Desktopové prostředí Budgie bylo vydáno ve verzi 10.10. Dokončena byla migrace z X11 na Wayland. Budgie 10 vstupuje do režimu údržby. Vývoj se přesouvá k Budgie 11. Dlouho se řešilo, v čem bude nové Budgie napsáno. Budgie 10 je postaveno nad GTK 3. Přemýšlelo se také nad přepsáním z GTK do EFL. Budgie 11 bude nakonec postaveno nad Qt 6.
OpenChaos.dev je 'samovolně se vyvíjející open source projekt' s nedefinovaným cílem. Každý týden mohou lidé hlasovat o návrzích (pull requestech), přičemž vítězný návrh se integruje do kódu projektu (repozitář na GitHubu). Hlasováním je možné změnit téměř vše, včetně tohoto pravidla. Hlasování končí vždy v neděli v 9:00 UTC.
Byl vydán Debian 13.3, tj. třetí opravná verze Debianu 13 s kódovým názvem Trixie a Debian 12.13, tj. třináctá opravná verze Debianu 12 s kódovým názvem Bookworm. Řešeny jsou především bezpečnostní problémy, ale také několik vážných chyb. Instalační média Debianu 13 a Debianu 12 lze samozřejmě nadále k instalaci používat. Po instalaci stačí systém aktualizovat.
Na stránkách Evropské komise, na portálu Podělte se o svůj názor, se lze do 3. února podělit o názor k iniciativě Evropské otevřené digitální ekosystémy řešící přístup EU k otevřenému softwaru.
Společnost Kagi stojící za stejnojmenným placeným vyhledávačem vydala (𝕏) alfa verzi linuxové verze (flatpak) svého proprietárního webového prohlížeče Orion.
Firma Bose se po tlaku uživatelů rozhodla, že otevře API svých chytrých reproduktorů SoundTouch, což umožní pokračovat v jejich používání i po plánovaném ukončení podpory v letošním roce. Pro ovládání také bude stále možné využívat oficiální aplikaci, ale už pouze lokálně bez cloudových služeb. Dokumentace API dostupná zde (soubor PDF).
Jiří Eischmann se v příspěvku na svém blogu rozepsal o open source AdGuard Home jako domácí ochraně nejen před reklamou. Adguard Home není plnohodnotným DNS resolverem, funguje jako DNS forwarder s možností filtrování. To znamená, že když přijme DNS dotaz, sám na něj neodpoví, ale přepošle ho na vybraný DNS server a odpovědi zpracovává a filtruje dle nastavených pravidel a následně posílá zpět klientům. Dá se tedy používat k blokování reklamy a škodlivých stránek a k rodičovské kontrole na úrovni DNS.
AI Claude Code od Anthropicu lépe rozumí frameworku Nette, tj. open source frameworku pro tvorbu webových aplikací v PHP. David Grudl napsal plugin Nette pro Claude Code.
Byla vydána prosincová aktualizace aneb nová verze 1.108 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a videi v poznámkách k vydání. Ve verzi 1.108 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
Na lasvegaském veletrhu elektroniky CES byl předveden prototyp notebooku chlazeného pomocí plazmových aktuátorů (DBD). Ačkoliv se nejedná o první nápad svého druhu, nepochybně to je první ukázka praktického použití tohoto způsobu chlazení v běžné elektronice. Co činí plazmové chladící akční členy technologickou výzvou je především vysoká produkce jedovatého ozonu, tu se prý podařilo firmě YPlasma zredukovat dielektrickou
… více »No je to jednoduche uvedomuji si totiz ze zachvili jejich disky budou nahrazeny a uz nebodou potreba
Tam kde není zapotřebí víc jak 1TB bohatě postačí SSD diskyMyslím si, že srovnání cen SSD a rotačních disků ještě chvíli potrvá. Například 500GB SSD teď stojí 10× víc než rotační.
Ovšem na desktop bohatě stačí 60GBNa takový disk by se mi bohužel nevešly ani fotky:
$ du -s fotky/ 99G fotky/
~ $ du -sh fotky/ 86G fotky/
Coby blogpostu si toho možná všimne víc lidí, než kdyby ta informace vyšla jako zprávička.Nám ale nejde o to zamezit tomu, aby si to tu někdo přečetl. Jen to tam prostě nepatří.
Uvažoval jsem zřejmě příliš logicky.Logicky uvažující člověk by si přečetl pravidla. A pokud by si je nepřečetl, tak by si je přečetl aspoň pak a nehandrkoval se. Nevím, jaká logika tě dovádí k tomu, že má ve zprávičkách vyjít natolik nepodstatná informace.
no ja myslim ze zrovna toto je ten typ informace ktery bude zajimat asi skoro kazdeho zodpovedneho adminaAni se mi nezdá :).
trochu to mozna vypovida i o kvalite disku..Už vidím ty zprávičky typu „trochu možná“ :).
kdyz se tak divam na poslednich 10 zpravicek, tak toto mi porad prijde asi tak nejak nejzajimavejsiMožná tak jako flamebait o tom, kdo vyrábí horší disky. Ideální do blogu.
ve kterém se nevede ona naprosto uhozená rozepře o to kdo vyrábí HDD horší či lepší.Pouze kdo vyrábí horší a proto k ním zkracuje záruku? :)
AbcLinuxu není IT portálChodí sem prakticky jen lidé, kteří jsou ajťáci (pracují s IT) a většina článků je na IT téma. Pravidelně zde vycházejí články jako Hardwarové novinky, jaderné noviny a prakticky vše co tu je, kromě několika náhodných blogů se týká IT. Že AbcLinuxu není IT portál je tedy poněkud nepochopitelné tvrzení, které si žádá nějakou logickou oporu, které se mu však minimálně v mých očích nedostává.
tohle není TechnetTo taky nikdo netvrdí, ale spousta lidí tu imho má disk Seagate.
Musí jít o relativně výjimečné věci.Jo, jako třeba že tablet Spark se bude jmenovat Vivaldi.
Jo, jako třeba že tablet Spark se bude jmenovat Vivaldi.To s ohledem na obsah zpravicky dava smysl napr. pro budouci reference. Jinak to zkraceni zaruky nejenze neni zajimave z hlediska abclinuxu jako takoveho, ona je to hlavne uz trochu starsi informace.
neni zajimave z hlediska abclinuxu jako takovehoTo jako komunity? Dle reakcí v diskuzi se mi zdá, že minimálně pár lidí o to zájem mělo.
ona je to hlavne uz trochu starsi informaceKe mě se třeba do dnešního dne nedostala.
Měla by se týkat Linuxu, BSD, open source, free software nebo komunity kolem těchto. Zprávička se může týkat také IT, ale jen významných událostí (prodej Google), významných objevů (procesor na vzduch) či dostatečně technických témat (statistika Google o vlivu teploty na výdrž disků) — ostatní IT témata jsou na zvážení správců.
AbcLinuxu není IT portál, tohle není Technet! Musí jít o relativně výjimečné věci.
Kdyby sáhli i na tu, tak ... grrr
CZC za to třeba ani nemůže.za co "to"? že se mi snaží nanutit, že závada neexistuje? - pokud jim to řeklo nějaké servisní středisko, tak mu to maj omlátit o hlavu a ne snažit se ze mně dělat blbce (stačí, že toho jsem ze sebe udělal sám před sebou, když jsem řešil, proč se mi to sere, a byl zpočátku tak blbej, že mě nenapadlo podezírat hardware, resp. že jsem si neušetřil čas a zbytečnou práci sjetím testů dřív než jsem se pokoušel vůbec něco instalovat)
příště dám pár peněz navíc někomu rozumnějšímuKolega z práce si docela pochvaluje alfa.cz, ale osobně jsem nezkoušel.
Nemluvě vůbec o nulových popisech zboží, které se sice dají zjisti jinde, ale poněkud …co prosím? - naopak v tomhle bych je hodnotil kladně, maj to hezky v tabulečkách a dobře se u nich porovnává ... možná u nějakejch novinek, kde akorát do popisu hodí pět a půl slova z reklamního letáku, ale jinak bych řekl, že dost nadstandard
Mám pocit, že nedokáží pružně zareagovat na zboží, kde je zájem. Kdykoli se mi něco líbilo a koupil bych to, tak zboží vyprodáno. Za poslední rok se mi to stalo asi 20 × a vlastně ani jednou to nebyl jinak.no, pak je otázka taky jak to maj s dodavatelama ... např. loni koncem roku jsem chtěl přehrávač, co měli v nabídce, ale bohužel jsem nestihl posledních pár kusů, tož jsem se ptal, kdy to zas budou mít, tak že prej už maj nějakou dobu objednáno, ale místo aby slibovali, že to každou chvíli bude, aby mě nalákali mít objednáno u nich, tak na rovinu řekli, že to nečekaj dřív než za měsíc - takže sice přišli o tenhle jeden kšeft za tisícovku (o kterej by možná přišli tak jako tak, protože po dvou tejdnech marnýho čekání bych to nejspíš zrušil), ale získali za to pozitivní reference, a vysokou pravděpodobnost, že u nich do budoucna těch tisícovek utratim podstatně víc (první shodou okolností právě za tenhle přehrávač, ten co jsem koupil jinde - a jinej typ - jsem musel reklamovat => peníze zpět)
... pustila se majitelka do mně, že jsem taky pěknej ptáček, protože včera jsem tam seděl s notebookem dvě hodiny a utrail jenom pětistovku.Tak to je MASOX. Tam by som uz nikdy ani nepachol. Neverim, ze v sebe tu drzost vobec nasla, ja by som sa hanbil take nieco zakaznikovi vobec povedat. Mimo to - 500 za 2h je este vcelku dost slusna utrata, to kolkokrat nedam za celu noc...
Placení kartou už není všude zdarma. Nový zákon o platebním styku totiž umožnil obchodníkům účtovat si za karetní transakce přirážku, což může nákup prodražit i o několik procent. Někde už novinku začali využívat.
Špatně je to leda pro obchodníka, protože u něj kvůli tomu už nenakupuju. Což převedeno na peníze dělá zhruba 80 - 100k ročně na výdaje pro mě a pro lidi kterým se "starám o počítače".
Chcou příplatek za platbu kartou, fuj :)
zřejmě proto, že z nich karetní společnosti tahají příliš velké poplatky a tím jsou tyto platby pro obchodníky (a potažmo zákazníky) nevýhodné.Ano, to je přesně ono. Jenže ty poplatky jsou opět u nás naprosto neuvěřitelné. To jsou opět ty "specifické trhy" (viz mobilní operátoři a jejich nehorázné lži) - banky si tady ze zákazníků (v tomto případě obchodníků) dělají doslova dojnou krávu.
abych mohl pososat celý CCC archiv, ze kterého jsem si tak pěkně vytáhl odkazy na všechny anglické přednáškyCož o to pososat, možná i uložit kam by bylo… ale kde vzít čas na to to všechno zhlédnout?
├── A_Digital_Media_Primer_For_Geeks-480p.webm ├── CVUT │ ├── kvantovy_svet.mov │ ├── Technika_prazskeho_Metra_1.ogv │ ├── Technika_prazskeho_Metra_2_wmv9_900kbit.wmv │ ├── X36UPS_2005_10_05_1(uvod_typyPC_jednotky_propojeni)-hq.ogg │ ├── X36UPS_2005_10_12_2(zpusoby_zobrazeni_z_zpracovani_dat).avi │ ├── X36UPS_2005_10_19_3(aritmeticke_operace)-hq.avi │ ├── X36UPS_2005_10_26_4-Logicke_a_kombinacni_obvody-Kubatova.avi │ ├── X36UPS_2005_11_02_5-Sekvencni_obvody-Kubatova.avi │ ├── X36UPS_2005_11_09_6-Kombinacni_a_sekvencni_obvody_v_pocitacich-Kubatova.avi │ ├── X36UPS_2005_11_16_7-Realizace_aritmetickych_operaci-Kubatova.avi │ ├── X36UPS_2005_11_23_8-Pamet-Kubatova.avi │ ├── X36UPS_2005_11_30_9-Pametovy_system_Periferni_zarizeni-Kubatova.avi │ ├── X36UPS_2005_12_07_10-Periferni_zarizeni-Kubatova.avi │ ├── X36UPS_2005_12_14_11-Instrukce_a_zdrojovy_kod-Kubatova.avi │ ├── X36UPS_2005_12_21_12-Navrh_procesoru-Kubatova.avi │ ├── X36UPS_2006_01_04_13-Typy_radicu_a_procesory_CISC_a_RISC-Kubatova.avi │ ├── X36UPS_2006_01_11_14-LAN_WAN_Internet_a_periferni_zarizeni-Kubatova.avi │ ├── 2005_04_21_FC_Kriha-Elektricke_projevy_srdce.avi │ ├── 2006_04_13_FC-Petr_Tomas-Automaticke_externi_defibrilatory.avi │ ├── 2006_05_25-FC-Sieger-Preziti_v_extremnich_podminkach-lq.avi │ ├── 2007_12_04-Oskar-Typy.tramvajovych.vozu-hq.mp4 │ └── 2007_13_3_SUT_Ondrej_Caletka_Tramvaje-hq.ogg ├── lockpicking-and-impressioning-11_defcon_t407.mov ├── Wendt_PL_-_Lockpicking.flv ├── 26c3-3266-de-hacking_the_universe.mp4 ├── 26c3-3703-en-exposing_crypto_bugs_through_reverse_engineering.mp4 ├── 27c3-4208-en-wideband_gsm_sniffing.mp4 └── 27c3-4245-en-adventures_in_analyzing_stuxnet.mp4
Jinak, volba způsobu řešení reklamace neodstranitelné vady je na kupujícím, nikoliv na prodávajícím. Zcela jednoznačně. (Pochopitelně, pokud jste si už jednou vybral, tak bez souhlasu druhé strany měnit nelze.)
tak je to moje chyba, že jsem jim ten souhlas vlastně dal.Ano, opět s tebou vychcali. No a takhle to je pořád.
Jinak rozbor pochopitelně správný je, ostatně ověřeno již před lety v praxi na IBM Deathstar - tam zase prodejce chtěl měnit pořád dokola, k vrácení peněz se fakt neměli. Celá ta sranda je ve finále vyšla na cenu disku (tehdy nějakých 10 kKč) plus 20 tisíc náklady soudního řízení.
Jinak, volba způsobu řešení reklamace neodstranitelné vady je na kupujícím, nikoliv na prodávajícím.[Citation needed] já to chápu tak, že příslušný odstavec definuje seznam možností, z nichž některá musí být zvolena, nikoli že by jedné či druhé straně dával právo onoho výběru - ostatně, kdyby měl kupující právo bezpodmínečně si vybrat peníze, pak by bylo zcela redundantní ustanovení o tom, za jakých okolností je prodávající povinen peníze vyplatit rovněž tak poznámka o možné nedostupnosti náhrady - ten zákon přeci neřeší jen disky a jejich ekvivalenty - je IMO dosti pádný protiargument proti tvému výkladu
Napsat citation needed v reakci na příspěvěk, ve kterém byl zákon přímo citován, to je opravdu na mrtvici.máš rozbitej threading, já nereagoval na zákon ale na to, co z něj vyvozuješ - jelikož to z toho přímo nevyplývá, považuju za naprosto korektní požadovat další zdroj, nejlépe nějakej rozsudek
A propos, řeč byla celou dobu o neodstranitelných vadách.a?
Nároky z odpovědnosti za vady věci prodané v obchodě závisí na tom, zda jde o vadu dstranitelnou a zda lze pro ni věc užívat dohodnutým způsobem nebo řádně jako věc bez vady (srov. § 507 obč. zák.). Vada je přitom neodstranitelná nejen tehdy, jestliže věc nelze opravit (objektivně není možné odstranit projevy vady věci), ale i v případě, že jinak opravitelná vada nebyla odstraněna „bez zbytečného odkladu“, tak jak předpokládá § 622, věta druhá, obč. zák., nejpozději však do 30 dnů (jde o tzv. subjektivní neodstranitelnost vady – § 19 odst. 3 zákona o ochraně spotřebitele). Brání-li neodstranitelná vada užívání věci jako věci bez vady, má kupující právo na výměnu věci nebo právo na odstoupení od smlouvy, záleží přitom na jeho úvaze. Právo na odstoupení od smlouvy o koupi věci prodané v obchodě pro neodstranitelnou vadu má tak kupující jen za splnění dalšího předpokladu, a to, že vada brání tomu, aby věc mohla být řádně užívána jako věc bez vady; jinak má pouze právo na slevu.
Ale samozřejmě, že to z toho přímo vyplývá.a to má být argument?
Že to z toho nevyplývá tobě, to je úplně jiný problém.ano, například v tom, že mi schází nějaký kus informace, o kterýžto jsem požádal ...
Nároky z odpovědnosti za vady věci prodané v obchodě závisí na tom, zda jde o vadu dstranitelnou a zda lze pro ni věc užívat dohodnutým způsobem nebo řádně jako věc bez vady (srov. § 507 obč. zák.). Vada je přitom neodstranitelná nejen tehdy, jestliže věc nelze opravit (objektivně není možné odstranit projevy vady věci), ale i v případě, že jinak opravitelná vada nebyla odstraněna „bez zbytečného odkladu“, tak jak předpokládá § 622, věta druhá, obč. zák., nejpozději však do 30 dnů (jde o tzv. subjektivní neodstranitelnost vady – § 19 odst. 3 zákona o ochraně spotřebitele). Brání-li neodstranitelná vada užívání věci jako věci bez vady, má kupující právo na výměnu věci nebo právo na odstoupení od smlouvy, záleží přitom na jeho úvaze. Právo na odstoupení od smlouvy o koupi věci prodané v obchodě pro neodstranitelnou vadu má tak kupující jen za splnění dalšího předpokladu, a to, že vada brání tomu, aby věc mohla být řádně užívána jako věc bez vady; jinak má pouze právo na slevu.no hezké, hezké - takže už víme, že podle názoru NS máš pravdu nicméně pořád jsme se nedozvěděli proč to tak je, konkrétně: "má kupující právo na výměnu věci nebo právo na odstoupení od smlouvy, záleží přitom na jeho úvaze" - ta zvýrazněná věta vedlejší v zákoně totiž není, a ze zbytku citovaného textu rozhodnutí rovněž nijak nevyplývá
Vidím, že to je asi marné.vypadá to tak ... rozumného vysvětlení se od tebe asi nedočkám
Čemu nerozumíš na slovu neboslovu "nebo" rozumím, čemu nebo tedy spíše komu nerozumím seš ty, jak z tohoto slova můžeš vyvozovat takovéto haluze jak jsem již naznačil, nejspíše jde o nějakou právničinu, která mi schází ve vzdělání, práva jsem nestudoval - toto vzdělání ovšem nenabudu čtením kydů o tom, že je něco "marné", "nepochopitelné" a "samozřejmé" buď tedy máš zájem danou věc vysvětlit, a pak chybějící informace dolož(*), anebo tedy jdi do prdele i s tou tvojí drzostí tvrdit, že je něco zjevné, když zde máš jasný protipříklad člověka, který tomu prostě nerozumí (&& není tak retardovanej, že by nedokázal pochopit jednoduchou českou větu, jak snad bohatě dokazuje zbytek příspěvku) (*) pro začátek by myslím stačil výklad vlastními slovy - ne "samořejmě, že to tak je" opravdu není výklad
a co je tak nepochopitelné na tom, že když kupující má na výběr z několika práv, tak volba je samozřejmě na něm, nikoliv na prodávajícím?krom kvalifikujícího jazyka jest to krásnou ukázkou falešného dilematu či z čeho by podle tebe mělo prozměnu vyplývat, že volba prostě musí, ale musí, být pouze na jedné ze stran? - možnosti jako vzájemná dohoda či volba daná vnejšími okolnostmi (třeba i nařízením soudu, když už ...) nejsou přípustné proč?
Jinak na tom opravdu nic k nepochopení není.Já nevím, čemu nerozumíš na tom, že slovo „nebo“ v sobě neobsahuje informaci o tom, jestli je výběr na straně A, na straně B, nebo na dohodě za použití soudu jako fallbacku. Jestli soud (kterýkoli) vyhodnocuje zákon tak, že jej upřesní (tedy do výkladu doplní něco, co v tom zákoně není vyjádřeno), mělo by k tomu existovat nějaké zdůvodnění.
Ale tam nic nevyjádřeného není. To, že z několika alternativních práv daných zákonem (viz nebo) vybírá ten, jemuž dané právo přísluší/kdo dané subjektivní právo (oprávnění) vykonává, nikoliv ten, koho naopak má danému právu odpovídají povinnost, to je přece naprostá samozřejmost.Citation needed.
Tady by se opravdu měl místo výuky nepotřebných kokotin klást důraz na to, aby každý absolvent střední školy měl alespoň základní právní povědomí, pak byste nevymýšleli podobné absurdity.Jo. A taky povědomí o minimálně desítce jiných důležitých oblastí lidského konání.
Tiskni
Sdílej: