Homebrew (Wikipedie), správce balíčků pro macOS a od verze 2.0.0 také pro Linux, byl vydán ve verzi 5.0.0. Nově je oficiálně podporován Linux ARM64/AArch64. Na stránce Homebrew Formulae lze procházet seznamem balíčků. K dispozici jsou také různé statistiky.
Byla vydána verze 10 dnes již multiplatformního open source frameworku .NET (Wikipedie). Přehled novinek v příspěvku na blogu Microsoftu. Další informace v poznámkách k vydání na GitHubu nebo v přednáškách na právě probíhající konferenci .NET Conf 2025.
Rodina hardwaru služby Steam se začátkem roku 2026 rozroste. Steam Deck doplní nový Steam Controller, herní PC Steam Machine se SteamOS s KDE Plasmou a bezdrátový VR headset s vlastními ovladači Steam Frame.
Amazon Web Services (AWS) oznámil (en) výstavbu Fastnetu – strategického transatlantického optického kabelu, který propojí americký stát Maryland s irským hrabstvím Cork a zajistí rychlý a spolehlivý přenos cloudových služeb a AI přes Atlantik. Fastnet je odpovědí na rostoucí poptávku po rychlém a spolehlivém přenosu dat mezi kontinenty. Systém byl navržen s ohledem na rostoucí provoz související s rozvojem umělé inteligence a
… více »Evropská komise zkoumá možnosti, jak přinutit členské státy Evropské unie, aby ze svých telekomunikačních sítí postupně vyloučily čínské dodavatele Huawei a ZTE. Místopředsedkyně EK Henna Virkkunenová chce změnit doporučení nepoužívat rizikové dodavatele při budování mobilních sítí z roku 2020 v právně závazný požadavek.
sudo-rs, tj. sudo a su přepsané do programovacího jazyka Rust, již obsaženo v Ubuntu 25.10, bylo vydáno ve verzi 0.2.10. Opraveny jsou 2 bezpečnostní chyby.
Kaspersky pro Linux je nově k dispozici také pro domácí uživatele.
Společnost Avalonia UI oznámila, že pracuje na .NET MAUI pro Linux a webový prohlížeč. Vyzkoušet lze demo v prohlížeči. Když bude backend stabilní, bude vydán jako open source pod licencí MIT.
Byl vydán Mozilla Firefox 145.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Ukončena byla podpora 32bitového Firefoxu pro Linux. Přidána byla podpora Matrosky. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 145 bude brzy k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
Lidé.cz (Wikipedie) jsou zpět jako sociální síť s "ambicí stát se místem pro kultivované debaty a bezpečným online prostředím".
a to je něco hroznýho.

naucit sa novy jazyk, ked uz clovek zvlada 5 inych, je otazka max. par dni (syntax python mi trvala tusim cca. 3 + par dni na Tkinter), Javu som po predchadzajucich rokoch s C++ zvladol tiez on-the-fly (prvy program, co som v Jave spravil boli Miny - trvalo mi to tiez asi tak 3 dni, a to som Javu (prakticky) predtym nevidel skoro vobec).
Skratka - naucit sa veci ako rekurziva, funkcionalne programovanie, triedy, sablony, dedicnost a tak - to ci sa v jazyku pise
if (a=1) then print a
alebo
if (a==1):
print(a)
alebo
if (a==1) print(a);
to su fakt detaily ktore clovek rychlo zvladne a dostane do krvi par dnami praxe... good luck

pre príležitostné skripty by som osobne odporúčal perl, nevynucuje toho príliš veľa.
V C napíšete webovou službu budete-li o to opravdu stát - je to jen poměrně pracné.
je to jen poměrně pracné.A proč bych to tedy dělal? Kdo zaplatí práci programátora, když stejných nebo lepších výsledků může dosáhnou s jiným programovacím jazykem?
dtto pre zvyšok ...
CGI se používá u starých aplikací, které zatím nebylo nutné z nějakého důvodu měnit (nevelké nároky na výkon a novou funkčnost), ale rozhodně se nějak čile nepoužívá pro vývoj nových aplikací. U CGI je potřeba vždy spouštět a zase ukončovat proces (cgi skript/binárku), což znamená nesmyslné zpomalení, nemluvě o tom, že je vhodné aplikaci členit na vrstvy: když už potřebuji dělat nějaký náročný výpočet* a rozhodnu se pro C/C++, tak to udělám jako "backend" a nebudu to patlat do stejného programu, který se stará o zkomponování HTML kódu (CGI).
*) když už se to teda musí dělat online a nestačí si data předgenerovat do DB a odtamtud je načítat.
A tohle je spíš úsměvné:
trochu jiný pojem, než webová služba
obě věci slouží na něco zcela jiného.
Spíš jde o to, co bys chtěl dělat v budoucnu. Na jaké úrovni by jsi se chtěl pohybovat? Jestli bys rád programoval ovladače pro HW, nebo jádra OS, nebo 3D grafiku, nebo GUI aplikace, nebo webové aplikace... Obecně bych doporučil něco vyššího, konkrétně javu, ale záleží na tom, co chceš dělat.
Tiskni
Sdílej: