); break; case 1: delej_neco_jineho(); break; ... } }Vypada to docela efektivne. Problem je, ze pri kazdem pruchodu se testujji vsechny moznosti, dokud se ta spravna nenajde -- slozitost O(n) k poctu moznosti. Pri poctu milard pruchodu, uz to prestane byt zanedbatelne. Jedno reseni je usporadat hodnoty podle pravdepodobnosti. Ale to nebyva zrovna elegantni. Dalsi reseni je prasit...
Pri hledani informaci o inlinovani funkci, jsem objevil zajimave rozsireni GCC. Diky operatoru && muzete pristupovat k jednotlivym labelum jako k hodnotam.
Pozor -- toto funguje jenom v gcc, jestli je to dobre nebo spatne nevim, kazdopadne melo by se to pouzivat pouze pokud tusite co delate.
void *ptr; if (a == 1) ptr = &&nejaky_label1; else ptr = &&nejaky_label2; ... goto *ptr; ... nejaky_label1: nejaky_label2:
Neni to sice nejlepsi priklad, ale kdyz si vezmeme ten priklad se switch, uz to muze byt uzitecnejsi
void * op_table[] = { &&case_0, &&case_1, &&case_2, ...} while (podminka) { goto *op_table[getoperace]; case_0: delej_neco(); goto complete; case_1: delej_neco_jineho(); goto complete; ... complete: }
Je to sice malinko hardcore, ale obcas to dava i lepsi vysledky, jelikoz to ma konstantni slozitost vzhledem k poctu moznosti.
Tiskni
Sdílej:
static SenseOfIrony i = new SenseOfIrony();
error: conversion from ‘SenseOfIrony*’ to non-scalar type ‘SenseOfIrony’ requested
#include <stdio.h> #include <stdlib.h> void akce0() { printf("Akce 0\n"); } void akce1() { printf("Akce 1\n"); } void akce2() { printf("Akce 2\n"); } void test(int akce) { void (*op_table[])() = { akce0, akce1, akce2 }; if (akce >= 0 && akce <= 2) op_table[akce](); else printf("Akce mimo rozsah.\n"); } int main(int argc, char *argv[]) { char *p; int akce; if (argc < 2) { printf("syntax: test číslo akce\n"); return 1; } akce = strtol(argv[1], &p, 0); if (p == NULL || *p != '\0') { printf("Chybné zadání.\n"); return 0; } printf("Volám akci...\n"); test(akce); return 0; }
goto complete;
mi přijde jako zbytečnost - break
udělá to samé.
(Hm, takže je to vlastně jedno goto
naprogramoval jednou průvodce v Turbo Pascalu.
anicka@bia:/usr/src/linux> grep -r goto . | wc -l
37852
grep -cr
na rozvětvený adresářový strom? 14:47:10 ganymede:/usr/src/linux$ time find . -type f| xargs cat | grep -c goto 37926 real 2m1.915s user 0m1.612s sys 0m5.500s 14:51:11 ganymede:/usr/src/linux$ time grep -r goto . | wc -l grep: varování: ./debian/linux-image-2.6.17.4/lib/modules/2.6.17.4/source: smyčka pro rekurzivní průchod grep: varování: ./debian/linux-image-2.6.17.4/lib/modules/2.6.17.4/build: smyčka pro rekurzivní průchod 37918 real 1m43.943s user 0m1.828s sys 0m3.848sjen by me zajimalo proc se vysledky lisi :/
Že je goto hřích se říkalo v dobách, kdy se přecházelo z Basicu a kdekdo cpal goto úplně všude. goto má svůj význam, a např. v linuxovém jádru se vyskytuje celkem hustě.Nicméně já mam velmi rád objektové programování, takže mě se goto a podobné konstrukce taky rozhodně nelíbí
Paušální odsouzení obvykle nejsou k ničemu. Vzpomínám si na člověka, který nás učil programování na gymplu. Ten mi byl schopen tvrdit, že když používám v Turbo Pascalu Exit
(předčasný návrat z procedury nebo funkce, tj. obdoba céčkového return
), stává se tím můj program nepřehledným a že přehlednější by bylo vnořit do sebe deset if
ů…
Takže je potřeba si uvědomit, proč tam to goto
je a zda přispívá k přehlednosti a srozumitelnosti kódu nebo ho naopak zatemňuje. Koneckonců vyšší jazyky běžně mají konstrukce, které jsou jen jinak pojmenované goto
- v C je to třeba return
, break
nebo continue
. A nebo třeba celý mechanismus výjimek, to je také jen maskované goto
.
goto
i v implementacích Pascalu, které neměly s Borlandem nic společného.
return
(předčasný), break
nebo continue
a společně ukazují, že při řešení chybových stavů může narušení toho ideálu vést naopak ke značnému zpřehlednění programu.
goto
hluboký smysl kvůli přehlednosti kódu. V některých funkcích jsou někdy i desítky míst, kde něco může selhat. Protože se většinou musí provést nějaký úklid (něco odregistrovat, snížit počet referencí, uvolnit paměť apod.), nelze jen tak z funkce vyskočit. Proto by to jinak vedlo buď na mnoho vnořených podmínek nebo (při rozkladu na více funkcí) na celou kaskádu volání, ve kterých by se nikdo nevyznal. Proto se používá goto
- při vhodně pojmenovaných návěštích je takový kód přehledný a srozumitelný.
až na to, že volání metody je computed call/computed goto
…volání virtuální metody…
on ... goto
' není zdaleka nejúžasnější basicová vymoženost. Třeba na Spectru tahle konstrukce nebyla, ale zato argumentem goto
mohl být výraz… :-)
GOTO SIN(I)
... EINE: EINE Is Not EMACS. :)
ZWEI: ZWEI Was EINE Initially. :D
Co to je proboha za patičku?