š š š hů (diskuse)

[VícNežNic]

misto par pendolin, ktery sou uz nyni zastaraly, se mohlo nakoupit padesat souprav modernich klimatizovanych rychliku i s masinkou

Na čemž je nejhorší, že je to pravda…

[vencour]

Drobnost: mně se líbí trať víc než dálnice.

[diverman]

Nejvíc mě dokáže vytočit vlak kategorie IC/EC. Zaplatím příplatek nehorázných 60,- a za ty prachy si chci ve vlaku sakra aspoň sednout. Omyl, vlak je plnej.

[vencour]

Jezděte s Kilometrickou bankou, budete to mít bez příplatku. A když je volná jednička, tak si tam občas (pravda, zatim jednou) vlezu, za tu větší volnost to stojí.

[Michal Vyskočil]

Což o to, já si aspoň sedl (našli jsme místenky, které byli sice jenom do Prahy, ale on to nikdo nečte ). Bohužel od Pardubic vydechla klimatizace.

[Dan]

V tom "nehoraznem priplatku" je i mistenka... to ze si ji nevyzadate (neobstarate v predstihu u spoju, ktere byvaji plne) je jen vase blbost

[Zdeněk Burda]

V IC a EC není v příplatku místenka (teda pokud se to během posledního roku nezměnilo).

[Luk]

Bývala (ještě v roce 2001 zcela jistě), ale možná se to změnilo.

[zde]

Když jsem posledně jel EC-čkem, tak to z Prahy do Brna ve 2. třídě stálo nehorázných 354,- Podotýkám že šlo o normální hlučnej koženkovej neklimatizovanej rychlík, ne o Pendolino. Protože druhá třída byla přeplněná, tak jsem si nadrzo sedl do jedničky, která byla aspoň klimatizovaná, ovšem v půli cesty mě chtěli vyhodit. Chvíli jsem se hádal že za 354,- přece NEBUDU stát na chodbě, ale po chvíli mě ukecal že v prvním vagóně jsou ještě nějaká místa a že tam má hezkou kolegyni průvodčí, tak jsem poslušně odešel. Nekecal (s těma volnejma místama). Ale stejně je to ostuda- takový prachy za tak mizernej servis.

[zde]

Jo když mě chtěli vyhodit tak jsem se aspoň přeptal kolik je doplatek za první třídu. Když jsem se dozvěděl že dalších 80,- tak jsem měl co dělat abych se nezačal smát.

[Dag]

Něco tady. A spíš, globál tady. Za zdroje se omluvám, nemohl jsem nalézt dostečně neekogicko--neaktivistické.

[Lukáš Rýdlo]

Ta anketa je špatně udělaná. Já jsem letadlo a mám rád mašinky. Takhle jsem si musel vybrat jestli mám víc rád mašinky nebo jestli jsem víc letadlo

[Dalibor Smolík]

To je lepší být víc tučňák

[Lukáš Rýdlo]

Nejlepší by bylo, kdyby tam byla možnost "Jsem tučňák, který si myslí, že je letadlo, a má rád mašinky."

[medulin]

"-okolky u modernich vozu se pro snizeni treni behem jizdy mazou peknou karcinogenni srackou" Toto je nějaká blbost ne? Ještě jsem neviděl namazené koleje. Jo vlastně jedno jo, bylo to nedávno v TV ve zprávách jak někdo namazal v kopci koleje tomu výletnímu vláčku a ten to pak nevyjel a začal sjížet do údolí, našestí se nikomu nic nestalo. Jenže to namazal nějaký sabotér. Koleje a kola se nesmí mazat. Klozalo by to, nebrzilo byto a byl by špatný vodivý kontakt z kolejí a to by bylo velmi nebezpečné.

Železnice má narozíl od cest velkou výhodu která už se zde začíná velmi projevovat a to je, že na cestách nevsakuje voda, ale vetšinou se na nich a kolem cest v příkopách zbírá z okolí a při vekých deších se tvoří potoky a místní záplavy, eroze půdy atd. Kdežto v případě železnice zůstává krajina kolem trati pořád přibližně stejná.

[Luk]

Mažou se nákolky, ne koleje. Tedy jak tohle někoho může napadnout...

Tento olej obsahuje kromě různých uhlovodíků také jedovatý a karcinogenní tetrachlorethylen. Jinak když už jsme u těch karcinogenů, tak konzervační olej na dřevěné pražce obsahuje polycyklické aromatické uhlovodíky a fenol (pěkné lahůdky ). Kromě toho se železniční spodek často stříká herbicidy, aby nezarůstal - to jsou další "příznivé" látky.

Tady jsou kdyžtak výsledky výzkumu emisní zátěže u švýcarských železnic (je to česky). Pochybuji, že na tom v Česku budeme lépe.

[medulin]

Nákolek je na kole a kolo se po něm odvaluje po kolejnici a okolek je zboku kola a drží dvoukolí na kolejnici aby nespadlo z kolejnice. Okolek je velmi namáhaný v zatáčkách a nákolek drží jen váhu vozu. Starší vozy o nákolek brzdily takovýma "špalkama". Oboje se ve styku s kolejnicí a brzdami na nemůže se mazat.

Olej v pražcích je svinstvo, ale ne horší než to co je v autě. Navíc dřevěné pražce už se dávno nepoužívají (nechavají se dosloužit) maximálně na vyhýbkách.

[Luk]

Samozřejmě jsem měl na mysli okolky (jak to bylo už v původním příspěvku), právě kvůli tomu tření v obloucích. Jestli se mažou u nás, to nevím, ale podle té zprávy ve Švýcarsku jednoznačně ano.

Olej v pražcích je svinstvo, ale ne horší než to co je v autě.

To bych tedy v žádném případě netvrdil. V autě je minerální (nebo syntetický s podobným složením) olej s minimem karcinogenních složek (nějaké se tam dostanou během provozu, ale není jich zase tolik). Kdežto olej na pražce obsahuje fenol, dehet a další nebezpečné látky. I když se možná už dnes používá olej s jiným složením.

Navíc dřevěné pražce už se dávno nepoužívají (nechavají se dosloužit) maximálně na vyhýbkách.

Na hlavních tratích se nepoužívají už dlouho a ty menší se zase neopravují. Možná to bude tím

[moira]

Na masinach se okolky mazou urcite. Na vagonech bych tipoval ze ne.

[medulin]

Na mašinách se někdy sype pod kola písek (tak jako na tramvaji), kdyby se okolky mazaly zamastilo by se celé kolo a mašina by se měla problém rozjet. Na železnici se mažou tak akorát vyhýbky.

[Luk]

A hračky jako je tahle se vyrábějí asi na ozdobu, že?

[VícNežNic]

Když mě tak napadá, používá se někde brždění rekuperací v opravdu velkém měřítku?

[Lukáš Rýdlo]

No brněnský šaliny prej rekuperujou jako o život

[VícNežNic]

No jo, ale šalina není těžký nákladní vlak o stovkách tun. A kolik jich je najednou v provozu?

[Luk]

U vlaků s lokomotivou se rekuperuje těžko, hlavně když mají hodně vagónů. Mnohem lepší je to u souprav, které mají hodně poháněných (a tedy i rekuperace způsobilých) náprav.

[Josef Kufner]

Když to ta lokomotiva může rozjet, proč by nemohla taky brzdit? IMHO by to neměl být problém (aspoň né moc velký).

[VícNežNic]

No, nevím jestli je realistické brzdit tisícitunový vlak jenom lokomotivou

[Kyosuke]

Když pojede v protisměru dostatečně ryhle, tak se při té srážce hybnost vyruší, ne?

[VícNežNic]

Obávám se, že při takové srážce se vyruší mnohem víc věcí Navíc mi není úplně jasné, jak při tom chceš rekuperovat

[trekker.dk]

Problém je, že se rozjíždí pomalu (úměrně k výkonu, který lze dodat do motoru), ale brzdí rychleji (vinutí by tedy muselo být přizpůsobeno proudu při brždění, což přináší větší hmotnost lokomotivy a víc ztracené energie)

[Jan Přech]

To samozřejmě může (a všechny nové lokomotivy jsou na to konstruované), ale problém je jednak v rychlosti brždění (brzdný výkon, který je schopna lokomotiva odebrat vlaku a dodat do napájecí soustavy), ale hlavně v tom, že v "dosahu" (elektricky vzato) musí být jiné vozidlo, které ten výkon přijme, což je v praxi většinou jiná rozjíždějící se souprava. To u MHD většinou není problém, nejmarkantněji se o tom může běžný smrtelník přesvědčit třeba u modernizovaných souprav Metra v Praze (v současnosti trasa A), kde je brzdový odporník opravdu hodně slyšet. Vždycky, když ta souprava brzdí a tlumeným měkkým pískáním měniče se začne prolínat takové protivně ostré svištění na stejné frekvenci, tak souprava brzdný výkon maří v odporníku, protože prostě v blízkosti není jiné vozidlo, které by ho spotřebovalo. A to je metro, které má podmínky pro rekuperaci principielně velmi příznivé.

Takže rekuperace je prima věc, každá kilowatthodina dobrá, ale pokud by někdo předpokládal, že se to nějak podstatně blíží perpetuu mobile, tak bude asi zklamán. Prakticky podíl navrácené energie málokdy překročí 50%. Ale samozřejmě, i tak je to velké plus, pokud to srovnáme třeba s autem...

[zde]

> tak souprava brzdný výkon maří v odporníku, protože prostě v blízkosti není jiné vozidlo, které by ho spotřebovalo.

Huh, to bude nějaká hloupost, ne? Když jsou dráty do soupravy metra dost dimenzované na to aby nějakou energii dodávaly, měl by ji být schopny taky odvádět zpátky do rozvodné sítě, ne?

[Jan Přech]

Jenomže například v MHD se používá (alespoň u nás) výhradně trakce stejnosměrná, tj. ty "dráty" jsou v měnírně tak nějak přerušené diodou. A diody, mrchy jedny, uměj víst proud jenom jedním směrem. A vo vo vo vo tom to je

[Luk]

Ale dá se udělat měnič, který to pošle obráceně. Je ovšem otázka, jestli o to dodavatel proudu vůbec stojí (jsou to velice krátkodobé dodávky, které tak ve své podstatě nikde energii neušetří - žádná elektrárna kvůli nim výkon nesníží, jen se ho v takové chvíli pošle víc přímo do vzduchu)

[Jan Přech]

No, odběr by se asi zařídit dal, s tím odpařením dodané energie bych to taky úplně černě neviděl (ale samozřejmě taky ne zrovna růžově ), ale spíš bych řekl, že náklady na ty čtyřkvadrantové měniče by byly tak velké, že provozovatel (dopravní podniky) do ničeho takového investovat nebude. Tyristorový usměrňovač ve střídačovém chodu v tomhle výkonu začíná být dneska z hlediska EMC asi mimo realitu, takže by to zřejmě skončilo pulsním usměrňovačem, což by byla strašně velká, složitá a drahá obluda.

Spíš to vypadá, že tyhle věci se budou řešit bateriemi superkondenzátorů jako součástí pevného trakčního zařízení - je to logičtější, energie se nepřelévá tam a zpátky s pochybnou účinností, ale schová se tam, kde za chvíli bude tak jako tak potřeba. Siemens už to někam dodal a vytahuje se, jak to hezky funguje. Nevím kam, ale když pohledáte, určitě to najdete. Jestli se nepletu, byly tam superkondenzátory Maxwell...

[VícNežNic]

Taková souprava je třeba právě ta tramvaj

[xxxxxxxx]

v praze tramvaye rekuperujou nepriklad pri jizde z barandovskyho sidliste. jak je to v brne nevim, maji tam vubec elektrinu?

[Michal Vyskočil]

Co tě nemá, ve štatlu jezdí pořád ještě koňky a rekuperují se maximálně koblihy

[VícNežNic]

Když jsem tam byl naposled, tak už ji buď zavedli a nebo to aspoň dokážou docela dobře imitovat

[Zdeněk Burda]

V učebnících na elektroškolách?

[Jan Přech]

U ČD jenom pendolino a elektrická jednotka 471 (ešus, taková ta bílá dvoupatrová souprava, k vidění třeba na osobákách Praha-Kolín, Praha-Beroun), ale v opravdu velkém měřítku se to používá u MHD. Řekl bych, že u nás snad každé vozidlo MHD konstrukčně mladší dvaceti let (nebo konstrukčně starší, ale rekonstruované na pulzní výzbroj) nějak rekuperuje. Cestující to může odhadnout snadno, protože pokud vím, tak u nás stoprocentně platí poučka "co kvičí, umí rekuperovat". Jakmile slyšíte z metra, tramvaje nebo trolejbusu pískání měniče, zpravidla to vozidlo rekuperovat umí (a používá se to, kdykoliv to je možné).

[medulin]

Ano, přesně tak to je. U tramvaje to jde dokonce vidět když se budete dívat řidiči do kabinky na ovládací pult kde je ampérmetr. Při rozjezdu bude ukazovat velký proud který spotřebovává motor a při brždění (pokud nepoužije řidič rychlobrzdu) bude taky ukazovat velký proud který se vrací do sítě.

Není technický problém aby se ta energie z rekuperace dostala přes měnírnu i do veřejné sítě, ale nevím jestli zde mají české dráhy měnírny které to umí.

[Honza Jaroš]

Moment, ty ampéry to tam ukazuje a u klasických T3 se zrychlovačem (jezdí ještě někde?) které brzdí do odporu a o rekuperaci si mohou nanejvýš nechat zdát. Navíc to, že vozidlo "umí" rekuperovat, ještě neznamená že se to využívá, protože to nezávisí jen na vozidle ale i na dalších částech napájecí soustavy (měnírny apod.). Pokud vím, začátkem devadesátých let - to jest v době, kdy se už tyristory v tramvajích běžně používaly - pražská MHD nerekuperovala, protože to odstatní části napájení prostě neuměly.

[Honza Jaroš]

Oprava: ...ukazuje i u klasických T3...

[Luk]

Starých T3 se zrychlovačem jezdí po Praze ještě stále dost.

[Honza Jaroš]

Já si právě teď nebyl jist, protože už dávno nesleduju, jestli ještě jezdí vozy bez škatule na střeše. Takže jsem tu poznámku pro sichr přidal pro mladší ročníky.

Až pojedu z práce, zkusím si toho všimnout.

[Jan Přech]

Pokud vím, u nás se v měnírnách pro 3kV používají dvanáctipulsní neřízené usměrňovače, které vracení rekuperované energie do rozvodné sítě neumožňují. Jako kuriozitu je zajímavé dodat, že na střídavém systému 25kV/50Hz, který zpětnou dodávku do sítě umožňuje už z principu, se nerekuperuje (i když by se to teď týkalo asi jenom pendolin a možná i modernizovaných jednotek 560 - to už jsem na opravdu tenkém ledě) ze zcela prostého důvodu: České dráhy nemají uzavřenou smlouvu o zpětném odběru rekuperované energie.

Jinak ty ampéry u tramvají jsou taky opravdu hezky vidět u nejstarších sériových rekonstrukcí tramvají T3 na pulzní výzbroj (dodávky Škoda, řízení Dioss Elcom) - jezdí třeba v Plzni, Ostravě nebo v Liberci. Na ten zelený dvouřádkový displej jsem poprvé valil bulvy, kolik si taková tramvaj při rozjezdu vezme...

[Luk]

Řekl bych, že u nás snad každé vozidlo MHD konstrukčně mladší dvaceti let (nebo konstrukčně starší, ale rekonstruované na pulzní výzbroj) nějak rekuperuje.

Rekuperovat uměly např. už trolejbusy z roku 1935. I když to samozřejmě nebylo na dneší úrovni, bez polovodičového řízení se to realizovalo docela špatně.