Byla vydána beta verze openSUSE Leap 16. Ve výchozím nastavení s novým instalátorem Agama.
Devadesátková hra Brány Skeldalu prošla portací a je dostupná na platformě Steam. Vyšel i parádní blog autora o portaci na moderní systémy a platformy včetně Linuxu.
Lidi dělají divné věci. Například spouští Linux v Excelu. Využít je emulátor RISC-V mini-rv32ima sestavený jako knihovna DLL, která je volaná z makra VBA (Visual Basic for Applications).
Revolut nabídne neomezený mobilní tarif za 12,50 eur (312 Kč). Aktuálně startuje ve Velké Británii a Německu.
Společnost Amazon miliardáře Jeffa Bezose vypustila na oběžnou dráhu první várku družic svého projektu Kuiper, který má z vesmíru poskytovat vysokorychlostní internetové připojení po celém světě a snažit se konkurovat nyní dominantnímu Starlinku nejbohatšího muže planety Elona Muska.
Poslední aktualizací začal model GPT-4o uživatelům příliš podlézat. OpenAI jej tak vrátila k předchozí verzi.
Google Chrome 136 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 136.0.7103.59 přináší řadu novinek z hlediska uživatelů i vývojářů. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 8 bezpečnostních chyb. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře.
Homebrew (Wikipedie), správce balíčků pro macOS a od verze 2.0.0 také pro Linux, byl vydán ve verzi 4.5.0. Na stránce Homebrew Formulae lze procházet seznamem balíčků. K dispozici jsou také různé statistiky.
Byl vydán Mozilla Firefox 138.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 138 je již k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
Šestnáctý ročník ne-konference jOpenSpace se koná 3. – 5. října 2025 v Hotelu Antoň v Telči. Pro účast je potřeba vyplnit registrační formulář. Ne-konference neznamená, že se organizátorům nechce připravovat program, ale naopak dává prostor všem pozvaným, aby si program sami složili z toho nejzajímavějšího, čím se v poslední době zabývají nebo co je oslovilo. Obsah, který vytvářejí všichni účastníci, se skládá z desetiminutových
… více »Jsem zakladatelem tohoto portálu. Linux jsem používal spousty let, nějaký čas jsem se aktivně podílel na jeho propagaci v Česku (CZLUG, časopisy ComputerWorld, Network Magazine atd). Se současným Abíčkem už nemám nic společného.
S narozením dítěte se stalo nezbytným pořídit si nějaké přibližovadlo (peugeot 307 break, docela populární mezi mými známými linuxáky). A protože mě čekal delší výlet po republice, koupil jsem si i navigaci, ať nemusím u každé křižovatky listovat mapami. Vybral jsem si Mio C520 a díky ní jsem získal možnost detailně se seznámit s krásami naší vlasti. Nechtěně.
Při ovládání tohoto přístroje jsem se často cítil jako hloupý Honza já. Taková trivialita jako ukázka trasy mezi bodem X a Y, když jsem v bodě A, se pro mně stala nedostižnou metou i po přečtení návodu. Už jsem narazil na více akcí, které by podle mně měla navigace zvládat, leč nevím, jak na to (nebo to nejde). Třeba zjistit statistické informace o poslední trase, kdy jsem vyjel, kdy dojel, kolik kilometrů ujel a jaká byla průměrná rychlost. Ikonka Historie slouží jen pro výběr cíle na základě minulých zadání.
Nepříjemnějsí zážitky mám ale z výběru tras. Jel jsem z Prahy do Frenštátu. Ať jsem volil rychlou trasu nebo nejkratší, vždy mě táhla přes jihomoravské vesnice místo po dálnici na Olomouc a směr Ostrava. Tak jsem před odjezdem zadal jako průjezdní bod dálnici na Olomouc. Trasu jsem zkontroloval, vše bylo v pořádku. Nicméně cestou se ozvalo Přepočítat a Honza (mužský hlas, ženský tam bohužel nemám) si zřejmě usmyslel, že jezdit po dálnici je nuda. A tak jsem přejel sjezd na Olomouc, protože mi tvrdil, že další změna bude až za 30 km. Nu což, cesta se protáhla nejméně o hodinu a půl, zato jsem poznal z auta Hulín či Hostýn a přijel od Rožnova.
Zajímavý byl i výlet do Ostravy. Jel jsem do Svinova, takže jsem plánoval, že z dálnice od Frýdku sjedu na Rudnou a za chvíli jsem tam. Nicméně hned na začátku Ostravy mi přikázal, ať sjedu. Říkal jsem si, že snad ví, co činí a uposlechl jsem jej. A tak jsem poznal okraj Ostravy, malé i větší ulice, zácpy a cesta se protáhla o hodinu proti očekávání. Navíc mě překvapil, když mi na mapě ukazoval, že mám na křižovatce odbočit vlevo, ale říkal mi, že mám odbočit vpravo. Bohužel jsem jej poslechl a on mi vzápětí vynadal, ať se otočím do protisměru.
Zpáteční cesta z Polanky byla také zábavná. Nechtěl jsem jet po okreskách a tak jsem jako průjezdní bod nastavil zase dálnici na Frýdek. Aspoň jsem si to myslel. Paralelně s dálnicí vedla stará úzká polorozpadlá silnice, na kterou jsem ve skutečnosti klepnul. Takže mě navedl na ni. Když jsem to zjistil, naštval jsem se, otočil a najel na dálnici. Načež mi deset minut furt říkal, že se mám otočit a vrátit zpět. Holt průjezdní bod musíte projet, i kdybyste se měli vrátit hodinu zpět. Nakonec jsem ji raději vypnul.
Pak jsme jeli z Frenštátu do Harrachova. Příborem jsem projel dvakrát, protože jsem přejel správný nájezd na rychlostní silnici. Mapa nebyla jako obvykle vidět, sluníčko se v ní krásně lesklo. A já se nevyznal v těch jeho "po sto metrech odbočte", chce to cvik, než se naučíte odhadovat vzdálenosti. Takže jsem vjel na silnici v opačném směru . Nicméně do Olomouce jsme přijeli v klidu a plánoval jet dále po dálnici na Mohelnici. To už jsem byl k němu dost skeptický a tak se raději řídil značením. A to mě dovedlo do města. Zalitoval jsem, že jsem jej neposlechl a odbočil a pokorně se vrátil k jeho radám. Čekal jsem, že mě dovede rychle zpátky a pofrčím si to stotřicítkou. Houbeles. Další dvě tři hodiny jsme jeli těmi nejmenšími vesnicemi na Hané, ze známějších sídel třeba Jevíčko nebo Konice. Pak jsem jej přinutil jet do Letovic, kde už byla lepší silnice, zato spousta kamiónů, takže jsem zůstal u průměrné rychlosti 60 km/h.
Zpáteční cesta do Prahy už probíhala v poklidu. Měl jsem jej sice spuštěného, ale ignoroval jsem jej. Velmi mě pobavilo, když mi jednou přikazoval sjet z hlavního tahu na Prahu a odbočit na úzkou lesní cestu. A o pár desítek kilometrů dále chtěl sjet na účelovou komunikaci směřující na nějaké nádraží. Když jsem konečně jel po dálnici, u každé míjené obce mi tvrdil, že nejvyšší dovolená rychlost je 50 km/h. Pochopitelně jsem jej ignoroval. Nicméně toto bude asi ten důvod, proč mě furt tahá po okreskách (v lepším případě). Asi si spočítá, že padesátkou po dálnici bude cesta trvat déle než nejkratší cestou obcemi.
A dneska jsme jeli ze Stodůlek do Botanické zahrady v Troji. Cesta tam bez problému, ale zpátky mě Honza opět pobavil. Nastavil jsem ulici Milady Horákové jako průjezdní bod (fakt se mi nechtělo v odpolední špičce do centra na magistrálu). U holešovického Výstaviště mi říkal, že mám odbočit vpravo, ale tam je zákaz. Až po chvilce mi došlo, že myslí další křižovatku o dvacet metrů dále. A ten průjezdní bod byl sice na správní silnici, leč v protisměru. Takže jakmile jsme jej minuli, furt mi říkal, že se musím otočit a jet zpátky. Nakonec jsem jej vypnul. Teď už asi chápete, proč mu říkám hloupý Honza.
Tiskni
Sdílej:
vesnice se za ty roky rozrostlaOn stačí i atlas z roku 1991, který jsem dosud vcelku úspěšně používal - nové obchvaty, přeložky, dálnice atd. Vesnice se rozrostly jak reálně (hodně se staví na jejich okrajích), tak ještě mnohem více i jen podle cedulí ("nafukování vesnic").
staci drzet smer podle ceduli a cisel silnicTo často nestačí. Protože borci z ŘSD občas zapomenou po dokončení nové silnice odstranit staré značky, čímž člověk leckdy dojede ... mezi půlky. O silnicích nižších tříd ani nemluvím, tam je to hotová tragédie.
Nechci ti brát vítr z plachet ale i iGo není ve výše uvedených problémech o moc lepší. Je sranda s tim jezdit, je to opravdu jako hra. Na dovolené v Českém Švýcarsku jsme jezdili první třetinu cesty k památkám pořád přibližně stejně, ale nikdy jsme tu třetinu nejeli stejně. Cesta tam vedla jinudy než cesta zpátky. Druhý den opět nějaká další nábližka. Za týden jsem podle iGo 3x zakufroval až do otočte se do protisměru apod.
Je pravda že to byla čerstvě pořízená navigace a většina problémů s ní se časem vyřešila. Například odhad vzdálenosti k té správné křižovatce ve městě když jsou 3 hned za sebou. Další věc na kterou si člověk musí dávat pozor je že nestačí jen strčit navigaci za okno nastavit cíl a vyrazit je obvykle dobré počkat až iGo najde polohu jinak je to pak obrovské překvapení.
Ale problémy se stanovením správné trasy mám i na iGo ale protože nemám dálniční známku a jezdím 90% po silnicích 2-3 třídy tak mi to nevadí, ale při testování nebyl problém naplánovat trasu která z ničeho nic odbočila z dálnice aby se na ní po 20km zase napojila
Jiné navigace jsem viděl pouze jako spolujezdec na krátké trasy a tak nemůžu posoudit jestli fungují líp. Já jsem si na iGo zvykl a nyní si již rozumíme.
J.K