Na čem aktuálně pracují vývojáři GNOME a KDE Plasma? Pravidelný přehled novinek v Týden v GNOME a Týden v KDE Plasma.
Byla vydána (𝕏) nová verze 2025.2 linuxové distribuce navržené pro digitální forenzní analýzu a penetrační testování Kali Linux (Wikipedie). Přehled novinek se seznamem nových nástrojů v oficiálním oznámení na blogu.
Dánské ministerstvo pro digitální záležitosti má v plánu přejít na Linux a LibreOffice [It's FOSS News].
V úterý Google vydal Android 16. Zdrojové kódy jsou k dispozici na AOSP (Android Open Source Project). Chybí (zatím?) ale zdrojové kódy specifické pro telefony Pixel od Googlu. Projekty jako CalyxOS a GrapheneOS řeší, jak tyto telefony nadále podporovat. Nejistá je podpora budoucích Pixelů. Souvisí to s hrozícím rozdělením Googlu (Google, Chrome, Android)?
Byla vydána (𝕏) květnová aktualizace aneb nová verze 1.101 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a videi v poznámkách k vydání. Ve verzi 1.101 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
V Brně na FIT VUT probíhá třídenní open source komunitní konference DevConf.CZ 2025. Vstup je zdarma, nutná je ale registrace. Na programu je celá řada zajímavých přednášek, lightning talků, meetupů a workshopů. Přednášky lze sledovat i online na YouTube kanálu konference. Aktuální dění lze sledovat na Matrixu, 𝕏 nebo Mastodonu.
Vyloučení technologií, které by mohly představovat bezpečnostní riziko pro stát, má umožnit zákon o kybernetické bezpečnosti, který včera Senát schválil spolu s novelami navazujících právních předpisů. Norma, kterou nyní dostane k podpisu prezident, počítá rovněž s prověřováním dodavatelů technologií pro stát. Normy mají nabýt účinnosti od třetího měsíce po jejich vyhlášení ve Sbírce zákonů.
Open source platforma Home Assistant (Demo, GitHub, Wikipedie) pro monitorování a řízení inteligentní domácnosti byla vydána v nové verzi 2025.6.
Po Red Hat Enterprise Linuxu a AlmaLinuxu byl v nové stabilní verzi 10.0 vydán také Rocky Linux. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Bylo vydáno Eclipse IDE 2025-06 aneb Eclipse 4.36. Představení novinek tohoto integrovaného vývojového prostředí také na YouTube.
Dnes se mi zase po nějaké době podařila vyšetřit chvilka času, abych si mohl v klidu číst (něco jiného než odbornou literaturu). Četl jsem esej Tvůrčí čteni od Václava Bělohradského z knihy Společnost nevolnosti. Autor se zamýšlí nad tím, co je tvůrčí čtení, jak a na základě čeho se interpretují texty, otevírá spoustu otázek a jejichž odpovědi nechává na čtenáři. Většina by se musel promyslet dlouze a důkladně (třeba zajímavá otázka, kterou klade, je, jak by se intepretovalo tzv. Tomášovo evangelium, kdyby bylo zařezeno mezi kanonické spisy, tj. stalo by se součástí Bible). V jedné části ale uvádí (svou) zcela konkrétní intepretaci jednoto textu. Aspoň pro mě dosti překvapivě to byla intepretace Babičky. Ocitoval bych celý odstavec:
"Dnes bychom četli Babičku spíše jako prvotní model českého 'života ve lži'. Ta kněžna Zaháňská na ratibořickém zámku byla ve skutečnosti chladná diplomatka von Sagan, dcera vlivného zprostředkovatele zájmů ruského cara, milenka Metternichova, na zámku se odehrávala důležitá jednání, dávaly se do pohybu síly, které dovedly Evropu od mocenské rovnováhy mezi národními státy až ke katastrofám dvacátého století. Česká spisovatelka to ale nevidí, její pohled je soustředěn na vztah zámku a podzámčí, na boj o uznání životní moudrosti lidu zámeckou vrchností, na útěšlivou pohádku o dětství. Tento antipolitický pohled na svět rabů snících o dobrých pánech se stal archetypen českého života ve lži, hlavním důvodem politických neúspěchů českého národa. Důsledkem těch neúspěchů pak byly různé protektoráty a normalizace, které bylo třeba přežívat za pomoci pohádek o pyšných princeznách a spravedlivých klálích Miroslavech či o vesničkách našich střediskových. "
O trošku dříve v textu autor mimo jiné ríká: Číst texty znamená podílet se na dohodě o čtení, chráněné kulturními aparáty doby, jako jsou literární věda, školní výuka, literární časopisy, nebo číst texty podvratně - a pak navrhnout dohodu alternativní. ... Dohody o čtení textů se mění nejčastěji s příchodem nových čtenářských generací, jejichž 'smysl pro smysl textů' je vždy probuzen nějakou klíčovou událostí.
Ponechme teď stranou diskuzi o tom, jestli český národ "žije ve lži" a jestli to vedlo k jeho politickým prohrám. Zkusme zůstat jen v rovině intepretace textu Babičky: co myslíte, jak tento text čte naše generace, kterou Běloradský nazývá "generací polistopadového návratu ke kapitalizmu - generací peněz až na prvním místě" (mam takový dojem, že velká větši návštěvníků tohoto serveru patří práve sem)? Jak jste Babičku četli/čtete vy sami? A jak myslíte, že ji čte a bude číst generace dětí, co Babičku mají letos na seznamu povinné školní četby, generace již od mala plně žijící v globalizovaném světě?
Tiskni
Sdílej:
Cimrmanův názor na pohádku byl velice vyhraněný. Ve své studii "Sbírejte pohádky", otištěné v anarchistickém časopise "Doutnák", píše: "Jak vlastně připravujeme naše děti na život ? Čteme jim před spaním příběhy, v nichž nejmladší a odstrkovaný princ dostane nejkrásnější princeznu, hloupý Honza přelstí všechny chytráky a Smolíčka Pacholíčka zachrání na poslední chvíli jelen. Když děti vyrostou, vykročí do života, v němž odstrkovaný nakonec stejně ostrouhá, naivní sedne na lep chytrákovi a zatímco si na člověku smlsne kdejaká havěť, jeleni se klidně pasou. Taková literatura", uzavírá Cimrman, "je podle mého soudu dětem nebezpečnější než alkohol či zápalky".
Jen by měla být možnost dostat se k volně dostupným informacím jak to tenkrát bylo a co se z té doby zachovalo. Prostě pravda a známá fakta, nic víc a nic míň.Ja myslim, ze uz z definice se k "volne dostupnym informacim" dostat muzes
Ale ja to vubec nemyslel jako dotaz, jestli jste Babicku cetli nebo ne a jak se vam libila. Ja Babicku taky necetl, protoze to byla nuda.No to je možná přesně ta chyba - dělat si názor na něco, co vlastně neznám nebo to znám jen z nějakého účelového shrnutí nebo výtahu. Němcová (dle mého názoru) psala babičku hlavně pro relativně menší děti a těm má ta knížka určitě pořád co říct (četl jsem ji, samozřejmě - podruhé bych to asi už nedělal, přece jen už jsem starší). Vždyť o tu kněžnu tam skoro ani nejde a nevyskytuje se v textu zase až tak často, jak by to vypadalo z blogového zápisku nebo z citátu toho pana Bělohradského. Ona i povinná četba má svůj význam - tím spíš v době Internetu a počítačů (samozřejmě pokud si děti ty knihy opravdu čtou). Vždycky mi vstávají vlasy hrůzou na hlavě, když vidím jaké vyjadřovací prostředky a rozhled mají i mnozí vysokoškoláci (o neschopnosti dodržovat alospoň základní pravidla češtiny - například psaní i/y - ani nemluvě).
No to je možná přesně ta chyba - dělat si názor na něco, co vlastně neznám nebo to znám jen z nějakého účelového shrnutí nebo výtahu.tak ja to zopakuji jeste jednou a naposled: ja se neptal na nazor, ale interpretaci.
hledani alternativniho modelu konzistentniho s existujici teorii.proc konzistentniho? Ja bych rekl, ze to co Belohradsky nazyva "cist texty podvratne" je prave zcela nekonzistentni s existujici teorii...
Ja Babicku taky necetl, protoze to byla nuda. Nicmene vim, o cem je, a vetsina z vas asi taky. Bylo to mineny jako pokus, abyste se na Babicku podivali nejak jinak a rekli, co byste v ni videli v dnesni dobe.Tak to je dost divný přístup. Trávit čas zkoumáním Babičky na základě zpráv z druhé ruky, aniž by člověk obětoval těch pár hodin a přečetl si ji sám. Na druhou stranu, jestli takhle postupuje i ten Bělohradský, tak už lze pochopit, proč píše takové nesmysly.
Ony "výtahy" většinou nejsou nic jiného než převyprávěný obsah
Nelze si v této souvislosti nevzpomenout na historku, jak celník během čtyřhodinové prohlídky zavazadel převyprávěl Cimrmanovi celý obsah Babičky na níž Cimrman obzvláště ocenil řízný vojenský jazyk díla.
Hlavu XXIINo o Hlavě XXII si myslím defakto to stejné, co tu zaznělo o Babičce. Dlouhá nudná, ale přehypovaná. I když měl její styl z počátku jistý půvab, tak časem se z toho stala koncentrovaná nuda a já se nemohl dočkat konce. Přeci jenom postavit celou knihu na hromadě volně pospojovaných povídek může být zajímavé jako literární experiment, ale mě se to četlo mizerně.
Souhlasím s názorem, že do povinné četby by se měl dostat Orwellův román 1984. Jen ať se děti psychicky připravují na to co je (případně po nich následující generaci) čeká a čemu svým ignorantstvím, pohodlností a lehkomyslností pomáhá na svět i řada čtenářů tohoto webu...Orwellův román 1984 často v povinné četbě je už dnes (alespoň za nás v té povinno-volitelné byl). Osobně mi zase tak geniální nepřijde, ale dokud mne kvůli tomu nebudete nazývat ignorantem, tak proti vašemu vkusu nic nemám