Na YouTube byly publikovány videozáznamy přednášek a na Flickru fotografie z konference EuroPython 2026.
Byl vydán Debian 13.7, tj. sedmá opravná verze Debianu 13 s kódovým názvem Trixie. Řešeny jsou především bezpečnostní problémy, ale také několik vážných chyb. Instalační média Debianu 13 lze samozřejmě nadále k instalaci používat. Po instalaci stačí systém aktualizovat.
Jiří Eischmann se v příspěvku Fiasko jménem W Social na svém blogu věnuje evropské sociální síti W: "W Social je příkladem toho, že se problémy sociální sítí nedají řešit od exekutivního stolu. Když na začátku tohoto roku v Davosu oznámili vznik nové sociální sítě W Social, politici se mohli přetrhnout ve chvalozpěvech. Konečně evropská sociální síť a ještě s ověřením identity. … Jak se ukázalo, když v Davosu W Social oznamovali, neměli kromě
… více »Výrobce hardwarových kryptoměnových peněženek Trezor upozorňuje na bezpečnostní incident u společnosti Brevo, kterou využívá k odesílání newsletterů. Útočník na e-mailové adresy odeslal phishingový e-mail.
Clement "Clem" Lefebvre publikoval souhrn dění v Linux Mintu za srpen 2026. Aplikace XApp mají vlastní webovou stránku xapp-project.org. Představena byl čtečka EPUB s názvem Xepub a kalendář Clockenstein.
Byla vydána nová verze 3.2.6 svobodné aplikace pro úpravu a vytváření rastrové grafiky GIMP (GNU Image Manipulation Program). Přehled novinek v oznámení o vydání a v souboru NEWS na GitLabu. Nový GIMP je již k dispozici také na Flathubu.
Bylo vydáno Ubuntu 24.04.5 LTS, tj. páté opravné vydání Ubuntu 24.04 LTS s kódovým názvem Noble Numbat. Přehled novinek a oprav na poznámkách k vydání.
Švýcarsko testuje přechod z Microsoft 365 na FOSS, konkrétně balík openDesk (Wikipedie) od německé státní společnosti ZenDiS (Wikipedie), s cílem posílit digitální suverenitu.
V italském městě Pordenone probíhá LibreOffice Conference 2026. Zúčastnit se lze i online.
Svobodný (GPLv3) šachový engine Stockfish (Wikipedie) byl vydán ve verzi 19 (𝕏). Přehled novinek v příspěvku na blogu. Stockfish 19 je o 44 Elo silnější než Stockfish 18.
Její hlavní výhody spočívají zejména v její velikosti a schopnosti nastartovat jak z klasického CD/DVD, tak i z USB disku. Já jsem si ji vybral pro její hardwarovou nenáročnost, kdy jsem potřeboval nějaký operační systém, který by za dodržení rozumné rychlosti běžel i na starším počítači (Intel Celeron 1.7 GHz) s velmi starou grafickou kartou (S3 Trio s 8 MiB).
Po načtení systému do paměti je na ploše zobrazena možnost instalace na pevný disk. Tuto možnost jsem využil a distribuci na pevný disk nainstaloval.
Distribuce SliTaz ve verzi 3.0 využívá služeb pracovního prostředí BusyBox, jako windowmanager je použitOpenBox a panel a nabídka aplikací (ve světě MS Windows známá jako nabídka Start) je použit LXPanel z projektu LXDE. Z toho se odvijí i konfigurace prostředí jak okenního manageru, tak i chování systému.
Některé konfigurační kroky jsou dokumentovány velice přehledně na domovské stránce projektu SliTaz, jiné je nutno dohledat. Zde předkládám řešení několika problémů, se kterými jsem se setkal při používání a snaze o konfiguraci "ku obrazu svému" této distribuce.
Section "InputDevice"
Identifier "Keyboard0"
Driver "kbd"
Option "XkbLayout" "us,cz"
Option "XkbVariant" ",qwerty"
Option "XkbOptions" "grp:alt_shift_toggle,grp:switch"
EndSection
Tato konfigurace je plně funkční. Bohužel, nepodařilo se mi zprovoznit možnost
Option "XkbLayout" "cz,us"
a
Option "XkbVariant" ",qwertz",
to Xserver tvrdošíjně odmítal, takže jsem zůstal u jediného funkčního nastavení. Možná je to způsobeno tím, že klávesová mapa pro systém qwerty je k dispozici na standardním umístění filesystému, ale pro systém qwertz, který je v čechách užívaný není k dispozici nikde. Zkoušel jsem tuto klávesovou mapu dodat z jiné distribuce, ale výsledek nebyl funkční. Pro konfiguraci národní klávesové mapy lze využít příkaz (jako root) 'tazkeymap'.
CD/DVD ROM a USB disků se stará HAL. Jak ale umožnit běžnému uživateli připojení a odpojení diskety? O to se již HAL v této distribuci nestará, potom je nutno přidat záznam do souboru /etc/fstab, například:
/dev/fd0 /media/disketa vfat user,rw,noauto 0 0Poznámka: údaj označující formát filesystíému na médiu zde nemůže být v podobě
'auto'.
Dále je nutno mít nainstalován balíček 'pmount' (který v případě verze 3.0 již standardně nainstalován je, i když v některých diskusích se lze dočíst, že právě absence tohoto balíčku znemožňovala připojení výměnných médií běžným uživatelům), který umožní připojit a odpojit zařízení uživatelům.
'/etc/busybox.conf'. V položce [SUID] je řádek s textem
mount = ssx root.rootTo znamená, že zařízení může běžný uživatel připojit, ale odpojit je může pouze root. Úprava spočívá v přidání dalšího řádku:
umount = ssx root.rootOd této chvíle běžní uživatelé mohou připojovat i odpojovat všechna média.
OpenOffice. Na liveCD nahrazuje kancelářský balík soubor web aplikací ZOHO. Jestliže chci používat nějaký program pro tvorbu dokumentů, mám možnost výběru z aplikací přímo instavovatelných (AbiWord nebo Gnumeric) anebo lze doinstalovat balíček, jehož prostřednictvím bude stažen kancelářský balík OpenOffice a poté bude nainstalován. Balíček se jmenuje 'get-OpenOffice3'. Proč to je řešeno tímto způsobem? Neexistuje balíček OpenOffice pro distribuci Slitaz. Místo toho je použit script 'get-OpenOffice3', který stáhne z internetu 'tar.gz' archiv balíků OpenOffice pro distribuce s balíčkovacím systémem 'rpm' a upraví jej do podoby, kterou dokáže přečíst a instalovat balíčkovací systém Slitaz-u ('tazpkg'). A v tomto momentu nastává problém. Distribuce SliTaz 3.0 vyšla již před nějakým časem a internetová adresa odkazující se na soubor OpenOffice v instalačním skriptu 'get-OpenOffice3' již není funkční. Řešení, byť nepříliš "čisté", je zde:
'tazpkg get-install get-OpenOffice3'
nainstaluje se shellový skript do adresáře '/usr/bin/' se jménem 'get-OpenOffice3'
'SOURCE_DIR="/tmp/src.$$"'
'SOURCE_DIR="/tmp/src"'
OpenOffice.org s tím, že se bude jednat o 'tar.gz' archiv RPM balíků a ty budou uloženy do předem vytvořeného adresáře '/tmp/src/'
'OOo_3.2.1_LinuxIntel_install_en-US.tar.gz'
root spustit soubor 'get-OpenOffice3'- mělo by dojít k tomu, že se již nebude nic stahovat z internetu, ale rovnou se začne s rozbalovaním předem staženého archivního balíku
'OOo_3.2.1_LinuxIntel_install_en-US.tar.gz'a jeho instalací.
SliTaz používá okenní manažer OpenBox a panel LXPanel z projektu LXDE. Jak přidat jednotlivé kategorie a položky jednotlivých aplikací do menu jsem se rozhodl popsat zde, protože někdy je obtížnější se řešení dopátrat.
Zásadní jsou následující adresáře a soubory:
'/usr/share/applications/' - adresář, kam se umisťují jednotlivé položky menu
'*.desktop' - soubor, kde je definováno chování a spouštění aplikace, např.:
[Desktop Entry] Name=Scientific Calculator Name[cs]=Kalkulačka Comment=Perform simple and scientific calculations Comment[cs]=Kalkulačka pro jednoduché i vědecké výpočty Exec=galculator Icon=galculator.png Terminal=false Type=Application Categories=Application;Utility;Office;Science; StartupNotify=true Encoding=UTF-8Formát je zřejmý a dobře dokumentovaný v mnoha diskusích zabývajících se projektem
OpenBox a LXDE (XFCE).
'/usr/share/desktop-directories/' - adresář, kam se umisťují jednotlivé položky kategorií menu
'*.directory' - soubor, kde je definováno chování kategorie, např.:
[Desktop Entry] Name=Sciences and Education Name[cs]=Věda a vzdělávání Icon=applications-science Type=Directory Encoding=UTF-8Také zde asi není třeba cokoliv dodávat...
'/etc/xdg/menus/applications.menu' - v tomto souboru se definují jednotlivé kategorie a subkategorie. Ani tento formát nevybočuje ze stávajících konfiguračních souborů, je pěkně přehledný a logický. Pro názornost dávám k dispozici výpis definující novou kategorii "Science":
<!-- Sciences and Education --> <Menu> <Name>Sciences</Name> <Directory>Science.directory</Directory> <Include> <And> <Category>Science</Category> </And> </Include> </Menu>Název kategorie v souboru
'/etc/xdg/menus/applications.menu' musí odpovídat názvu souboru '*.directory' v adresáři '/usr/share/desktop-directories/'.
SliTaz používá jako výchozí internetový prohlížeč program Midori. Bohužel Midori má v některých případech problém se zobrazením stránky (nezkoumal jsem z jakého důvodu), proto padla moje volba na Firefox, který je možno doinstalovat. Zde se Firefox nazývá Shiretoko. Ve své výchozí podobě je Firefox v angličtině, což nevadí uživatelům v angličtině zběhlým, ale problém může nastat v momentě, kdy uživatel počítače angličtinou nevládne. Proto jsem přistoupil k počeštění Firefoxe a ačkoliv toto téma přímo nesouvisí jen s distribucí SliTaz a je i všeobecně známo, přesto ho zde popíši:
Firefox 3.5.12 (verze Firefoxu v distribuci Slitaz je 3.5.7)
Firefoxu
"Tools" vybrat položku "Languages" a zde přepnout na "Czech"
Firefoxu
Firefoxu funkční.
Pidgin je součástí distribuce. Zde bych upozornil pouze na jeden problém, který - zase - nesouvisí jen s distribucí SliTaz, ale je obecně rozšířen a ne každý zná ihned jeho řešení (např. já - a je to tím, že na svém počítači používám jiné klienty). Jde o to, že při pokusu o připojení k serveru ICQ dojde k přerušení spojení vlivem chyby
"Received unexpeced response from http://api.oscar.aol.com/aim/startOSCARSession"
Řešení je jednoduché:
"Use clientLogin"
SliTaz asi nebude distribucí, která bude masově instalována a ani já bych se k ní nedostal nebýt toho, že jsem potřeboval "něco lehkýho" na počítač s naprosto nedostatečnou grafickoou kartou. Díky této distribuci mohu přehrávat filmy pomocí MPlayeru, psát dokumenty v OpenOffice a brouzdat internetem ve Firefoxu, což bych si nemohl dovolit u komplexních ditribucí (i když by to jistě po určitých úpravách také šlo). Stejně tak uvedené postupy nejsou zásadní z hlediska konfigurace systému jako takového, ale snad mohou alespoň přispět k rychlejšímu přizpůsobení slibné distribuce. V tuto chvlíli považuji za nejzásadnější problém lokalizaci, ale časem se jistě situace zlepší. Na odbornou výši zápisku si nároky nečiním
Tiskni
Sdílej:
SliTaz je uzasna distribucia hlavne system get-* je super.. malcke cd s 30mb a ostatne veci cez tazpkg.. inac ono to ma v repo take veci ako chrome, skype, flash, virtualbox.. jednoducho uzasna kvalita.
mcm mas pravdu tazpkg a sposob akym je robene aby uzivatel mal usnadneny pristup k softveru je uzasny dalsia vec ktora sa mi paci je botovanie a ulta jednoduchy boot sktipt .. uzasne... ako teraz pouzivam xubuntu lebo v niektorych veciach ma slitaz nedostatky a to vyplyva hlavne z toho ze je totalne osekany ale inac je to distro ktore si zasluzi v bodovani velku jednicku.
firefox -UILocale cz