Programovací jazyk JavaScript (Wikipedie) dnes slaví 30 let od svého oficiálního představení 4. prosince 1995.
Byly zveřejněny informace o kritické zranitelnosti CVE-2025-55182 s CVSS 10.0 v React Server Components. Zranitelnost je opravena v Reactu 19.0.1, 19.1.2 a 19.2.1.
Bylo rozhodnuto, že nejnovější Linux 6.18 je jádrem s prodlouženou upstream podporou (LTS). Ta je aktuálně plánována do prosince 2027. LTS jader je aktuálně šest: 5.10, 5.15, 6.1, 6.6, 6.12 a 6.18.
Byla vydána nová stabilní verze 3.23.0, tj. první z nové řady 3.23, minimalistické linuxové distribuce zaměřené na bezpečnost Alpine Linux (Wikipedie) postavené na standardní knihovně jazyka C musl libc a BusyBoxu. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Byla vydána verze 6.0 webového aplikačního frameworku napsaného v Pythonu Django (Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Po více než 7 měsících vývoje od vydání verze 6.8 byla vydána nová verze 6.9 svobodného open source redakčního systému WordPress. Kódové jméno Gene bylo vybráno na počest amerického jazzového klavíristy Gene Harrise (Ray Brown Trio - Summertime).
Na čem pracují vývojáři webového prohlížeče Ladybird (GitHub)? Byl publikován přehled vývoje za listopad (YouTube).
Google Chrome 143 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 143.0.7499.40 přináší řadu novinek z hlediska uživatelů i vývojářů. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 13 bezpečnostních chyb.
Společnost Valve aktualizovala přehled o hardwarovém a softwarovém vybavení uživatelů služby Steam. Podíl uživatelů Linuxu dosáhl 3,2 %. Nejčastěji používané linuxové distribuce jsou Arch Linux, Linux Mint a Ubuntu. Při výběru jenom Linuxu vede SteamOS Holo s 26,42 %. Procesor AMD používá 66,72 % hráčů na Linuxu.
Canonical oznámil (YouTube), že nově nabízí svou podporu Ubuntu Pro také pro instance Ubuntu na WSL (Windows Subsystem for Linux).
a to je něco hroznýho.

naucit sa novy jazyk, ked uz clovek zvlada 5 inych, je otazka max. par dni (syntax python mi trvala tusim cca. 3 + par dni na Tkinter), Javu som po predchadzajucich rokoch s C++ zvladol tiez on-the-fly (prvy program, co som v Jave spravil boli Miny - trvalo mi to tiez asi tak 3 dni, a to som Javu (prakticky) predtym nevidel skoro vobec).
Skratka - naucit sa veci ako rekurziva, funkcionalne programovanie, triedy, sablony, dedicnost a tak - to ci sa v jazyku pise
if (a=1) then print a
alebo
if (a==1):
print(a)
alebo
if (a==1) print(a);
to su fakt detaily ktore clovek rychlo zvladne a dostane do krvi par dnami praxe... good luck

pre príležitostné skripty by som osobne odporúčal perl, nevynucuje toho príliš veľa.
V C napíšete webovou službu budete-li o to opravdu stát - je to jen poměrně pracné.
je to jen poměrně pracné.A proč bych to tedy dělal? Kdo zaplatí práci programátora, když stejných nebo lepších výsledků může dosáhnou s jiným programovacím jazykem?
dtto pre zvyšok ...
CGI se používá u starých aplikací, které zatím nebylo nutné z nějakého důvodu měnit (nevelké nároky na výkon a novou funkčnost), ale rozhodně se nějak čile nepoužívá pro vývoj nových aplikací. U CGI je potřeba vždy spouštět a zase ukončovat proces (cgi skript/binárku), což znamená nesmyslné zpomalení, nemluvě o tom, že je vhodné aplikaci členit na vrstvy: když už potřebuji dělat nějaký náročný výpočet* a rozhodnu se pro C/C++, tak to udělám jako "backend" a nebudu to patlat do stejného programu, který se stará o zkomponování HTML kódu (CGI).
*) když už se to teda musí dělat online a nestačí si data předgenerovat do DB a odtamtud je načítat.
A tohle je spíš úsměvné:
trochu jiný pojem, než webová služba
obě věci slouží na něco zcela jiného.
Spíš jde o to, co bys chtěl dělat v budoucnu. Na jaké úrovni by jsi se chtěl pohybovat? Jestli bys rád programoval ovladače pro HW, nebo jádra OS, nebo 3D grafiku, nebo GUI aplikace, nebo webové aplikace... Obecně bych doporučil něco vyššího, konkrétně javu, ale záleží na tom, co chceš dělat.
Tiskni
Sdílej: