Národní identitní autorita, tedy NIA ID, MeG a eOP jsou nedostupné. Na nápravě se pracuje [𝕏].
Americký výrobce čipů Nvidia se stal první firmou na světě, jejíž tržní hodnota dosáhla pěti bilionů USD (104,5 bilionu Kč). Nvidia stojí v čele světového trhu s čipy pro umělou inteligenci (AI) a výrazně těží z prudkého růstu zájmu o tuto technologii. Nvidia již byla první firmou, která překonala hranici čtyř bilionů USD, a to letos v červenci.
Po Canonicalu a SUSE oznámil také Red Hat, že bude podporovat a distribuovat toolkit NVIDIA CUDA (Wikipedie).
TrueNAS (Wikipedie), tj. open source storage platforma postavená na Linuxu, byl vydán ve verzi 25.10 Goldeye. Přináší NVMe over Fabric (NVMe-oF) nebo OpenZFS 2.3.4.
Byla vydána OpenIndiana 2025.10. Unixový operační systém OpenIndiana (Wikipedie) vychází z OpenSolarisu (Wikipedie).
České základní a střední školy čelí alarmujícímu stavu kybernetické bezpečnosti. Až 89 % identifikovaných zranitelností v IT infrastruktuře vzdělávacích institucí dosahuje kritické úrovně, což znamená, že útočníci mohou vzdáleně převzít kontrolu nad klíčovými systémy. Školy navíc často provozují zastaralé technologie, i roky nechávají zařízení bez potřebných aktualizací softwaru a používají k nim pouze výchozí, všeobecně známá
… více »Během tradiční ceremonie k oslavě Dne vzniku samostatného československého státu (28. října) byl vyznamenán medailí Za zásluhy (o stát v oblasti hospodářské) vývojář 3D tiskáren Josef Průša. Letos byly uděleny pouze dvě medaile Za zásluhy o stát v oblasti hospodářské, druhou dostal informatik a manažer Ondřej Felix, který se zabývá digitalizací státní správy.
Tor Browser, tj. fork webového prohlížeče Mozilla Firefox s integrovaným klientem sítě Tor přednastavený tak, aby přes tuto síť bezpečně komunikoval, byl vydán ve verzi 15.0. Postaven je na Firefoxu ESR 140.
Bylo oznámeno (cs) vydání Fedora Linuxu 43. Ve finální verzi vychází šest oficiálních edic: Fedora Workstation a Fedora KDE Plasma Desktop pro desktopové, Fedora Server pro serverové, Fedora IoT pro internet věcí, Fedora Cloud pro cloudové nasazení a Fedora CoreOS pro ty, kteří preferují neměnné systémy. Vedle nich jsou k dispozici také další atomické desktopy, spiny a laby. Podrobný přehled novinek v samostatných článcích na stránkách Fedora Magazinu: Fedora Workstation, Fedora KDE Plasma Desktop, Fedora Silverblue a Fedora Atomic Desktops.
Elon Musk oznámil (𝕏) spuštění internetové encyklopedie Grokipedia (Wikipedia). Zatím ve verzi 0.1. Verze 1.0 prý bude 10x lepší, ale i ve verzi 0.1 je podle Elona Muska již lepší než Wikipedia.
misto par pendolin, ktery sou uz nyni zastaraly, se mohlo nakoupit padesat souprav modernich klimatizovanych rychliku i s masinkouNa čemž je nejhorší, že je to pravda…
Drobnost: mně se líbí trať víc než dálnice.
deb http://ftp.cz.debian.org/debian jessie main contrib non-freeJezděte s Kilometrickou bankou, budete to mít bez příplatku. A když je volná jednička, tak si tam občas (pravda, zatim jednou) vlezu, za tu větší volnost to stojí.
). Bohužel od Pardubic vydechla klimatizace.
"-okolky u modernich vozu se pro snizeni treni behem jizdy mazou peknou karcinogenni srackou"
Toto je nějaká blbost ne? Ještě jsem neviděl namazené koleje. Jo vlastně jedno jo, bylo to nedávno v TV ve zprávách jak někdo namazal v kopci koleje tomu výletnímu vláčku a ten to pak nevyjel a začal sjížet do údolí, našestí se nikomu nic nestalo. Jenže to namazal nějaký sabotér. Koleje a kola se nesmí mazat. Klozalo by to, nebrzilo byto a byl by špatný vodivý kontakt z kolejí a to by bylo velmi nebezpečné.Železnice má narozíl od cest velkou výhodu která už se zde začíná velmi projevovat a to je, že na cestách nevsakuje voda, ale vetšinou se na nich a kolem cest v příkopách zbírá z okolí a při vekých deších se tvoří potoky a místní záplavy, eroze půdy atd. Kdežto v případě železnice zůstává krajina kolem trati pořád přibližně stejná.
Tento olej obsahuje kromě různých uhlovodíků také jedovatý a karcinogenní tetrachlorethylen. Jinak když už jsme u těch karcinogenů, tak konzervační olej na dřevěné pražce obsahuje polycyklické aromatické uhlovodíky a fenol (pěkné lahůdky
). Kromě toho se železniční spodek často stříká herbicidy, aby nezarůstal - to jsou další "příznivé" látky.
Tady jsou kdyžtak výsledky výzkumu emisní zátěže u švýcarských železnic (je to česky). Pochybuji, že na tom v Česku budeme lépe.
Olej v pražcích je svinstvo, ale ne horší než to co je v autě. Navíc dřevěné pražce už se dávno nepoužívají (nechavají se dosloužit) maximálně na vyhýbkách.
Olej v pražcích je svinstvo, ale ne horší než to co je v autě.To bych tedy v žádném případě netvrdil. V autě je minerální (nebo syntetický s podobným složením) olej s minimem karcinogenních složek (nějaké se tam dostanou během provozu, ale není jich zase tolik). Kdežto olej na pražce obsahuje fenol, dehet a další nebezpečné látky. I když se možná už dnes používá olej s jiným složením.
Navíc dřevěné pražce už se dávno nepoužívají (nechavají se dosloužit) maximálně na vyhýbkách.Na hlavních tratích se nepoužívají už dlouho a ty menší se zase neopravují. Možná to bude tím
Navíc mi není úplně jasné, jak při tom chceš rekuperovat
), ale spíš bych řekl, že náklady na ty čtyřkvadrantové měniče by byly tak velké, že provozovatel (dopravní podniky) do ničeho takového investovat nebude. Tyristorový usměrňovač ve střídačovém chodu v tomhle výkonu začíná být dneska z hlediska EMC asi mimo realitu, takže by to zřejmě skončilo pulsním usměrňovačem, což by byla strašně velká, složitá a drahá obluda.
Spíš to vypadá, že tyhle věci se budou řešit bateriemi superkondenzátorů jako součástí pevného trakčního zařízení - je to logičtější, energie se nepřelévá tam a zpátky s pochybnou účinností, ale schová se tam, kde za chvíli bude tak jako tak potřeba. Siemens už to někam dodal a vytahuje se, jak to hezky funguje. Nevím kam, ale když pohledáte, určitě to najdete. Jestli se nepletu, byly tam superkondenzátory Maxwell...
Není technický problém aby se ta energie z rekuperace dostala přes měnírnu i do veřejné sítě, ale nevím jestli zde mají české dráhy měnírny které to umí.
Až pojedu z práce, zkusím si toho všimnout.
Jinak ty ampéry u tramvají jsou taky opravdu hezky vidět u nejstarších sériových rekonstrukcí tramvají T3 na pulzní výzbroj (dodávky Škoda, řízení Dioss Elcom) - jezdí třeba v Plzni, Ostravě nebo v Liberci. Na ten zelený dvouřádkový displej jsem poprvé valil bulvy, kolik si taková tramvaj při rozjezdu vezme...
Řekl bych, že u nás snad každé vozidlo MHD konstrukčně mladší dvaceti let (nebo konstrukčně starší, ale rekonstruované na pulzní výzbroj) nějak rekuperuje.Rekuperovat uměly např. už trolejbusy z roku 1935. I když to samozřejmě nebylo na dneší úrovni, bez polovodičového řízení se to realizovalo docela špatně.
Tiskni
Sdílej: