Svobodná historická realtimová strategie 0 A.D. (Wikipedie) byla vydána ve verzi 28 (0.28.0). Její kódový název je Boiorix. Představení novinek v poznámkách k vydání. Ke stažení také na Flathubu a Snapcraftu.
Multimediální server a user space API PipeWire (Wikipedie) poskytující PulseAudio, JACK, ALSA a GStreamer rozhraní byl vydán ve verzi 1.6.0 (Bluesky). Přehled novinek na GitLabu.
UBports, nadace a komunita kolem Ubuntu pro telefony a tablety Ubuntu Touch, vydala Ubuntu Touch 24.04-1.2 a 20.04 OTA-12.
Byla vydána (Mastodon, 𝕏) nová stabilní verze 2.0 otevřeného operačního systému pro chytré hodinky AsteroidOS (Wikipedie). Přehled novinek v oznámení o vydání a na YouTube.
WoWee je open-source klient pro MMORPG hru World of Warcraft, kompatibilní se základní verzí a rozšířeními The Burning Crusade a Wrath of the Lich King. Klient je napsaný v C++ a využívá vlastní OpenGL renderer, pro provoz vyžaduje modely, grafiku, hudbu, zvuky a další assety z originální kopie hry od Blizzardu. Zdrojový kód je na GitHubu, dostupný pod licencí MIT.
Byl představen ICT Supply Chain Security Toolbox, společný nezávazný rámec EU pro posuzování a snižování kybernetických bezpečnostních rizik v ICT dodavatelských řetězcích. Toolbox identifikuje možné rizikové scénáře ovlivňující ICT dodavatelské řetězce a na jejich podkladě nabízí koordinovaná doporučení k hodnocení a mitigaci rizik. Doporučení se dotýkají mj. podpory multi-vendor strategií a snižování závislostí na vysoce
… více »Nizozemský ministr obrany Gijs Tuinman prohlásil, že je možné stíhací letouny F-35 'jailbreaknout stejně jako iPhony', tedy upravit jejich software bez souhlasu USA nebo spolupráce s výrobcem Lockheed Martin. Tento výrok zazněl v rozhovoru na BNR Nieuwsradio, kde Tuinman naznačil, že evropské země by mohly potřebovat větší nezávislost na americké technologii. Jak by bylo jailbreak možné technicky provést pan ministr nijak nespecifikoval, nicméně je známé, že izraelské letectvo ve svých modifikovaných stíhačkách F-35 používá vlastní software.
Nové číslo časopisu Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 162 (pdf).
Sdružení CZ.NIC, správce české národní domény, zveřejnilo Domain Report za rok 2025 s klíčovými daty o vývoji domény .CZ. Na konci roku 2025 bylo v registru české národní domény celkem 1 515 860 s koncovkou .CZ. Průměrně bylo měsíčně zaregistrováno 16 222 domén, přičemž nejvíce registrací proběhlo v lednu (18 722) a nejméně pak v červnu (14 559). Podíl domén zabezpečených pomocí technologie DNSSEC se po několika letech stagnace výrazně
… více »Google představil telefon Pixel 10a. S funkci Satelitní SOS, která vás spojí se záchrannými složkami i v místech bez signálu Wi-Fi nebo mobilní sítě. Cena telefonu je od 13 290 Kč.
No, tak jsem se opět pokusil o práci s dokumenty na Linuxu. Ale nejprve bych snad měl trochu osvětlit pozadí.
Již několik let používám pro většinu počítačových zábav Slackware Linux. Protože nejsem boháč (lépe řečeno, musím utrácet za jiné věci), mám bednu s Athlonem na 900 MHz a 320 MB RAM a na ní momentálně Slack 10.1. Ke kancelářským programům na Linuxu jsem nikdy moc neměl důvěru, "seriózní práci" beztak musím odevzdávat ve 100% funkčních microsoftích dokumentech (sad
). Onehdy jsem si řekl, že vyzkouším OpenOffice.org (dále jen OOo). Nainstaloval jsem balík z linuxpackages, jedná se o verzi 2.0 beta. Trochu jsem si s tím pohrál, vyzkoušel různé fonty, a tak dále.
No a před pár dny jsem se rozhodl, že, tak jak to často dělám s MS Office, zkopíruji si z prohlížeče jeden článeček do OOo a udělám si z toho takový přehledný dokument, upravím formátování textu, a tak. Po menších obtížích se mi to skutečně podařilo naprosto stejným způsobem jako s MSO. Dokument měl cca 15 stran textu a v něm asi 15 obrázků, formát Open Document. Všechno v pohodě. Do doby, než jsem v článku začal listovat. Posun stránky trval kvůli načtení obrázku asi 2 minuty. Ale, řečeno slovy Michala Tučného, "...řek jsem si no co nadělám, vzal bendžo a začal hrát, a zjistil jsem, že mám i tak OOo [strašně???] rád."
Problém nastal, když jsem si chtěl dneska článek přečíst. Otevřel jsem jej jako Recent Document. Progress bar doběhl asi do 3/4, pak nic. Program přestal odpovídat. Pár minut jsem čekal, pak ho odstřelil XKillem (nice utility, isn't it?).
Celé jsem to opakoval ještě asi dvakrát, z čehož jednou mo OOo nabídl obnovu dokumentu (po níž se ale dokument neotevřel). Zkusil jsem dokument otevřít v AbiWordu (verze 2.0.12). Hatmatilka, zkusil jsem změnit font. Dal jsem Ctrl+A a vybral Gentium. Neúspěšně ukončen (SIGABRT). Když jsem později zkusil změnit font tak, že jsem vybral vše kromě posledního řádku, šlo to, ale obrázky v dokumentu prostě nebyly.
Tomu říkám fiasko. Debakl. A to ani nemluvím o tom, jak dlouho trvá i jen čistě textový dokument vytisknout (CUPS+Gimp-print+ještěcosi). Co je špatně? Předpotopní verze programů? Copak před rokem nikdo nepotřeboval pracovat s dokumenty?
Dobrá, ještě jsem zkusil KWord. A, KWord zřejmě .odt neumí, protože ho nevidí. Tak fakt nevím co s tím budu dělat.
UPDATE:
Stáhl jsem poslední stabilní verzi OOo a nainstaloval. Předmětný dokument se otevíral možná něco přes minutu >:-O , ale zobrazil se korektně a šel docela slušně plynule posouvat. Tisk textu krásný (viz další příspěvek).
Tak jo, funguje to. To je dobře.
Tiskni
Sdílej:
support for the standard OASIS OpenDocument file formatale včera vyšla 1.5beta, takže to můžeš zkusit taky...
Stav kancelarskeho softu pro opensource mi prijde desny, nekonzistentni zmet pokusu udelat predminulou verzi MS Office. Chybi zde neco jako Firefox, tedy (kdysi) odlehcena, rychla standalone verze OO.o se zakladnimi funkcemi a maximalni kompatibilitou.
Ono by tohle pro Open Source a linux obecne udelalo vic jak stoprvni thema do KDE anebo nova sada ikonek na kazahash ci jak se ted podivny prohlizec jmenuje...
pro Win32 existuje aspon zdarma prohlizece na ty debilni .doc a spol....
funkcí, který jednotlivý programy MS Office maj, podle mě v současný situaci nemaj smysl.
Proč se ten balík nevyvíjí stejnym způsobem, jako je to běžný jinde - od základů k detailům a nejzbytečnějším funkcím? Proč vzniknul z ničeho rovnou obrovskej pochybně funkční žrout paměti? A proč ho skoro všichni i přes jeho zjevný nedostatky tak nekriticky obdivujou?
Mimochodem, je to jen můj dojem, že použitelnej a s MS Office kompatibilní je na solidní úrovni jen Writer?
Ale vyvíja. To len nevieš o tom, že OOo bol predtým StarOffice vyvíjaný firmou StarDivision už v 90 rokoch (aha link
). Projekt ktorý chce robiť toľko ako OOo, proste musí za tie roky narásť
Trochu horší je rychlost prvního naběhnutí. Při tisku mám určitý problém s pauzou mezi stránkami.Polozme si otazku, proc je to nabehnuti pomale a zdlouhave jak mexicka telenovela. Proc, kdyz to nabizi podobne funkce jako MS Office, ktery startuje rozumne rychle (ne ve verzi pro OS X na mem iBooku, tam je to pomale), kde je chyba? V konceptu? V implementaci?
.
Ted je u me situace takova, ze se ucim latex, bezne texty pisu ve vim a pokud chci napsat neco, kde potrebuji formatovani, tak pouziju writer. Ale az se naucim latex tak ho poslu do haje
.
).
Já si ještě vzpomněl. On se Oo kdysi vztekal hlavně při kopírování velkých souborů. Ale to kopírování neumím vůbec. To mi jednou při hodně divoké akci zamrzl i Vim. I z počítačem.