Strasti free světa

27.3.2009 20:06 | Přečteno: 1666× | Úvahy

Tento zápisek se začal pomalu rodit v mé hlavě v momentě, kdy jsem si procházel popisky k hudebním interpretům v jedné nejmenované komerční hudební databázi. Popisek u jedné ze skupin mě hned zaujal, byl mi na první pohled poněkud povědomý. Říkal jsem si: "Ne, to přece nemůže být možné! ...vždyť jsem ho psal já do wikipedie!! No jo, je to stejné slovo od slova, to nemůže být náhoda".

Pamatujete si ještě na dobu, kdy jste si pořídili svůj první počítač, přeložili svůj první program, kdy jste se poprvé připojili k internetu, napsali první web, poprvé rozchodili na svém stroji linux? To bylo radosti, nejspíš vám za to nikdo nic nedal, ani jste na to nepomysleli, byl to totiž nádherný pocit.

Začínám mít pocit, že se hranice mezi tím co je "free" a "nefree" postupně stírají. Na jedné straně vznikají všelijaké lobby, patenty, certifikáty a nařízení, chránící zájmy těch nejmocnějších. Na straně druhé se z IT postupně vytrácí prostá lidská slušnost, nezištnost a nadšení. Na principu rčení: "Kde není žalobce, není ani soudce", vznikají na základě "free" zdrojových kódů a znalostí komerční aplikace a služby.

Vemme si například zavedenou softwarovou firmu na jedné straně a komunitu svobodně tvořících lidí, seskupených kolem nějakého projektu či problematiky na straně druhé. Stále je pro mě nepochopitelné, jak v té první skupině může úspěšně působyt člověk, co se o daný obor vůbec nezajímá, v dětsví/mládí/ve volném čase se mu nevěnoval, na škole ho nestudoval, nebavil se o něm s přáteli, neřešil problémy v diskuzích nebo v okruhu lidí se stejnými zájmy, nikdy se neradoval jen z té prosté činnosti, ale před třemi měsíci šáhl například po příručce PHP, před měsícem znechuceně zbastlil první nevalidní aplikaci a před dvěma týdny nastoupil jako programátor do uvedené firmy, přičemž podstata jeho práce spočívá v hledání a přepisování hotových řešení z tutoriálů a open source projektů na internetu. Samozřejmě že situace není takto černobílá, jak ji popisuji, z každé skupiny lidí by šli vybrat jedinci takový a makový a existuje celá řada respektovaných profesionálů, kteří úspěšně spravují své komerční projekty a zároveň jsou uznávanými odborníky v komunitě, řekl bych že zrovna tady jich nebude málo. Šokuje mě ale ta míra pravděpodobnosti s jakou je možno výše popsaného člověka nezmara-copypastera v komerční sféře potkat.

Ano, asi by bylo naivní doufat, že po skončení pracovní doby vytáhne každý svůj milovaný open source projektík a začne si ho oprašovat, nebo házet commity do správce verzí, v naději že z něj časem vyvine něco většího, hezčího a užitečnějšího, ale ta rizí materiálnost a povrchnost je někdy až zarážející. I komunity mají své zápory: "hašteření, rivalita, flame", přesto ale všechny jejich členy, různých povah, názorů a přístupů k životu spojuje jedna vlastnost a tou je zájem, alespoň minimální zájem o něco z oboru.

V čem je tedy problém? Že žít pro výše popsané jedince na úkor komunity je tak snadné. Začleňovat do draze prodaných projektů cízí kód, drze vtírat své služby IT konzultanta a prodávat volně dostupné informace, které byly navíc formulovány jinými. Nebo jenom psát za úplatu články, do kterých kopírují odstavce nalezené na internetu.        

Komentáře

[JS]

No, tohle narazi na jeden ze zasadnich problemu trhu, a tim jsou asymetricke informace. Kdybyste totiz jako zakaznik vedel, ze ten dotycny kod ukradl, tak byste si nechal prislusnou sluzbu zaplatit od originalniho autora. Tim, ze to nevite, jste v horsi pozici. Vysledek je, ze pak trhu dominuji prave takovi chytraci. Toto ukazal uz George Akerlof ve svem clanku Market for Lemons a pozdeji za nej dostal "Nobelovu" cenu.

Ja osobne bych existenci asymetrickych informaci zcela zakazal zakonem, ale budu patrne (paradoxne od tech nejsilnejsich zastancu trhu tady ) oznacen za komunistu. Jinymi slovy, zakaznik by mel mit pravo na vsechny informace, ktere ma o prislusnem zbozi vyrobce/prodejce.

[Josef Kufner]

Jinymi slovy, zakaznik by mel mit pravo na vsechny informace, ktere ma o prislusnem zbozi vyrobce/prodejce.

Tak, tak. Škoda, že se toho hned tak nedočkáme... Ale na druhou stranu by byla práce daleko těžší

[Luk]

Jinymi slovy, zakaznik by mel mit pravo na vsechny informace, ktere ma o prislusnem zbozi vyrobce/prodejce.

Jinými slovy, něco pracně vyvíjet a pak se o všechno povinně podělit se všemi konkurenty.

[Matlák]

Ono to ale vypadá moc krásně, například když vyhrabu 30 let starý magnetofon nebo rádio a mám k němu kompletní schéma, včetně mechanických detailů (!) jako je uchycení struny, pohon pásku a pod... Stejně tak u starého auta, podle té dokumentace co k tomu tenkrát dávali by si člověk mohl postavit vlastní úplně stejné auto

Bohužel časy se mění a dnes se i poměrně pracné reverzní inženýrství trestá. Důvod je prostý, informace cestují po světě mnohem rychleji. Dříve nešlo auto "copypastnout", dnes to jde, a ještě ušetříte (viz čínské kopie ). Asi je to trochu škoda..

[JS]

Od toho by byly patenty. Navic, vzhledem k tomu, ze by to tak museli delat vsichni, by o zadne omezeni neslo. Vy byste mohl svym konkurentum provest totez.

Take existuji rozumne ekonomicke argumenty, proc jsou patenty a dalsi ochrana pred "freeridery" nesmyslne. Viz napr. tento clanek: http://www.law.stanford.edu/publications/stanford_lawyer/issues/73/Property.html

[Jan Drábek]

Obávám se že takovídle lidé co vypadají že umí a potom to stejně zbastlí jsou všude, nejen v IT.