Na čem pracují vývojáři webového prohlížeče Ladybird (GitHub)? Byl publikován přehled vývoje za květen (YouTube).
Úřad pro ochranu osobních údajů řeší desítky stížností na jednotné měsíční hlášení zaměstnavatele, které stát spustil počátkem dubna. Systém, jenž má firmám odlehčit od desítek formulářů, nejenže výrazně zatížil jejich účetní oddělení, ale docházelo v něm i k únikům osobních dat zaměstnanců k firmám, kde nepracovali. Podle ministerstva práce a sociálních věcí stála za problémem technická chyba. „Incident se týkal několika stovek
… více »Byla vydána (𝕏, Bluesky) nová verze 22.0.0 open source webového aplikačního frameworku Angular (Wikipedie). Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Vim Classic byl vydán ve verzi 8.3. Drew DeVault oznámil tento fork editoru Vim (verze 8.2.0148, tj. těsně před zavedením Vim9 skriptování) v březnu letošního roku. Důvodem forku bylo, že vývojáři editorů Vim a Neovim začali při vývoji využívat LLM.
Open source konference DevConf.CZ 2026 proběhne 18. a 19. června v Brně na FIT VUT. Publikován byl program a spuštěna byla registrace.
Společnost JetBrains uvolnila verzi 2 svého open-source velkého jazykového modelu (LLM) pro vývojáře Mellum.
Probíhá konference Microsoft Build 2026. Microsoft představuje své novinky: kvantový čip Majorana 2, Surface Laptop Ultra a Surface RTX Spark Dev Box s NVIDIA RTX Spark, Intelligent Terminal, Coreutils for Windows (fork Rust Coreutils), AI modely MAI, AI agenta Scout, platformu pro agent-first zařízení Project Solara, …
Google Chrome 149 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 149.0.7827.53 přináší řadu novinek. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře.
Pluto.jl, reaktivní notebook pro programovací jazyk Julia, dospěl do verze 1.0.
Byla vydána nová verze 12.0.0 vizuálního programovacího jazyka Snap! (Wikipedie) inspirovaného jazykem Scratch (Wikipedie). Přehled novinek na GitHubu.
Její hlavní výhody spočívají zejména v její velikosti a schopnosti nastartovat jak z klasického CD/DVD, tak i z USB disku. Já jsem si ji vybral pro její hardwarovou nenáročnost, kdy jsem potřeboval nějaký operační systém, který by za dodržení rozumné rychlosti běžel i na starším počítači (Intel Celeron 1.7 GHz) s velmi starou grafickou kartou (S3 Trio s 8 MiB).
Po načtení systému do paměti je na ploše zobrazena možnost instalace na pevný disk. Tuto možnost jsem využil a distribuci na pevný disk nainstaloval.
Distribuce SliTaz ve verzi 3.0 využívá služeb pracovního prostředí BusyBox, jako windowmanager je použitOpenBox a panel a nabídka aplikací (ve světě MS Windows známá jako nabídka Start) je použit LXPanel z projektu LXDE. Z toho se odvijí i konfigurace prostředí jak okenního manageru, tak i chování systému.
Některé konfigurační kroky jsou dokumentovány velice přehledně na domovské stránce projektu SliTaz, jiné je nutno dohledat. Zde předkládám řešení několika problémů, se kterými jsem se setkal při používání a snaze o konfiguraci "ku obrazu svému" této distribuce.
Section "InputDevice"
Identifier "Keyboard0"
Driver "kbd"
Option "XkbLayout" "us,cz"
Option "XkbVariant" ",qwerty"
Option "XkbOptions" "grp:alt_shift_toggle,grp:switch"
EndSection
Tato konfigurace je plně funkční. Bohužel, nepodařilo se mi zprovoznit možnost
Option "XkbLayout" "cz,us"
a
Option "XkbVariant" ",qwertz",
to Xserver tvrdošíjně odmítal, takže jsem zůstal u jediného funkčního nastavení. Možná je to způsobeno tím, že klávesová mapa pro systém qwerty je k dispozici na standardním umístění filesystému, ale pro systém qwertz, který je v čechách užívaný není k dispozici nikde. Zkoušel jsem tuto klávesovou mapu dodat z jiné distribuce, ale výsledek nebyl funkční. Pro konfiguraci národní klávesové mapy lze využít příkaz (jako root) 'tazkeymap'.
CD/DVD ROM a USB disků se stará HAL. Jak ale umožnit běžnému uživateli připojení a odpojení diskety? O to se již HAL v této distribuci nestará, potom je nutno přidat záznam do souboru /etc/fstab, například:
/dev/fd0 /media/disketa vfat user,rw,noauto 0 0Poznámka: údaj označující formát filesystíému na médiu zde nemůže být v podobě
'auto'.
Dále je nutno mít nainstalován balíček 'pmount' (který v případě verze 3.0 již standardně nainstalován je, i když v některých diskusích se lze dočíst, že právě absence tohoto balíčku znemožňovala připojení výměnných médií běžným uživatelům), který umožní připojit a odpojit zařízení uživatelům.
'/etc/busybox.conf'. V položce [SUID] je řádek s textem
mount = ssx root.rootTo znamená, že zařízení může běžný uživatel připojit, ale odpojit je může pouze root. Úprava spočívá v přidání dalšího řádku:
umount = ssx root.rootOd této chvíle běžní uživatelé mohou připojovat i odpojovat všechna média.
OpenOffice. Na liveCD nahrazuje kancelářský balík soubor web aplikací ZOHO. Jestliže chci používat nějaký program pro tvorbu dokumentů, mám možnost výběru z aplikací přímo instavovatelných (AbiWord nebo Gnumeric) anebo lze doinstalovat balíček, jehož prostřednictvím bude stažen kancelářský balík OpenOffice a poté bude nainstalován. Balíček se jmenuje 'get-OpenOffice3'. Proč to je řešeno tímto způsobem? Neexistuje balíček OpenOffice pro distribuci Slitaz. Místo toho je použit script 'get-OpenOffice3', který stáhne z internetu 'tar.gz' archiv balíků OpenOffice pro distribuce s balíčkovacím systémem 'rpm' a upraví jej do podoby, kterou dokáže přečíst a instalovat balíčkovací systém Slitaz-u ('tazpkg'). A v tomto momentu nastává problém. Distribuce SliTaz 3.0 vyšla již před nějakým časem a internetová adresa odkazující se na soubor OpenOffice v instalačním skriptu 'get-OpenOffice3' již není funkční. Řešení, byť nepříliš "čisté", je zde:
'tazpkg get-install get-OpenOffice3'
nainstaluje se shellový skript do adresáře '/usr/bin/' se jménem 'get-OpenOffice3'
'SOURCE_DIR="/tmp/src.$$"'
'SOURCE_DIR="/tmp/src"'
OpenOffice.org s tím, že se bude jednat o 'tar.gz' archiv RPM balíků a ty budou uloženy do předem vytvořeného adresáře '/tmp/src/'
'OOo_3.2.1_LinuxIntel_install_en-US.tar.gz'
root spustit soubor 'get-OpenOffice3'- mělo by dojít k tomu, že se již nebude nic stahovat z internetu, ale rovnou se začne s rozbalovaním předem staženého archivního balíku
'OOo_3.2.1_LinuxIntel_install_en-US.tar.gz'a jeho instalací.
SliTaz používá okenní manažer OpenBox a panel LXPanel z projektu LXDE. Jak přidat jednotlivé kategorie a položky jednotlivých aplikací do menu jsem se rozhodl popsat zde, protože někdy je obtížnější se řešení dopátrat.
Zásadní jsou následující adresáře a soubory:
'/usr/share/applications/' - adresář, kam se umisťují jednotlivé položky menu
'*.desktop' - soubor, kde je definováno chování a spouštění aplikace, např.:
[Desktop Entry] Name=Scientific Calculator Name[cs]=Kalkulačka Comment=Perform simple and scientific calculations Comment[cs]=Kalkulačka pro jednoduché i vědecké výpočty Exec=galculator Icon=galculator.png Terminal=false Type=Application Categories=Application;Utility;Office;Science; StartupNotify=true Encoding=UTF-8Formát je zřejmý a dobře dokumentovaný v mnoha diskusích zabývajících se projektem
OpenBox a LXDE (XFCE).
'/usr/share/desktop-directories/' - adresář, kam se umisťují jednotlivé položky kategorií menu
'*.directory' - soubor, kde je definováno chování kategorie, např.:
[Desktop Entry] Name=Sciences and Education Name[cs]=Věda a vzdělávání Icon=applications-science Type=Directory Encoding=UTF-8Také zde asi není třeba cokoliv dodávat...
'/etc/xdg/menus/applications.menu' - v tomto souboru se definují jednotlivé kategorie a subkategorie. Ani tento formát nevybočuje ze stávajících konfiguračních souborů, je pěkně přehledný a logický. Pro názornost dávám k dispozici výpis definující novou kategorii "Science":
<!-- Sciences and Education --> <Menu> <Name>Sciences</Name> <Directory>Science.directory</Directory> <Include> <And> <Category>Science</Category> </And> </Include> </Menu>Název kategorie v souboru
'/etc/xdg/menus/applications.menu' musí odpovídat názvu souboru '*.directory' v adresáři '/usr/share/desktop-directories/'.
SliTaz používá jako výchozí internetový prohlížeč program Midori. Bohužel Midori má v některých případech problém se zobrazením stránky (nezkoumal jsem z jakého důvodu), proto padla moje volba na Firefox, který je možno doinstalovat. Zde se Firefox nazývá Shiretoko. Ve své výchozí podobě je Firefox v angličtině, což nevadí uživatelům v angličtině zběhlým, ale problém může nastat v momentě, kdy uživatel počítače angličtinou nevládne. Proto jsem přistoupil k počeštění Firefoxe a ačkoliv toto téma přímo nesouvisí jen s distribucí SliTaz a je i všeobecně známo, přesto ho zde popíši:
Firefox 3.5.12 (verze Firefoxu v distribuci Slitaz je 3.5.7)
Firefoxu
"Tools" vybrat položku "Languages" a zde přepnout na "Czech"
Firefoxu
Firefoxu funkční.
Pidgin je součástí distribuce. Zde bych upozornil pouze na jeden problém, který - zase - nesouvisí jen s distribucí SliTaz, ale je obecně rozšířen a ne každý zná ihned jeho řešení (např. já - a je to tím, že na svém počítači používám jiné klienty). Jde o to, že při pokusu o připojení k serveru ICQ dojde k přerušení spojení vlivem chyby
"Received unexpeced response from http://api.oscar.aol.com/aim/startOSCARSession"
Řešení je jednoduché:
"Use clientLogin"
SliTaz asi nebude distribucí, která bude masově instalována a ani já bych se k ní nedostal nebýt toho, že jsem potřeboval "něco lehkýho" na počítač s naprosto nedostatečnou grafickoou kartou. Díky této distribuci mohu přehrávat filmy pomocí MPlayeru, psát dokumenty v OpenOffice a brouzdat internetem ve Firefoxu, což bych si nemohl dovolit u komplexních ditribucí (i když by to jistě po určitých úpravách také šlo). Stejně tak uvedené postupy nejsou zásadní z hlediska konfigurace systému jako takového, ale snad mohou alespoň přispět k rychlejšímu přizpůsobení slibné distribuce. V tuto chvlíli považuji za nejzásadnější problém lokalizaci, ale časem se jistě situace zlepší. Na odbornou výši zápisku si nároky nečiním
Tiskni
Sdílej:
SliTaz je uzasna distribucia hlavne system get-* je super.. malcke cd s 30mb a ostatne veci cez tazpkg.. inac ono to ma v repo take veci ako chrome, skype, flash, virtualbox.. jednoducho uzasna kvalita.
mcm mas pravdu tazpkg a sposob akym je robene aby uzivatel mal usnadneny pristup k softveru je uzasny dalsia vec ktora sa mi paci je botovanie a ulta jednoduchy boot sktipt .. uzasne... ako teraz pouzivam xubuntu lebo v niektorych veciach ma slitaz nedostatky a to vyplyva hlavne z toho ze je totalne osekany ale inac je to distro ktore si zasluzi v bodovani velku jednicku.
firefox -UILocale cz