VKD3D-Proton byl vydán ve verzi 3.0. Jedná se fork knihovny vkd3d z projektu Wine pro Proton. Knihovna slouží pro překlad volání Direct3D 12 na Vulkan. V přehledu novinek je vypíchnuta podpora AMD FSR 4 (AMD FidelityFX Super Resolution 4).
Poštovní klient Thunderbird byl vydán v nové verzi 145.0. Podporuje DNS přes HTTPS nebo Microsoft Exchange skrze Exchange Web Services. Ukončena byla podpora 32bitového Thunderbirdu pro Linux.
U příležitosti státního svátku 17. listopadu probíhá na Steamu i GOG.com již šestý ročník Czech & Slovak Games Week aneb týdenní oslava a také slevová akce českých a slovenských počítačových her.
Byla vydána nová verze 9.19 z Debianu vycházející linuxové distribuce DietPi pro (nejenom) jednodeskové počítače. Přehled novinek v poznámkách k vydání. Vypíchnout lze například nový balíček BirdNET-Go, tj. AI řešení pro nepřetržité monitorování a identifikaci ptáků.
Byla vydána nová verze 3.38 frameworku Flutter (Wikipedie) pro vývoj mobilních, webových i desktopových aplikací a nová verze 3.10 souvisejícího programovacího jazyka Dart (Wikipedie).
Organizace Apache Software Foundation (ASF) vydala verzi 28 integrovaného vývojového prostředí a vývojové platformy napsané v Javě NetBeans (Wikipedie). Přehled novinek na GitHubu. Instalovat lze také ze Snapcraftu a Flathubu.
Byl vydán Debian 13.2, tj. druhá opravná verze Debianu 13 s kódovým názvem Trixie. Řešeny jsou především bezpečnostní problémy, ale také několik vážných chyb. Instalační média Debianu 13 lze samozřejmě nadále k instalaci používat. Po instalaci stačí systém aktualizovat.
Google představil platformu Code Wiki pro rychlejší porozumění existujícímu kódu. Code Wiki pomocí AI Gemini udržuje průběžně aktualizovanou strukturovanou wiki pro softwarové repozitáře. Zatím jenom pro veřejné. V plánu je rozšíření Gemini CLI také pro soukromé a interní repozitáře.
V přihlašovací obrazovce LightDM KDE (lightdm-kde-greeter) byla nalezena a již opravena eskalace práv (CVE-2025-62876). Detaily v příspěvku na blogu SUSE Security.
Byla vydána nová verze 7.2 živé linuxové distribuce Tails (The Amnesic Incognito Live System), jež klade důraz na ochranu soukromí uživatelů a anonymitu. Tor Browser byl povýšen na verzi 15.0.1. Další novinky v příslušném seznamu.
LEGO. I když jsem ho sám v dětství neměl, měl jsem možnost si s ním čas od času pohrát u kamaráda, který jím byl obdařen strýcem ze Švajcu.
Moje neteře už na tom byly o něco lépe, protože přišly na svět, kdy začaly první stavebnice pronikat oficiální cestou i k nám, ale ty mají své kostky schované pro své potomky.
Na legu je totiž nejskvělejší kompatibilita kostek. Fakt, že lze čtyřicet let staré kostky používat bez problémů v kombinaci s těmi co se prodávají dnes, je úžasný.
Quido dostal svoje první LEGO když mu byly necelé dva roky. Lego City 7242. Byl to test - jestli bude kostičky pojídat, nebo ne. Protože jsme dalšího potomka v dohledné době neplánovali, přišlo mi zbytečné investovat do Dupla. Ostatně, s ním měl možnost si pohrát jinde.
Asi do pěti let jsem mu vždycky něco postavil a on si s tím pak hrál. Později jej začali zajímat především panáčci a z kostek si stavěl kulisy, ve kterých si pak s nimi s kamarády hráli.
Pak se objevily první LEGO hry. První jsem mu postavil Minotaura - podle fotky z kostek co jsme už měli. Ale pak dostal i řadu dalších. Mezi jeho kamarády ve škole teď frčí LEGO Ninjago a LEGO Star Wars.
Tady získal asi před dvěma lety konkureční výhodu. "Podědil" totiž velkou bednu kostek po Adamovi. Haňula - Quidova kámoška a jeho ségra je totiž spíš na Duplo. Sety LEGO Star Wars, které v ní byly, se dnes prodávají pouze z druhé ruky.
V současné době už klasické LEGO moc nedostává - babička i tak žehrá, na to kolik ho má a že se povalují kostičky všude možně. Teď si pro změnu "naděluji" LEGO já. Ovšem ne LEGO City či LEGO Creator, ale výhradně LEGO Technics.
Je to tak trochu profesionální deformace. Quido sice již v raném dětství projevil přání vlastnit legového "robůtka", ovšem tehdy ani jeden z nás neměl tušení jak brzy se jeho přání - byť jen na pár týdnů - splní.
Postavit robota zvládnul, ale na programování je u něj ještě brzy. Jeho původní naivní dětská představa byla, že si s ním ten robůtek bude povídat. Nicméně pomalu se blíží čas kdy ho snad - ve spojitosti se školní výukou - možnosti LEGO Technics a Mindstorm NXT zaujmou víc.
I když máme dílků poměrně hodně, těch potřebných není nikdy dost. Taky skladovací prostory nejsou neomezené. Proto mne již před časem zaujaly možnosti virtuálního skládání. Každý si tak totiž může postavit model jaký ho napadne a pak jej časem může zkusit sestavit i v reálu.
Pod wine (PlayOnLinux) lze celkem bez problémů nainstalovat Lego Digital Designer, který nabízí volně ke stažení ze svých stránek přímo firma LEGO. Funguje dobře i s open source grafickým ovladačem, třeba pouze doinstalovat fonty, protože jinak není menu moc dobře čitelné.
Dalším softem, který lze použít je LDCad, který má dokonce nativní binárky pro linux. Ten jsem na rozdíl od předchozí aplikace "objevil" až dnes, takže jsem se s ním ještě moc neseznámil. Stránky ldraw.org sice uvádějí, že lze nástroje LDraw použít i v linuxu, ale web na který odkazují - Holly-Wood.it zmiňuje pouze MLCad (autor Michael Lachmann), který lze provozovat pouze přes wine.
Na LDCad jsem natrefil víceméně náhodou. Jeho autor Roland Melkert má ale v záloze ještě jeden trumf - sic pouze pro MS Windows - LD4DStudio. To pod wine sice jede taky, ale zatím se mi nepodařilo přijít na to, proč u něj nefuguje OpenGL. Tato aplikace by toho měla umět hromadu, včetně animace, ale to už je nad rámec tohoto blogpostu.
Tiskni
Sdílej:
.
Pro menší děti se nehodí a ty starší, co chtějí od mechaniky pokročit někam dál už moc neuspokojí.Hele, my (18-30leté děti) máme z Merkuru mikroskop s mikroposuvem, robota, spektrometr, a kdybychom ho měli víc, tak i lasercutter :) a plánujeme CT.
Na velké stavby je ho třeba hodněJo, to je smutné, a dneska je to docela pálka
.
protože kromě záliby v kostkách podporuje taky zálibu v psaní programůPokud se tam pořád používá ten stejný software, jako v roce 2007, tak spíš podporuje asertivitu a sebeovládání…
Ahoj,
přitakávám k vašim názorům. Skutečně generické LEGO kostičky mají vyšší uplatnění v kreativní výstavbě. Novější sady obsahují specifické díly na konstrukce, pro něž jsou určené. Na stavbu doprovodné/pomocné stavby (garáž, domeček) pak objemově nedostačují základní kostičky.
Já došel tak daleko (syn 3 roky), že mu musím sadu - autičko jednorázově slepit (lepidlo na novodur. trubky - inst. potřeby), protože na jinší stavbu se díly moc nehodí, a než dítě doroste do kreativnějšího věku, pak se kritické díly ztratí/zničí. Takhle má autíčko, které má rád a já jej nemusím 4 x denně opravovat a lámat si hlavu co a jak patří.
Samozřejmě slepením konstrukce zlikviduji základní myšlenku LEGA - kreativně si sám postav, co se Ti zlíbí a jak umíš.
Máme i Merkura. Zde bych navázal/doplnil na výrok Aleše. Český Merkur používá v základu šroubky M3,5 x nějaká délka. Náhradní šroubky (nejméně 2 délky) i matky zakoupíš ve Feroně (OV-Přívoz). K zajišťování koleček na osách Merkur používá šruby M3x délka (zase Ferona). Doplnit chybějící šroubky není zásadní problém (pokud máš přístup/dosah do Ferony).
Německý klon Merkura (+ čínské kopie) používá šruby M4x délka. Šroubky zakoupíš v železářství(ve Feroně vždycky). Zde se mi osvědčilo nahradit M4 matice - maticemi M4 samojistícími - celkový výrobek se pak užíváním nerozpadá a není třeba spoje pojištovat kontramatkou. Dítě si pohraje a výrobek (u nás jeřáb) drží, funguje a vydrží...
Zcela mimo Linux, ale ze života a pro život...
od takovych 10 let to pry ukazuje na nejakou odchylu od normaluTo píšeš, jako kdyby to byla vada :D Odchylky od normálu FTW \o/
Takže by se na to stejně jen prášilo.