Byla vydána verze 4.0 multiplatformního integrovaného vývojového prostředí (IDE) pro rychlý vývoj aplikaci (RAD) ve Free Pascalu Lazarus (Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání. Využíván je Free Pascal Compiler (FPC) 3.2.2.
Podpora Windows 10 končí 14. října 2025. Připravovaná kampaň Konec desítek (End of 10) může uživatelům pomoci s přechodem na Linux.
Již tuto středu proběhne 50. Virtuální Bastlírna, tedy dle římského číslování L. Bude L značit velikost, tedy více diskutujících než obvykle, či délku, neboť díky svátku lze diskutovat dlouho do noci? Bude i příští Virtuální Bastlírna virtuální nebo reálná? Nejen to se dozvíte, když dorazíte na diskuzní večer o elektronice, softwaru, ale technice obecně, který si můžete představit jako virtuální posezení u piva spojené s učenou
… více »Český statistický úřad rozšiřuje Statistický geoportál o Datový portál GIS s otevřenými geografickými daty. Ten umožňuje stahování datových sad podle potřeb uživatelů i jejich prohlížení v mapě a přináší nové možnosti v oblasti analýzy a využití statistických dat.
Kevin Lin zkouší využívat chytré brýle Mentra při hraní na piano. Vytváří aplikaci AugmentedChords, pomocí které si do brýlí posílá notový zápis (YouTube). Uvnitř brýlí běží AugmentOS (GitHub), tj. open source operační systém pro chytré brýle.
Jarní konference EurOpen.cz 2025 proběhne 26. až 28. května v Brandýse nad Labem. Věnována je programovacím jazykům, vývoji softwaru a programovacím technikám.
Na čem aktuálně pracují vývojáři GNOME a KDE Plasma? Pravidelný přehled novinek v Týden v GNOME a Týden v KDE Plasma.
Před 25 lety zaplavil celý svět virus ILOVEYOU. Virus se šířil e-mailem, jenž nesl přílohu s názvem I Love You. Příjemci, zvědavému, kdo se do něj zamiloval, pak program spuštěný otevřením přílohy načetl z adresáře e-mailové adresy a na ně pak „milostný vzkaz“ poslal dál. Škody vznikaly jak zahlcením e-mailových serverů, tak i druhou činností viru, kterou bylo přemazání souborů uložených v napadeném počítači.
Byla vydána nová major verze 5.0.0 svobodného multiplatformního nástroje BleachBit (GitHub, Wikipedie) určeného především k efektivnímu čištění disku od nepotřebných souborů.
Její hlavní výhody spočívají zejména v její velikosti a schopnosti nastartovat jak z klasického CD/DVD, tak i z USB disku. Já jsem si ji vybral pro její hardwarovou nenáročnost, kdy jsem potřeboval nějaký operační systém, který by za dodržení rozumné rychlosti běžel i na starším počítači (Intel Celeron 1.7 GHz) s velmi starou grafickou kartou (S3 Trio s 8 MiB).
Po načtení systému do paměti je na ploše zobrazena možnost instalace na pevný disk. Tuto možnost jsem využil a distribuci na pevný disk nainstaloval.
Distribuce SliTaz ve verzi 3.0 využívá služeb pracovního prostředí BusyBox, jako windowmanager je použitOpenBox a panel a nabídka aplikací (ve světě MS Windows známá jako nabídka Start) je použit LXPanel z projektu LXDE. Z toho se odvijí i konfigurace prostředí jak okenního manageru, tak i chování systému.
Některé konfigurační kroky jsou dokumentovány velice přehledně na domovské stránce projektu SliTaz, jiné je nutno dohledat. Zde předkládám řešení několika problémů, se kterými jsem se setkal při používání a snaze o konfiguraci "ku obrazu svému" této distribuce.
Section "InputDevice" Identifier "Keyboard0" Driver "kbd" Option "XkbLayout" "us,cz" Option "XkbVariant" ",qwerty" Option "XkbOptions" "grp:alt_shift_toggle,grp:switch" EndSectionTato konfigurace je plně funkční. Bohužel, nepodařilo se mi zprovoznit možnost
Option "XkbLayout" "cz,us"a
Option "XkbVariant" ",qwertz",to Xserver tvrdošíjně odmítal, takže jsem zůstal u jediného funkčního nastavení. Možná je to způsobeno tím, že klávesová mapa pro systém
qwerty
je k dispozici na standardním umístění filesystému, ale pro systém qwertz
, který je v čechách užívaný není k dispozici nikde. Zkoušel jsem tuto klávesovou mapu dodat z jiné distribuce, ale výsledek nebyl funkční. Pro konfiguraci národní klávesové mapy lze využít příkaz (jako root
) 'tazkeymap'
.
CD/DVD ROM
a USB
disků se stará HAL
. Jak ale umožnit běžnému uživateli připojení a odpojení diskety? O to se již HAL
v této distribuci nestará, potom je nutno přidat záznam do souboru /etc/fstab
, například:
/dev/fd0 /media/disketa vfat user,rw,noauto 0 0Poznámka: údaj označující formát filesystíému na médiu zde nemůže být v podobě
'auto'
.
Dále je nutno mít nainstalován balíček 'pmount'
(který v případě verze 3.0 již standardně nainstalován je, i když v některých diskusích se lze dočíst, že právě absence tohoto balíčku znemožňovala připojení výměnných médií běžným uživatelům), který umožní připojit a odpojit zařízení uživatelům.
'/etc/busybox.conf'
. V položce [SUID]
je řádek s textem
mount = ssx root.rootTo znamená, že zařízení může běžný uživatel připojit, ale odpojit je může pouze root. Úprava spočívá v přidání dalšího řádku:
umount = ssx root.rootOd této chvíle běžní uživatelé mohou připojovat i odpojovat všechna média.
OpenOffice
. Na liveCD nahrazuje kancelářský balík soubor web aplikací ZOHO
. Jestliže chci používat nějaký program pro tvorbu dokumentů, mám možnost výběru z aplikací přímo instavovatelných (AbiWord
nebo Gnumeric
) anebo lze doinstalovat balíček, jehož prostřednictvím bude stažen kancelářský balík OpenOffice
a poté bude nainstalován. Balíček se jmenuje 'get-OpenOffice3'
. Proč to je řešeno tímto způsobem? Neexistuje balíček OpenOffice
pro distribuci Slitaz
. Místo toho je použit script 'get-OpenOffice3'
, který stáhne z internetu 'tar.gz'
archiv balíků OpenOffice
pro distribuce s balíčkovacím systémem 'rpm'
a upraví jej do podoby, kterou dokáže přečíst a instalovat balíčkovací systém Slitaz-u ('tazpkg'
). A v tomto momentu nastává problém. Distribuce SliTaz 3.0
vyšla již před nějakým časem a internetová adresa odkazující se na soubor OpenOffice
v instalačním skriptu 'get-OpenOffice3'
již není funkční. Řešení, byť nepříliš "čisté", je zde:
'tazpkg get-install get-OpenOffice3'
nainstaluje se shellový skript do adresáře '/usr/bin/'
se jménem 'get-OpenOffice3'
'SOURCE_DIR="/tmp/src.$$"'
'SOURCE_DIR="/tmp/src"'
OpenOffice.org
s tím, že se bude jednat o 'tar.gz'
archiv RPM
balíků a ty budou uloženy do předem vytvořeného adresáře '/tmp/src/'
'OOo_3.2.1_LinuxIntel_install_en-US.tar.gz'
root
spustit soubor 'get-OpenOffice3'- mělo by dojít k tomu, že se již nebude nic stahovat z internetu, ale rovnou se začne s rozbalovaním předem staženého archivního balíku
'OOo_3.2.1_LinuxIntel_install_en-US.tar.gz'a jeho instalací.
SliTaz
používá okenní manažer OpenBox
a panel LXPanel
z projektu LXDE
. Jak přidat jednotlivé kategorie a položky jednotlivých aplikací do menu jsem se rozhodl popsat zde, protože někdy je obtížnější se řešení dopátrat.
Zásadní jsou následující adresáře a soubory:
'/usr/share/applications/'
- adresář, kam se umisťují jednotlivé položky menu
'*.desktop'
- soubor, kde je definováno chování a spouštění aplikace, např.:
[Desktop Entry] Name=Scientific Calculator Name[cs]=Kalkulačka Comment=Perform simple and scientific calculations Comment[cs]=Kalkulačka pro jednoduché i vědecké výpočty Exec=galculator Icon=galculator.png Terminal=false Type=Application Categories=Application;Utility;Office;Science; StartupNotify=true Encoding=UTF-8Formát je zřejmý a dobře dokumentovaný v mnoha diskusích zabývajících se projektem
OpenBox
a LXDE
(XFCE
).
'/usr/share/desktop-directories/'
- adresář, kam se umisťují jednotlivé položky kategorií menu
'*.directory'
- soubor, kde je definováno chování kategorie, např.:
[Desktop Entry] Name=Sciences and Education Name[cs]=Věda a vzdělávání Icon=applications-science Type=Directory Encoding=UTF-8Také zde asi není třeba cokoliv dodávat...
'/etc/xdg/menus/applications.menu'
- v tomto souboru se definují jednotlivé kategorie a subkategorie. Ani tento formát nevybočuje ze stávajících konfiguračních souborů, je pěkně přehledný a logický. Pro názornost dávám k dispozici výpis definující novou kategorii "Science"
:
<!-- Sciences and Education --> <Menu> <Name>Sciences</Name> <Directory>Science.directory</Directory> <Include> <And> <Category>Science</Category> </And> </Include> </Menu>Název kategorie v souboru
'/etc/xdg/menus/applications.menu'
musí odpovídat názvu souboru '*.directory'
v adresáři '/usr/share/desktop-directories/'
.
SliTaz
používá jako výchozí internetový prohlížeč program Midori
. Bohužel Midori
má v některých případech problém se zobrazením stránky (nezkoumal jsem z jakého důvodu), proto padla moje volba na Firefox
, který je možno doinstalovat. Zde se Firefox
nazývá Shiretoko. Ve své výchozí podobě je Firefox
v angličtině, což nevadí uživatelům v angličtině zběhlým, ale problém může nastat v momentě, kdy uživatel počítače angličtinou nevládne. Proto jsem přistoupil k počeštění Firefoxe
a ačkoliv toto téma přímo nesouvisí jen s distribucí SliTaz
a je i všeobecně známo, přesto ho zde popíši:
Firefox 3.5.12
(verze Firefoxu
v distribuci Slitaz
je 3.5.7)
Firefoxu
"Tools"
vybrat položku "Languages"
a zde přepnout na "Czech"
Firefoxu
Firefoxu
funkční.
Pidgin
je součástí distribuce. Zde bych upozornil pouze na jeden problém, který - zase - nesouvisí jen s distribucí SliTaz
, ale je obecně rozšířen a ne každý zná ihned jeho řešení (např. já - a je to tím, že na svém počítači používám jiné klienty). Jde o to, že při pokusu o připojení k serveru ICQ
dojde k přerušení spojení vlivem chyby
"Received unexpeced response from http://api.oscar.aol.com/aim/startOSCARSession"
Řešení je jednoduché:
"Use clientLogin"
SliTaz
asi nebude distribucí, která bude masově instalována a ani já bych se k ní nedostal nebýt toho, že jsem potřeboval "něco lehkýho" na počítač s naprosto nedostatečnou grafickoou kartou. Díky této distribuci mohu přehrávat filmy pomocí MPlayeru
, psát dokumenty v OpenOffice
a brouzdat internetem ve Firefoxu
, což bych si nemohl dovolit u komplexních ditribucí (i když by to jistě po určitých úpravách také šlo). Stejně tak uvedené postupy nejsou zásadní z hlediska konfigurace systému jako takového, ale snad mohou alespoň přispět k rychlejšímu přizpůsobení slibné distribuce. V tuto chvlíli považuji za nejzásadnější problém lokalizaci, ale časem se jistě situace zlepší. Na odbornou výši zápisku si nároky nečiním
Tiskni
Sdílej:
SliTaz je uzasna distribucia hlavne system get-* je super.. malcke cd s 30mb a ostatne veci cez tazpkg.. inac ono to ma v repo take veci ako chrome, skype, flash, virtualbox.. jednoducho uzasna kvalita.
mcm mas pravdu tazpkg a sposob akym je robene aby uzivatel mal usnadneny pristup k softveru je uzasny dalsia vec ktora sa mi paci je botovanie a ulta jednoduchy boot sktipt .. uzasne... ako teraz pouzivam xubuntu lebo v niektorych veciach ma slitaz nedostatky a to vyplyva hlavne z toho ze je totalne osekany ale inac je to distro ktore si zasluzi v bodovani velku jednicku.
firefox -UILocale cz