Po velkém úspěchu prvního MobileLinux Hackdaye se vracíme do Českých Budějovic s druhým ročníkem. V pátek 30. října 2026 od 10:00 se v prostorách Jihočeské univerzity uskuteční Embedded & MobileLinux Hackday #2. Těšit se můžete na témata jako Immutable Linux na telefonech (BengalOS), U-Boot a upstream vývoj, AI optimalizace pro embedded systémy nebo otevřený hardware. Nebude chybět praktické hackování, sdílení zkušeností a možnost … více »
Dne 21. října 2026 vydal projekt Node.js bezpečnostní aktualizace opravující deset zranitelností, včetně jedné umožňující potenciální vzdálené spuštění kódu (RCE). Nejzajímavější je CVE-2026-111497, chyba dekodéru Brotli, kterou objevili výzkumníci využívající OpenAI Codex Security. Chyba je v nativním dekodéru Brotli, nikoli v samotném JavaScriptu. Speciálně vytvořený komprimovaný vstup způsobí, že dekodér zamění
… více »Francouzský výrobce kabelů Nexans upozornil na napjaté dodávky elektrických kabelů. Výstavba nové výrobní linky pro některé typy kabelů může trvat přibližně tři roky. Datacentra potřebují rozsáhlé nízkonapěťové a středněnapěťové rozvody. Poptávka roste současně s modernizací elektrických sítí. Někteří odběratelé proto uzavírají výrazně delší dodavatelské smlouvy [Reuters].
Představena byla (𝕏) virtuální platforma FLYBENCH FPV, která nováčky provede zapojením a konstrukcí dronů.
Google Chrome 156 byl prohlášen za stabilní. Přehled novinek v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 353 bezpečnostních chyb. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře.
Indická společnost eMudhra po bezpečnostním incidentu, tj. kompromitaci soukromých klíčů osmi mezilehlých certifikátů své certifikační autority, opouští globální byznys s SSL/TLS certifikáty.
Dle Phoronixu zveřejnila společnost Trend Micro prostřednictvím programu Zero Day Initiative (ZDI) několik hlášení bezpečnostních zranitelností přímo na veřejném mailing listu LKML, přestože některé chyby dosud nemají opravu začleněnou do hlavní větve jádra. Mezi hlášenými problémy jsou dvě zranitelnosti s hodnocením CVSS 9.0, týkající se SMB Direct a KSMBD, které mohou umožnit vzdálené spuštění kódu. Další hlášení se týkají … více »
Správce hesel KeePassXC byl vydán ve verzi 2.8.0. Přechází na Qt 6, podporuje vkládání hesel s Waylandem, rychlé odemykání pomocí Polkitu nebo možnost nastavení klávesových zkratek (seznam změn).
Databáze DuckDB (Wikipedie) byla vydána ve verzi 2.0.0 LTS. S kódovým názvem Cinnamon Teal (čírka skořicová). S vyladěným protokolem Quack.
V implementaci Broadcom 802.11 byla zjištěna chyba ve zpracování WPS/EAP, týká se to SDK od roku 2010. Broadcom podle výzkumníka Quentina Kaisera odmítl CVE přidělit. Modemy Huawei a Technicolor jsou používány i v ČR, v LTE routerech, běžných domácích routerech a firemních přístupových bodech, jejich současný počet a zranitelnost konkrétních verzí však zatím neznáme. Více detailů a demo. GitHub / Broadcom 802.11 SDK Detection Toolkit.
No, tak jsem se opět pokusil o práci s dokumenty na Linuxu. Ale nejprve bych snad měl trochu osvětlit pozadí.
Již několik let používám pro většinu počítačových zábav Slackware Linux. Protože nejsem boháč (lépe řečeno, musím utrácet za jiné věci), mám bednu s Athlonem na 900 MHz a 320 MB RAM a na ní momentálně Slack 10.1. Ke kancelářským programům na Linuxu jsem nikdy moc neměl důvěru, "seriózní práci" beztak musím odevzdávat ve 100% funkčních microsoftích dokumentech (sad
). Onehdy jsem si řekl, že vyzkouším OpenOffice.org (dále jen OOo). Nainstaloval jsem balík z linuxpackages, jedná se o verzi 2.0 beta. Trochu jsem si s tím pohrál, vyzkoušel různé fonty, a tak dále.
No a před pár dny jsem se rozhodl, že, tak jak to často dělám s MS Office, zkopíruji si z prohlížeče jeden článeček do OOo a udělám si z toho takový přehledný dokument, upravím formátování textu, a tak. Po menších obtížích se mi to skutečně podařilo naprosto stejným způsobem jako s MSO. Dokument měl cca 15 stran textu a v něm asi 15 obrázků, formát Open Document. Všechno v pohodě. Do doby, než jsem v článku začal listovat. Posun stránky trval kvůli načtení obrázku asi 2 minuty. Ale, řečeno slovy Michala Tučného, "...řek jsem si no co nadělám, vzal bendžo a začal hrát, a zjistil jsem, že mám i tak OOo [strašně???] rád."
Problém nastal, když jsem si chtěl dneska článek přečíst. Otevřel jsem jej jako Recent Document. Progress bar doběhl asi do 3/4, pak nic. Program přestal odpovídat. Pár minut jsem čekal, pak ho odstřelil XKillem (nice utility, isn't it?).
Celé jsem to opakoval ještě asi dvakrát, z čehož jednou mo OOo nabídl obnovu dokumentu (po níž se ale dokument neotevřel). Zkusil jsem dokument otevřít v AbiWordu (verze 2.0.12). Hatmatilka, zkusil jsem změnit font. Dal jsem Ctrl+A a vybral Gentium. Neúspěšně ukončen (SIGABRT). Když jsem později zkusil změnit font tak, že jsem vybral vše kromě posledního řádku, šlo to, ale obrázky v dokumentu prostě nebyly.
Tomu říkám fiasko. Debakl. A to ani nemluvím o tom, jak dlouho trvá i jen čistě textový dokument vytisknout (CUPS+Gimp-print+ještěcosi). Co je špatně? Předpotopní verze programů? Copak před rokem nikdo nepotřeboval pracovat s dokumenty?
Dobrá, ještě jsem zkusil KWord. A, KWord zřejmě .odt neumí, protože ho nevidí. Tak fakt nevím co s tím budu dělat.
UPDATE:
Stáhl jsem poslední stabilní verzi OOo a nainstaloval. Předmětný dokument se otevíral možná něco přes minutu >:-O , ale zobrazil se korektně a šel docela slušně plynule posouvat. Tisk textu krásný (viz další příspěvek).
Tak jo, funguje to. To je dobře.
Tiskni
Sdílej:
support for the standard OASIS OpenDocument file formatale včera vyšla 1.5beta, takže to můžeš zkusit taky...
Stav kancelarskeho softu pro opensource mi prijde desny, nekonzistentni zmet pokusu udelat predminulou verzi MS Office. Chybi zde neco jako Firefox, tedy (kdysi) odlehcena, rychla standalone verze OO.o se zakladnimi funkcemi a maximalni kompatibilitou.
Ono by tohle pro Open Source a linux obecne udelalo vic jak stoprvni thema do KDE anebo nova sada ikonek na kazahash ci jak se ted podivny prohlizec jmenuje...
pro Win32 existuje aspon zdarma prohlizece na ty debilni .doc a spol....
funkcí, který jednotlivý programy MS Office maj, podle mě v současný situaci nemaj smysl.
Proč se ten balík nevyvíjí stejnym způsobem, jako je to běžný jinde - od základů k detailům a nejzbytečnějším funkcím? Proč vzniknul z ničeho rovnou obrovskej pochybně funkční žrout paměti? A proč ho skoro všichni i přes jeho zjevný nedostatky tak nekriticky obdivujou?
Mimochodem, je to jen můj dojem, že použitelnej a s MS Office kompatibilní je na solidní úrovni jen Writer?
Ale vyvíja. To len nevieš o tom, že OOo bol predtým StarOffice vyvíjaný firmou StarDivision už v 90 rokoch (aha link
). Projekt ktorý chce robiť toľko ako OOo, proste musí za tie roky narásť
Trochu horší je rychlost prvního naběhnutí. Při tisku mám určitý problém s pauzou mezi stránkami.Polozme si otazku, proc je to nabehnuti pomale a zdlouhave jak mexicka telenovela. Proc, kdyz to nabizi podobne funkce jako MS Office, ktery startuje rozumne rychle (ne ve verzi pro OS X na mem iBooku, tam je to pomale), kde je chyba? V konceptu? V implementaci?
.
Ted je u me situace takova, ze se ucim latex, bezne texty pisu ve vim a pokud chci napsat neco, kde potrebuji formatovani, tak pouziju writer. Ale az se naucim latex tak ho poslu do haje
.
).
Já si ještě vzpomněl. On se Oo kdysi vztekal hlavně při kopírování velkých souborů. Ale to kopírování neumím vůbec. To mi jednou při hodně divoké akci zamrzl i Vim. I z počítačem.