Byl vydán Debian 13.3, tj. třetí opravná verze Debianu 13 s kódovým názvem Trixie a Debian 12.13, tj. třináctá opravná verze Debianu 12 s kódovým názvem Bookworm. Řešeny jsou především bezpečnostní problémy, ale také několik vážných chyb. Instalační média Debianu 13 a Debianu 12 lze samozřejmě nadále k instalaci používat. Po instalaci stačí systém aktualizovat.
Na stránkách Evropské komise, na portálu Podělte se o svůj názor, se lze do 3. února podělit o názor k iniciativě Evropské otevřené digitální ekosystémy řešící přístup EU k otevřenému softwaru.
Společnost Kagi stojící za stejnojmenným placeným vyhledávačem vydala (𝕏) alfa verzi linuxové verze (flatpak) svého proprietárního webového prohlížeče Orion.
Firma Bose se po tlaku uživatelů rozhodla, že otevře API svých chytrých reproduktorů SoundTouch, což umožní pokračovat v jejich používání i po plánovaném ukončení podpory v letošním roce. Pro ovládání také bude stále možné využívat oficiální aplikaci, ale už pouze lokálně bez cloudových služeb. Dokumentace API dostupná zde (soubor PDF).
Jiří Eischmann se v příspěvku na svém blogu rozepsal o open source AdGuard Home jako domácí ochraně nejen před reklamou. Adguard Home není plnohodnotným DNS resolverem, funguje jako DNS forwarder s možností filtrování. To znamená, že když přijme DNS dotaz, sám na něj neodpoví, ale přepošle ho na vybraný DNS server a odpovědi zpracovává a filtruje dle nastavených pravidel a následně posílá zpět klientům. Dá se tedy používat k blokování reklamy a škodlivých stránek a k rodičovské kontrole na úrovni DNS.
AI Claude Code od Anthropicu lépe rozumí frameworku Nette, tj. open source frameworku pro tvorbu webových aplikací v PHP. David Grudl napsal plugin Nette pro Claude Code.
Byla vydána prosincová aktualizace aneb nová verze 1.108 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a videi v poznámkách k vydání. Ve verzi 1.108 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
Na lasvegaském veletrhu elektroniky CES byl předveden prototyp notebooku chlazeného pomocí plazmových aktuátorů (DBD). Ačkoliv se nejedná o první nápad svého druhu, nepochybně to je první ukázka praktického použití tohoto způsobu chlazení v běžné elektronice. Co činí plazmové chladící akční členy technologickou výzvou je především vysoká produkce jedovatého ozonu, tu se prý podařilo firmě YPlasma zredukovat dielektrickou
… více »Patchouli je open source implementace EMR grafického tabletu (polohovací zařízení). Projekt je hostován na GitLabu.
Český Nejvyšší soud potvrdil, že česká právní úprava plošného uchování dat o elektronické komunikaci porušuje právo Evropské unie. Pravomocným rozsudkem zamítl dovolání ministerstva průmyslu a obchodu. To se teď musí omluvit novináři Českého rozhlasu Janu Cibulkovi za zásah do práv na ochranu soukromí a osobních údajů. Ve sporu jde o povinnost provozovatelů sítí uchovávat údaje, ze kterých lze odvodit, kdo, s kým a odkud komunikoval.
No, tak jsem se opět pokusil o práci s dokumenty na Linuxu. Ale nejprve bych snad měl trochu osvětlit pozadí.
Již několik let používám pro většinu počítačových zábav Slackware Linux. Protože nejsem boháč (lépe řečeno, musím utrácet za jiné věci), mám bednu s Athlonem na 900 MHz a 320 MB RAM a na ní momentálně Slack 10.1. Ke kancelářským programům na Linuxu jsem nikdy moc neměl důvěru, "seriózní práci" beztak musím odevzdávat ve 100% funkčních microsoftích dokumentech (sad 
). Onehdy jsem si řekl, že vyzkouším OpenOffice.org (dále jen OOo). Nainstaloval jsem balík z linuxpackages, jedná se o verzi 2.0 beta. Trochu jsem si s tím pohrál, vyzkoušel různé fonty, a tak dále.
No a před pár dny jsem se rozhodl, že, tak jak to často dělám s MS Office, zkopíruji si z prohlížeče jeden článeček do OOo a udělám si z toho takový přehledný dokument, upravím formátování textu, a tak. Po menších obtížích se mi to skutečně podařilo naprosto stejným způsobem jako s MSO. Dokument měl cca 15 stran textu a v něm asi 15 obrázků, formát Open Document. Všechno v pohodě. Do doby, než jsem v článku začal listovat. Posun stránky trval kvůli načtení obrázku asi 2 minuty. Ale, řečeno slovy Michala Tučného, "...řek jsem si no co nadělám, vzal bendžo a začal hrát, a zjistil jsem, že mám i tak OOo [strašně???] rád."
Problém nastal, když jsem si chtěl dneska článek přečíst. Otevřel jsem jej jako Recent Document. Progress bar doběhl asi do 3/4, pak nic. Program přestal odpovídat. Pár minut jsem čekal, pak ho odstřelil XKillem (nice utility, isn't it?).
Celé jsem to opakoval ještě asi dvakrát, z čehož jednou mo OOo nabídl obnovu dokumentu (po níž se ale dokument neotevřel). Zkusil jsem dokument otevřít v AbiWordu (verze 2.0.12). Hatmatilka, zkusil jsem změnit font. Dal jsem Ctrl+A a vybral Gentium. Neúspěšně ukončen (SIGABRT). Když jsem později zkusil změnit font tak, že jsem vybral vše kromě posledního řádku, šlo to, ale obrázky v dokumentu prostě nebyly.
Tomu říkám fiasko. Debakl. A to ani nemluvím o tom, jak dlouho trvá i jen čistě textový dokument vytisknout (CUPS+Gimp-print+ještěcosi). Co je špatně? Předpotopní verze programů? Copak před rokem nikdo nepotřeboval pracovat s dokumenty?
Dobrá, ještě jsem zkusil KWord. A, KWord zřejmě .odt neumí, protože ho nevidí. Tak fakt nevím co s tím budu dělat.
UPDATE:
Stáhl jsem poslední stabilní verzi OOo a nainstaloval. Předmětný dokument se otevíral možná něco přes minutu >:-O , ale zobrazil se korektně a šel docela slušně plynule posouvat. Tisk textu krásný (viz další příspěvek).
Tak jo, funguje to. To je dobře.
Tiskni
Sdílej:
1.2.2006 21:11
David Watzke | skóre: 74
| blog: Blog...
| Praha
support for the standard OASIS OpenDocument file formatale včera vyšla 1.5beta, takže to můžeš zkusit taky...
Stav kancelarskeho softu pro opensource mi prijde desny, nekonzistentni zmet pokusu udelat predminulou verzi MS Office. Chybi zde neco jako Firefox, tedy (kdysi) odlehcena, rychla standalone verze OO.o se zakladnimi funkcemi a maximalni kompatibilitou.
Ono by tohle pro Open Source a linux obecne udelalo vic jak stoprvni thema do KDE anebo nova sada ikonek na kazahash ci jak se ted podivny prohlizec jmenuje...
pro Win32 existuje aspon zdarma prohlizece na ty debilni .doc a spol....
funkcí, který jednotlivý programy MS Office maj, podle mě v současný situaci nemaj smysl.
Proč se ten balík nevyvíjí stejnym způsobem, jako je to běžný jinde - od základů k detailům a nejzbytečnějším funkcím? Proč vzniknul z ničeho rovnou obrovskej pochybně funkční žrout paměti? A proč ho skoro všichni i přes jeho zjevný nedostatky tak nekriticky obdivujou?
Mimochodem, je to jen můj dojem, že použitelnej a s MS Office kompatibilní je na solidní úrovni jen Writer?
Ale vyvíja. To len nevieš o tom, že OOo bol predtým StarOffice vyvíjaný firmou StarDivision už v 90 rokoch (aha link 
). Projekt ktorý chce robiť toľko ako OOo, proste musí za tie roky narásť
Trochu horší je rychlost prvního naběhnutí. Při tisku mám určitý problém s pauzou mezi stránkami.Polozme si otazku, proc je to nabehnuti pomale a zdlouhave jak mexicka telenovela. Proc, kdyz to nabizi podobne funkce jako MS Office, ktery startuje rozumne rychle (ne ve verzi pro OS X na mem iBooku, tam je to pomale), kde je chyba? V konceptu? V implementaci?
.
Ted je u me situace takova, ze se ucim latex, bezne texty pisu ve vim a pokud chci napsat neco, kde potrebuji formatovani, tak pouziju writer. Ale az se naucim latex tak ho poslu do haje .
).
Já si ještě vzpomněl. On se Oo kdysi vztekal hlavně při kopírování velkých souborů. Ale to kopírování neumím vůbec. To mi jednou při hodně divoké akci zamrzl i Vim. I z počítačem.
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz
1.2.2006 21:12
1.2.2006 21:20
2.2.2006 07:32
2.2.2006 01:15