Během tradiční ceremonie k oslavě Dne vzniku samostatného československého státu (28. října) byl vyznamenán medailí Za zásluhy (o stát v oblasti hospodářské) vývojář 3D tiskáren Josef Průša. Letos byly uděleny pouze dvě medaile Za zásluhy o stát v oblasti hospodářské, druhou dostal informatik a manažer Ondřej Felix, který se zabývá digitalizací státní správy.
Tor Browser, tj. fork webového prohlížeče Mozilla Firefox s integrovaným klientem sítě Tor přednastavený tak, aby přes tuto síť bezpečně komunikoval, byl vydán ve verzi 15.0. Postaven je na Firefoxu ESR 140.
Bylo oznámeno (cs) vydání Fedora Linuxu 43. Ve finální verzi vychází šest oficiálních edic: Fedora Workstation a Fedora KDE Plasma Desktop pro desktopové, Fedora Server pro serverové, Fedora IoT pro internet věcí, Fedora Cloud pro cloudové nasazení a Fedora CoreOS pro ty, kteří preferují neměnné systémy. Vedle nich jsou k dispozici také další atomické desktopy, spiny a laby. Podrobný přehled novinek v samostatných článcích na stránkách Fedora Magazinu: Fedora Workstation, Fedora KDE Plasma Desktop, Fedora Silverblue a Fedora Atomic Desktops.
Elon Musk oznámil (𝕏) spuštění internetové encyklopedie Grokipedia (Wikipedia). Zatím ve verzi 0.1. Verze 1.0 prý bude 10x lepší, ale i ve verzi 0.1 je podle Elona Muska již lepší než Wikipedia.
PSF (Python Software Foundation) po mnoha měsících práce získala grant ve výši 1,5 milionu dolarů od americké vládní NSF (National Science Foundation) v rámci programu "Bezpečnost, ochrana a soukromí open source ekosystémů" na zvýšení bezpečnosti Pythonu a PyPI. PSF ale nesouhlasí s předloženou podmínkou grantu, že během trvání finanční podpory nebude žádným způsobem podporovat diverzitu, rovnost a inkluzi (DEI). PSF má diverzitu přímo ve svém poslání (Mission) a proto grant odmítla.
Balík nástrojů Rust Coreutils / uutils coreutils, tj. nástrojů z GNU Coreutils napsaných v programovacím jazyce Rust, byl vydán ve verzi 0.3.0. Z 634 testů kompatibility Rust Coreutils s GNU Coreutils bylo úspěšných 532, tj. 83,91 %. V Ubuntu 25.10 se již používá Rust Coreutils místo GNU Coreutils, což může přinášet problémy, viz například nefunkční automatická aktualizace.
Od 3. listopadu 2025 budou muset nová rozšíření Firefoxu specifikovat, zda shromažďují nebo sdílejí osobní údaje. Po všech rozšířeních to bude vyžadováno někdy v první polovině roku 2026. Tyto informace se zobrazí uživateli, když začne instalovat rozšíření, spolu s veškerými oprávněními, která rozšíření požaduje.
Jste nuceni pracovat s Linuxem? Chybí vám pohodlí, které vám poskytoval Microsoft, když vás špehoval a sledoval všechno, co děláte? Nebojte se. Recall for Linux vám vrátí všechny skvělé funkce Windows Recall, které vám chyběly.
Společnost Fre(i)e Software oznámila, že má budget na práci na Debianu pro tablety s cílem jeho vyžívání pro vzdělávací účely. Jako uživatelské prostředí bude použito Lomiri.
Proběhla hackerská soutěž Pwn2Own Ireland 2025. Celkově bylo vyplaceno 1 024 750 dolarů za 73 unikátních zranitelností nultého dne (0-day). Vítězný Summoning Team si odnesl 187 500 dolarů. Shrnutí po jednotlivých dnech na blogu Zero Day Initiative (1. den, 2. den a 3. den) a na YouTube.
<head>
<title/>
</head>
tak se ukáže jen prázdná stránka, protože nějak nechce vidět, cokoliv za tím TITLE. (Toto je XHTML validní.)
Navrhuju, aby se to hloupé SVG postavené na XML taky pochlapilo a vytvořilo si nějaký vlastní formátTo se tu přece nedávno probíralo, že SVG je XML aplikací jenom tak napůl
Nějaký atribut obsahuje strukturovanou informaci, kterou je třeba parsovat zvlášť.
přece nebudeme používat u všech formátů stejnou gramatikuJen pro úplnou korektnost, XML je metajazyk a schéma definuje gramatiku jeho aplikace, takže každý formát má vlastní gramatiku
Což je taky důvod, proč je obecný XML parser o poznání složitější (plus další vlastnosti) kus softwaru, než parser pro konkrétní jazyk.
Nějaký atribut obsahuje strukturovanou informaci, kterou je třeba parsovat zvlášť.Víceméně tam používají mezerami oddělený seznam příkazů a argumentů. Žádny složitý parser se nekoná :).
Což je taky důvod, proč je obecný XML parser o poznání složitějšíTěsně vedle, ten důvod je úplně jinde. Je spousta parserů obecného uzávorkování, které jsou jednodušší.
Žádny složitý parser se nekoná :).= Musím napsat speciální parser.
Těsně vedle, když napíšu XML parser nerespektující schéma, nemám XML parserCož je taky důvod, proč je obecný XML parser o poznání složitějšíTěsně vedle, ten důvod je úplně jinde. Je spousta parserů obecného uzávorkování, které jsou jednodušší.
takže každý formát má vlastní gramatiku..a aby to nebylo málo, každá aplikace má obvykle taky svůj vlastní "obecný" XML parser, což argument o "stejném formátu" připravuje o velkou část pointy. :)
HTML prohlížeče dovolují něco jako <tag/> je v zásadě jen jejich benevolence, ale nemusely by to vůbec dělat, protože v HTML to není správněVe většině případů to lomítko nevadí, není to nic proti HTML normě. Vadilo by to snad jen v kombinaci se zkrácenou (HTML) notací, které ale stejně většina prohlížečů nerozumí.
Prohlížeč, který by správně pracoval s HTML, by měl zápis <tag/&ht; chápat stejně jako zápis <br>>. Jedná se totiž o tzv. "net-enabling start-tag". Násilím ukončované nepárové elementy by se v prohlížečích nepodporujících XHTML měly projevit zobrazením znaků >. Žádný známější prohlížeč se takto nechová. Je však zajímavé, že konsorciu ani webdesignérům nevadí, že doporučení XHTML 1.0 není s HTML kompatibilní.Podpora SGML SHORTTAG není v prohlížeči povinná, takže žádný prohlížeč nemusí
<br /> interpretovat jako NET tag. Navíc správný zápis toho <br /> v SGML by byl <br//. Navíc specifikace HTML je v tomhle nejasná, protože říká, že Such empty elements never have end tags.. net-enabling start-tag ale k sobě má vždy null end-tag… Navíc specifikace HTML také tvrdí Attribute/value pairs appear before the final ">" of an element's start tag., z čehož by se dalo soudit, že net tag syntaxi nepřipouští (minimálně u tagů s atributy).
Kdyby se HTML prohlížeče chovaly přesně podle standardů, zjistilo by se, že HTML standard jako standard za moc nestojí.
No niektoré veci ktoré W3C vyprodukovalo sú veľmi dobré. Len škoda, že ich nepodporuje viac browserov. Ako príklad uvediem CSS3.To tedy nevím. V době, kdy prakticky všechny weby používají obdobný způsob vytvoření layoutu stránky, který se skládá z jednoho hacku CSS za druhým, vytvořit novou verzi CSS, která se tímhle problémem vůbec nezabývá, je podle mne úlet. Selektory pro n-tého potomka, kulaté rámečky a stíny, to všechno je hezké – ale skoro každý web musí řešit, jak udělat záhlaví, 2 – 3 sloupce a zápatí. Implementovat to do vykreslovacího enginu by bylo daleko jednodušší, než některé současné věci v CSS. Ale v CSS3 pro to asi podpora nebude žádná.
Tiskni
Sdílej: