Během tradiční ceremonie k oslavě Dne vzniku samostatného československého státu (28. října) byl vyznamenán medailí Za zásluhy (o stát v oblasti hospodářské) vývojář 3D tiskáren Josef Průša. Letos byly uděleny pouze dvě medaile Za zásluhy o stát v oblasti hospodářské, druhou dostal informatik a manažer Ondřej Felix, který se zabývá digitalizací státní správy.
Tor Browser, tj. fork webového prohlížeče Mozilla Firefox s integrovaným klientem sítě Tor přednastavený tak, aby přes tuto síť bezpečně komunikoval, byl vydán ve verzi 15.0. Postaven je na Firefoxu ESR 140.
Bylo oznámeno (cs) vydání Fedora Linuxu 43. Ve finální verzi vychází šest oficiálních edic: Fedora Workstation a Fedora KDE Plasma Desktop pro desktopové, Fedora Server pro serverové, Fedora IoT pro internet věcí, Fedora Cloud pro cloudové nasazení a Fedora CoreOS pro ty, kteří preferují neměnné systémy. Vedle nich jsou k dispozici také další atomické desktopy, spiny a laby. Podrobný přehled novinek v samostatných článcích na stránkách Fedora Magazinu: Fedora Workstation, Fedora KDE Plasma Desktop, Fedora Silverblue a Fedora Atomic Desktops.
Elon Musk oznámil (𝕏) spuštění internetové encyklopedie Grokipedia (Wikipedia). Zatím ve verzi 0.1. Verze 1.0 prý bude 10x lepší, ale i ve verzi 0.1 je podle Elona Muska již lepší než Wikipedia.
PSF (Python Software Foundation) po mnoha měsících práce získala grant ve výši 1,5 milionu dolarů od americké vládní NSF (National Science Foundation) v rámci programu "Bezpečnost, ochrana a soukromí open source ekosystémů" na zvýšení bezpečnosti Pythonu a PyPI. PSF ale nesouhlasí s předloženou podmínkou grantu, že během trvání finanční podpory nebude žádným způsobem podporovat diverzitu, rovnost a inkluzi (DEI). PSF má diverzitu přímo ve svém poslání (Mission) a proto grant odmítla.
Balík nástrojů Rust Coreutils / uutils coreutils, tj. nástrojů z GNU Coreutils napsaných v programovacím jazyce Rust, byl vydán ve verzi 0.3.0. Z 634 testů kompatibility Rust Coreutils s GNU Coreutils bylo úspěšných 532, tj. 83,91 %. V Ubuntu 25.10 se již používá Rust Coreutils místo GNU Coreutils, což může přinášet problémy, viz například nefunkční automatická aktualizace.
Od 3. listopadu 2025 budou muset nová rozšíření Firefoxu specifikovat, zda shromažďují nebo sdílejí osobní údaje. Po všech rozšířeních to bude vyžadováno někdy v první polovině roku 2026. Tyto informace se zobrazí uživateli, když začne instalovat rozšíření, spolu s veškerými oprávněními, která rozšíření požaduje.
Jste nuceni pracovat s Linuxem? Chybí vám pohodlí, které vám poskytoval Microsoft, když vás špehoval a sledoval všechno, co děláte? Nebojte se. Recall for Linux vám vrátí všechny skvělé funkce Windows Recall, které vám chyběly.
Společnost Fre(i)e Software oznámila, že má budget na práci na Debianu pro tablety s cílem jeho vyžívání pro vzdělávací účely. Jako uživatelské prostředí bude použito Lomiri.
Proběhla hackerská soutěž Pwn2Own Ireland 2025. Celkově bylo vyplaceno 1 024 750 dolarů za 73 unikátních zranitelností nultého dne (0-day). Vítězný Summoning Team si odnesl 187 500 dolarů. Shrnutí po jednotlivých dnech na blogu Zero Day Initiative (1. den, 2. den a 3. den) a na YouTube.
Tiskni
Sdílej:
A taky je málo vývojářů...
Možná jsi příliš mlád a nepametáš
)
). Jsem rád, že jde někdo tam, alespoň se nehnou počty
.
(s oss, non-oss a packmanem je suse velice dobře využitelné).A co BS šlechtí jsou wine, emulátory, X11:XGL a jiné.
A Rozsekaný repozitář se mě vůbec nelíbí. Obvzlášť když má SUSE takový šnek-oidní balíčkovač, a přidávání repozitáře nebo jeho aktualizace trvá dva dny
?
.deb se mi nezdá jako
neudělal Novell nic, co by pomohlo ostatním distribucím přijmout OBS jako nástroj.Pomocí této metody dokáže AFAIK BS udělat korektní Debian balík, který není problém do distribuce příjmout. Takže je vidět, že snaha tady byla, možná stále je.. Mailinglist nesleduju moc často.
Na jednu stranu, mas pravdu, ze nikoho nijak zvlast hlasite nezveme - byla jsem na jednom setkani s lidmi s Fedory, ale to docela vysumelo a o nicem dalsim nevim.
Na druhou stranu, v OBS je jeste porad az prilis mnoho nedodelanych veci na to, aby zrovna ted stalo za to aktivne venovat cas na shaneni lidi zvenku, kdyz je ho malo i na vseobecne dulezite featury. (Treba na uklizeni toho Augiasova chleva v repozitarich.)
A tezko rict, co bychom vlastne meli delat. Zdrojaky jsou, dokumentace pro uzivatele i vyvojare jakz takz taky je, ze OBS existuje uz dneska musi myslim vedet kazdy, kdo sleduje linuxove zpravy... co mame delat vic, spamovat debiani mailing listy? To bychom se taky kdekomu nezavdecili.
.
Jak by to dopadlo, kdyby řekněme Novell přivzal do party (do diskuze, na konferenci) některé z hochů třeba z Debianu (a všichni ostatní by se mohli zúčastnit, prostě žádné zavřené dveře) a řekl jim "pojďme vymyslet nějaký BS, který sestaví jak naše RPM, tak Vaše DEB přesně tak, jak všichni potřebujeme", a pak to naimplementoval?Vzniklo by Gentoo
Alespoň to byla, pokud si dobře pamatuju, jedna z vizí na začátku této distribuce. Vedle toho, že si každý uživatel sám kompiluje software na míru mělo Gentoo sloužit zároveň jako základ (buildovací systém + asi „balíček baselayout“ – init skripty atd.) pro další (třeba komerční) distribuce.
We also hope that commercial Linux technology companies will choose Gentoo Linux as a base for their products. We currently have one such relationship and we hope to have many more in the future. These kinds of collaborations promise to be lots of fun and to be a great benefit to all Gentoo Linux usersAlespoň taková byla představa před sedmi lety – Daniel Robbins: Making the distribution, Part 3
Já nechci aby se k Packmanovi veřejně hlásil.
Nechce se mi věřit, že by Novell nezvládl takovou základní věc jako je vytvoření "čistě evropské pobočky ®" přes kterou by peníze pro projekty které se neslučují s US právem "propral"...
Nechceš mi snad tvrdit, že lze v USA žalovat firmu za to, že má dceřinou společnost v Evropě, která se řídí tamním právem?
No nevim, nevim... Takhle neschopnej prostě nemůže bejt ani Novell, aby bylo možné ho úspěšně napadnout za vlastnictví evropské firmy. Zvlášť když si člověk vzpomene, že jsou i americké firmy, jejichž evropské pobočky se podílely na genocidě a zločinech proti lidskosti a "oči pro pláč" jim rozhodně nezůstali.
Mnohem pravděpodobnější spíš bude, že Novell žádnou takovou podporu poskytovat nechce, protože se mu těžko bude americkým zákazníkům, ze kterých má většinu zisků, vysvětlovat, že jsou zákazníky "druhé kategorie". Že sice poskytuje to co by oni chtěli, dokonce zadarmo, ale protože jsou američané, tak mají smůlu. Tohle si prostě vůči američanům při jejich "patriotismu" žádná firma, která z jejich peněz žije dovolit nemůže.
Porad mi nejde do hlavy, proc si spousta lidi mysli, ze za skutky velkych firem stoji nejake dukladne planovano zlo. Neni to pravda. To, co delaji velke firmy, je vetsinou jen vice nebo mene nahodny vysledek, ktery vzesel z korporatni byrokracie.
Za skutky velkých firem stojí především touha po zisku (penězích). Že je tato touha ve skutečnost převáděna a formována korporátní byrokracií je nicméně samozřejmě taky fakt.
To s temi "zakazniky druhe kategorie" neni pravda i z jineho duvodu. Pokud je mi znamo, Novell jeste nikdy neoznamil uzavreni relevantniho kontraktu na desktopovy Linux v Americe. Jediny znamy dulezity zakaznik se SLEDem, o kterem jsem slysela, je z Francie.
Ale tady nejde (jenom) o zákazníky s SLED. Nevím sice, kolik procent zisků/obratu aktuálně tvoří u Novellu SLED ale z faktu, že Novell koupil SUSE a ne naopak, usuzuju, že budou jistě i jiné zdroje Novellu, s největší pravděpodobností navíc mnohem důležitější a především "americké".
Ale smulu maji i Evropani, protoze Novell takovy software podle americkych zakonu nesmi bez licence sirit ani v Americe, ani v Evrope, ani nikde jinde.
Proč furt Novell? Vždyť to může šířit jakákoliv evropská firma, kde je Novell pouze akcionářem. A netvrďte mi, že jako akcionář firmy jsem zodpovědný za její činy. To snad není možné ani v USA...
Nechte se nekdy zamestnat v libovolne americke korporaci a az absolvujete serii skoleni o tom, jak se mate chovat, abyste firmu neposkodil v souvislosti s platnou americkou legislativou, uvidite sam
Ja uz o tom asi vic vykladat ani nemuzu, ale od znamych vim, ze jsme na tom v tech americkych firmach s timhle vsichni dost podobne
"Ja uz o tom asi vic vykladat ani nemuzu"Tohle je pořád ještě veřejná stránka, nebo ne? Stačí si to přečíst a zamyslet se nad důsledky.
("In some cases, the mere receipt of a request to participate in a boycott must be reported to the U.S. government. Failure to report may constitute a legal violation, even if the Novell employee has refused to participate in the boycott." - To jako když mi někdo dá letáček na ulici v Praze, musím okamžitě bonzovat do "emeriky" Jirkovi Křovímu?
)
. Kde má normální smrtelník sehnat zdrojáky osc? Vím, že se k nim dostanu po přihlášení, ale to se mi z mnoha důvodů nelíbí.
PS: Zkoušel jsem to kdysi psát na mailing list, ale nutnost přihlásit se mě odradila.
PPS: Chtěl jsem z osc udělat balíček do Debianu, protože je to jednodušší na instalaci a ten v build service není nic moc.
. Řekl bych, že autora nenapadlo to, že by po zdrojáku toužil někdo kdo nemá účet na BS. Vzhledem k tomu, že zatím (AFAIK) není žádné větší nasazení OBS mimo toho novellího se není čemu divit. Ale možná, když mu napíšeš, tak hodi osc zdroják i na web.
Ty kodeky jsou trosku problem, kdyz clovek neco buildi co je zavisle na videu, takze moje opencv tam video neotevre (coz je celkem vazny problem). A kdyz jsem chtel dat buildit vlastni programek, tak me nekdo predbehl :)
Jinak k tomu bordelu - ano, je to castecne bordel, clovek si musi davat pozor, ale zase to ma vyhodu v tom, ze od jednoho programu muze byt nekolik nezavislych patchovanych verzi napriklad. Je potreba tu spravu nejak vymyslet, jinak je to moc pekna vec, Packmana uz pouzivam fakt jenom na kodeky.
muze byt nekolik nezavislych patchovanych verzi naprikladTy mohou být v domovských adresářích uživatelů.