Společnost OpenAI představila GPT-5 (YouTube).
Byla vydána (𝕏) červencová aktualizace aneb nová verze 1.103 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a videi v poznámkách k vydání. Ve verzi 1.103 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
Americký prezident Donald Trump vyzval nového generálního ředitele firmy na výrobu čipů Intel, aby odstoupil. Prezident to zdůvodnil vazbami nového šéfa Lip-Bu Tana na čínské firmy.
Bylo vydáno Ubuntu 24.04.3 LTS, tj. třetí opravné vydání Ubuntu 24.04 LTS s kódovým názvem Noble Numbat. Přehled novinek a oprav na Discourse.
Byla vydána verze 1.89.0 programovacího jazyka Rust (Wikipedie). Podrobnosti v poznámkách k vydání. Vyzkoušet Rust lze například na stránce Rust by Example.
Americká technologická společnost Apple uskuteční v USA další investice ve výši sta miliard dolarů (2,1 bilionu korun). Oznámil to ve středu šéf firmy Tim Cook při setkání v Bílém domě s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Trump zároveň oznámil záměr zavést stoprocentní clo na polovodiče z dovozu.
Zálohovací server Proxmox Backup Server byl vydán v nové stabilní verzi 4.0. Založen je na Debianu 13 Trixie.
Byla vydána nová verze 1.54.0 sady nástrojů pro správu síťových připojení NetworkManager. Novinkám se v příspěvku na blogu NetworkManageru věnuje Jan Václav.
Knižní edice správce české národní domény přináší novou knihu zkušeného programátora Pavla Tišnovského s názvem Programovací jazyk Go. Publikace nabízí srozumitelný a prakticky zaměřený pohled na programování v tomto moderním jazyce. Nejedná se však o klasickou učebnici, ale spíše o průvodce pro vývojáře, kteří s Go začínají, nebo pro ty, kdo hledají odpovědi na konkrétní otázky či inspiraci k dalšímu objevování. Tištěná i digitální verze knihy je již nyní k dispozici u většiny knihkupců.
OpenAI zpřístupnila (en) nové nenáročné otevřené jazykové modely gpt-oss (gpt-oss-120b a gpt-oss-20b). Přístupné jsou pod licencí Apache 2.0.
Dva důvody proč nepracovat jako root. A jak vyřešit problém s lidskou leností.
Vždycky mě vytočí lidé, kteří obhajují práci v Linuxu (nebo jiném unixu) pod rootem. Nejčastějším důvodem je, jak jinak, lidská pohodlnost - Kdo tam má pořád dávat to heslo?, zní nejčastější námitka. Dokonce jsem zaslechl názory, že uživatel by se neměl nechat systémem omezovat.
Důvody proč nepracovat jako root jsou dva:
rm -rf / home/user/soubor
. Je to hloupý překlep, za kterou si vysloužíme hlášku Permission denied
. Pokud nepracujeme root. V tomto případě se smaže celý systém, včetně přimountovaných disků (maximálně přežijí ntfs partition, ale jen kvůli tomu, že jsou připojeny jako ro).
V době, kdy je stále více počítačů připojeno k internetu, se nebezpečí jenom zvyšuje. Počítače takových "chytráků", co si nenechají od počítače nic nařizovat, jsou potom velice snadným cílem všech útočníků. Ti je mohou využít na rozesílání spamu, lámání hesel, k nabourávání do dalších počítačů, ... . Pokud pracujete jako běžný uživatel, má to útočník mnohem těžší.
Jenže, co je to všchno vysvětlování platné, když nejčastějším argumentem je již výše zmíněné Kdo tam má pořád dávat to heslo?
Jedna z možností, jak obejít zadávání hesla, je nastavit su, aby se neptalo na heslo pro určité uživatele (typicky ze skupiny wheel). Tím můžete dát administrátorská práva jen určitým uživatelům. Ti pak nemusí zadávat heslo. Z mnoha důvodů to není ideální řešení (pořád má někdo k dispozici všechny práva roota, přestože je nepotřebuje).
To správné řešení se jmenuje sudo. Pomocí tohoto programu můžete určitým uživatelům dát některé pravomoce roota, ale ne všechny (to lze taky, ale není to vhodné). Konfigurace programu sudo je uložena v /etc/sudoers
, ale k nastavení se používá visudo
, který mimo jiné kontroluje syntaxi. Veškeré podstatné informace jsou v manuálových stránkách (man sudoers
), doporučuji především sekci EXAMPLES, kde jsou ukázky konkrétních konfigurací.
Instalace softwaru je v linuxu často dělána pomocí správce balíčků (rpm, apt-get, urpmi, emerge, swaret, installpkg, ...). Ale je to privilegovaná operace, proto instalace může provádět pouze root. Jenže stále zadávat heslo nikoho nebaví. Proto si nastavíme sudo, abychom mohli instalovat balíčky jako normální uživatelé a bez nutnosti zadávat heslo.
#/etc/sudoers # Host alias specification # User alias specification User_Alias SYSADMIN = misak, michal # Cmnd alias specification Cmnd_Alias INSTALL = /usr/bin/emerge # SYSADMINs could use emerge SYSADMIN ALL = NOPASSWD: INSTALL
Příkaz sudo /usr/bin/emerge
již potom funguje i pod normálním uživatelem. Ale to už je kratší a pohodlnější napsat su, heslo a emerge! Což v mém případě znamená 16 znaků a sudo verze 20 znaků. Naštěstí tvůrci shellu s lidskou leností počítali, proto není nic jednoduššího, než použít alias emerge='sudo /usr/bin/emerge'
a umístit jej do startovacího skriptu.
Tiskni
Sdílej:
Při práci na počítači děláme chyby, všichni a bez vyjímky.Omlouvám se, že otravuju kvůli pravopisu, ale chyba v téhle větě je hezká
... zejména pro začátečníky. Já jsem si hrál s nastavením všecho možného, přesouval jsem věci sem a tam, instaloval jsem všecko možné. Další uživatelský účet jsem si pořídil teprve na to, abych si ověřil, jestli jsou správně nastavena práva, takže programy budou fungovat i nesprávci.
Výše uvedený příklad s rm -rf /
je pěkný. Ale co na tom? Programy jako su
a sudo
nebezpečí nesníží, protože občas se každý na svém počítači přihlašuje jako správce. Čím dříve někdo podobnou chybu udělá, tím líp, není nad poučení z vlastních chybiček