O víkendu probíhá konference OpenAlt 2025. Na programu je spousta zajímavých přednášek. Pokud jste v Brně, stavte se. Vstup zdarma.
Josef Průša představil novou velkoformátovou uzavřenou CoreXY 3D tiskárnu Prusa CORE One L a nový open source standard chytrých cívek OpenPrintTag i s novou přepracovanou špulkou.
Na GOG.com běží Autumn Sale. Při té příležitosti je zdarma hororová počítačová hra STASIS (ProtonDB: Platinum).
Ubuntu 25.10 má nově balíčky sestavené také pro úroveň mikroarchitektury x86-64-v3 (amd64v3).
Byla vydána verze 1.91.0 programovacího jazyka Rust (Wikipedie). Podrobnosti v poznámkách k vydání. Vyzkoušet Rust lze například na stránce Rust by Example.
Ministerstvo průmyslu a obchodu vyhlásilo druhou veřejnou soutěž v programu TWIST, který podporuje výzkum, vývoj a využití umělé inteligence v podnikání. Firmy mohou získat až 30 milionů korun na jeden projekt zaměřený na nové produkty či inovaci podnikových procesů. Návrhy projektů lze podávat od 31. října do 17. prosince 2025. Celková alokace výzvy činí 800 milionů korun.
Google v srpnu oznámil, že na „certifikovaných“ zařízeních s Androidem omezí instalaci aplikací (včetně „sideloadingu“) tak, že bude vyžadovat, aby aplikace byly podepsány centrálně registrovanými vývojáři s ověřenou identitou. Iniciativa Keep Android Open se to snaží zvrátit. Podepsat lze otevřený dopis adresovaný Googlu nebo petici na Change.org.
Byla vydána nová verze 18 integrovaného vývojového prostředí (IDE) Qt Creator. S podporou Development Containers. Podrobný přehled novinek v changelogu.
Cursor (Wikipedie) od společnosti Anysphere byl vydán ve verzi 2.0. Jedná se o multiplatformní proprietární editor kódů s podporou AI (vibe coding).
Google Chrome 142 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 142.0.7444.59 přináší řadu novinek z hlediska uživatelů i vývojářů. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 20 bezpečnostních chyb. Za nejvážnější z nich bylo vyplaceno 50 000 dolarů. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře.
No, tak jsem se opět pokusil o práci s dokumenty na Linuxu. Ale nejprve bych snad měl trochu osvětlit pozadí.
Již několik let používám pro většinu počítačových zábav Slackware Linux. Protože nejsem boháč (lépe řečeno, musím utrácet za jiné věci), mám bednu s Athlonem na 900 MHz a 320 MB RAM a na ní momentálně Slack 10.1. Ke kancelářským programům na Linuxu jsem nikdy moc neměl důvěru, "seriózní práci" beztak musím odevzdávat ve 100% funkčních microsoftích dokumentech (sad
). Onehdy jsem si řekl, že vyzkouším OpenOffice.org (dále jen OOo). Nainstaloval jsem balík z linuxpackages, jedná se o verzi 2.0 beta. Trochu jsem si s tím pohrál, vyzkoušel různé fonty, a tak dále.
No a před pár dny jsem se rozhodl, že, tak jak to často dělám s MS Office, zkopíruji si z prohlížeče jeden článeček do OOo a udělám si z toho takový přehledný dokument, upravím formátování textu, a tak. Po menších obtížích se mi to skutečně podařilo naprosto stejným způsobem jako s MSO. Dokument měl cca 15 stran textu a v něm asi 15 obrázků, formát Open Document. Všechno v pohodě. Do doby, než jsem v článku začal listovat. Posun stránky trval kvůli načtení obrázku asi 2 minuty. Ale, řečeno slovy Michala Tučného, "...řek jsem si no co nadělám, vzal bendžo a začal hrát, a zjistil jsem, že mám i tak OOo [strašně???] rád."
Problém nastal, když jsem si chtěl dneska článek přečíst. Otevřel jsem jej jako Recent Document. Progress bar doběhl asi do 3/4, pak nic. Program přestal odpovídat. Pár minut jsem čekal, pak ho odstřelil XKillem (nice utility, isn't it?).
Celé jsem to opakoval ještě asi dvakrát, z čehož jednou mo OOo nabídl obnovu dokumentu (po níž se ale dokument neotevřel). Zkusil jsem dokument otevřít v AbiWordu (verze 2.0.12). Hatmatilka, zkusil jsem změnit font. Dal jsem Ctrl+A a vybral Gentium. Neúspěšně ukončen (SIGABRT). Když jsem později zkusil změnit font tak, že jsem vybral vše kromě posledního řádku, šlo to, ale obrázky v dokumentu prostě nebyly.
Tomu říkám fiasko. Debakl. A to ani nemluvím o tom, jak dlouho trvá i jen čistě textový dokument vytisknout (CUPS+Gimp-print+ještěcosi). Co je špatně? Předpotopní verze programů? Copak před rokem nikdo nepotřeboval pracovat s dokumenty?
Dobrá, ještě jsem zkusil KWord. A, KWord zřejmě .odt neumí, protože ho nevidí. Tak fakt nevím co s tím budu dělat.
UPDATE:
Stáhl jsem poslední stabilní verzi OOo a nainstaloval. Předmětný dokument se otevíral možná něco přes minutu >:-O , ale zobrazil se korektně a šel docela slušně plynule posouvat. Tisk textu krásný (viz další příspěvek).
Tak jo, funguje to. To je dobře.
Tiskni
Sdílej:
support for the standard OASIS OpenDocument file formatale včera vyšla 1.5beta, takže to můžeš zkusit taky...
Stav kancelarskeho softu pro opensource mi prijde desny, nekonzistentni zmet pokusu udelat predminulou verzi MS Office. Chybi zde neco jako Firefox, tedy (kdysi) odlehcena, rychla standalone verze OO.o se zakladnimi funkcemi a maximalni kompatibilitou.
Ono by tohle pro Open Source a linux obecne udelalo vic jak stoprvni thema do KDE anebo nova sada ikonek na kazahash ci jak se ted podivny prohlizec jmenuje...
pro Win32 existuje aspon zdarma prohlizece na ty debilni .doc a spol....
funkcí, který jednotlivý programy MS Office maj, podle mě v současný situaci nemaj smysl.
Proč se ten balík nevyvíjí stejnym způsobem, jako je to běžný jinde - od základů k detailům a nejzbytečnějším funkcím? Proč vzniknul z ničeho rovnou obrovskej pochybně funkční žrout paměti? A proč ho skoro všichni i přes jeho zjevný nedostatky tak nekriticky obdivujou?
Mimochodem, je to jen můj dojem, že použitelnej a s MS Office kompatibilní je na solidní úrovni jen Writer?
Ale vyvíja. To len nevieš o tom, že OOo bol predtým StarOffice vyvíjaný firmou StarDivision už v 90 rokoch (aha link
). Projekt ktorý chce robiť toľko ako OOo, proste musí za tie roky narásť
Trochu horší je rychlost prvního naběhnutí. Při tisku mám určitý problém s pauzou mezi stránkami.Polozme si otazku, proc je to nabehnuti pomale a zdlouhave jak mexicka telenovela. Proc, kdyz to nabizi podobne funkce jako MS Office, ktery startuje rozumne rychle (ne ve verzi pro OS X na mem iBooku, tam je to pomale), kde je chyba? V konceptu? V implementaci?
.
Ted je u me situace takova, ze se ucim latex, bezne texty pisu ve vim a pokud chci napsat neco, kde potrebuji formatovani, tak pouziju writer. Ale az se naucim latex tak ho poslu do haje
.
).
Já si ještě vzpomněl. On se Oo kdysi vztekal hlavně při kopírování velkých souborů. Ale to kopírování neumím vůbec. To mi jednou při hodně divoké akci zamrzl i Vim. I z počítačem.