Jednou za rok otevírá společnost SUSE dveře svých kanceláří široké veřejnosti. Vítáni jsou všichni, kdo se chtějí dozvědět více o naší práci, prostředí ve kterém pracujeme a o naší firemní kultuře. Letos se dveře otevřou 26. 11. 2025 v 16:00. Můžete se těšit na krátké prezentace, které vám přiblíží, na čem naši inženýři v Praze pracují, jak spolupracujeme se zákazníky, partnery i studenty, proč máme rádi open source a co pro nás skutečně
… více »Na čem pracují vývojáři webového prohlížeče Ladybird (GitHub)? Byl publikován přehled vývoje za říjen (YouTube).
Jeff Quast otestoval současné emulátory terminálu. Zaměřil se na podporu Unicode a výkon. Vítězným emulátorem terminálu je Ghostty.
Amazon bude poskytovat cloudové služby OpenAI. Cloudová divize Amazon Web Services (AWS) uzavřela s OpenAI víceletou smlouvu za 38 miliard USD (803,1 miliardy Kč), která poskytne majiteli chatovacího robota s umělou inteligencí (AI) ChatGPT přístup ke stovkám tisíc grafických procesů Nvidia. Ty bude moci využívat k trénování a provozování svých modelů AI. Firmy to oznámily v dnešní tiskové zprávě. Společnost OpenAI také nedávno
… více »Konference Prague PostgreSQL Developer Day 2026 (P2D2) se koná 27. a 28. ledna 2026. Konference je zaměřena na témata zajímavá pro uživatele a vývojáře. Příjem přednášek a workshopů je otevřen do 14. listopadu. Vítáme témata související s PostgreSQL či s databázemi obecně, a mohou být v češtině či angličtině.
Byl vydán Devuan 6 Excalibur. Přehled novinek v poznámkách k vydání. Kódové jméno Excalibur bylo vybráno podle planetky 9499 Excalibur. Devuan (Wikipedie) je fork Debianu bez systemd. Devuan 6 Excalibur vychází z Debianu 13 Trixie. Devuan 7 ponese kódové jméno Freia.
Společnost Valve aktualizovala přehled o hardwarovém a softwarovém vybavení uživatelů služby Steam. Podíl uživatelů Linuxu poprvé překročil 3 %, aktuálně 3,05 %. Nejčastěji používané linuxové distribuce jsou Arch Linux, Linux Mint a Ubuntu. Při výběru jenom Linuxu vede SteamOS Holo s 27,18 %. Procesor AMD používá 67,10 % hráčů na Linuxu.
Joel Severin v diskusním listu LKML představil svůj projekt linuxového jádra ve WebAssembly (Wasm). Linux tak "nativně" běží ve webovém prohlížeči. Potřebné skripty pro převod jsou k dispozici na GitHubu.
Byla vydána nová verze 25.10.31 svobodného multiplatformního video editoru Shotcut (Wikipedie) postaveného nad multimediálním frameworkem MLT. Shotcut je vedle zdrojových kódů k dispozici také ve formátech AppImage, Flatpak a Snap.
O víkendu probíhá konference OpenAlt 2025 (Stream). Na programu je spousta zajímavých přednášek. Pokud jste v Brně, stavte se. Vstup zdarma.
Její hlavní výhody spočívají zejména v její velikosti a schopnosti nastartovat jak z klasického CD/DVD, tak i z USB disku. Já jsem si ji vybral pro její hardwarovou nenáročnost, kdy jsem potřeboval nějaký operační systém, který by za dodržení rozumné rychlosti běžel i na starším počítači (Intel Celeron 1.7 GHz) s velmi starou grafickou kartou (S3 Trio s 8 MiB).
Po načtení systému do paměti je na ploše zobrazena možnost instalace na pevný disk. Tuto možnost jsem využil a distribuci na pevný disk nainstaloval.
Distribuce SliTaz ve verzi 3.0 využívá služeb pracovního prostředí BusyBox, jako windowmanager je použitOpenBox a panel a nabídka aplikací (ve světě MS Windows známá jako nabídka Start) je použit LXPanel z projektu LXDE. Z toho se odvijí i konfigurace prostředí jak okenního manageru, tak i chování systému.
Některé konfigurační kroky jsou dokumentovány velice přehledně na domovské stránce projektu SliTaz, jiné je nutno dohledat. Zde předkládám řešení několika problémů, se kterými jsem se setkal při používání a snaze o konfiguraci "ku obrazu svému" této distribuce.
Section "InputDevice"
	Identifier  "Keyboard0"
	Driver      "kbd"
        Option      "XkbLayout" "us,cz"
        Option      "XkbVariant" ",qwerty"
        Option      "XkbOptions" "grp:alt_shift_toggle,grp:switch"
EndSection
Tato konfigurace je plně funkční. Bohužel, nepodařilo se mi zprovoznit možnost
        Option      "XkbLayout" "cz,us"
a
        Option      "XkbVariant" ",qwertz",
to Xserver tvrdošíjně odmítal, takže jsem zůstal u jediného funkčního nastavení. Možná je to způsobeno tím, že klávesová mapa pro systém qwerty je k dispozici na standardním umístění filesystému, ale pro systém qwertz, který je v čechách užívaný není k dispozici nikde. Zkoušel jsem tuto klávesovou mapu dodat z jiné distribuce, ale výsledek nebyl funkční. Pro konfiguraci národní klávesové mapy lze využít příkaz (jako root) 'tazkeymap'.
CD/DVD ROM a USB disků se stará HAL. Jak ale umožnit běžnému uživateli připojení a odpojení diskety? O to se již HAL v této distribuci nestará, potom je nutno přidat záznam do souboru /etc/fstab, například:
/dev/fd0 /media/disketa vfat user,rw,noauto 0 0Poznámka: údaj označující formát filesystíému na médiu zde nemůže být v podobě
'auto'.
Dále je nutno mít nainstalován balíček 'pmount' (který v případě verze 3.0 již standardně nainstalován je, i když v některých diskusích se lze dočíst, že právě absence tohoto balíčku znemožňovala připojení výměnných médií běžným uživatelům), který umožní připojit a odpojit zařízení uživatelům.
'/etc/busybox.conf'. V položce [SUID] je řádek s textem
mount = ssx root.rootTo znamená, že zařízení může běžný uživatel připojit, ale odpojit je může pouze root. Úprava spočívá v přidání dalšího řádku:
umount = ssx root.rootOd této chvíle běžní uživatelé mohou připojovat i odpojovat všechna média.
OpenOffice. Na liveCD nahrazuje kancelářský balík soubor web aplikací ZOHO. Jestliže chci používat nějaký program pro tvorbu dokumentů, mám možnost výběru z aplikací přímo instavovatelných (AbiWord nebo Gnumeric) anebo lze doinstalovat balíček, jehož prostřednictvím bude stažen kancelářský balík OpenOffice a poté bude nainstalován. Balíček se jmenuje 'get-OpenOffice3'. Proč to je řešeno tímto způsobem? Neexistuje balíček OpenOffice pro distribuci Slitaz. Místo toho je použit script 'get-OpenOffice3', který stáhne z internetu 'tar.gz' archiv balíků OpenOffice pro distribuce s balíčkovacím systémem 'rpm' a upraví jej do podoby, kterou dokáže přečíst a instalovat balíčkovací systém Slitaz-u ('tazpkg'). A v tomto momentu nastává problém. Distribuce SliTaz 3.0 vyšla již před nějakým časem a internetová adresa odkazující se na soubor OpenOffice v instalačním skriptu 'get-OpenOffice3' již není funkční. Řešení, byť nepříliš "čisté", je zde:
'tazpkg get-install get-OpenOffice3'
nainstaluje se shellový skript do adresáře '/usr/bin/' se jménem 'get-OpenOffice3'
'SOURCE_DIR="/tmp/src.$$"'
'SOURCE_DIR="/tmp/src"'
OpenOffice.org s tím, že se bude jednat o 'tar.gz' archiv RPM balíků a ty budou uloženy do předem vytvořeného adresáře '/tmp/src/'
'OOo_3.2.1_LinuxIntel_install_en-US.tar.gz'
root spustit soubor 'get-OpenOffice3'- mělo by dojít k tomu, že se již nebude nic stahovat z internetu, ale rovnou se začne s rozbalovaním předem staženého archivního balíku
'OOo_3.2.1_LinuxIntel_install_en-US.tar.gz'a jeho instalací.
SliTaz používá okenní manažer OpenBox a panel LXPanel z projektu LXDE. Jak přidat jednotlivé kategorie a položky jednotlivých aplikací do menu jsem se rozhodl popsat zde, protože někdy je obtížnější se řešení dopátrat.
Zásadní jsou následující adresáře a soubory:
'/usr/share/applications/' - adresář, kam se umisťují jednotlivé položky menu
'*.desktop' - soubor, kde je definováno chování a spouštění aplikace, např.:
[Desktop Entry] Name=Scientific Calculator Name[cs]=Kalkulačka Comment=Perform simple and scientific calculations Comment[cs]=Kalkulačka pro jednoduché i vědecké výpočty Exec=galculator Icon=galculator.png Terminal=false Type=Application Categories=Application;Utility;Office;Science; StartupNotify=true Encoding=UTF-8Formát je zřejmý a dobře dokumentovaný v mnoha diskusích zabývajících se projektem
OpenBox a LXDE (XFCE).
'/usr/share/desktop-directories/' - adresář, kam se umisťují jednotlivé položky kategorií menu
'*.directory' - soubor, kde je definováno chování kategorie, např.:
[Desktop Entry] Name=Sciences and Education Name[cs]=Věda a vzdělávání Icon=applications-science Type=Directory Encoding=UTF-8Také zde asi není třeba cokoliv dodávat...
'/etc/xdg/menus/applications.menu' - v tomto souboru se definují jednotlivé kategorie a subkategorie. Ani tento formát nevybočuje ze stávajících konfiguračních souborů, je pěkně přehledný a logický. Pro názornost dávám k dispozici výpis definující novou kategorii "Science":
<!-- Sciences and Education --> <Menu> <Name>Sciences</Name> <Directory>Science.directory</Directory> <Include> <And> <Category>Science</Category> </And> </Include> </Menu>Název kategorie v souboru
'/etc/xdg/menus/applications.menu' musí odpovídat názvu souboru '*.directory' v adresáři '/usr/share/desktop-directories/'.
SliTaz používá jako výchozí internetový prohlížeč program Midori. Bohužel Midori má v některých případech problém se zobrazením stránky (nezkoumal jsem z jakého důvodu), proto padla moje volba na Firefox, který je možno doinstalovat. Zde se Firefox nazývá Shiretoko. Ve své výchozí podobě je Firefox v angličtině, což nevadí uživatelům v angličtině zběhlým, ale problém může nastat v momentě, kdy uživatel počítače angličtinou nevládne. Proto jsem přistoupil k počeštění Firefoxe a ačkoliv toto téma přímo nesouvisí jen s distribucí SliTaz a je i všeobecně známo, přesto ho zde popíši:
Firefox 3.5.12 (verze Firefoxu v distribuci Slitaz je 3.5.7)
Firefoxu
"Tools" vybrat položku "Languages" a zde přepnout na "Czech"
Firefoxu
Firefoxu funkční.
Pidgin je součástí distribuce. Zde bych upozornil pouze na jeden problém, který - zase - nesouvisí jen s distribucí SliTaz, ale je obecně rozšířen a ne každý zná ihned jeho řešení (např. já - a je to tím, že na svém počítači používám jiné klienty). Jde o to, že při pokusu o připojení k serveru ICQ dojde k přerušení spojení vlivem chyby
"Received unexpeced response from http://api.oscar.aol.com/aim/startOSCARSession"
Řešení je jednoduché:
"Use clientLogin"
SliTaz asi nebude distribucí, která bude masově instalována a ani já bych se k ní nedostal nebýt toho, že jsem potřeboval "něco lehkýho" na počítač s naprosto nedostatečnou grafickoou kartou. Díky této distribuci mohu přehrávat filmy pomocí MPlayeru, psát dokumenty v OpenOffice a brouzdat internetem ve Firefoxu, což bych si nemohl dovolit u komplexních ditribucí (i když by to jistě po určitých úpravách také šlo). Stejně tak uvedené postupy nejsou zásadní z hlediska konfigurace systému jako takového, ale snad mohou alespoň přispět k rychlejšímu přizpůsobení slibné distribuce. V tuto chvlíli považuji za nejzásadnější problém lokalizaci, ale časem se jistě situace zlepší. Na odbornou výši zápisku si nároky nečiním 
    
    
    
        Tiskni
            
                Sdílej:
                
                
                
                
                
                
            
    
SliTaz je uzasna distribucia hlavne system get-* je super.. malcke cd s 30mb a ostatne veci cez tazpkg.. inac ono to ma v repo take veci ako chrome, skype, flash, virtualbox.. jednoducho uzasna kvalita.
            mcm mas pravdu tazpkg a sposob akym je robene aby uzivatel mal usnadneny pristup k softveru je uzasny dalsia vec ktora sa mi paci je botovanie a ulta jednoduchy boot sktipt .. uzasne... ako teraz pouzivam xubuntu lebo v niektorych veciach ma slitaz nedostatky a to vyplyva hlavne z toho ze je totalne osekany ale inac je to distro ktore si zasluzi v bodovani velku jednicku.
            firefox -UILocale cz