Nové verze webových prohlížečů Chrome a Firefox jsou vydávány každé 4 týdny. Aktuální verze Chrome je 150. Aktuální verze Firefoxu je 152. V březnu bylo oznámeno, že od září přejde Chrome na dvoutýdenní cyklus vydávání verzí. To by znamenalo, že Chrome v číslování verzí Firefox brzy přeskočí. Vývojáři Firefoxu proto také od září přecházejí na dvoutýdenní cyklus vydávání verzí. :-)
Microsoft Comic Chat (Wikipedie), tj. grafický IRC klient z devadesátek, který převáděl konverzace na IRC do podoby komiksových panelů, a který zpopularizoval font Comic Sans, je dnešním dnem open source. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu pod licencí MIT.
Byla vydána (𝕏) nová verze 26.7 open source firewallové a routovací platformy OPNsense (Wikipedie). Jedná se o fork pfSense postavený na FreeBSD. Kódový název OPNsense 26.7 je Xenial Xenops. Přehled novinek v příspěvku na fóru.
Na Seznam nepovolených internetových her (Wikipedie) se k 13. 7. 2026 dostala predikční platforma Polymarket.
Nová čísla časopisů od nakladatelství Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 167 (pdf) a Hello World 30 (pdf).
Byla vydána nová verze 3.22.0 grafického vývojového prostředí a platformy Gambas (Wikipedie) založené na interpretru programovacího jazyka Basic s rozšířením o objektově orientované programování. Přehled novinek v poznámkách k vydání. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitLabu.
FreeBSD odstranilo poslední GPL kód ze základního systému. Konkrétně dpv, libdpv, libfigpar a dialog. Instalátor před čtyřmi lety přešel z dialogu na bsddialog.
Sociální síti 𝕏 (dříve Twitter) má dnes 20 let. Pro veřejnost byla zpřístupněna 15. července 2006.
Insula Faktury je open source generátor faktur, který běží přímo ve webovém prohlížeči. Žádná registrace, žádné sledování, žádné omezení. Zdrojové kódy jsou k dispozici na Codebergu.
První Mobile Linux Hackday v Plzni, tj. komunitní setkání věnované Linuxu na mobilních zařízeních, proběhne 24. července od 10:00. Akce je otevřená všem zájemcům – od zvědavců po zkušené vývojáře. Dopoledne proběhnou přednášky Davida Heidelberga a Petra Hodiny o aktuálním stavu mobilního Linuxu: proč vůbec chtít tučňáka v kapse, jaké telefony jsou dnes dobře podporované a co taková podpora obnáší. Po obědě se zaměříme na konkrétní
… více »Dva důvody proč nepracovat jako root. A jak vyřešit problém s lidskou leností.
Vždycky mě vytočí lidé, kteří obhajují práci v Linuxu (nebo jiném unixu) pod rootem. Nejčastějším důvodem je, jak jinak, lidská pohodlnost - Kdo tam má pořád dávat to heslo?, zní nejčastější námitka. Dokonce jsem zaslechl názory, že uživatel by se neměl nechat systémem omezovat.
Důvody proč nepracovat jako root jsou dva:
rm -rf / home/user/soubor. Je to hloupý překlep, za kterou si vysloužíme hlášku Permission denied. Pokud nepracujeme root. V tomto případě se smaže celý systém, včetně přimountovaných disků (maximálně přežijí ntfs partition, ale jen kvůli tomu, že jsou připojeny jako ro).
V době, kdy je stále více počítačů připojeno k internetu, se nebezpečí jenom zvyšuje. Počítače takových "chytráků", co si nenechají od počítače nic nařizovat, jsou potom velice snadným cílem všech útočníků. Ti je mohou využít na rozesílání spamu, lámání hesel, k nabourávání do dalších počítačů, ... . Pokud pracujete jako běžný uživatel, má to útočník mnohem těžší.
Jenže, co je to všchno vysvětlování platné, když nejčastějším argumentem je již výše zmíněné Kdo tam má pořád dávat to heslo?
Jedna z možností, jak obejít zadávání hesla, je nastavit su, aby se neptalo na heslo pro určité uživatele (typicky ze skupiny wheel). Tím můžete dát administrátorská práva jen určitým uživatelům. Ti pak nemusí zadávat heslo. Z mnoha důvodů to není ideální řešení (pořád má někdo k dispozici všechny práva roota, přestože je nepotřebuje).
To správné řešení se jmenuje sudo. Pomocí tohoto programu můžete určitým uživatelům dát některé pravomoce roota, ale ne všechny (to lze taky, ale není to vhodné). Konfigurace programu sudo je uložena v /etc/sudoers, ale k nastavení se používá visudo, který mimo jiné kontroluje syntaxi. Veškeré podstatné informace jsou v manuálových stránkách (man sudoers), doporučuji především sekci EXAMPLES, kde jsou ukázky konkrétních konfigurací.
Instalace softwaru je v linuxu často dělána pomocí správce balíčků (rpm, apt-get, urpmi, emerge, swaret, installpkg, ...). Ale je to privilegovaná operace, proto instalace může provádět pouze root. Jenže stále zadávat heslo nikoho nebaví. Proto si nastavíme sudo, abychom mohli instalovat balíčky jako normální uživatelé a bez nutnosti zadávat heslo.
#/etc/sudoers # Host alias specification # User alias specification User_Alias SYSADMIN = misak, michal # Cmnd alias specification Cmnd_Alias INSTALL = /usr/bin/emerge # SYSADMINs could use emerge SYSADMIN ALL = NOPASSWD: INSTALL
Příkaz sudo /usr/bin/emerge již potom funguje i pod normálním uživatelem. Ale to už je kratší a pohodlnější napsat su, heslo a emerge! Což v mém případě znamená 16 znaků a sudo verze 20 znaků. Naštěstí tvůrci shellu s lidskou leností počítali, proto není nic jednoduššího, než použít alias emerge='sudo /usr/bin/emerge' a umístit jej do startovacího skriptu.
Tiskni
Sdílej:
Při práci na počítači děláme chyby, všichni a bez vyjímky.Omlouvám se, že otravuju kvůli pravopisu, ale chyba v téhle větě je hezká
Nebo je to schválně?
, ale to tu větu jen potvrzuje! Už je to opraveno.
... zejména pro začátečníky. Já jsem si hrál s nastavením všecho možného, přesouval jsem věci sem a tam, instaloval jsem všecko možné. Další uživatelský účet jsem si pořídil teprve na to, abych si ověřil, jestli jsou správně nastavena práva, takže programy budou fungovat i nesprávci.
Výše uvedený příklad s rm -rf / je pěkný. Ale co na tom? Programy jako su a sudo nebezpečí nesníží, protože občas se každý na svém počítači přihlašuje jako správce. Čím dříve někdo podobnou chybu udělá, tím líp, není nad poučení z vlastních chybiček
. Narodíl od ostatních roota vypínám hned, jak ho nepotřebuji ... možná je to tím, že nejsem admin.