Příručka Linux From Scratch pro sestavení základního linuxového systému byla aktualizována v pravidelném půlročním termínu. Vydání 13.1 shrnuje přes 40 nových verzí balíčků a několik patchů. Navazující příručka Beyond Linux From Scratch s recepty pro sestavení dalších knihoven a aplikací zatím vydána nebyla, ačkoliv vývojová verze stále dostává aktualizace. Lze je číst online nebo stáhnout v HTML či PDF.
Národní bezpečnostní tým CSIRT.CZ koordinovaný sdružením CZ.NIC přichází se službou Strážci internetu, která má sjednotit způsob hlášení doménových jmen zneužívaných k páchání trestné činnosti. Službu mohou uživatelé využívat také prostřednictvím rozšíření do prohlížeče. Nový nástroj podporuje jak hlášení vyžadující autorizaci, tak anonymní reporting, u kterého však nebude možné zapojit takovou míru automatizace jako u
… více »Firefox pro iOS přichází s integrovaným blokováním reklam. Funkce je ve výchozím nastavení vypnutá a lze ji aktivovat v Settings > Browsing > Ad Blocker.
Společnost Hugging Face ve spolupráci se společností Pollen Robotics představila (𝕏) open-source robota Microduck. Předobjednat jej lze za 340 eur.
Open-source autonomní AI agent OpenClaw (Wikipedie) byl vydán ve verzi 2026.8.1 aneb 2.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Byla vydána první veřejná preview verze PrusaSliceru 3.0. Přesně 15 let po zveřejnění první verze Slic3ru, které připadlo na 1. září 2011. Jedná se o dosud největší upgrade PrusaSliceru: "Řídili jsme se tím, co skutečně potřebujete, a tak jsme například zcela zahodili stávající uživatelské rozhraní a vytvořili ho znovu od nuly. Přinášíme také nový systém projektů, kompletně přepracované profily navržené pro moderní tiskárny s větším
… více »Byl vydán Mozilla Firefox 155.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Vypíchnout lze Smart Window, zatím ale dostupné pouze pro uživatele v USA, Kanadě a Francii. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 155 bude brzy k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
Tima Cooka na pozici generálního ředitele společnosti Apple dnešním dnem nahradil John Ternus, který byl dosud odpovědný za hardware. Tim Cook vedl Apple od roku 2011, kdy funkci převzal od později zesnulého spoluzakladatele společnosti Stevea Jobse. Za 15 let v čele Applu více než zdvojnásobil tržní hodnotu firmy.
Organizátoři konference LinuxDays ukončil veřejné přihlašování přednášek. Teď je na vás, abyste vybrali nejlepší témata pro letošní ročník. Hlasovat můžete do pondělí 7. září, poté bude podle výsledků hlasování sestaven program pro letošní ročník.
Servo, engine webového prohlížeče napsaný v Rustu, byl vydán ve verzi 0.5.0. Novinky shrnuje přehled projektu za červenec. Došlo k dalšímu pokroku ve vykreslování webových stránek. Současným cílem projektu je vytvořit komponentu webového prohlížeče jako WebView pro použití v jiných aplikacích.
Tiskni
Sdílej:
Ty ne, google jo ... :)
) Ještě před pár lety to byly "konspirační teorie", dnes se ukazuje že je to pravda.
) Ale ve skutečnosti je to daleko horší a většina oveček si to nikdy nedokáže připustit...
Lessy: Někomu evidentně vadilo, že chci nezávislou policii 28. 11. 2013 22:18, autor: mba Praha - Odvolaný policejní prezident Petr Lessy je přesvědčen, že někomu vadila jeho snaha prosazování nezávislé policie. Lessy to řekl v pořadu Hyde Park ČT24. Konkrétní jméno ale neuvedl. Vzápětí však dodal, že tehdejší ministr vnitra Kubice chtěl řídit policii z pozice bývalého policisty, nikoliv ze strategické pozice ministra. "Ministrem vnitra by nikdy neměl být policista, který nedávno ukončil svůj služební poměr," dodal Lessy s tím, že by doporučoval úpravu zákona ohledně jmenování a odvolávání policejního prezidenta. Za dob Lessyho předchůdců ve funkci policejního prezidenta prý existovalo nařízení, podle něhož policejní orgány museli o závažnějších případech informovat vyšší policejní složky. "Já jsem chtěl všechny tyto věci, které by mohly do budoucna ovlivňovat chování policie nebo zavdávat příčinu, že byla zpochybněna objektivita, odstranit," vysvětluje Lessy. Podle bývalého policejného šéfa by měly být do budoucna zcela jasně vymezeny podmínky odvolávání policejního prezidenta, aby nedocházelo k obdobným případům, jako je ten jeho. "Nepřál bych ani největším svým nepřátelům, aby si prožili to, co jsem si prožil já a aby byli kriminalizováni jenom za to, že se někomu stali nepohodlnými," uvedl policejní exprezident. Lessyho z funkce loni v srpnu odvolal někdejší ministr vnitra Kubice po obvinění z pomluvy a zneužití pravomoci. Údajně nechal uniknout do médií negativní informace o náměstkovi krajského policejního ředitelství ve Zlíně Jaroslavu Vaňkovi. Soud ale nedávno stíhání zastavil a ministr vnitra v demisi Martin Pecina si pak nechal zpracovat právnický posudek od Akademie věd. Podle toho by se měl Lessy do čela policie vrátit. (Více čtěte zde) Lessyho ale ve funkci nahradil Martin Červíček, takže Pecina bude nejspíš muset řešit situaci, kdy má policie dva šéfy. Čeká proto ještě na doporučení expertní komise ministerstva vnitra, záležet ale bude hlavně na domluvě. Lessy by se ale podle svých slov i v případě, že by se do funkce vrátil, nikomu nemstil. "Určitě to není o nějaké pomstě, o tom, že bych stejnými prostředky, které byly použity proti mně, chtěl likvidovat nějaké lidi," uvedl v České televizi.
policejní orgány museli o závažnějších případech informovat vyšší policejní složky
Ach ten češtin... v ČT.
zavést de(vade)sátkyDesátek je od toho, že se odevzdává 1/10. Devadesátek by byl fajn, odevzdávala by se 1/90 - asi tak 50x míň než dneska.
)) Tak to je moje bota.
))
Navíc doba dožití byla výrazně kratší, jen málo lidí se dožívalo vysloveně neproduktivního věku.
To je dost zavádějící informace. Byla větší úmrtnost u dětí, ale pokud už někdo přežil mládí, doba dožití nebyla zase tak odlišná od dnešní doby. Samozřejmě záviselo do jisté míry na společenské vrstvě, nicméně pokud by teoreticky šlo vklínit do tehdejší společnosti vědecké poznatky novověku, dost možná by to vypadalo jako idylka.
Byla větší úmrtnost u dětí, ale pokud už někdo přežil mládí, doba dožití nebyla zase tak odlišná od dnešní doby.Úmrtnost u dětí byla samozřejmě větší velmi podstatně (úmrtnost už při porodu nebo těsně po něm, v další fázi pak nemoci jako záškrt, pravé neštovice, černý kašel...). Ale doba dožití se zvedla dost podstatně, ona se zvedá v podstatě stále, stačí se podívat na srovnání s dobou před 20-30 lety. Před staletími dost řádily všemožné infekce, například tuberkulóza, které dobu dožití výrazně zkracovaly. Dnes se stále dokola řeší boj s civilizačními nemocemi. Jenže dost možná za ně můžeme být vděční, protože jinak by se lidé dožívali ještě vyššího věku a bez posunutí hranice odchodu do důchodu by byly nároky na důchodový systém ještě podstatně větší.
pokud by teoreticky šlo vklínit do tehdejší společnosti vědecké poznatky novověku, dost možná by to vypadalo jako idylkaTeoreticky je možné cokoliv, praxe je ale o dost jinde. Mimochodem hodně problémů dnešní doby je přímo nebo nepřímo způsobeno právě aplikací oněch vědeckých poznatků.
For example, an 1871 census in the UK (the first of its kind) found the average male life expectancy as being 44, but if infant mortality is subtracted, males who lived to adulthood averaged 75 years.
Jinými slovy, pokud někdo přežil dětství, tak měl šanci se dožít vysokého věku.ano, tak to bylo, mluvíme-li o poklidném životě nenarušeném válkami apod. ostatně, stačí se podívat po životopisech slavných, věk okolo sedmdesáti let je docela běžný, a nemoci si, jak známo, příliš nevybírají (např. dále zmiňovaná chřipka skočí jak na chudáka, tak na boháče, na blbýho i vzdělanýho ...)
To je ale také zavádějící, protože lidé umírali na dnes běžně léčitelné nemoci, jako je chřipka a zápal plic.sorry, ale zavádějící je spíše tohle - jednak i dnes lidé umírají na chřipku, jednak tehdá tolik neumírali na choroby běžné dnes; je to asi jako říct, jak se dnes máme špatně, protože se umírá v důsledku AIDS a že ve středověku se tu HIV nešířil ...
Někde na netu jsem narazil na kopie novin z roku 1907, reportáž člověka, který dělal na pitevně v Praze. Denně mu dodávali lidi ve věku kolem 35 - 40 let, těch byla většina.já bych si předně položil otázku, co se tehdá člověku muselo stát, aby skončil na pitevně - domnívám se, že stařík ze smrtelné postele putoval rovnou na Olšany, proč by ho měli vozit prvně do krankenhausu?
Pokud jde o známé osobnosti, velká část z nich se stala známými díky možnosti, kterou měli po dobu svého dlouhého života (např. Verdi, Puccini) a jednalo se spíš o shodu příznivých okolností.no, nevím, zda mluvit o "velké části" neb valná většina těch, o kterých jsme se učili, se stala známými vpodstatě tím, že se narodili ... tedy nevím, jak to vypadalo jinde, ale my jsme v dějepise brali samý panovníky, těch pár jmen z literatury nebo z hudby to nevytrhlo
Ano, některé osobnosti se proslavily i v mládí (Mozart, Wolker).a někteří se proslavili až několik staletí po smrti ... nějaký bias tady asi bude, nicméně řekl bych, že ten časový odstup je krásný filtr na kvalitu, z toho umění jsou známa spíše jednotlivá díla (a tedy jejich autoři) nežli že by někdo byl známý pouhým množstvím, kolik toho stihl za dlouhý život vytvořit
Jinak se omlouvám za zavádějící informaci - nešlo o pitevnu, ale o márnici.no, to je vskutku trošku jiná ...
Tam putují všichni.jo, jenže stále je kolem toho spousta otázek na téma reprezentativnosti vzorku ... zkusme se na to podívat jinak - někde tu byl plácnutý odkaz na dokument o dlouhověkosti na Okinawě, tak nějak mi z něj vyplynulo, že to je dlouhodobá záležitost, a že to podstatné se tam od středověku nezměnilo (staříci se stále chlubí, že v životě nebyli u lékaře, žádná změna proti tomu, když v předminulém století moderní lékař ještě nebyl), takže to celé asi není o moderní kvalitě života - co máme konkrétního, proč bychom si měli myslet, že v Evropě to bylo v minulosti horší (mínus problémy při porodech a že tu docela často přešlo nějaké vojsko)? viz výše, argument, že tu byla jiná skladba nemocí, mě příliš nepřesvědčuje
Nevím, jestli bych tu informaci vyhledal, ale pro zájemce o život před 100 lety je tu tenhle kurýrmuhehe, tak to mě pobavilo, že dva četníci s ručnicema zaženou šest cikánů pálících ze zálohy z revolverů
Bohužel teď nemůžu vygooglovat aktuální čísla, ale kdysi jsem viděl přehled kde to bylo asi 170 mil. Kč. Sice je to řádově míň než ten rozpočet 7 mld, ale stejně ..
Oficiálně má příjmy hlavně z těch poplatků + reklamyS tou reklamou mimochodem pěkně švindlují, například mají 10 sponzorů pořadu apod. (rozpočet na rok 2012: reklama 65 mil. Kč, sponzorované pořady 169 mil. Kč).
na tzv. vlastní tvorbu jim tečou peníze z ministerstev (hlavně vnitro, doprava, kultura), tj. z daníTo tečou skoro všem, kdo točí filmy. A jsou silné tlaky na to, aby to bylo ještě víc. Státy mezi sebou soupeří, kdo dá větší dotace na natáčení filmů. Česká televize ale přímo dostává takových peněz naprosté minimum, i když samozřejmě těží z toho, že v případě koprodukcí významně ušetří na svém podílu. Další věc je, že program ČT2 může vysílat reklamu, která tam být původně neměla. Výnosy z této reklamy ale putují do Státního fondu kultury ČR, čili ČT vlastně ještě pro stát inkasuje reklamní peníze, ze kterých si jen odečte náklady na tento výběr. Takhle krásně to poslanci vymysleli...
.
Ona je předně otázka, zda mít vůbec taková média, která si musí každý povinně platit.Myslim, ze pokud prijmeme, ze jsou i jine hodnoty, nez zisk v pristim kvartale, pak ano.
Myslim, ze pokud prijmeme, ze jsou i jine hodnoty, nez zisk v pristim kvartale, pak ano.I pokud přijmeme, že jsou i jiné hodnoty, než zisk v příštím kvartále, tak ta otázka stále zůstává.
.