Byla vydána nová stabilní verze 6.7 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 124. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu. Vypíchnout lze Spořič paměti (Memory Saver) automaticky hibernující karty, které nebyly nějakou dobu používány nebo vylepšené Odběry (Feed Reader).
OpenJS Foundation, oficiální projekt konsorcia Linux Foundation, oznámila vydání verze 22 otevřeného multiplatformního prostředí pro vývoj a běh síťových aplikací napsaných v JavaScriptu Node.js (Wikipedie). V říjnu se verze 22 stane novou aktivní LTS verzí. Podpora je plánována do dubna 2027.
Byla vydána verze 8.2 open source virtualizační platformy Proxmox VE (Proxmox Virtual Environment, Wikipedie) založené na Debianu. Přehled novinek v poznámkách k vydání a v informačním videu. Zdůrazněn je průvodce migrací hostů z VMware ESXi do Proxmoxu.
R (Wikipedie), programovací jazyk a prostředí určené pro statistickou analýzu dat a jejich grafické zobrazení, bylo vydáno ve verzi 4.4.0. Její kódové jméno je Puppy Cup.
IBM kupuje společnost HashiCorp (Terraform, Packer, Vault, Boundary, Consul, Nomad, Waypoint, Vagrant, …) za 6,4 miliardy dolarů, tj. 35 dolarů za akcii.
Byl vydán TrueNAS SCALE 24.04 “Dragonfish”. Přehled novinek této open source storage platformy postavené na Debianu v poznámkách k vydání.
Oznámeny byly nové Raspberry Pi Compute Module 4S. Vedle původní 1 GB varianty jsou nově k dispozici také varianty s 2 GB, 4 GB a 8 GB paměti. Compute Modules 4S mají na rozdíl od Compute Module 4 tvar a velikost Compute Module 3+ a předchozích. Lze tak provést snadný upgrade.
Po roce vývoje od vydání verze 1.24.0 byla vydána nová stabilní verze 1.26.0 webového serveru a reverzní proxy nginx (Wikipedie). Nová verze přináší řadu novinek. Podrobný přehled v souboru CHANGES-1.26.
Byla vydána nová verze 6.2 živé linuxové distribuce Tails (The Amnesic Incognito Live System), jež klade důraz na ochranu soukromí uživatelů a anonymitu. Přehled změn v příslušném seznamu. Tor Browser byl povýšen na verzi 13.0.14.
Byla vydána nová verze 30.0.0 frameworku pro vývoj multiplatformních desktopových aplikací pomocí JavaScriptu, HTML a CSS Electron (Wikipedie, GitHub). Chromium bylo aktualizováno na verzi 124.0.6367.49, V8 na verzi 12.4 a Node.js na verzi 20.11.1. Electron byl původně vyvíjen pro editor Atom pod názvem Atom Shell. Dnes je na Electronu postavena celá řada dalších aplikací.
Někdy i užitečné výplody z mozku závislého linuxáka.
Následující zápisek je druhým z krátké série, kterou jsem se rozhodl stvořit po nákupu notebooku ThinkPad X61. Zápisek je lehce subjektivní recenze notebooku ThinkPad X61 vycházející z dvouměsíčních zkušeností s používáním tohoto stroje.
Předchozí díl se zabýval kvalitou ThinkPadů. Třetí díl série se bude zabývat instalací OpenSUSE 10.3 na tento ThinkPad.
Není tomu tak dávno, co bývaly subnotebooky/mininotebooky značně omezenými stroji. Obsahovaly jen ty nejzákladnější konektory a jejich výkon byl třetinový oproti jejich standardně velkým variantám. Současný vývoj nám ale umožnil do velmi malého balení vměsnat velmi příjemný výkon. ThinkPad X60 a jeho následník X61 jsou prvními z řady řady X, které již neobsahují nízkonapěťové procesory s nízkou pracovní frekvencí. Tyto nyní nabízí řada -s. Uživatel si tudíž může vybrat, zda chce plný výkon, menší výdrž na baterie a o něco větší balení nebo zda by raději úsporný, o asi dvacet deka lehčí notebook. Taktéž je na trhu řada X61 Tablet, umožňující otočení displeje, tentokrát dotekového, o 180°.
Dlouho jsem s nákupem nového stroje váhal. Z jakého důvodu? Jednoduše proto, že jsem sice chtěl něco malého, co nebude problém tahat všude s sebou ale zároveň jsem nechtěl oželit výkon. Spojení obou požadavků je reprezentováno šestkovou řadou série X. Tak jsem si před dvěma měsící pořídíl ThinkPad X61 a chci se s vámi podělit o zkušenosti s jeho provozem.
Po vybalení z krabice, která je celkem dost velká v porovnání se strojem samotným, vás čeká pohled na opravdu velmi malý notebook. Ten vás ale částečně přejde, když jej vezmete do ruky :) Se standardní baterií váží 1.41 kg, s rozšířenou 1.62 kg (nejde o tabulkové hodnoty, měřenou kuchyňskou váhou). Člověk si řekne, že je to opravdu málo, ale v poměru k objemu těla notebooku to není zas taková výhra… Rozměry notebooku jsou 268×211×20-35 mm.
Po prvotním ošahání se potvrdí předpoklad, že "když je to ThinkPad, tak to musí být nezničitelné". Tedy, ne že bych s ním hned házel o zem, ale je cítít, že kdyby vám náhodou upadl či jste si na něj třeba sedli, tak se mu asi nic moc nestane. Konstrukce je obecně velmi pevná, víko se vůbec neprohýbá a nekroutí. Jen při hodně velkém tlaku lehce vrže (což ale při běžném používání vůbec nevadí, tedy aspoň pokud nejste Chuck Norris a nebudete s notebookem bourat zdi). Víko je drženo na místě dvěma západkami, jsou ovšem spřaženy do jednoho "vypínače". Notebook se tudíž dá otevřít jednou rukou, je to ale trochu zápas s tuhými panty :) Toto bych do budoucna přičítal Lenovu rozhodně k dobru, panty jsou vždy slabým místem notebooku a tyhle jistě něco vydrží. Na víku je stále logo IBM, které ale pravděpodobně již v příštím modelu neuvidíme (viděl jsem už i fotky X61 pouze s logem ThinkPad). Jinak je horní strana notebooku klasicky strohá, jediným důležitým prvkem jsou LED kontrolky baterie, nabíjení a spánku.
Pakliže budeme notebookem kroutit do všech možných stran a snažit se ho zlomit, žádný zvuk z něj nevyloudíme. Zkuste si toto provést s některým z levných notebooků prodávaných v hypermarketech či mnohdy i výrobky konkurenčních firem v podobné cenové hladině. Šasi notebooku je potaženo zvláštním matným gumoidním lakem (narozdíl od některých starších ThinkPadů, kdy šlo jen o plast bez nějakého dodatečného laku).
Tělo je vyrobeno z kompozitních plastů, vnitřní konstrukce je kovová. Řada X nedisponuje obvyklým konstrukčním vylepšením jednašedesátkových ThinkPadů -- Roll Cage. Lenovo tvrdí, že by přidání Roll Cage do řady X příliš zvětšilo tloušťku notebooku a zvýšilo jeho hmotnost. Navíc je to prý celkem zbytečné kvůli malým rozměrům displeje, kde nevznikají takové síly jako u větších modelů a tak postačí jako ochrana jen hořčíkové víko.
Panty bych také hodnotil velmi pozitivně. Po zkušenostech s R40, kdy panty asi třetinové tloušťky i po čtyřech letech každodenního používání držely displej jen s minimální vůlí, se o osud displeje vážně nebojím. Na víku je pozorovatelná drobná změna, která je doménou novějších modelů. Uživatelé starších ThinkPadů si jistě pamatují, že displej byl vždy "orámován" ze tří vnějších stran a jakoby zapuštěn do víka. Zde je tomu ale jinak a toto orámování v plném rozměru se vyskytuje již jen na čele. Na bocích je mnohem méně výrazné a je tvořeno v podstatě jen vybouleninami se západkou. Doufám, že v Lenovu vědí, co dělají :)
Konektory periferií a napájení jsou umístěny výhradně na pravé a levé straně notebooku. Jediným prvkem přední strany notebooku je přepínač aktivace bezdrátových modulů (WiFi a Bluetooth). Jeho umístění bych považoval mírně řečeno za nešťastné. Pokud totiž nemáte miniaturní prstíky, budete muset notebook pro každé přepnutí nadzvednout. Proč přepínač není umístěn například vedle vypínače napájení nad klávesnici? Jelikož notebook nedisponuje UltraBay slotem (a v něm obyčejně DVD mechanikou či sekundární baterií), mohli si v Lenovu dovolit stroj bohatě osadit konektory a tak nebude uživatel oproti větším strojům o nic ochuzen. Na levé straně najdeme CardBus I/II slot. Ten by měl "za použití redukce" umožňovat zasunutí i ExpressCard 34, bohužel se už nikde nedočtete, jak taková redukce vypadá a kde je možno ji sehnat. Pod CardBus slotem je čtečka SD karet uvnitř připojená na USB. Dále konektor RJ-45 pro gigabitový Ethernet, VGA konektor a jeden USB konektor. Je třeba říci, že notebook nedisponuje DVI (či jiným digitálním) konektorem a to ani na dokovací stanici. Na levé se ještě nachází výdech chlazení.
Pravá strana disponuje malým konektorem FireWire, dalšími dvěma USB porty, sluchátkovým výstupem a mikrofonním vstupem. Dále zde najdeme telefonní konektor RJ-11 pro modem (používá ho vůbec ještě někdo?) a napájení (bohužel s odlišným konektorem oproti starší generaci, prý kvůli vyšší spotřebě notebooků). Ještě zbývá zmínit, že jsou na této straně dvířka pro snadný přístup k pevnému 2.5" disku. Ten je, jak je ostatně už u ThinkPadů standardem, uložen v kovové kleci a navíc ještě odpružen gumovým obalem. Pakliže existuje podpora v operačním systému, je tu možnost disk automaticky zastavit při pádu notebooku díky integrovanému akcelerometru.
Po otevření notebooku se nám naskytne klasický pohled na subnotebook ThinkPad. Oproti velkým (T, R, Z) notebookům nedisponuje řada X kompletním UltraNavem (touchpad + trackpoint), kvůli úspoře místa je zde jen trackpoint. Někomu to vadí, někdo je naopak na trackpointu závislý a touchpad nedokáže používat. Napravo od tlačítek trackpointu se nachází čtečka otisků prstů, jinak pod klávesnicí už nic nenajdeme. Klávesnice, to je kapitola sama pro sebe. Asi se nenajde mnoho lidí, kteří by nesouhlasili s názorem, že klávesnice na ThinkPadech jsou prostě to nejlepší, co se dá pořídít. Klávesnice X61 má plnohodnotné všechny klávesy písmen, číslic a speciálních znaků. Nevyhnutelná redukce se dotkla jen zmenšení některých zvláštních kláves jako je Ctrl, Back Space či Tabulátor. Pro mnoho čtenářů tohoto portálu je neradostnou informací přítomnost Win a Menu klávesy, která naprosto zbytečně zabírá místo a zmenšuje Ctrl a Alt. Taktéž by někomu mohla vadit poloha klávesy Fn -- nachází se totiž v místech, kde je na většině klávesnic klávesa Ctrl.
Nutno podotknout, že to, co vidíte na fotce je americké rozložení -- jednořádkový Enter a nad ním Backslash. Zato ale plnohodnotný velký Shift. Evropská varianta to má přesně naopak. Backslash přesunut místo poloviny levého Shiftu a velký dvouřádkový enter. Těžko říct, která varianta je lepší. Osobně bych se klonil spíše k evropské, používám ale obě asi tak stejně často (externí UltraNav klávesnice) a v podstatě žádný rozdíl v pohodlí nepozoruji. Jen je na to třeba brát ohled v době nákupu nebo si potom někde sehnat tu správnou variatnu a klávesnice prohodit. Klávesnice je docela tichá a zdvih kláves je nízký. Podle zkušeností nedojde k opotřebování ani po velmi dlouhé době.
Vnitřní strana nám mimo klávesnice nabízí ještě speciální funkční klávesy -- ovládání hlasitosti, modré tlačítko ThinkVantage a vypínač počítače. Ovládání hlasitosti je hardwarové, to znamená, že funguje nezávisle na operačním systému. Jak ThinkVantage, tak vypínač, jsou ale softwarovou záležitostí, která závisí na nainstalovaném software, nebudeme se jimi tudíž zabývat teď, nýbrž až v následující, poslední částí série zápisků. Pod displejem je 9 LED kontrolek: WiFi, Bluetooth, Caps Lock, Num Lock, aktivita disku, indikátor zapnutí, indikátor baterie, stav připojení do sítě a symbol uspání.
Displej není v dnešní době už žádné terno, 1024x768 je rozlišení opravdu minimální rozumně použitelné, rozměrům notebooku ale nějaká obět zřejmě padnout musela. Škoda jen, že není v nabídce, podobně jako u modelu X61s Tablet, varianta s rozlišením 1400x1050. Taktéž není možno zakoupit displej s vyšší svítivostí než 150 cd/m², ve ztížených podmínkách by se hodila. Všechny notebooky řady X (až na X300, který ještě nebyl ani oficiálně uveden) mají obrazkovu s úhlopříčkou 12.1" a ani tento kus není výjímkou. Displej má dobrou odezvu, úhlý odpovídají TN panelu (=nic moc). Za nevýhodu bych to nepovažoval, pro segment trhu, kterému je stroj určen, toto stejně rozhodující není. Na práci je displej více než postačující a hry na takovémto notebooku stejně většina uživatelů hrát nebude (i když konfigurace stroje to umožňuje). Jedna WiFi a Bluetooth anténa je integrovaná ve víku, druhá se nachází podél základní desky. Obě dohromady zajišťují mimořádně kvalitní příjem bezdrátových sítí. Pakliže je notebook nakonfigurován s bezdrátovou kartou podporující (draft) IEEE 802.11n, najdeme jednu anténu ještě u horního okraje displeje.
Spodní strana notebooku je vcelku nudná, zahrnuje různé informativní nálepky, víka od komponent, klávesnice a také konektor dokovací stanice. Zajímavé to začne být až po odklopení krytu pamětí. Mimo očekávaných SO-DIMM modulů je zde vidět i slot na SIM kartu. ThinkPad X61 je totiž nabízen i ve variantě s WWAN (EV-DO a HSDPA) modemem. Tento model má navíc na boku displeje silo výsuvné antény. SIM slot je, jak se zdá, bez modemu nepoužitelný (netuším, zda by se z něj daly číst alespoň kontakty).
Notebook se při práci poměrně dost zahřívá, zřejmě vinou jeho malých rozměrů. Toto zahřívání je nerovnoměrně rozloženo do oblasti disku a také pod místo, kde je shromážděn procesor, grafika a chipset. Naštěstí to ale není teplota, která by znemožňovala jeho používání na klíně. Větrák se sice otáčí takřka nepřetržitě, ale není nikterak hlučný a cenou útěchy je, že se nezačne otáčet rychleji ani když systém opravdu brutálně zatížíte po delší dobu.
Testovaný kus byl osazen následujícími komponety:
Po nákupu byl tovární disk nahrazen novým, Samsungem HM250JI (250 GB, 5400 RPM, SATA II). Notebook je dostupný s procesory Intel Core 2 Duo T7100 (1.8 GHz), T7300 (2.0 GHz) a T7500 (2.2 GHz), na cestě jsou nové modely s procesory platformy Penryn -- Core 2 Duo T8100 na 2.1GHz a T8300 na 2.4GHz.
Instalovaný dvoujádrový, plně 64-bitový procesor je možno provozovat na frekvencích 2 GHz, 1.6 GHz, 1.2GHz a 800 MHz (Intel Enhanced SpeedStep), maximální TDP je 35W, procesor obsahuje 4 MB L2 cache.
Po rozbalení doma a nabootování Slaxu jsem zjistil, že 32-bit Linux nedokáže alokovat více než 3 gigabajty a nějakých pár drobných z celé RAM. Tímto problémem trpí zřejmě všechny populární desktopové operační systémy. Řešení spočívá v zapnutí PAE, což nám umožní alokovat více paměti. Na Windows se tento problém řeší parametrem jádra, v Linuxu je třeba použít jádro přeložené s podporou tohoto rozšíření. Tento problém se netýká 64-bitových operačních systémů.
Ač se nacházíme na linuxovém portálu, má tato recenze za cíl být systémově neutrální aby byla užitečná pro co největší množství čtenářů. Informace a poznámky týkající se (téměř bezchybné!) spolupráce tohoto notebooku s Linuxem budou zveřejněny v dalším zápisku série. Z tohoto důvodu jsem zvolil jen takové testy, které jsou reprodukovatelné více-méně kdekoli. Tyto konkrétní testy byly provedeny na 64-bitové verzi openSUSE 10.3 s aktualizacemi k datu 22. 1. 2008.
Pro první měření jsem použil Windows verzi benchmarku Super PI (Wine 0.9.44), která je stejně rychlá jako kdyby byla spouštěna nativně (kvůli srovnatelnosti testů s jinými notebooky, testovanými pod Windows). Použití linuxové binárky prý zvýší výkon natolik, že jsou výsledky zcela neporovnatelné :) Problémem Super PI je ale výpočet pouze v jednom vlákně, reálný výkon procesoru je tedy znatelně vyšší.
Výsledek výpočtu π na 2 miliony desetinných míst (Super PI / mod1.5XS) je 1 minuta 7 sekund, což je výsledek velmi podobný výsledku dosaženému strojem ThinkPad T61 se stejným procesorem. Z tohoto lze usuzovat, že Lenovo dělalo změny zřejmě jen v rozmístění komponent a případně použití jejich menších variant, nikoli už ale v jejich výkonnosti.
Druhé měření je klasický linuxový benchmark -- překlad jádra. Překladač byl spuštěn s volbou -j 3, což umožnilo vytížení obou jader procesoru. Konfigurační soubor překládaného jádra je standardní menuconfig výstup bez toho, že by byly měněny nějaké volby.
Doba překladu vanilkového Linuxu 2.6.23 (gcc 4.2.1 x86_64) je 20 minut, 13 sekund.
Systém disponuje integrovanou sdílenou grafikou Intel X3100, která by měla stačit na běžné kancelářské použití + sem-tam nějakou tu zábavu. Provedl jsem test pomocí utility glxgears a hry Quake 3 Arena
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz
glxgears (X.Org 7.2-135.4, Mesa DRI Intel(R) 965GM 4.1.3002): 1120 snímků za sekund
Tyto výsledky odpovídají zaměření počítače. Grafická karta nabízí dostatek výkonu při zachování nízké spotřeby (narozdíl od dedikovaných grafických karet jako je Nvidia NVS140M nebo FX570, které jsou instalovány do řady R61 a T61), což se projeví zejména při běhu na baterie.
Test výkonu disku bohužel neukazuje přenosové rychlosti továrního disku, který byl hned po nákupu vyňat, může ale naznačit výkon celého SATA subsystému.
# hdparm -tT /dev/sda /dev/sda: Timing cached reads: 5472 MB in 1.99 seconds = 2744.96 MB/sec Timing buffered disk reads: 164 MB in 3.03 seconds = 54.13 MB/sec
Že by po výkonu a rozměrech nejdůležitejší kapitola? Každopádně. Notebook, kterému umře baterie po hodině práce, je mimo zásuvku k ničemu. Tedy alespoň pokud nejde o mobilní pracovní stanici s desktopovým procesorem a 19" LCD.
Tento test není úplně nezávislý na použitém operačním systému, notebook byl už ale odladěn i v Linuxu tak, že výsledky testu budou se systémem Windows porovnatelné. Chce to ale trochu laborování a není to zcela triviální proces (i když většina šetřících funkcí funguje už out-of-box). Lenovo nabízí pro řadu X61(s) dva typy baterií. Standardně dodávaná je baterie čtyřčlánková s kapacitou 2.6 Ah, notebook se dodává i v konfiguracích s baterií osmičlánkovou, která má dvojnásobnou kapacitu -- 5.2 Ah.
Počítač byl po celou dobu testu používán pro psaní textu, surfování na internetu a občasné přehrávání hudby. Politika procesoru nastavena na Powersave, jas displeje na 44%, zapnutý Bluetooth a Wifi, disk bez usínání, vypnutý spořič obrazovky. Notebook byl vypnut ve chvíli kritického varování KPowersave, které je nastaveno na 6% kapacity baterie.
Uvážíme-li kapacitu baterií, je to slušný výkon. 2.6 Ah není zrovna běžná kapacita notebookových baterí, ta se blíží spíše ke čtyřem amperhodinám. Přepočteno na spotřebu si bere notebook průměrně 16W energie, což souhlasí s údajem z aplikace PowerTOP. Vypnutím WiFi a Bluetoothu se dá dosáhnout asi o 1W nižší spotřeby, další úspory se daji vytvořit vypnutím USB subsystému a použitím tickless jádra. Předpokládám, že při tom nejnižším nastavení by notebook mohl vydržet v provozu asi 2:30 hodin se standardní a 5:00 hodin s rozšířenou baterií (někteří recenzenti ale píšou o více než šesti hodinách!). Model X61s je na tom prý, díky použití nízkonapěťového procesoru, ještě mnohem lépe.
Teď se teprve dostáváme k zásadnímu problému iksšdesátjedničky. Tím je totiž cena a dostupnost na českém trhu. ThinkPad X61 s regulérním procesorem se u nás shání opravdu velmi špatně, neviděl jsem jej téměr nikde prodávat. Ve všech e-shopech naleznete jen X61s a když se vám podaří objevit X61 bez s, tak stejně potom většinou zjistíte, že je ten notebook jen špatně ozančený neboť disponuje nízkonapěťovým procesorem. Když jsem se Lenovu ČR ptal na dostupnost X61 u nás, odpověděli mi následovně:
Dobrý den,
do ČR se dováží sandartně na sklady pouze verze X61s s low voltage procesory. ty jsou tady skladem a dostupné do 1-2 dnů od objednání. Modely X61 se standartními procesory lze taky do ČR dostat, ale je třeba počítat s tím , že se znatelně navýší cena (30% i více) s toho důvodu, že tento jeden kus bude dovezen specificky pro Vás, doba dodání od objednání může být až 7 týdnů.
Vás Lenovo tým
Co lze z výše uvedeného vyvodit? No, když se podíváme na české stránky Lenova, zjistíme, že katalogová cena činí minimálně 41 990 Kč bez DPH. Jde ovšem o model X61s s čtyřčlánkovou baterií a bez dokovací stanice. Jednoduchým výpočtem dojdeme k tomu, že regulérní X61 by zde musela stát přinejlepším 54 587 Kč bez DPH (64 958 Kč s DPH), což vskutku není cena z nejnižších. Navíc si na něj pěkně počkáte.
Jak z této situace ven? Já osobně jsem zvolil variantu relativně nejjednodušší a notebook jsem koupit na eBayi ve Spojených státech. Jelikož je záruka mezinárodní (to je ale třeba si u konkrétního modelu ohlídat), je v podstatě jedno, odkud notebook dovezete. Testovaný model mě v době nákupu (listopad 2007) stál bez nového disku 33 200 Kč včetně DPH. Sice nedostanete české Windows Vista a navíc budete muset počítat s určitým rizikem kdyby "něco nevyšlo", ale za úsporu v řádu desítek tisíc to myslím stojí. Konkrétního prodejce vám nedoporučím, člověk, od kterého jsem notebook kupoval, už na eBayi nepůsobí. Celý proces nákupu je relativně jednoduchý, nejaké ty poznámky jsem už před časem sepsal v blogpostu Ebay HOWTO pro československé uživatele.
Titulek zápisku by v podstatě shrnoval moje pocity z dvouměsíčního použivání tohoto stroje. Pakliže chcete malý notebook ale nechcete dělat kompromisy, a to ať už výkonové nebo konstrukční, je X61 notebook přesně pro vás. Nabízí dostatek výkonu, který bude stačit i na pár let dopředu, zároveň vám však neprotrhne svou velikostí batoh či tašku. Za hlavní nevýhodu považuji absenci DVI rozhraní. Chápu, že na tělo notebooku samotného se už nevešlo, proč ale není na dokovací stanici (když jej může mít dok pro řadu T)? Taktéž by v Lenovu měli lépe vyřešit odvod a rozpytl velkého množství tepla, které notebook vydává. Chápu, že jsou komponenty maličké a natěsno uložené, chlazení by ale zasluhovalo revizi. Displej je kapitola sama pro sebe. Jeho kvality odpovídají spíše strojům, jaké se prodávaly před několika lety. Minimálně by Lenovo mělo zvážit vyšší rozlišení (které je v nabídce nepochopitelně jen u Tablet varianty), též by nebyla na škodu možnost volby silnějšího podsvícení (případně nahrazení zářivky LED podsvícením).
Není mi příliš jasná politika Lenova, kdy stejné modely prodává v Evropě o polovinu dráž a zbytečně tak ze série X dělá předražené zboží. Doufejme, že se v budocnosti tento přístup změní a mimo obligátních modelu R a T budeme vídat více uživatelů řady X.
Tiskni
Sdílej:
Dobrý den (spíš noc),
mám Thinkpad R61, podle parametrů má stejnou bezdrátovou kartu, takže bych se chtěl zeptat jestli vám funguje indikace wifi a bluetooth v řadě ledek pod displayem.
Zrovna před chvilkou jsem totiž googloval,ale nic funkčního jsem nenašel. Také bych se chtěl zeptat jestli funguje čtečka otisků prstů.
Jinak je to pěkný článek
Sám mám v současné době R40 a R40e a už bych do jiného notebooku nez thinkpadu nešel Možná jen dva odkazy pro toho kdo by se chtěl o těchto skvělých strojích dozvědět více:
http://forum.thinkpads.com/ http://www.thinkwiki.org/
(Omlouvám se jestli už to tu bylo)
Jak přesně jsi měřil tu kompilaci kernelu? Mně totiž samotné make -j3 trvalo jen čtyři minuty (po defaultním výstupu z menuconfigu), mám podezření, že to něco vynechalo, třeba moduly , ale jelikož jsem naposledy ručně kompiloval kernel před pár lety na Slacku, tak už ani nevím, jak se to dělá dneska. (Dnes si jen jako správný lenoch edituju PKGBUILDy, když potřebuju něco extra. Ten ale nemusí (pro účely porovnání) dělat přesně totéž. )
menuconfig, kde jsem dal uložit a následně make -j 3, které jsem změnřil pomocí time. Možná je někde nějaká krpa
Přitom vím, že kompletní rebuild přes Arch Build System mi taky trvá cca. 20 minut (wallclock, a 30 minut user CPU time).
make allconfig (nebo tak nějak, taky už je to pěkně dlouho, co jsem si kompiloval vlastní jádro ).
Nebo možná "allmodconfig"? Nejsem si totiž jistý užitečností kernelu o velikosti 320 MB. 
Ale oboje mi trvá přesně 30 minut. Asi nic moc. 
Mám R50e a na klávesnici nedám dopustit, protože jsem si na to rozložení hodně zvykl.
Ad1) Ty nesmyslné klávesy nad šipkou využívám velmi často. (v multimédiích, webových prohlížečích) A po klasických šipkách šahám stejně neomylně, často se přistihnu, že když sedím u klasické klávesnice, tak mi tam ty nesmyslné klávesy chybí.
Ad2) Abych pravdu řekl, tak mi víc překáží klávesa Win než Fn. :)
Ad3) S tím souhlasím, u R50e se Numlock řeší Shift+NumLock, ale numeriku využívám naprosto minimálně.
Ono je to všechno prakticky o zvyku. :)
Ja mam T61 a jiz jsem zmrseny a neskutecne me to sere.
Ahoj, peknej zapisek, diky za nej. Sam jsem hrdym a spokojenym majitelem starsiho bratra (X31) a tak by me zajimala jedna vec. Thinkpady pokud vim obecne mivaly snad jenom dva nedostatky.
Mohl bych proto poprosit o detailnejsi hodnoceni v techto dvou ohledech (hlavne ten display me zajima)? Sam se chystam na upgrade asi na T-ckovou radu (z Xka jsem uz asi "vyrostl" - mobilita je fajn, ale obcas se hodi i vetsi LCD, CD/DVD a vseobecne lepsi vybava)
Predem dik, David
a ostatní konektory (mimo DVI a nejistého ExpressCardu) má X stejné jako T. Výkonnou grafickou kartu nepotřebuji...jedinou slabinu bych viděl asi ve výdrži na standardní baterii.
Ad. LCD - ja to porovnaval s bratrovym Macbookem a je to fakt docela rozdil. Matna uprava je sice fajn (neodrazi kdejaky postranni svetlo z okna), ale pokud tam ten jas holt neni, tak s tim nenadela nic ani svecena voda. Totez uhly pohledu.
Ad. plasty - plast nahore nad LCD bych mozna i prezil, zvlast pokud u novejsich modelu je "roll-cage" (nosny ram z kovu), ale ty plasty okolo klavesnice vylozene stvou - aspon ze se daji lepit (epoxid to jisti ;o).
Ad. "vyrosteni z Xka" - dok sice nemam (pouzivam externi CD/DVD), ale jinak to sedi. Obcas notebook taky zapojim na externi LCD a klavesnici a udelam z nej v podstate desktop. Ale mluvim o necem jinem - Xko jsem kupoval kdyz jsem jeste byl student. Prenaseni denne na prednasky a hodne cestovani (i outdoor) znamenalo, ze kazde pulkilo vahy dolu se hodilo. Casy se ale zmenily. Cestuju sice porad, ale uz "civilizovaneji" (zadne tahani notebooku v batohu stopem pres Evropu) a zacina mi vadit, ze kdyz si chci vecer s nekym pustit film, tak to chce skoro externi repraky a hlavy hoodne u sebe (kvuli tem uhlum pohledu). Totez plati pro tu externi CD/DVD (neni to zasadni, ale je to nepohodlne), taky vic portu se hodi vzdycky a vyssi vykon za nizsi cenu je jako bonus...
Ted jenom uvazuju, jestli se vyplati cekat az Intel vyda nove Quadcory (planovane v breznu) a koupit az prijdou na bezny trh (planuju tak okolo Vanoc, tzn. kupovat nekdy po novem roce) a doufat, ze s tim zlepsi i to, co se mi nelibi ted (LCD), nebo koupit uz ted dualcore.
26.1.2008 17:03
Zdenek.Z | skóre: 14