Zdrojáky abíčka pod GPL?

26.9.2005 21:10 | Abíčko

V poslední době jsem se trochu odmlčel. Hodně práce v zaměstnání a do toho jsem pomáhal klukům s ABC Linux 2005 a offline obsahem. V bugzille se mi nahromadilo už 130 bugů. Kdybych je měl vyřešit všechny plus další ze soukromého TODO, potřeboval bych aspoň půl roku. A to je nereálné, abclinuxu mě neživí, ani živit nebude.

A tak tedy otevírám diskusi, která už tu několikrát proběhla. Má smysl otevřít zdrojáky abíčka? Tím nemyslím pro studijní účely zájemců či případné plagiátory. Mám na mysli, zda by se našli lidé, kteří by měli chuť podílet se na vylepšování portálu, dle vašich názorů velmi povedeného.

Nemusíte být programátorem, můžete se věnovat třeba vylepšování šablon či psát dokumentaci. Například od PDA verze si mnozí slibují více, než jsem schopen poskytnout, protože PDA nevlastním a tudíž neznám požadavky.

Těším se na vaše reakce.

       

Komentáře

[©]

Jestli udržíš v případě že uvolníš zdrojáky ABCLinuxu pod GPL jeho zdrojové kódy jako hlavní maintainer pod kontrolou alespoň do nějaké rozuymné míry, pak jsem jednoznačně pro.

[©]

Fuj, co jsem to napsal za větu?

[Michal Čihař]

Já myslím, že se dá pochopit, co si tím chtěl říci .

[Leoš Literák]

Jasne, predpokladam, ze SCM bude ze zacatku jen read-only a jejich patche budu zaclenovat rucne. Take budu pomahat radou ci vysvetlenim dle moznosti.

[Michal Čihař]

No pokud by to byl nějaký distribuovaný SCM, který umí rozumně mergovat, tak by to bylo jenom dobře .

[Leoš Literák]

A ktery? CVS neni ideal, na druhou jej umi skoro kazdy a skoro vsechno.

[Michal Čihař]

To je právě ten problém, že každý a všechno umí CVS. Nevím, dneska se v tom už nějak moc neorientuju a víceméně ze setrvačnosti používám bazaar.

[Yin]

Pouvažuj o Darcs... Každý sa s ním naučí pracovať rýchlejši ako s CVS (Mne to trvalo 3 dni, kým som mal všetky dáta v Darcse). Ak by sa našiel dobrovoľník, ktorý by napísal návod na pohodlnú prácu s Git-om (a tým všetkým okolo), odporučil by som aj ten.

[Mikos]

Já bych asi byl pro cogito nebo Darcs. Cogito je celkem jednoduché a je postavené na GITu, což má jednu velkou výhodu - rychlost. Darcs má co sem tak četl ještě nějaké funkce které ani GIT neumí, ale je pomalý.

[VícNežNic]

Rychlost bych jako velkou výhodu nebral, jestli bude trvat checkout minutu nebo dvě je IMHO jedno, stejně tak další operace. U Linuxového kernelu to bude asi něco jiného, ale skromně si tipnu, že ábíčko nemá sto mega kódu a padesát větví Subversion nebo Bazaar, s tím by se kamarádit dalo

[elviin]

Kdyby to chtěl někdo okopírovat, tak proč ne. Čím více linuxových portálů, tím lépe, ne?:)))))

[Leoš Literák]

Jak pro koho

[elviin]

jj poznámka měla vyznít humorně ;)

[Michal Čihař]

Nevím jak ten kód v současné době vypadá, takže se těžko radí. Pokud to je něco, v čem se kdokoliv jiný než ty nevyzná, tak to asi smysl nemá .

Jinak by mě zajímalo kolik lidí by bylo skutečně ochotno nějak přispět kódem. Já se do Javy určitě nijak nepoženu .

[Leoš Literák]

Kod je prehledny a dokumentovany, neboj.

[hufhendr]

Pokud by se našlo pár lidí, kteří tomu rozumí a budou ochotni pomoci, pak to smysl má. To je tvoje rozhodnutí. Jak si věříš. Samozřejmě tak ukážeš svým konkurentům (na pracovním trhu) cestu a pokud jsou za tebou, rychleji tě doženou. Je ale možné, že už jsi zase dál před nimi a nemusí tě to vůbec trápit.
Samozřejmě se pak bude muset důkladně zálohovat databáze a celý portál, ale může to pomoci velikému rozvoji.

Je to portál, který dělají lidé, je o Linuxu, je to také o svobodě, já osobně bych byl už z tohoto hlediska pro.

[Leoš Literák]

No, moc jsem nepochopil uvahu nad tim pracovnim trhem. V Cesku prave probiha zoufala valka mezi zamestnavateli po dobrych programatorech (nejen Java). Dat ted vypoved, do konce mesice mam jine zamestnani a nejspise i lepe placene. Nedostatek pracovniku je velky, takze se konkurence na pracovnim trhu bat nemusim.

[hufhendr]

Já vím a nejsou to jen programátoři, kdo jsou velmi žádaní :) Ta úvaha byla spíš obecná než úplně konkrétní.
Myslím, že tomu systému by to mohlo pomoci, třeba zrovna bugzille. No a ty se posuneš zase o kus dál, z programátora si přesedneš na pozici šéfprogramátora / koordinátora projektu. To může být také zajímavá zkušenost :)

[Leoš Literák]

Tuhle zkusenost uz mam A nejak ty tymy postupne rostou, ted je asi nejnarocnejsi mit na starosti pet Vietnamcu v Saigonu. Zdravim Tai, Danh, An, Hoang a Linh

[mrzout]

Skoda ze ne pro studijni ucely, ja bych se naopak rad podival, jake vyhody ma redakcni system v Jave proti PHP.

Mozna by mne to chytlo natolik, ze bych ze studijnich duvodu neco malo poresil. :)

[Leoš Literák]

Licence by nic takoveho pochopitelne nezakazovala. Mel jsem na mysli, zda se najde par lidi, kteri by byli ochotni prilozit ruku k dilu. Vydat to jen proto, aby se lidi koukali, asi nema (pro abicko) cenu.

[hufhendr]

Já si myslím, že dřív nebo později by se lidé ochotní přiložit ruku k dílu našli. Hrál jsem kdysi jednu českou hru IGE - Outer Space, byla myslím celá napsaná v Pythonu. Licence byla tuším GNU/GPL.
Najednou se začaly objevovat poměrně radikální vylepšení a my jsme v diskusi zjistili, že jeden z hráčů začal programovat. A byly to jednoduché blbinky, kterých by si snad ani nikdo nevšiml, ale s jejich použitím ta hra získala hodně.

[VícNežNic]

A co tak studovat skrze vylepšování ábíčka? Zrovna tyhle věci mě zajímají (webové aplikace a Java), takže bych se třeba rád podíval a něco zkusil. Nicméně to zase naráží na to, že pro tebe by taková školka byla víc práce než přínos a u mne je to asi už dost nad možný plán.

[Leoš Literák]

Ja bych se te skolky nebal. Pokud je clovek inteligentni, nauci se to rychle. A pak by diskuse byly spise koncepcni. Vzpomen treba, jak jsi upravoval ty sablony pro Lynx, slo to ne? Pokud jde ale o tvuj cas, pak to chapu.

[coccyx]

a v com je to vlastne programovane ... ???

a dalsia otazka je ci bude rychlejsie pokracovat sam alebo spravovat a kontrolovat kod po inych ludoch (urcite sa najdu nejaky spekulanti) ... :o)

[Leoš Literák]

Java, XML, SQL, Freemarker

[Honza Král]

Ja osobne bych zdrojaky ABClinuxu urcite uvital, velmi rad bych se do nich podival a snad bych i necim mohl prispet.

Problem vidim ale v tom, ze (soude podle clanku o architekture ABClinuxu) se jedna o znacne nestandardni reseni, takze by to spouste lidi chvili trvalo nez by si zvykli a byli schopni neco udelat. Pokud by jim to za to stalo...

"Zneuziti" kodu bych se moc nebal - nemyslim si, ze by nekdo zalozil konkurencni linuxovy portal (na ABClinuxu je IMHO nejdulezitejsi komunita lidi).

Mozna by stalo za to to "zkusit" v nejakem omezenem meritku, tj bud povolit pristup jen nejakym lidem (na zaklada registrace a "gentelmanske dohody"), ci zverejnit jen cast kodu a sledovat vyvoj.

Bohuzel ani jeden z bodu ktere jsem tu napsal nejsem schopen posoudit do detailu (chybi mi zkusenosti s takovym projektem), chtel jsem jen nastinit svuj nazor a budu doufat, ze se nekdo najde kdo mi bud vysvetli proc je zcestny (clovek se stale uci;) ), nebo poskytne "sofistikovany" nahled do problematiky...

[Leoš Literák]

Komplikovanost - to je otazka. Pokud chces mit urcitou abstrakci, musis psat obecne. Vyvoj pak sice neni uplne trivialni, ale dalsi moznosti jsou obrovske. Ja treba ted zavadim spousty novych funkci, ale do databaze vubec nesaham. Pouzivam tentyz odladeny kod. A ta abstrakce dale znamena velice jednoduche API, ktere se dobre pouziva. Takze kod nakonec neni komplikovany.

Nestandarni - hmm. Kazdy nepouzivame hibernate a struts. A daji se opravdu povazovat za standardni? A co treba tapestry? Nebo JSF? Tak bych mohl pokracovat. Co je to standardni?

Zda by jim to stalo - to je otazka na kazdeho cloveka. Nekdo by se mohl naucit nove veci, jineho by mohlo motivovat moznost opravy chyby, na kterou nemam cas. A nekdo to muze vzit jako otazku prestize, podilet se na vyvoji (casem) nejlepsiho linuxoveho portalu na svete.

Kazdopadne zverejneni zdrojaku neni vse. Znamena to jeste pripravit databazi. Soucasnou dat nemuzu. Za prve bzipovany dump ma pres 32 mega, za dalsi je tam dost soukromych udaju. Napriklad hesla, emaily .. Musel bych tedy udelat nejakou pidi verzi s dulezitymi daty a tu udrzovat aktualni.

[Michal Čihař]

Napriklad hesla, emaily ..

Ty se nám snažíš říct, že hesla ukládáš plaintext a ne pomocí nějakého hashe? No fuj.

[mrzout]

No, vzhledem k me pokrocile skleroze, jsem mel moznost vyzkouset zaslani hesla na vetsine CZ linux portalu a bohuzel ...

[trekker.dk]

Nemá cenu šifrovat heslo na serveru, když se posílá nešifrované

[Michal Čihař]

Má to cenu, když dojde k úniku databáze (nemusí jít nutně o nějaký útok, ale třeba o odchod zaměstnance), tak má k dispozici všechno.

[Ondřej Čečák]

Nemluve o tom, ze urcite procento lidi pouziva jedno heslo pro vic nez jednu sluzbu, nekdy i vyznamnou.

[Leoš Literák]

IMHO na podobne sluzby nikdo nepouziva nejake cenne heslo. Mnohem vetsi cenu ma email a ten by sifrovat neslo, protoze abicko maily intenzivne pouziva.

Nicmene heslo je skutecne plaintext. V Linux Hardware to byl nejaky MD5 soucet. Uz presne nevim, proc jsem se rozhodl pro plaintext. Nejspise, abych lidem mohl zaslat zapomenute heslo. Nebo proto, abych se mohl nalogovat jako nekdo jiny a overit nahlasenou chybu.

[Michal Čihař]

Sice možná nepoužívá cenné heslo, ale má ho na spoustě dalších služeb na netu .

No a mít superuživatele, který se může přepnout na jiného mi přijde lepší řešení, než vědět všechna hesla. Ono se stačí podívat jak je to v libovolném Unixovém systému (a koneckonců i ve Windows).

[mrzout]

Prave. Driv nebo pozdeji nekdo s nekalym umyslem ziska seznam hesel a ziska tim stovky/tisice pristupu na spousty "nedulezitych" sluzeb.

Ztracene heslo lze resit pregenerovanim ->zapometlivec vyplni email, na nej prijde odkaz s nejakym kontrolnim hashem, a kdyz ho pouzije, pregeneruje se mu heslo (prijde na email nebo si ho rovnou vyplni).

[Leoš Literák]

Tak to dejte do bugzilly a hlasujte.

[Michal Čihař]

Bug 321

[hufhendr]

A nešla by jen uvolnit samotná struktura databáze bez dat? Nebo pak existuje možnost anonymizovat data, tedy, že se citlivá data změní za zcela jiná.

[Leoš Literák]

Struktura databaze je jeden SQL prikaz. Ale zdrojaky ocekavaji existenci nekterych relaci, napriklad zpravicek, clanku atd. Periodicky provadeji SQL dotazy a cachuji vysledky. Takze bude treba vydumpovat vsechny relace sekci plus reprezentanty vsech objektu. A pak to chce udelat jednoho testovaciho uzivatele a jemu predat vlastnictvi vsech objektu.

[lukas.ramlich]

Uvolnění zdrojáků určitě ábíčku pomůže. Portál v javě například mě docela zajímá a když už se těma zdrojákama budu prohrabovat, určitě si zkusím opravit aspoň jeden bug. A když tohle udělá víc lidí, třeba dojde i na nové nápady. Ukáže to všem, že open source opravdu funguje.

Nějaké "konkurence" bych se nebál. Nevím k čemu by někomu byla kopie ábíčka, bez obsahu, bez komunity.

[Michal Čihař]

Ona to nemusí být konkurence, klidně to může být portál o něčem úplně jiném (třeba konečně někdo založí abcwindows ). Jde o to, nakolik by tohle firmě Stickfish vadilo.

[Leoš Literák]

Proti uvolneni zdrojaku nejsou. Pouzit na postaveni jineho portalu to moc nepujde, ty zdrojaky jsou na miru abicka. Musel by si pohrat a vyhazet kusy kodu. Nemel jsem motivaci psat obecny redakcni system.

[Veronika]

IMHO jde o to, čeho chceš dosáhnout. Pokud se lidi chtějí pouze účastnit vývoje tohoto konkrétního portálu, pak ti stačí neanonymní CVS (nebo tak něco) a na požádání přidávat loginy. Pak se ti všechny vylepšení objeví přímo na serveru a budeš moct vývojáře držet trochu pod krkem, aby ti nekradli kód (pokud by ti něco takového vadilo).

Uvolnění pod GPL bude mít smysl jenom pokud někdo vytvoří abcwindows nebo tak něco ty pak budeš backportovat jeho vylepšení. To může být motor celého dalšího vývoje, ale taky se tento efekt nemusí vůbec dostavit.

Já bych začala první variantou a pokud by lidi chtěli GPL, tak bych pokračovala k bodu 2.

[Zdenek.Z]

Pokud někdo převezme kódy a postaví na tom vlastní portál, bude muset uvolnit kódy? Přece upravené kódy dále nedistribuuje. Nebo se pletu? (Nazpoměť GPL neumím a právník nejsem )

Ale myslím, že uvolnění zdrojáků ábíčka je dobrá věc. Rád se kouknu, jak je to dělané a něco se naučím. A časem bych rád i přispěl (pokud budu mít čím).

[Libor Tvrdík]

Jestliže cokoliv upravíš v kódu licencovaný pod GNU/GPL, musíš uvolnit své změny. Bez ohledu na to, zda jde o "ohýbání" či opravování chyb. V tom je to krása a svoboda. Proto je tolik humbuku kolem firem co vytvoří vlastní odnož GNU/Linuxové distribuce (například pro embeded zařízení se to stává dost často) a neuvolní své úpravy - mnohdy dost cenné. Je to princip něco za něco. Ty nemusíš vyvíjet vlastní jádro, ale na oplátku chci, abys uvolnil svou práci nad mojí a umožnil všem ostatním lidem začít tam, kde jsi skončil.

Tak alespoň rozumím výkladu GNU/GPL pokud jde o celé projekty. Nejasnosti mám kolem použití částí kódu - tedy linkování. GNU/GPL se vyčítá, že je jako rakovina. Pokud použiješ část GNU/GPL kódu musíš celý kód licencovat pouze pod touto licencí, to pokud linkuješ staticky. Proto je možné v jádru používat binární moduly bez zdrojových kódů.

Leoši, pokud bych chtěl použít pouze diskuzi (kterou považuji za výtečnou), bylo by to linkování statické? Je to možné pojmout tak, že statické je vše co nelze nahradit/vypnout/zahodit bez zásahu do systému (například pouhou úpravou konfiguračního souboru)?

[Filip Jirsák]

Jestliže cokoliv upravíš v kódu licencovaný pod GNU/GPL, musíš uvolnit své změny.

Nemusíš. Ne-mu-síš *) V GPL je: Můžete modifikovat vaši kopii či kopie programu anebo kterékoliv jeho části, … a rozšiřovat takové modifikace či dílo … že splníte všechny tyto podmínky: … Musíte umožnit, aby jakékoliv vámi publikované či rozšiřované dílo, které obsahuje zcela nebo zčásti program nebo jakoukoli jeho část, popřípadě je z programu nebo jeho části odvozeno, mohlo být jako celek bezplatně poskytnuto každé třetí osobě v souladu s ustanoveními této licence. T.j. pokud upravíš a publikuješ, musíš uvolnit své změny.

*) No co, jejich internetové bankovnictví běží i pod Firefoxem a pod Linuxem, tak proč jim neudělat reklamu

[Leoš Literák]

Sve zmeny do GPL kodu musis uvolnit jen pro sve uzivatele. Ale ti maji veskera prava, tudiz je mohou uvolnit celemu svetu.

Nevim, jak si predstavujes, ze jsou napsany diskuse, ale urcite to nepujde zaclenit pres nejaky konfiguracni soubor. Minimalne bys musel upravit persistenci. Takze odpoved je ne. Ale predpokladam, ze by te vice potesilo, kdybych to vydal pod jinou licenci, ne? Viz nize.

[Libor Tvrdík]

Osobně mi GNU/GPL zcela vyhovuje. Rád bych ale zapracoval na jiném webu, který je na tom podobně jako Ábíčko - také tam figuruje právnická osoba (hosting, reklama, lidi, ...). Bohužel dojíždí na nefungující diskuzi a to je škoda.

Rozhodně nehodlám být příživník a chyby opravovat budu, zvláště pokud na ně narazím.

[mrzout]

To je nesmysl. Klidne bych si mohl na zaklade tech zdrojaku udelat ABCneco, pridal stovky uprav a nikomu zdrojaky nedat.

Jediny pripad kdy bych musel uvolnit zdrojaky pod GPL by byl, kdybych svuj system zacal SIRIT dal napr. jako redakcni system na klic. Potom bych svym zakaznikum nemohl zabranit v modifikacich a dalsim sireni. Ale opet pouze jim, kohokoliv jineho bych s zadosti o zdrojaky mohl odeslat do ....

Bezny navstevnik meho webu by nemel narok vubec na nic.

[Libor Tvrdík]

Děkuji za upřesnění. Není tedy důvodu použít jinou než GNU/GPL licenci.

Je taková poznámka na okraj: 29.9.2005 09:13 / Anička Bernáthová / http://www.linuxsoft.cz

Free Software Foundation uvažuje, že nová verze GPL bude nutit společnosti poskytující webové služby, aby zveřejňovaly zdrojový kód svých webových aplikací, které vytvořily úpravou nějakého free software. V současné verzi to dělat nemusejí, protože software nedistribuují.

[Filip Jirsák]

Jsem určitě pro, i pokud by přístup ke zdrojákům/CSV/SVN byl "byrokraticky" omezen (nutná registrace, mailová žádost apod.) Java, Freemarker, SQL, XML, to je moje krevní skupina

[Yin]

Som za a veľmi rád pomôžem riešiť bugy na AbcLinuxu. V Javu robiť viem (živila ma) a preferujem to, čo som povedal (Darcs, alebo Git). Po uvolnení zdrojákov budeme možno všetci prekvapený.

[Leoš Literák]

Zkusim shrnout, kdo projevil zajem kodovat.

• Thingwath
• Honza Král
• Lukas Ramlich
• Network Gauner
• Filip Jirsák
• Yin

Takze rekl bych, ze tu sance na patche vidim. Nejspise pujdu do toho.

Pokud jde o licenci, rozhoduji se mezi ciste GPL a dualni s Apache License (BSD style). Pokud uz si nekdo v kodu najde kus, ktery by rad zaclenil do ne-GPL programu, at ma moznost. [flamebait smazan]

Dalsi problemem na rozhodovani je SCM. CVS nebo neco jineho? Treba subversion ci perforce? Melo by to ale byt neco obecne znamejsiho, treba o darcs jsem v zivote neslysel.

[Libor Tvrdík]

Myslím si že CVS zcela postačí. Podle mého názoru vzniklo SVN kvůli tristní práci s větvěmi, ale to asi nebude případ Ábíčka. Nebo hodláte hostovat i kódy jiných portálů? :)

[VícNežNic]

Když už by byla volba mezi CVS a SVN, byl bych jednoznačně pro to druhé (práce s větvemi mi v SVN přijde docela nic moc, ale možná se mýlím ).

[Michal Čihař]

CVS bych na nový projekt dneska nenasazoval. Jak jsem psal výše, doporučuji cokoliv distribuovaného, protože pro model který hodláš použít (jediný člověk má právo zápisu, ostatní mu posílají changesety), je to pro vývojáře pohodlnější – může používat správu verzí u sebe a v okamžiku kdy něco dodělá, pošle ti celkový changeset.

Jinak pro CVS samozřejmě hovoří to, že ho všichni znají, najde se dost lidí, kteří mají zkušenosti s hostováním atd.

Jinak pro mě je zase perforce neznámá věc, ale o darcs vím .

[Leoš Literák]

Linus model se mi libi A pravo zapisu pro nekoho jineho nez mne a Roberta je prozatim malo pravdepodobne. Preci jen je to produkcni server ..

[Yin]

Páči sa ti "Linusov model D-SCM", alebo "Distribuovaný model SCM" všeobecne?

[VícNežNic]

CVS znám a umím používat hůř, než právě třeba SVN Ale to není tak důležité, to je deset minut s manuálem nejhůř

[Yin]

Ten manuál je obrovský, počítaj tak 8-16 hodín! Navyše aj Leoš hovorí, že sa mu distribuované SCM páči, tak by som skôr rátal s niečím viac... distribuovanejším. Tam sú manuály (paradoxne) o mnoho kratšie.

[Leoš Literák]

To jsem nerikal. Mel jsem na mysli, ze se mi libi Linusuv model vedeni vyvoje Linuxu.

Jinak prohledam net na manualy o subversion. De facto mi doted stacilo CVS, akorat me stve jeho neschopnost v oblasti prejmenovani souboru. A taky, ze kazdy commit souboru je samostatny a nejde rici, ze tahle verze souboru A a jina verze souboru B patri k sobe.

[VícNežNic]

http://svnbook.red-bean.com/

To druhé (samostatné verzování každého souboru) mi na CVS vadí taky a dost.

[Michal Čihař]

A pak mi ještě vadí neschopnost si zapamatovat, že některý soubor je spustitelný. Což bohužel třeba darcs taky neumí, jak je na tom subversion v tomto ohledu netuším.

[VícNežNic]

Heh, tak tohle mě ještě vůbec nenapadlo ani jsem to nepotřeboval Nicméně, tak nějak se obávám, že SVN v tomhle ohledu asi taky moc nezazáří.

[Yin]

SVN si pamätá prístupové práva každého súboru, vie toho poriadne veľa... Na SCM nezáleží... aj tak budeme patche zasielať mailom... alebo nie?

[Michal Čihař]

Záleží, protože ke zdrojákům budeš prostřednictvím SCM přistupovat. Pro mě je mnohem pohodlnější pracovat s distribuovaným systémem, kdy si udělám lokální repository (at už se to v konkrétním systému jmenuje jakkoliv), v tom pracuji a když je nějaká ucelená věc hotová a odladěná, tak vytvořím changeset a pošlu ho (ideálně by toto zařídil také SCM, ale to AFAIK ještě nikdo neimplementoval ).

Stejně tak pokud se někdo rozhodne nasadit systém abíčka na jiném serveru, tak se mu to bude mnohem snáze udržovat v něčem co umí rozumně mergovat historii z různých zdrojů (mám lokální změny, některé z nich jsem odeslal původnímu autorovi, ten je začlenil do nové verze a já tu novou chci zmergovat do svojí větve). Tohle je typická věc, na které CVS nebo subversion selže, protože si nepamatují, které changesety byly aplikovány.

[Leoš Literák]

Me pozadavky jsou celkem male: aby to bylo rozsirene SCM. Klidne bych mohl pokracovat se soucasnym CVS. Ze prijdu o historii pri prejmenovani je sice mrzute, ale neni to zasadni prekazka. Pokud je subversion lepsi, fajn, budu o nem uvazovat.

Tvoje use case jsou sice zajimave, ale nepredpokladam masivni pocet vyvojaru, spousty vetvi atd. Ja asi budu vyvijet stylem, ze si vytvorim lokalni repozitar (cvs co), upravim nejak zvolene soubory, kdyz jsem hotov, zajistim aktualnost (cvs up) a pak zmeny commitnu (cvs ci).

Posledni krok by u nekoho bez prava commit vypadal asi tak, ze si vycheckoutuje druhy lokalni repozitar, porovna oba adresare a udela patch, ktery mi zasle. To by IMHO melo fungovat.

[Michal Čihař]

Je to na tobě, mně už v dnešní době CVS nebo SVN připadá příliš omezující .

Další výhoda mnoha distribuovaných SCM (např. darcs, bazaar a git) je, že na read only hostování stačí obyčejný web server.

[Yin]

Mne na SCM nezáleží... dokázal som 4 mesiace pracovať s Darcsom, zatiaľ čo celý zvyšok firmy (kde som pracoval) používal CVS. Predtým to boly 2 mesiace so SVN, ale to nebolo až také... bizarné.

Ak budú problémi s mergeovaním môjich changesetov, prispôsobím sa...

[Leoš Literák]

No, pri tom pruseru s upgradem na mysql 4.1 jsem se pokusil upgradovat i databazi na lokale. Ta se ale odmitala spustit, zrejme chybejici knihovny. Dneska jsem upgradoval celou distribuci na Mandrivu 2006 RC1. Mysql uz v pohode startuje.

Co ale nepochopim, je, ze mi ted prestala vracet data pres JDBC. Proste select vrati (skoro) vzdycky prazdny result set. Kdyz ten samy prikaz (preparedStatement.toString()) zavolam z command line, tak v pohode funguje. Zahada.

[Mikos]

Já bych uvolnění kódu Ábíčka pod GPL hodně uvítal. Jak ze symbolického hlediska (přeci jen je to portál věnující se linuxu a svobodnému softwaru, tudíž by to byl pěkný krok), tak z praktického hlediska (jsem si jistý, že by se pak našli lidi, kteří by s vylepšováním kódu pomohli).

Rád bych i sám pomohl, ale bohužel je ABCLinuxu v Javě, kterou opravdu velmi silně nemám rád (jak co se týče syntaxe, tak co se týče licence) a ani nemám chuť se jí více učit, takže pomáhat nebudu moct Jó kdyby tak bylo ABClinuxu v Pythonu nebo PHP, to by z mého hlediska bylo hnedle lepší Ale jistě se najdou jiní, kteří pomůžou... co já vím tak programátorů v Javě je dost

[Leoš Literák]

Muzes ale napsat treba dokumentaci k nektere funkci. Nebo vylepsit nekterou sablonu, freemarker je podobny treba shellu.

[Mikos]

Ok, to bych mohl... Tedy pokud bych samozřejmě té funkci porozuměl No až to někde bude přístupné, zkusím se na to kouknout...

[Libor Tvrdík]

Prošel jsem si otevřené chyby v BugZille a z fleku se hlásím k #46, už jsem to řešil a mám připravené DTD.

[Yin]

Kedy asi budú tie zdrojové kódy prístupné? Už som dosť netrpezlivý a je to už nejaký čas nad tou prácou rozmýšľam...

[Leoš Literák]

Mam nekolik problemu, ktere me blokuji:

1\ po upgradu distra mi prestalo doma fungovat spojeni Mysql-JDBC. Tudiz nemuzu doma pracovat

2\ totalni vycerpani z prace. Vubec se mi ten pocitac nechce ani zapinat

3\ vlozit licenci do vsech zdrojaku atd

4\ nainstalovat doma SVN, prevest do nej repository z CVS, ozkouset a pak zmigrovat na server

Asi to bude chvili trvat, minimalne, dokud se nezlepsi 2\ a nevyresim 1\

[lukas.ramlich]

ad 2 - jestli chodíš z práce vyčerpaný a není to krátkodobá záležitost (nutno objektivně zhodnotit, jestli si neříkáš "jen tento týden" už půl roku), tak s tím sekni.

Práce pro java programátory je všude dost a určitě jde najít něco, kde berou i programátory jako lidi a nepočítají s tím, že budou makat bez přestávky. Většinou je to známka "zmrdovatého" managementu (= neschopnosti), když většina projektů hoří, na nic není čas a všechno se lepí ve spěchu. Věci jdou zorganizovat i jinak.

Jeden můj kamarád si říkal "ještě týden to vydržím" nakonec asi rok a skončil *totálně* odepsaný.

[Yin]

Tomu rozumiem... ocenil by som e-mail, keď nastane tá chvýľa...

[Leoš Literák]

No, ted mam furt rozdrbany pocitac, nedokazu na nem abicko spustit. Holt ten upgrade na mysql 4.1 mi byl cert dluzen. Na serveru s tim byly desne problemy, na lokale se nepovedlo upgradovat jen jeden balicek, musel jsem upgradovat cele distro (mdk 2006).

Nejdrive jsem se musel vratit ke stare verzi JDBC driveru, nova proste nefacha. Pak jsem se snazil vyresit problemy s tou cestinou. Nevim, co Kolisko presne na serveru nastavil, tak jsem si s tim zacal hrat. RTFM nepomohlo, naopak, ted uz mam otazniky i na klientovi z konzole. A JDBC mi hazi chybu Unknown initial character set index '202' received from server. Takze ted uz mi nejede vubec nic.

Az budu nekdy psat nejaky dalsi projekt, Mysql uz neberu. Jeho CLI klient je sice navykovy, ale za ty problemy to nestoji.

[Michal Čihař]

Já s upgradem problémy nikde neměl, pravda nepoužívám JDBC, ale to to snad o tolik nekomplikuje.

Nejspolehlivější cesta, která řeší vše (tj. i česky pojmenované sloupce a tabulky) je vyexportovat ve staré verzi do sql, na začátku toho skriptu nastavit kódování. Zhruba takhle:

SET NAMES 'latin2'
SET CHARACTER SET latin2

Pokud chceš zároveň převést databázi na UTF-8, tak je ještě nastavit výchozí kódování na serveru (to jde taky přes SQL).

[Leoš Literák]

Jak se da zjistit, jak je nastavena databaze? Jestli latin2 ci utf? Describe na tabulku nic zajimaveho nepise, v manualu mysql jsem to take nevidel. Select charset,collation mi vraci defaultni hodnoty (latin1, svedske collates). Dik

[Michal Čihař]

Pro tabulku z SHOW TABLE STATUS, pro databázi asi jedině z SHOW CREATE DATABASE, pro sloupce SHOW FULL FIELDS. Zajímá tě asi jenom to poslední, předchozí jsou výchozí hodnoty pro vytváření tabulek a sloupců.

[Leoš Literák]

Hura, uz to asi jede. Server jsem nastavil na latin2, databazi taky, collation na latin2_bin (s latin2_general_ci spadne export, protoze podle nej je zdeněk a zdenek stejný text). Na webu to konečně také jede (včera mi to osekávalo řetězce při nastavení na utf8). Jenom na klientovi musím nastavit chracter set na latin2, musím najít, jak to strčit do konfiguráku, zatím je to opruz. Dnes už asi nic neudělám, ale pak se můžu na to vrhnout. Diky Michale.

[Michal Čihař]

To jo, české řazení je tam nějaké podivné, taky se třeba nevyrovná s ch, ještě jsem neměl čas to zkoumat.

[Leoš Literák]

Ja to reportoval jako bug a v mysql mi rekli, ze je to moje chyba, ze jsem zvolil spatne collation.

[Michal Čihař]

A mají pravdu . latin2_general_ci je obecné case insensitive porovnávání pro latin2 a pokud chceš česká specifika (různé chování háčků a čárek atd.), tak musíš použít české porovnávání.

Já měl v tom českém nějaké problémy, ale už jsem na to zpomněl a nenahlásil .

[Leoš Literák]

Nechapu. Proč je správně, že e a ě se chová jako jedno písmeno? To přece není české specifikum, ne?

[Michal Čihař]

Při řazení v češtině se e, é a ě chovají jako jedno písmeno, jestli to je české specifikum nebo ne netuším.

[Michal Čihař]

A vůbec: nainstaluj si phpMyAdmina a naklikej si to . Ale pozor, i klikáním se dají zničit data .