Miliardy korun na digitalizaci služeb státu nestačily. Stát do ní v letech 2020 až 2024 vložil víc než 50 miliard korun, ale původní cíl se nepodařilo splnit. Od loňského února měly být služby státu plně digitalizované a občané měli mít právo komunikovat se státem digitálně. Do tohoto data se povedlo plně digitalizovat 18 procent agendových služeb státu. Dnes to uvedl Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) v souhrnné zprávě o stavu digitalizace v Česku. Zpráva vychází z výsledků víc než 50 kontrol, které NKÚ v posledních pěti letech v tomto oboru uskutečnil.
Nadace Wikimedia, která je provozovatelem internetové encyklopedie Wikipedia, oznámila u příležitosti 25. výročí vzniku encyklopedie nové licenční dohody s firmami vyvíjejícími umělou inteligenci (AI). Mezi partnery encyklopedie tak nově patří Microsoft, Amazon a Meta Platforms, ale také start-up Perplexity a francouzská společnost Mistral AI. Wikimedia má podobnou dohodu od roku 2022 také se společností Google ze skupiny
… více »D7VK byl vydán ve verzi 1.2. Jedná se o fork DXVK implementující překlad volání Direct3D 5, 6 a 7 na Vulkan. DXVK zvládá Direct3D 8, 9, 10 a 11.
Byla vydána verze 12.0.0 knihovny libvirt (Wikipedie) zastřešující různé virtualizační technologie a vytvářející jednotné rozhraní pro správu virtuálních strojů. Současně byl ve verzi 12.0.0 vydán související modul pro Python libvirt-python. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
CreepyLink.com je nový zkracovač URL adres, 'díky kterému budou vaše odkazy vypadat tak podezřele, jak je to jen možné'. Například odkaz na abclinuxu.cz tento zkracovač převádí do podoby 'https://netflix.web-safe.link/logger_8oIlgs_free_money.php'. Dle prohlášení autora je CreepyLink alternativou ke zkracovači ShadyURL (repozitář na githubu), který dnes již bohužel není v provozu.
Na blogu Raspberry Pi byla představena rozšiřující deska Raspberry Pi AI HAT+ 2 s akcelerátorem Hailo-10 a 8 GB RAM. Na rozdíl od předchozí Raspberry Pi AI HAT+ podporuje generativní AI. Cena desky je 130 dolarů.
Wikipedie slaví 25. výročí svého založení. Vznikla 15. ledna 2001 jako doplňkový projekt k dnes již neexistující encyklopedii Nupedia. Doména wikipedia.org byla zaregistrována 12. ledna 2001. Zítra proběhne v Praze Večer svobodné kultury, který pořádá spolek Wikimedia ČR.
Po více než dvou letech od vydání předchozí verze 2.12 byla vydána nová stabilní verze 2.14 systémového zavaděče GNU GRUB (GRand Unified Bootloader, Wikipedie). Přehled novinek v souboru NEWS a v aktualizované dokumentaci.
Google Chrome 144 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 144.0.7559.59 přináší řadu novinek z hlediska uživatelů i vývojářů. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 10 bezpečnostních chyb. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře (YouTube).
Microsoft zveřejnil zdrojový kód XAML Studia a uvolnil ho pod MIT licencí. XAML Studio je nástroj ze světa Windows, určený pro tvorbu uživatelského rozhraní aplikací pomocí XAML (Extensible Application Markup Language). Stalo se tak zhruba po osmi letech od prvního prohlášení Microsoftu, že se tento kód chystá zveřejnit.
Tiskni
Sdílej:
Ty ne, google jo ... :)
) Ještě před pár lety to byly "konspirační teorie", dnes se ukazuje že je to pravda.
) Ale ve skutečnosti je to daleko horší a většina oveček si to nikdy nedokáže připustit...
Lessy: Někomu evidentně vadilo, že chci nezávislou policii 28. 11. 2013 22:18, autor: mba Praha - Odvolaný policejní prezident Petr Lessy je přesvědčen, že někomu vadila jeho snaha prosazování nezávislé policie. Lessy to řekl v pořadu Hyde Park ČT24. Konkrétní jméno ale neuvedl. Vzápětí však dodal, že tehdejší ministr vnitra Kubice chtěl řídit policii z pozice bývalého policisty, nikoliv ze strategické pozice ministra. "Ministrem vnitra by nikdy neměl být policista, který nedávno ukončil svůj služební poměr," dodal Lessy s tím, že by doporučoval úpravu zákona ohledně jmenování a odvolávání policejního prezidenta. Za dob Lessyho předchůdců ve funkci policejního prezidenta prý existovalo nařízení, podle něhož policejní orgány museli o závažnějších případech informovat vyšší policejní složky. "Já jsem chtěl všechny tyto věci, které by mohly do budoucna ovlivňovat chování policie nebo zavdávat příčinu, že byla zpochybněna objektivita, odstranit," vysvětluje Lessy. Podle bývalého policejného šéfa by měly být do budoucna zcela jasně vymezeny podmínky odvolávání policejního prezidenta, aby nedocházelo k obdobným případům, jako je ten jeho. "Nepřál bych ani největším svým nepřátelům, aby si prožili to, co jsem si prožil já a aby byli kriminalizováni jenom za to, že se někomu stali nepohodlnými," uvedl policejní exprezident. Lessyho z funkce loni v srpnu odvolal někdejší ministr vnitra Kubice po obvinění z pomluvy a zneužití pravomoci. Údajně nechal uniknout do médií negativní informace o náměstkovi krajského policejního ředitelství ve Zlíně Jaroslavu Vaňkovi. Soud ale nedávno stíhání zastavil a ministr vnitra v demisi Martin Pecina si pak nechal zpracovat právnický posudek od Akademie věd. Podle toho by se měl Lessy do čela policie vrátit. (Více čtěte zde) Lessyho ale ve funkci nahradil Martin Červíček, takže Pecina bude nejspíš muset řešit situaci, kdy má policie dva šéfy. Čeká proto ještě na doporučení expertní komise ministerstva vnitra, záležet ale bude hlavně na domluvě. Lessy by se ale podle svých slov i v případě, že by se do funkce vrátil, nikomu nemstil. "Určitě to není o nějaké pomstě, o tom, že bych stejnými prostředky, které byly použity proti mně, chtěl likvidovat nějaké lidi," uvedl v České televizi.
policejní orgány museli o závažnějších případech informovat vyšší policejní složky
Ach ten češtin... v ČT.
zavést de(vade)sátkyDesátek je od toho, že se odevzdává 1/10. Devadesátek by byl fajn, odevzdávala by se 1/90 - asi tak 50x míň než dneska.
)) Tak to je moje bota.
))
Navíc doba dožití byla výrazně kratší, jen málo lidí se dožívalo vysloveně neproduktivního věku.
To je dost zavádějící informace. Byla větší úmrtnost u dětí, ale pokud už někdo přežil mládí, doba dožití nebyla zase tak odlišná od dnešní doby. Samozřejmě záviselo do jisté míry na společenské vrstvě, nicméně pokud by teoreticky šlo vklínit do tehdejší společnosti vědecké poznatky novověku, dost možná by to vypadalo jako idylka.
Byla větší úmrtnost u dětí, ale pokud už někdo přežil mládí, doba dožití nebyla zase tak odlišná od dnešní doby.Úmrtnost u dětí byla samozřejmě větší velmi podstatně (úmrtnost už při porodu nebo těsně po něm, v další fázi pak nemoci jako záškrt, pravé neštovice, černý kašel...). Ale doba dožití se zvedla dost podstatně, ona se zvedá v podstatě stále, stačí se podívat na srovnání s dobou před 20-30 lety. Před staletími dost řádily všemožné infekce, například tuberkulóza, které dobu dožití výrazně zkracovaly. Dnes se stále dokola řeší boj s civilizačními nemocemi. Jenže dost možná za ně můžeme být vděční, protože jinak by se lidé dožívali ještě vyššího věku a bez posunutí hranice odchodu do důchodu by byly nároky na důchodový systém ještě podstatně větší.
pokud by teoreticky šlo vklínit do tehdejší společnosti vědecké poznatky novověku, dost možná by to vypadalo jako idylkaTeoreticky je možné cokoliv, praxe je ale o dost jinde. Mimochodem hodně problémů dnešní doby je přímo nebo nepřímo způsobeno právě aplikací oněch vědeckých poznatků.
For example, an 1871 census in the UK (the first of its kind) found the average male life expectancy as being 44, but if infant mortality is subtracted, males who lived to adulthood averaged 75 years.
Jinými slovy, pokud někdo přežil dětství, tak měl šanci se dožít vysokého věku.ano, tak to bylo, mluvíme-li o poklidném životě nenarušeném válkami apod. ostatně, stačí se podívat po životopisech slavných, věk okolo sedmdesáti let je docela běžný, a nemoci si, jak známo, příliš nevybírají (např. dále zmiňovaná chřipka skočí jak na chudáka, tak na boháče, na blbýho i vzdělanýho ...)
To je ale také zavádějící, protože lidé umírali na dnes běžně léčitelné nemoci, jako je chřipka a zápal plic.sorry, ale zavádějící je spíše tohle - jednak i dnes lidé umírají na chřipku, jednak tehdá tolik neumírali na choroby běžné dnes; je to asi jako říct, jak se dnes máme špatně, protože se umírá v důsledku AIDS a že ve středověku se tu HIV nešířil ...
Někde na netu jsem narazil na kopie novin z roku 1907, reportáž člověka, který dělal na pitevně v Praze. Denně mu dodávali lidi ve věku kolem 35 - 40 let, těch byla většina.já bych si předně položil otázku, co se tehdá člověku muselo stát, aby skončil na pitevně - domnívám se, že stařík ze smrtelné postele putoval rovnou na Olšany, proč by ho měli vozit prvně do krankenhausu?
Pokud jde o známé osobnosti, velká část z nich se stala známými díky možnosti, kterou měli po dobu svého dlouhého života (např. Verdi, Puccini) a jednalo se spíš o shodu příznivých okolností.no, nevím, zda mluvit o "velké části" neb valná většina těch, o kterých jsme se učili, se stala známými vpodstatě tím, že se narodili ... tedy nevím, jak to vypadalo jinde, ale my jsme v dějepise brali samý panovníky, těch pár jmen z literatury nebo z hudby to nevytrhlo
Ano, některé osobnosti se proslavily i v mládí (Mozart, Wolker).a někteří se proslavili až několik staletí po smrti ... nějaký bias tady asi bude, nicméně řekl bych, že ten časový odstup je krásný filtr na kvalitu, z toho umění jsou známa spíše jednotlivá díla (a tedy jejich autoři) nežli že by někdo byl známý pouhým množstvím, kolik toho stihl za dlouhý život vytvořit
Jinak se omlouvám za zavádějící informaci - nešlo o pitevnu, ale o márnici.no, to je vskutku trošku jiná ...
Tam putují všichni.jo, jenže stále je kolem toho spousta otázek na téma reprezentativnosti vzorku ... zkusme se na to podívat jinak - někde tu byl plácnutý odkaz na dokument o dlouhověkosti na Okinawě, tak nějak mi z něj vyplynulo, že to je dlouhodobá záležitost, a že to podstatné se tam od středověku nezměnilo (staříci se stále chlubí, že v životě nebyli u lékaře, žádná změna proti tomu, když v předminulém století moderní lékař ještě nebyl), takže to celé asi není o moderní kvalitě života - co máme konkrétního, proč bychom si měli myslet, že v Evropě to bylo v minulosti horší (mínus problémy při porodech a že tu docela často přešlo nějaké vojsko)? viz výše, argument, že tu byla jiná skladba nemocí, mě příliš nepřesvědčuje
Nevím, jestli bych tu informaci vyhledal, ale pro zájemce o život před 100 lety je tu tenhle kurýrmuhehe, tak to mě pobavilo, že dva četníci s ručnicema zaženou šest cikánů pálících ze zálohy z revolverů
Bohužel teď nemůžu vygooglovat aktuální čísla, ale kdysi jsem viděl přehled kde to bylo asi 170 mil. Kč. Sice je to řádově míň než ten rozpočet 7 mld, ale stejně ..
Oficiálně má příjmy hlavně z těch poplatků + reklamyS tou reklamou mimochodem pěkně švindlují, například mají 10 sponzorů pořadu apod. (rozpočet na rok 2012: reklama 65 mil. Kč, sponzorované pořady 169 mil. Kč).
na tzv. vlastní tvorbu jim tečou peníze z ministerstev (hlavně vnitro, doprava, kultura), tj. z daníTo tečou skoro všem, kdo točí filmy. A jsou silné tlaky na to, aby to bylo ještě víc. Státy mezi sebou soupeří, kdo dá větší dotace na natáčení filmů. Česká televize ale přímo dostává takových peněz naprosté minimum, i když samozřejmě těží z toho, že v případě koprodukcí významně ušetří na svém podílu. Další věc je, že program ČT2 může vysílat reklamu, která tam být původně neměla. Výnosy z této reklamy ale putují do Státního fondu kultury ČR, čili ČT vlastně ještě pro stát inkasuje reklamní peníze, ze kterých si jen odečte náklady na tento výběr. Takhle krásně to poslanci vymysleli...
.
Ona je předně otázka, zda mít vůbec taková média, která si musí každý povinně platit.Myslim, ze pokud prijmeme, ze jsou i jine hodnoty, nez zisk v pristim kvartale, pak ano.
Myslim, ze pokud prijmeme, ze jsou i jine hodnoty, nez zisk v pristim kvartale, pak ano.I pokud přijmeme, že jsou i jiné hodnoty, než zisk v příštím kvartále, tak ta otázka stále zůstává.
.