Homebrew (Wikipedie), správce balíčků pro macOS a od verze 2.0.0 také pro Linux, byl vydán ve verzi 4.5.0. Na stránce Homebrew Formulae lze procházet seznamem balíčků. K dispozici jsou také různé statistiky.
Byl vydán Mozilla Firefox 138.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 138 je již k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
Šestnáctý ročník ne-konference jOpenSpace se koná 3. – 5. října 2025 v Hotelu Antoň v Telči. Pro účast je potřeba vyplnit registrační formulář. Ne-konference neznamená, že se organizátorům nechce připravovat program, ale naopak dává prostor všem pozvaným, aby si program sami složili z toho nejzajímavějšího, čím se v poslední době zabývají nebo co je oslovilo. Obsah, který vytvářejí všichni účastníci, se skládá z desetiminutových
… více »Richard Stallman přednáší ve středu 7. května od 16:30 na Technické univerzitě v Liberci o vlivu technologií na svobodu. Přednáška je určená jak odborné tak laické veřejnosti.
Jean-Baptiste Mardelle se v příspěvku na blogu rozepsal o novinkám v nejnovější verzi 25.04.0 editoru videa Kdenlive (Wikipedie). Ke stažení také na Flathubu.
TmuxAI (GitHub) je AI asistent pro práci v terminálu. Vyžaduje účet na OpenRouter.
Byla vydána nová verze R14.1.4 desktopového prostředí Trinity Desktop Environment (TDE, fork KDE 3.5, Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy v poznámkách k vydání. Podrobný přehled v Changelogu.
Bylo vydáno OpenBSD 7.7. Opět bez písničky.
V Tiraně proběhl letošní Linux App Summit (LAS) (Mastodon). Zatím nesestříhané videozáznamy přednášek jsou k dispozici na YouTube.
Zatiaľ som nenašiel vystvetlenie na čo to slúžiTo je u software, u kterého chci posuzovat chyby docela zásadní. Přinejmenším je dobré mít představu k čemu to údajně sloužit má a vědět, jak bych to udělal bez toho. Pokud jde o consolekit či systemd-logind. Našel jsem k tomu nějakou manuálovou stránku.
Čo sa týka rýchlosti tak s klasickým init systémom som mal boot okolo minúty (pomalý disk). So systemd sa predĺžil na asi 2 minúty. V podstate je mi to jedno.To se nedivím, ale bylo by zajímavé vědět, na čem konkrétně to visí, ačkoliv jestli to dobře chápu, nemáš motivaci to zjišťovat.
Inokedy nefungovali / neboli zdokumentované / nedali sa vygoogliť (pri timeroch som mal zopár obskurných problémov).To by mě zajímalo, už jsem si zkusil nějaký timer napsat, ale moc to nepoužívám.
Toto je daemon ktorému som sa vyhýbal až doteraz.Taky ho momentálně nemám a ani nevím, o co přesně přicházím. Na Fedoře jsem ho měl.
Pred pár týždňami zo skype odstránili podporu pre alsa a tak som si musel nainštalovať aj doma pulseaudio.Skajpu se vyhýbám pro změnu já.
Aj kedysi sa mountovalo ručne, prežili sme to, kým sa to dá prežijeme aj naďalej.Mountuju ručně, protože jsem ještě neměl motivaci to ve svém minimalistickém systému pořešit, ale když výjimečně potřebuju něco z flashky, otravuje mě to a stejně tak mě otravuje i řešit u toho přístupová práva.
K tej manuálovej stránke systemd-logind ... nepáči sa mi čo to robí, principiálne tieto veci mi riešia na desktope blbosti ako inittab, acpid ... tamto mi pripadá neunixové, ale je to len osobný názor ...
To se nedivím, ale bylo by zajímavé vědět, na čem konkrétně to visí
To bolo v predchádzajúcej práci, mal som tam stále veľmi veľa roboty a zisťovať prečo to bootuje pomaly keď naštartujem raz za týždeň fakt nemalo zmysel.
To by mě zajímalo, už jsem si zkusil nějaký timer napsat, ale moc to nepoužívám.
Ja som sa snažil napísať timer pre offlineimap ktorý by som mohol spúšťať pod rôznymi užívateľmi cez link napr offlineimap@mirec.timer a nejako mi v timeri nechcelo akceptovať parameter užívateľa. Ale bolo to dávno a už si to moc nepamätám, nakoniec som to poriešil niekoľkými samostatnými timermi (cp + zmeniť na jednom riadku meno užívateľa). Nebolo to elegantné ale v časovej tiesni ma nič iné nenapadlo
K tej manuálovej stránke systemd-logind... nepáči sa mi čo to robíMně docela ano, a pokud chce linux používat nějaký normální člověk nebo nedej bože více lidí, tak mi přijdou služby poskytované consolekit/systemd-logind docela užitečné.
principiálne tieto veci mi riešia na desktope blbosti ako inittabTen nic takového neřeší, snad kromě spuštění těch virtuálních terminálů, ale to je trivialita.
acpidacpid je sice holka pro všechno, ale se systemd-logind se překrývá jen částečně. Mám pocit, že pokud vynecháš přijímání událostí od systémových tlačítek, tak už nezbyde nic.
tamto mi pripadá neunixové, ale je to len osobný názor ...Pokud neunixové znamená, že to (společně s jinými nástroji) umožňuje normálně fungující desktop, pak ano. Pokud se ti nelíbí návrhově, fajn. Ale jinak bych rád věděl, jakou sadou dle tebe krásných programů lze pokrýt tu stejnou funcionalitu, ale ani kdybys to teď hned všechno nakódil, tak to nebude podporováno aplikacemi, i tak by tam musela být nějaká mezivrstva.
Neunixové == robí všetko možné, ale je to vecou názoru, neodsudzujem to. Len by som privítal možnosť automatického mountovania bez celého toho. Viem, že to rieši viacero prihlásených užívateľov lenže problém je v tom, že prihlásený som u seba vždy len ja, takže nič z toho mi netreba. Naopak mi to prekáža ak si zmyslí, že hoc za tým počítačom fyzicky sedím, mám zapnuté X-ka tak mi to nedovolí pripojiť flashku lebo tvrdí, že nie som prihlásený (zrejme preto lebo som zhodil x-ka keď som niečo zacyklil a zožralo mi to RAM a po naštarotvaní X už nebežali v nejakej consolekit sessione). Jednoducho pre mňa komplikácia naviac, chcel by som od mountovátka nejakú voľby typu kašli na policykit, kašli na všetko možné a ktorýkoľvek užívateľ ktorý je na mojom stroji nech si mountuje čo chce ak je v skupine plugdev (to som vlastne len ja).
.xinitrc
mamck-launch-session startkdeco mi riesi, ze vzdy mam spustene X-ka v CK sessione.
Neunixové == robí všetko možné, ale je to vecou názoru, neodsudzujem to.Rozdíl mezi dělá, co má, a dělá všechno možné, je skutečně věcí názoru, pokud správně chápu tu manuálovou stránku, tak se systemd-logind jakožto náhrada a rozšíření consolekitu stará o uživatelské sezení a jeho procesy a dokáže o nich podávat informace. Na to lze skutečně nahlížet jako na práci vhodnou pro jednu samostatnou jednotku, nebo na práci vhodnou pro rozdělení mezi řadu služeb.
Viem, že to rieši viacero prihlásených užívateľov lenže problém je v tom, že prihlásený som u seba vždy len ja, takže nič z toho mi netreba.Na můj stroj se taky nikdo nepřihlašuje, natož současně, ale kdybych dal někomu třeba dočasný přístup na SSH, tak budu za třeba za rozlišení fyzických a vzdálených uživatelů rád.
Naopak mi to prekáža ak si zmyslí, že hoc za tým počítačom fyzicky sedím, mám zapnuté X-ka tak mi to nedovolí pripojiť flashku lebo tvrdí, že nie som prihlásenýPokud vím, tak zrovna Gentoo má skoro u všeho vychytávky, aby sis přidělil práva univerzálně, tedy bez ohledu na polkit/consolekit/logind.
chcel by som od mountovátka nejakú voľby typu kašli na policykit, kašli na všetko možné a ktorýkoľvek užívateľ ktorý je na mojom stroji nech si mountuje čo chce ak je v skupine plugdev (to som vlastne len ja).Pokud to to mountovátko zrovna na Gentoo neumí, tak bych nahlásil bug. Pokud vím, tak Gentooisti rádi upravují polkit rules tak, aby session management nebyl potřeba. Pokud nepoužíváš nic z toho, co logind nabízí, tak by pak teoreticky mělo jít i vypnout, i když mě by se třeba líbily to shutdown inhibitors už kvůli uživatelským síťovým aplikacím.
Rozdíl mezi dělá, co má, a dělá všechno možné, je skutečně věcí názoru, pokud správně chápu tu manuálovou stránku, tak se systemd-logind jakožto náhrada a rozšíření consolekitu stará o uživatelské sezení a jeho procesy a dokáže o nich podávat informace. Na to lze skutečně nahlížet jako na práci vhodnou pro jednu samostatnou jednotku, nebo na práci vhodnou pro rozdělení mezi řadu služeb.Asi pred pul rokem do logind prestehovali uspavani z upower (driv na to upower volal pm-utils). Nevim, jak moc to souvisi se spravou sezeni; podle me moc ne. Kazdopadne vic nez unixovost nebo neunixovost tohodle kroku me nasralo, ze mi to rozbilo do te doby bezproblemove uspavani na mem domacim NB s Archem, kde se snazim systemd vyhybat (proste ten kus SW nemam rad a kazdymu muze byt u zadele proc vlastne). Jeste klika, ze existuje systemd-shim a asi tak milion "nosystemd" balicku v AURu. Sice je to trochu oser udrzovat rucne, ale funguje to (dokonce i GNOME zase fungujou), ale muzu si vybrat (v grubu), jestli chci bootovat s puvodnim Archovym initem (ach, /etc/rc.conf!), OpenRC anebo runitem. Hm, sorry za off-topic. :)
Asi pred pul rokem do logind prestehovali uspavani z upower (driv na to upower volal pm-utils). Nevim, jak moc to souvisi se spravou sezeni; podle me moc ne.Souhlasím, že to spolu až tak moc nesouvisí.
Sice je to trochu oser udrzovat rucne, ale funguje to (dokonce i GNOME zase fungujou), ale muzu si vybrat (v grubu), jestli chci bootovat s puvodnim Archovym initem (ach, /etc/rc.conf!), OpenRC anebo runitem. Hm, sorry za off-topic. :)Není trochu škoda zůstat zakopaný u Archu, když člověk dělá takové harakiri jako vyhýbání se systemd?
No prave. Muj dojem z tyhle rosady je, ze to je dalsi kopanec do lidi & dister, co ze systemd radost zrovna nemaji. Nechces systemd? Tak uspavej rucne nebo vubec, more, protoze MY JSME ROZHODLI, ze pohodlny suspend-resume nutne potrebuje systemd jako PID eins. A pak se tady nekdo divi, proc Lennarta a spol. fura lidi nemuze vystat (samozrejme, sudo pm-suspend fungovalo, ale musel jsem skrz to do terminalu).Asi pred pul rokem do logind prestehovali uspavani z upower (driv na to upower volal pm-utils). Nevim, jak moc to souvisi se spravou sezeni; podle me moc ne.Souhlasím, že to spolu až tak moc nesouvisí.
Není trochu škoda zůstat zakopaný u Archu, když člověk dělá takové harakiri jako vyhýbání se systemd?Hm, harakiri bych tomu nerikal. Trochu oser, to jo, ale harakiri.. Navic jsem se diky tadytomu vyhybani o systemu zase neco dozvedel, co jsem driv moc znat nepotreboval. Takze ve vysledku vlastne dobry. Navic, binarnich rolling-release dister bez systemd zas az tak moc neni. A ta jednoradkova konfigurace demonu v /etc/rc.conf je proste bozi :) Kazdopadne, az mi proijde, ze se s Archem vic peru, nez ho pouzivam, tak dam sanci nejakymu BSD. BSD init je krasa, cista elegance (ted myslim ten moderni, modularni, ne puvodni "vsechno mame v jednom skriptu, hec!") :)
Nechces systemd? Tak uspavej rucne nebo vubec, more, protoze MY JSME ROZHODLI, ze pohodlny suspend-resume nutne potrebuje systemd jako PID eins.Chvilku jsem používal OpenRC, acpid a pm-utils a uspávání mi fungovalo dobře. Takže zřejmě mluvíš o integraci s dalšími nástroji jako jsou třeba desktopová prostředí.
Hm, harakiri bych tomu nerikal.Já osobně to vnímám jako docela náročnou akci u distribuce, která k tomu není apriori určená jako třeba Gentoo, u nějž je možnost výběru mantrou.
Navic, binarnich rolling-release dister bez systemd zas az tak moc neni.Otázkou je, zda člověk musí trvat na rolling distru, případně i zda musí při požadavku na absenci systemd nutně trvat na linuxovém jádře.
Kazdopadne, az mi projde, ze se s Archem vic peru, nez ho pouzivam, tak dam sanci nejakymu BSD.Teď jsem se nechal poučit, že se FreeBSD za poslední dobu hodně zlepšilo v přívětivosti a taky že lze základ používat jako binární distro. Docela uvažuju o tom, že si udělám aspoň virtuálku.
Na můj stroj se taky nikdo nepřihlašuje, natož současně, ale kdybych dal někomu třeba dočasný přístup na SSH, tak budu za třeba za rozlišení fyzických a vzdálených uživatelů rád.V čom to rozlíšenie spočíva?
Ty si mladší, sebavedomý (často oprávnene, občas prehnaneNěkdy se zadaří, někdy ne ;).)
Pokud vím, tak hlavní účel consolekit/logind je v tom, že umožňuje nastavit dynamická přístupová práva na základě toho, jestli je uživatel fyzicky přihlášený a jestli je ta session aktivní (u desktopu s možností přepínání uživatelů).Prístupové práva k čomu konkrétne? Ku /dev/dvd? Alebo k súborom pod /mnt/dvd? Nič také som si doteraz nevšimol. Tak k niečomu inému? Jediné čo vlastním pod /dev je /dev/pts/0. A to asi *Kit nezariadil. Je pravda, že nemávam viacerých užívateľov prihlásených naraz a každého do svojej X session. Ale som ochotný to vyskúšať. Čo by som mal urobiť, a čo by som mal uvidieť?
/dev/sdn/*
, které byly právě nastavené na základě user session. Pokud jde o mountování, tak tam tuším vždy běžel nějaký další helper a ten se měl možnost doptat consolekitu. NetworkManager zase prostřednictvím polkitu zpřístupňuje některá D-Bus rozhraní.
Je pravda, že nemávam viacerých užívateľov prihlásených naraz a každého do svojej X sessionTak já osobně jsem to přepínání uživatelů vyzkoušel jen proto, že mě to zajímalo a reálně jsem to nikdy nepoužil. A v některém prostředí mi přijde naopak linux/xorg takový tupý, někde jsem viděl nasazení řešení, kde člověk mohl v jedné části budovy zamknout session na tenkém klientovi a v jiné části budovy ji odemknout na jiném stroji.
Čo by som mal urobiť, a čo by som mal uvidieť?Popravdě teď používám Gentoo s minimem těchto vychytávek, a když mi něco nejde, tak prostě spustím ovládací aplikaci (třeba nm-applet) jako root a ono se to podvolí. Ale jak jsem psal, na CentOS 6.x jsem viděl měnící se práva, což byl nejspíš consolekit v kombinaci ještě s jinou službou (udev?).
někde jsem viděl nasazení řešení, kde člověk mohl v jedné části budovy zamknout session na tenkém klientovi a v jiné části budovy ji odemknout na jiném stroji.Tohle máme v pár učebnách na FELu na strojích se Solarisem (ještě od Sunu). Student si na svém počítači připraví co potřebuje, přijde k tabuli, na učitelském počítači se přihlásí a jeho session skočí na projektor. Docela pěkná vlastnost.
pokud se ptášna práva k souborům,Pýtam sa kde a ako uvidím, že to k niečomu je.
tam jsem často na školeních ukazoval prvně ACL na /dev/sdn/*Predpokladám, že si mal na mysli /dev/snd/* Všetko v tom adresári má u mňa owner=root, grupa=audio, žiaden zo súborov nemá ACL. ACL na tom filesystéme funguje. Zvuk mi funguje, pretože som v skupine audio. Démony console-kit-daemon a polkitd bežia. Znamená to, že *Kit u mňa nič nerobí? Čo treba na to, aby robil?
Pýtam sa kde a ako uvidím, že to k niečomu je.Už jsem na to odpověděl a je to popsané i v dokumentaci.
Znamená to, že *Kit u mňa nič nerobí? Čo treba na to, aby robil?Jo takhle. Ty se celou dobu ptáš, k čemu to je a přitom ve skutečnosti máš namysli k čemu to je tobě. Vzhledem k tvým znalostem a zkušenostem a informacím v diskuzi a v dokumentaci je tohle otázka, na kterou máš nejlepší potenciál odpovědět sám.
Pokud neunixové znamená, že to (společně s jinými nástroji) umožňuje normálně fungující desktop, pak ano.Normálne je iný výraz pre priemerne, s tým sa ale hocikto neuspokojí. Ak by si si chcel prečítať súpisku vlastností ktoré používam ja, tak napíš :) A zrovínka systemd robí všetko pre to aby sa to nedalo.
Používam gentoo, a nič také som nepotreboval. To bude asi pravdepodobný dôvod prečo si spokojne fungujem už rok s SystemD bez najmenšieho problému.Tož se systemd ano, zajímavější je to bez systemd, některých jeho částí, kitů apod.
Manažování user sessions pro spoustu případů není blbostMohol by si mi prosím objasniť, čo to konkrétne je to "manažování user sessions" ?
V pohodě, já to sice využiju, ale celkem souhlasim, že toho ten démon buhvíkolik nedělá.Já z toho používám jenom odpojení Jabber klienta při uspávání. A to jsem měl předtím jako skript pro acpid. A nepotřeboval bych to, kdyby se uměl XEP-0198.
Teď jsem si ještě vzpomněl, že na tom asi (IIRC) závisí udisks2 (a možná i udisks).udisks2 jsem zrovna včera odinstaloval, taky nějak nemám tu potřebu…
A nepotřeboval bych to, kdyby se uměl XEP-0198.Stejně je lepší se v 90% případů odpojit slušně a jenom při výpadku spoléhat na ACKy.
Se systemd jsem spokojen. Co jsem potřeboval jsem vygooglil či našel v manpagi. Na Archu, který používám 2 roky (přešel jsem z Ubuntu v době, když Arch zrovna přecházel na systemd) jsem s systemd neměl nikdy problém. Start do grafiky za 2 vteřiny je už jen taková třešnička na dortu
Pulseaudio je ale jiný případ. Když jsem to zkoušel, nebyl problém to nainstalovat a nakonfigurovat. Fungovalo to jak má, bez problému. Ale proč do prdele musím mít spuštěný nějaký extra proces pro přehrávání audia, který žere víc CPU než samotný video player?!
(mplayer ~ 4% CPU vs. pulseaudio 7-10% CPU!!!)
To je pro mě neakceptovatelné.
Co se týče samotného Lennarta, rád se začtu do jeho blogu a obdivuji jeho myšlení. Např. jeho poslední iniciativa, která řeší problémy plynoucí ze stovek různě různých distribucí a je postavená nad btrfs, je úžasná. Doufám, že to dotáhne do funkčního konce a ujme se to. Takových nápadů najdete v diskuzích hodně, ale Poettering vypadá, že to může dotáhnout do konce (pokud jej Red Hat podrží).
Doufám, že toNechybělo ti tam něco? Lennart není žádný dotahovač, tu čest přenechává jiným.někdodotáhne do funkčního konce a ujme se to.
Ten jeho posledni napad je nejvetsi rana unixu za posledni dobu. Nesmi se zapominat, co vlastne ten unix je. Je to jadro + libc + shell + par zakladnich aplikaci definovanych standardem. Vzdyt i ten init system je tam vlastne navic - tenhle zaklad funguje i bez neho.
Lidi si chteji ulehcit praci - napr. nechteji pri kazdem startu nahazovat demony, takze logicky jak to co nejjednodusejc zajistit? Shell scriptem. Kdyz se pak ten script zacne rozrustat, tak se rozdeli na podscripty. A tak to pokracuje az je z toho init system. To je legitimni vyuziti unixu.
To same je s distribucema. Je potreba instalovat programy tak, aby sly odebrat. Takze je dam do balicku, ktery bude nest informaci o souborech a v pripade potreby je odebere. Kdyz uz je umim pridavat a odebirat, tak umim i aktualizovat. Pridam script po instalaci, odebrani a aktualizaci. A uz je jen krucek k pridani seznamu zavislosti. A mame distribuci.
Tohle vsechno jde udelat bez napsani jedine radky C kodu, pomoci unixu a vseho co poskytuje. Naprosto nezavisle na HW, souborovem systemu atd. Casem zjistim, ze nektere veci je potreba mit rychlejsi, nebo jim zajistit lepsi funkcionalitu. Tak je prepisu do C. Ale vlastne jsem na nic nesahl - chova se to stejne, jen je to v jinem, ucinejsim jazyce.
Neni jediny duvod tento prirozeny vyvoj unixoveho systemu nejak narusovat.
No ale třeba já nutně nevyžaduji unix. Já potřebuji bezpečný systém, který je možno rozumně upravit/nastavit pro můj use-case a pro který existují programy, které uspokojí moje potřeby. Linux je koneckonců vlastně jenom jádro, kolem kterého můžeš mít unix nebo něco úplně jiného.
Linux budoucnosti podle Poetteringa mi všechno to (asi) poskytne, protože návrh z mého pohledu neohrožuje bezpečnost/nastavitelnost a programy existovat budou, protože Lenartware se šíří komunitou jako rakovina a zatím to nevypadá, že tu bude jiná, šíře přijímaná alternativa založená na čistém unixovém přístupu.
Prostě já s tím problém nemám, nějaký unix je mi vyloženě ukradený. Argumenty co obvykle uvádí progresivní strana mi připadají rozumné a mám pro ně pochopení ale argumenty konzervativců jsou většinou založeny na tom, že to porušuje nějaké pravidla a principy, kazí to multi-distribuční (i multi systémovou) kompatibilitu a a kdesi cosi, což je mi úplně šlouf.
Nejde o to, aby to byl cisty unix, ale aby tam neco z toho unixu vubec zbylo. Unix je dobra vec a ma smysl se tim ridit. Me nevadi mirny odklon od unixu smerem k lepsimu (napr. D-Bus nebo FUSE). Vadi mi ale, kdyz se unix bere na lehkou vahu a uplne se zahazuje vsechno, co je na nem dobre.
Na jednu stranu se vyvojari jadra snazi vsechno co nejvice usnadnit a zjednodusit (viz treba devtmpfs, evdev, KMS) a na druhou stranu se vyvojari zakladniho userspace snazi vsechno co nejvice zeslozitit a prekombinovat. Kazda cast ma svuj vlastni skoro programovaci XML jazyk (udev je ale taky docela mrcha, co se tyce konfigurace). Klasicke konfiguraky mizi, delaji se adresarove stromy plne ruzneho bordelu. Prijde mi to skoro, jak kdybych hodil diamant (Linux) do kyble hoven (userspace).
Chybi tomu jednotny navrh, nejaky smer. Kazdy si to prasi po svem. A ten jednotny navrh je prave unix a ten vsechno sjednocuje. Jakmile se tahle jednota uplne rozpadne, je konec.
Me nevadi mirny odklon od unixu smerem k lepsimu (napr. D-Bus nebo FUSE).No, D-Bus možná (i když podle stejné logiky je "neunixová" většina IPC metod, včetně BSD socketů), ale na FUSE mi nic neunixového nepřijde - právě naopak, tím, že je možné pripojit jako souborový systém všechno možné, je naopak unixové filosofie posílená. Ohledně zjednodušování jádra a zesložiťování userspace ale naprosto souhlasím.
Čo je zlé na dbuse? Teda je pravda, že už pár krát som si skoro zlomil prsty pri písaní org.freedesktop..., ale na druhej starane je to 100% účinné riešenie konfliktov.
Ja D-Bus poznám z Qt a pythonu. V Qt mi to pripadá vcelku pohodlné. Nehovorím, že by nemohlo byť lepšie, ale dá sa. V pythone ... no tam to je také všeliaké keďže dbus vyžaduje určite typy takže treba to obaľovať. Mne skôr vadí neexistencia nástrojov na jednoduchšie prezeranie dbus služieb v konzole. Prezerať služby cez dbus-send je ako .. no ťažko opísateľný zážitok
bus = dbus.dbus() service = bus.get_service(MY_FULLY_QUALIFIED_SERVICE_NAME) list = service.get_object(MY_FULLY_QUALIFIED_LIST_OBJECT_NAME) for item in list: print(item.my_simple_method())(Kde seznam umožňuje iteraci přes vzdálené objekty, třeba tím, že interně pošle seznam jejich id, to je mi jedno.) Cokoli, co neumožňuje takto jednoduše přistupovat k datům, považuju za špatně, zastarale a C-centricky navržené. A to jsem nadšený céčkař, ale pokud má být něco použitelné univerzálně, mělo by to být podle toho navržené.
Mne skôr vadí neexistencia nástrojov na jednoduchšie prezeranie dbus služieb v konzole.Doporučuju zkusit gdbus.
Dik za typ, možno niekedy keď sa budem hrať s časťami gnome využijem. Momentálne riešim malý systém s Qt (60MB systémová partícia s kernelom, ovládačmi, bootloaderom, Qt5, QML, tam by sa to moc nezmestilo).
Pro inspiraci koukni, jak vypadá JMX v Javě. Dá se to přirovnat k SNMP, ale pro správu javovských aplikací (BTW: existují i adaptéry JMX-SNMP).
Máš stromovou strukturu, v ní objekty a v nich jednak atributy (pro čtení nebo i zápis) a jednak metody, které můžeš volat. Přímo v OpenJDK je k tomu GUI nástroj jConsole. Existuje i CLI klient a samozřejmě to můžeš volat z jiné javovské aplikace – takže máš třeba server a pak nějakou aplikaci, přes kterou ho za běhu konfiguruješ, a spojené je to přes JMX.
Je to obecné, objekty v tom stromě jsou dané tvým programem, stejně tak ty atributy a metody. Na tom obrázku je vidět, jak se dá za chodu překonfigurovat logování, což je u všech aplikací stejné, ale pak tam samozřejmě budeš mít specifické objekty/atributy/metody pro konkrétní aplikaci.
Možná jsem do diskuse to SNMP neměl zatahovat, svádí to zbytečně řeč jinam. Ale JMX dobré, ne?
BTW: nemusí to být jen Java – dá se to zadaptovat a přistupovat k JMX třeba z Perlu: Jmx4Perl (je tam i příklad kódu, který by se ti – až na ten jazyk – mohl líbit).
Filesystem je v jádru jen proto, že ho tam někdo dal. Není v tom nějaká klíčová myšlenka.A co výkon?
Nevidim jinak duvod, proc by "userspace" nemohl primo volat kod "jadra"Pokud user space uvidí přímo do jádra, tak to bude kernel space a tudíž se zkratka FUSE už nebude tak hezky vyjímat.
consolekit
bola prvy z *kit veci, ktore mi zacali bezat na PC a pride mi to ako spolahliva, nenarocna vec, ktora mala byt v unixovom svete uz pred 20 rokmi.
Na PC je prihlasenych niekolko uzivatelov, ale je logicke, ze pravo vypnut PC by nemali mat vzdialene prihlaseni useri. Alebo ak chce nejaky demon zistit, na ktory X server ma uzivatelovi nieco zobrazit (napr. upozornenie na rozpoznanu pripojenu flashku). Pred 13 rokmi na skole som pisal talk-like program, ktory umoznoval si aj vzdialene zdielane kreslit. U prijemcu spojenia bezal systemovy demon, ktory prichadzajucim spojeniam potreboval otvorit appku na spravnom X serveri. Neexistovala v tom case systemova moznost ako zistit X server hladaneho usera. Len spinave hacky skumajuce vlastnicto Xsocketov a Xlockov v /tmp
Takze consolekit vidim ako mrnavu nenarocnu vec, ktora udrzuje info o tom, kto je kam a skade prihlaseny (textovo aj graficky).
Nenáročné to je, spoľahlivé ... no neviem, v kombinácii so slim-om ak zhodím x-ka tak už nič nenamountujem, žiadne notifikácie neuvidím ... U ACPI si ešte riešim tieto veci práve spomenutými hackmi s vlastníctvom a pomerne dlho bežia bez toho aby som sa ich dotkol. Tým nechcem povedať, že consolekit je zlá vec, len nemá náhradu / fallback za niečo sproste a nerozbitné ani mnou.
no neviem, v kombinácii so slim-om ak zhodím x-ka tak už nič nenamountujem, žiadne notifikácie neuvidímA není pak chyba někde mimo CK?
Alebo ak chce nejaky demon zistit, na ktory X server ma uzivatelovi nieco zobrazitNetworkManager takhle trefuje dotaz na heslo k síťovému připojení.
Neexistovala v tom case systemova moznost ako zistit X server hladaneho usera. Len spinave hacky skumajuce vlastnicto Xsocketov a Xlockov v /tmpTakže to ale šlo ;).
Nevim jak to funguje, ale nemelo by to byt tak, ze dialog zobrazi bezici applet, ktery dostane pozadavek pres DBus?Je to tak, jak píšeš, akorát těch appletů může běžet více, například při fast user switching, pak si z nich NetworkManager vybírá právě podle aktivní session. Mám ale pocit, že snad ani nerozlišuje agenty stejného uživatele, jenom zjišťuje, zda tomu uživateli patří aktivní session.
# apt-get remove consolekit Reading package lists... Done Building dependency tree Reading state information... Done The following packages will be REMOVED: colord consolekit hplip hplip-gui lightdm policykit-1 printer-driver-postscript-hp pulseaudio pulseaudio-module-x11 0 upgraded, 0 newly installed, 9 to remove and 21 not upgraded. After this operation, 9 571 kB disk space will be freed. Do you want to continue? [Y/n]
BTW: nevíte někdo, jak nastavit PA tak, aby mi hrála hudba z KDE, i když se přepnu na textový terminál? Chápu, že když ten počítač bude používat víc lidí, tak je správné, aby zvuk hrál tomu, kdo u počítače zrovna sedí a nedělaly mu tam bordel zvuky od jiných uživatelů (upozornění, hudba na pozadí atd.). Ale když to používám sám, tak bych uvítal, aby mi hrála hudba z mého hlavního účtu, i když si v jiných Xkách přihlásím jiného uživatele nebo se přepnu do textové konsole.
Jaké distro, jaká konfigurace? Mně to právě nefunguje – pustím si hudbu, stisknu Ctrl+Alt+F1 a přestane hrát.
A kdybys pustil hudbu pod více uživateli, tak se to namixuje od všech?
Consolekit mi nikdy nejak moc nevadil, az na to, ze jsem ho nepotreboval. Mel jsem funkcni system i bez toho a bylo mi to vnuceno. Vadi mi, ze se v defaultu nechova jako kdyby tam nebyl (mozna je to otazka distribucniho nastaveni, nevim). Nemam moc rad takovy infekcni veci. Musel jsem kvuli tomu upravit .xinitrc a stejne jsem se puvodni bezproblemove (sic ale nezabezpecene) funkcionality nedosahl.
Pulseaudio vidim jako celkem dobry napad, i ta funkcionalita kterou to poskytuje prevazi ty nevyhody. Dokad to nefungovalo, tak jsem to likvidoval, ale ted to docela funguje, takze to i pouzivam. Pro me je to neco jako NetworkManager - nepotrebuju to, ale casto se to k necemu hodi.
Systemd je ale vec, kterou v systemu mit nemuzu. To, ze archlinux presel na systemd me natolik znechutilo (pri pomysleni na to, kam se archlinux vyviji), ze jsem ho kvuli tomu opustil. A opustim jakoukoli dalsi distribuci, ktera ho prijme. Upstart mi nevadi, protoze neni invazivni, neni od zacatku navrzeny na to, aby byl uplne vsude. Rad si system prizpusobuju svym potrebam a systemd jde proti me. Ty jeho konfiguraky mi zpusobuji bolehlav. Nepovedli se mi v tom udelat naprosto zakladni veci (napr. read only filesystem), ktere potrebuji kvuli praci. Snazi se resit veskery kraviny, krome samotneho bootovani. Me nejvice vyhovoval puvodni init system archlinuxu, celou konfiguraci demonu jsem mel na jedne radce. Pridat noveho demona (jako vytvorit init skript) byla otazka par minut. Navic umel i castecne paralelni spousteni, takze to bootovalo dost rychle (35s do X na starem pocitaci, s distribucnim initrd). Pro me to byla killer feature, o kterou me systemd okradl.
Mam rad veci jednoduche, ktere delaji jednu vec a dobre. K takovym vecem neni casto potreba dokumentace, clovek snadno pochopi, co cim autor myslel. Lennart nechce jit touto cestou - jde mu hlavne o funkcionalitu, klidne za cenu toho, ze se v tom nikdo (ani zkuseny nekolikalety uzivatel) nema sanci vyznat. Nici unixove tradice a kasle na zpetnou kompatibilitu.
Veci se maji vyvijet evolucne - proste vzit to co je a potrebnou funkcionalitu tam co nejcistejc dostat. Ne rict, ze je vsechno spatne (kvuli funkci kterou potrebuje procento useru) a vsecko dobre znicit.
Mel jsem funkcni system i bez toho a bylo mi to vnuceno.Jak, čím, kým?
A opustim jakoukoli dalsi distribuci, ktera ho prijme.Co používáš?
Me nejvice vyhovoval puvodni init system archlinuxu, celou konfiguraci demonu jsem mel na jedne radce.A co nějaké BSD? Tam můžeš mít podobně řešený init a navíc na tom systemd ani nefunguje.
To je hezkyTo by som snáď aj otvoril nejaké to šampaňské.Treba to nekdy systemd nahradi i na linuxu a bude klid.
Možná vznikne nějaká nová specializovaná binární distribuce čistě pro lennartware haters, uvidíme.VoidLinux vypada jako dobry kandidat.
No třeba i v Debianu, který ve stable verzi zatím stále používá klasické initskripty (i když paralelizované), se consolekit instaluje, i když si už nejsem jistý, jestli jako součást základního vybavení, nebo jako součást XWindows. Nicméně není problém ho odebrat.Mel jsem funkcni system i bez toho a bylo mi to vnuceno.Jak, čím, kým?
Pred pár týždňami zo skype odstránili podporu pre alsa a tak som si musel nainštalovať aj doma pulseaudio.
Nechci moc prudit, ale přijde mi úsměvné, že někdo nadává na „Lenartware“ a pak si nainstaluje takovou šmejďárnu, jako je Skype.
There's still value in understanding the traditional UNIX "do one thing and do it well" model where many workflows can be done as a pipeline of simple tools each adding their own value, but let's face it, it's not how complex systems really work, and it's not how major applications have been working or been designed for a long time. It's a useful simplification, and it's still true at *some* level, but I think it's also clear that it doesn't really describe most of reality.S timhle souhlasim. Potrubi neumoznuje definovat veci jako "hej, posilas mi sem chybna data!" nebo "tohle spadlo, mam to restartovat nebo selhat?". Obecne ty nezavisle programy, pokud resi slozitejsi ulohu, budou vyzadovat koordinaci shora; a ten koordinator musi vedet co delaji, takze bude slozity.. Realita nejde dobre naskladat do te Unixove skatulky, protoze princip "delej jednu vec a delej ji dobre" odmita koordinatora jakehokoliv charakteru.
...and then there's obviously the traditional counter-example of GNU emacs, where it really was not about the "simple UNIX model", but a whole new big infrastructure thing. Like systemd.
Me se to srovnani vubec nelibi, protoze emacs jsem v zivote nepouzil a nechybi mi to. Stejne jako muzu rict, ze erlang je jako systemd. Neni.
Zakladni rozdil je v tom, ze systemd je uplne prvni a hlavni proces, ktery na pocitaci bezi. Stavebni kamen. Kdyby chtel nekdo udelat init system na emacsu, tak bych si asi myslel, ze se zblaznil.
Z unixu si berem minimalne KISS pravidlo, bez toho nejde vlastne vubec nic delat. Nemusime hned doslova vsechno spojovat rourama. A pokud jde o uzivatelske aplikace, je to na programatorovi, jakou architekturu bude uprednostnovat - ja treba uprednostnuji Qt, ale neohrozuju tim ostatni.
Třeba by šlo pustit Emacs jako PID 1 a všechno ostatní dokonfigurovat pomocí Emacs Lispu Nebo ten Erlang či Perl. Případně jako PID 1 spustit Javu a přes OSGi by se nastartovaly další služby
(samozřejmě by se to konfigurovalo v XML, který by sis mohl připravit XSLT transformací)
Zakladni rozdil je v tom, ze systemd je uplne prvni a hlavni proces, ktery na pocitaci bezi. Stavebni kamen.No, myslím, že se nás tu najde dost, kterým nevadí systemd-PID 1, ale všechen ten feature bloat okolo.
V Bashi mi přestalo chodit Ctrl+šipka pro skákání po slovech - zatím nevyřešeno - namapování nefunguje - pak to skáče i bez CtrlPokud používáte emacs mód (pravděpodobně), tak Mod1-B a Mod1-F.
# konsole (alt + arrow key) "\e[1;3C": forward-word "\e[1;3D": backward-wordProblém je, že šipka (první řádek) a Ctrl+šipka (druhý řádek) mi vrací stejný kód. Absolutně netuším co s tím a ani co vlastně hledat.
^[[D ^[[D
rxvt
, ale zkusil jsem konsole
a vrací mi to různé kódy s/bez Ctrl. Zkusil jsem trochu projet DDG, ale našel jsou pouze podobné stížnosti, hlášky, že to rozbila nějaká aktualizace a že je to zřejmě chyba, které by se měla hlásit.
Já bych stejně doporučil (pro emacs styl) přeučit se na M-b/f. To by fungovat mělo a nebudete se muset vztek ani před exotičtějšími terminály (já jsem zvyklý používat to s Esc).
Já bych stejně doporučil (pro emacs styl) přeučit se na M-b/f. To by fungovat mělo a nebudete se muset vztek ani před exotičtějšími terminály (já jsem zvyklý používat to s Esc).To pro mne není řešení. Emacs styl mi zase nebude fungovat v Kate. Nicméně problém bude hlubší, nefunguje to ani v normálním terminálu (Ctrl+Alt+F1). Kernel? Nebo glibc? Nevím, jak přesně to funguje.
Potrubi neumoznuje definovat veci jako "hej, posilas mi sem chybna data!" nebo "tohle spadlo, mam to restartovat nebo selhat?"Závisí na implementaci potrubí, v gstreameru to maj docela propracované (dokonce lze vytvořit větvení oběma směry). P.S. Oba dva jsem poradne nestudoval, ale jakej je rozdíl mezi PA a GS?
Momentálne mám s tým tento problém (~/.config/pulse):A nepomůže chmod a chown? V každém případě to je prasárna. Pokud spustím aplikaci jako root, tak si má svá nastavení cpát do /root.drwx------ 2 root root 53 sep 16 05:24 pulse
Nepomôže. Teda vlastne na chvíľu pomôže ale za chvíľu mi zase niečo zmení práva na roota. Ale to už medzitým vyzerám ako idiot lebo som sa zase prihlásil do konferenčného hovoru na skype a zase mi nefunguje zvuk lebo som zase zabudol zmeniť práva / vymazaťJako rozumím tomu, že se vytvoří nový soubor, pokud chybí. Ale tahle paranoia, kdy se periodicky kontroluje vlastník a práva a když se nelíbí, tak se to potichu změní mi jasná není. K čemu je to dobré? Tohle není ssh.
Pokud spustím aplikaci jako root, tak si má svá nastavení cpát do /root.A pokud pustím aplikaci s
HOME=/home/pavlix
, tak si má cpát nastavení tam, už jen proto, aby se to dalo testovat. Jenže tyhle dva požadavky jsou bohužel protichůdné a tak je nejlepší aplikace jako root
s HOME=/home/pavlix
pokud možno nespouštět a nebo si umět poradit s následky.
Chápu dobře, že nejsem sám, komu už asi dva roky nefunguje automount USB mass storage? Teda teď mi to funguje...mizerně. Většina mass storage zařízení se automaticky přimountuje, ale protože nejsem root, tak je nejde přes žádnou klikací aplikaci (Thunar) odpojit. A pak je tu jsou asi dvě SD karty, co nejsou vidět ani přes fdisk -l, ale na starším Debianu v pohodě jedou.
Chápu dobře, že nejsem sám, komu už asi dva roky nefunguje automount USB mass storage?Mně se to povedlo nějak vypnout (úmyslně, není možné, aby mi systém náhodně mountoval, nedej bože read-write, náhodná zařízení) a teď to IIRC mountuje, když běží pcmanfm. Jaká magie se děje vevnitř netuším a ani nevím, jak bych to vypnul, kdybych měl novou konfiguraci.
Mne to po nabootovaní vždy tak mesiac - dva funguje (svoj notebook reštartujem / vypínam tak 3x do roka, áno som lenivý, asi som to pár krát spomínal). Potom to z nejakého dôvodu prestane fungovať do najbližšieho reštartu. V diskusii som strelil, že možno nejakým exotickejším zhodením x-iek, ale to je fakt len výstrel naprázdno, nepodarilo sa mi to replikovať. V každom prípade aby som na to len nekdydal keď mi prestal fungovať udisks tak som musel mountovať ručne. Udisks2 mi ide mountovať vždy, len prvých pár mesiacov ide pekne aj z GUI a potom z nejakého dôvodu začne pýtať rootovske heslo čo dolphin nejako nevie prehrýzť a potom musím spustiť udisksctl mount -b /dev/sdb1
. Odpojenie už potom ide pekne aj z GUI.
Ja to rikam furt, Lennartware pridava komplexnost pri soucasnem ubirani flexibility. Aneb poruseni duality v praxi nebo ze dve negativa jsou vlastne pozitivem.
Tiskni
Sdílej: