Přímý přenos (YouTube) z konference LinuxDays 2026, jež probíhá tento víkend v Praze v prostorách FIT ČVUT. Na programu je spousta zajímavých přednášek.
Byla vydána nová verze 0.17.0 programovacího jazyka Zig (Codeberg, Wikipedie). Přispělo 206 vývojářů. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Open-source projekt OpenDLSS-NR je 'bitově přesná reimplementace' neuronové rendrovací sítě DLSS 5 od společnosti NVIDIA, jenže pro grafické API Vulkan (DLSS slouží k vylepšování klasickým způsobem vyrendrovaných snímků pomocí lokálních modelů umělé inteligence, a to v reálném čase). Projekt není nijak spojen se společností NVIDIA, je pouze pro OS Windows a natrénované váhy modelu si uživatelé musí obstarat sami. Zdrojový kód je k dispozici na GitHubu, pod licencí MIT s výjimkou pro komponenty třetích stran.
Společnost Cloudflare představila Clef a Clef-Flash, open-source rozhodovací modely určené pro rychlou a konzistentní klasifikaci vstupů. Na rozdíl od klasických LLM vracejí tyto modely deterministické striktně typované strukturované odpovědi s exaktními pravděpodobnostmi, tedy odpovědi ve stylu přelomového modelu Jev.
… více »Byla vydána beta verze Ubuntu 26.10 s kódovým názvem Stonking Stingray. Přehled novinek v poznámkách k vydání. Dle plánu by Ubuntu 26.10 mělo vyjít 15. října 2026.
Byla vydána verze 1.99.0 programovacího jazyka Rust (Wikipedie). Podrobnosti v poznámkách k vydání. Vyzkoušet Rust lze například na stránce Rust by Example.
Od 13. do 15. října proběhne v Praze OpenSSL Conference 2026. Na YouTube lze zhlédnout videozáznamy přednášek z loňského roku.
Eben Upton oznámil další zdražení jednodeskových počítačů Raspberry Pi. Tentokrát 2 GB varianty o 12,50 dolarů. Nově 2 GB Raspberry Pi 4 stojí 67,50 dolarů a 2 GB Raspberry Pi 5 stojí 77,50 dolarů.
OpenMandriva ROME, tj. průběžně aktualizovaná (rolling) edice linuxové distribuce OpenMandriva, byla vydána ve verzi 26.09. Vedle Flatpaku také s podporou Snapu.
Edison Design Group po více než 30 letech zveřejnil zdrojový kód svého EDG C/C++ front-endu. Ten proslul širokou podporou standardů C++ a kompatibilitou s dialekty kompilátorů od Microsoftu, GNU, Clangu, Sunu a dokonce i s prehistorickým cfrontem. EDG byl použit například v kompilátoru Intel C++ Classic, kompilátoru NVCC od firmy NVIDIA pro platformu CUDA nebo v našeptávači kódu IntelliSense v produktech společnosti Microsoft. Projekt nyní spravuje organizace The C++ Alliance a kód je dostupný pod licencí Apache 2.0, doplněnou o výjimky projektu LLVM.
<head>
<title/>
</head>
tak se ukáže jen prázdná stránka, protože nějak nechce vidět, cokoliv za tím TITLE. (Toto je XHTML validní.)
Navrhuju, aby se to hloupé SVG postavené na XML taky pochlapilo a vytvořilo si nějaký vlastní formátTo se tu přece nedávno probíralo, že SVG je XML aplikací jenom tak napůl
Nějaký atribut obsahuje strukturovanou informaci, kterou je třeba parsovat zvlášť.
přece nebudeme používat u všech formátů stejnou gramatikuJen pro úplnou korektnost, XML je metajazyk a schéma definuje gramatiku jeho aplikace, takže každý formát má vlastní gramatiku
Což je taky důvod, proč je obecný XML parser o poznání složitější (plus další vlastnosti) kus softwaru, než parser pro konkrétní jazyk.
Nějaký atribut obsahuje strukturovanou informaci, kterou je třeba parsovat zvlášť.Víceméně tam používají mezerami oddělený seznam příkazů a argumentů. Žádny složitý parser se nekoná :).
Což je taky důvod, proč je obecný XML parser o poznání složitějšíTěsně vedle, ten důvod je úplně jinde. Je spousta parserů obecného uzávorkování, které jsou jednodušší.
Žádny složitý parser se nekoná :).= Musím napsat speciální parser.
Těsně vedle, když napíšu XML parser nerespektující schéma, nemám XML parserCož je taky důvod, proč je obecný XML parser o poznání složitějšíTěsně vedle, ten důvod je úplně jinde. Je spousta parserů obecného uzávorkování, které jsou jednodušší.
takže každý formát má vlastní gramatiku..a aby to nebylo málo, každá aplikace má obvykle taky svůj vlastní "obecný" XML parser, což argument o "stejném formátu" připravuje o velkou část pointy. :)
HTML prohlížeče dovolují něco jako <tag/> je v zásadě jen jejich benevolence, ale nemusely by to vůbec dělat, protože v HTML to není správněVe většině případů to lomítko nevadí, není to nic proti HTML normě. Vadilo by to snad jen v kombinaci se zkrácenou (HTML) notací, které ale stejně většina prohlížečů nerozumí.
Prohlížeč, který by správně pracoval s HTML, by měl zápis <tag/&ht; chápat stejně jako zápis <br>>. Jedná se totiž o tzv. "net-enabling start-tag". Násilím ukončované nepárové elementy by se v prohlížečích nepodporujících XHTML měly projevit zobrazením znaků >. Žádný známější prohlížeč se takto nechová. Je však zajímavé, že konsorciu ani webdesignérům nevadí, že doporučení XHTML 1.0 není s HTML kompatibilní.Podpora SGML SHORTTAG není v prohlížeči povinná, takže žádný prohlížeč nemusí
<br /> interpretovat jako NET tag. Navíc správný zápis toho <br /> v SGML by byl <br//. Navíc specifikace HTML je v tomhle nejasná, protože říká, že Such empty elements never have end tags.. net-enabling start-tag ale k sobě má vždy null end-tag… Navíc specifikace HTML také tvrdí Attribute/value pairs appear before the final ">" of an element's start tag., z čehož by se dalo soudit, že net tag syntaxi nepřipouští (minimálně u tagů s atributy).
Kdyby se HTML prohlížeče chovaly přesně podle standardů, zjistilo by se, že HTML standard jako standard za moc nestojí.
No niektoré veci ktoré W3C vyprodukovalo sú veľmi dobré. Len škoda, že ich nepodporuje viac browserov. Ako príklad uvediem CSS3.To tedy nevím. V době, kdy prakticky všechny weby používají obdobný způsob vytvoření layoutu stránky, který se skládá z jednoho hacku CSS za druhým, vytvořit novou verzi CSS, která se tímhle problémem vůbec nezabývá, je podle mne úlet. Selektory pro n-tého potomka, kulaté rámečky a stíny, to všechno je hezké – ale skoro každý web musí řešit, jak udělat záhlaví, 2 – 3 sloupce a zápatí. Implementovat to do vykreslovacího enginu by bylo daleko jednodušší, než některé současné věci v CSS. Ale v CSS3 pro to asi podpora nebude žádná.
Tiskni
Sdílej: