Eric Lengyel dobrovolně uvolnil jako volné dílo svůj patentovaný algoritmus Slug. Algoritmus vykresluje text a vektorovou grafiku na GPU přímo z dat Bézierových křivek, aniž by využíval texturové mapy obsahující jakékoli předem vypočítané nebo uložené obrázky a počítá přesné pokrytí pro ostré a škálovatelné zobrazení písma, referenční ukázka implementace v HLSL shaderech je na GitHubu. Slug je volným dílem od 17. března letošního
… více »Sashiko (GitHub) je open source automatizovaný systém pro revizi kódu linuxového jádra. Monitoruje veřejné mailing listy a hodnotí navrhované změny pomocí umělé inteligence. Výpočetní zdroje a LLM tokeny poskytuje Google.
Cambalache, tj. RAD (rapid application development) nástroj pro GTK 4 a GTK 3, dospěl po pěti letech vývoje do verze 1.0. Instalovat jej lze i z Flathubu.
KiCad (Wikipedie), sada svobodných softwarových nástrojů pro počítačový návrh elektronických zařízení (EDA), byl vydán v nové major verzi 10.0.0 (𝕏). Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Letošní Turingovou cenu (2025 ACM A.M. Turing Award, Nobelova cena informatiky) získali Charles H. Bennett a Gilles Brassard za základní přínosy do oboru kvantové informatiky, které převrátily pojetí bezpečné neprolomitelné komunikace a výpočetní techniky. Jejich protokol BB84 z roku 1984 umožnil fyzikálně zaručený bezpečný přenos šifrovacích klíčů, zatímco jejich práce o kvantové teleportaci položila teoretické základy pro budoucí kvantový internet. Jejich práce spojila fyziku s informatikou a ovlivnila celou generaci vědců.
Firefox 149 dostupný od 24. března přinese bezplatnou vestavěnou VPN s 50 GB přenesených dat měsíčně (s CZ a SK se zatím nepočítá) a zobrazení dvou webových stránek vedle sebe v jednom panelu (split view). Firefox Labs 149 umožní přidat poznámky k panelům (tab notes, videoukázka).
Byla vydána nová stabilní verze 7.9 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 146. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
Dle plánu byla vydána Opera GX pro Linux. Ke stažení je .deb i .rpm. V plánu je flatpak. Opera GX je webový prohlížeč zaměřený na hráče počítačových her.
GNUnet (Wikipedie) byl vydán v nové major verzi 0.27.0. Jedná se o framework pro decentralizované peer-to-peer síťování, na kterém je postavena řada aplikací.
Byly publikovány informace (technické detaily) o bezpečnostním problému Snapu. Jedná se o CVE-2026-3888. Neprivilegovaný lokální uživatel může s využitím snap-confine a systemd-tmpfiles získat práva roota.
IMHO by se borci pres lunex meli hrabat v kernelu a masinky nechat na pokoji. Ono doprava po zeleznici v podani levicackyho molochu neni zas tak skvela a ekologicka.
- zeleznice potrebuje mraky mista v krajine, ochranny pasmo okolo koleji, spagaty + kazdejch padesat kilometru trafacku. to je srovnatelny s dalnici. oboje uplne stejne hyzdi krajinu
- material na kolejnice se ziskava bublanim a palenim cistyho kysliku v konvertoru. metr kolejnice pro vysoke zatizeni ma bezne 130 kilo kvalitni oceli. tolik zeleza neni v zadnym aute
(no mozna v aute vezouci kolejnici
)
- okolky u modernich vozu se pro snizeni treni behem jizdy mazou peknou karcinogenni srackou
- v provozu ceskych drach se temer nepouziva rekuperace, mraky energie investovane do pohybu se tak zahodi do tepla
- vozovy park je priserne zastaraly.
- v ramci setreni se v zime nevyhrejvaj depa, takze pouzivane naftove lokomotivy museji mit neustale spusten agregat, bo se do nich neleje nemrzka (asi ji nadrazaci chlastaj).
- pri poctu lokomotiv, ktere neplni ZADNE EMISNI LIMITY je to mraky karcinogennich sracek.
- elektrina pro elektricke lokomotivy se bude diky "ekologum" vyrabet spalovanim uhli a dejchanim radioaktivnih izotopu
- ceske drahy sou statni moloch, ve spicce jezdi na trati pet preplnenych vozu, mimo spicku pet prazdnych vozu
- absolutni vetsina prdelosedu se da z drahy vykopat a nahradit bazarovym pocitacem /vydejci jizdenek, vypravci, vyhybkari atd/.
- misto par pendolin, ktery sou uz nyni zastaraly, se mohlo nakoupit padesat souprav modernich klimatizovanych rychliku i s masinkou
tim nerikam, ze zeleznice je na nic, jen tim rikam, ze CESKY DRAHY SOU NA NIC. a SZDC je jedna a ta sama banda. vlacky mam rad, pokud clovek vi jak na to, je to skvely. vybiram si zasadne neekonomicke dotovane spoje, ve kterych nikdo nejezdi. takze domu z koleji jezdim mezinarodnim rychlikem, ve kterem snad nikdy nejelo vice jak padesat lidi najednou. takze se pekne rozvalim s notasem na tej hnusnej kozenkovej sedacce a mam styry hodiny klid.
Tiskni
Sdílej:
misto par pendolin, ktery sou uz nyni zastaraly, se mohlo nakoupit padesat souprav modernich klimatizovanych rychliku i s masinkouNa čemž je nejhorší, že je to pravda…
Drobnost: mně se líbí trať víc než dálnice.
deb http://ftp.cz.debian.org/debian jessie main contrib non-freeJezděte s Kilometrickou bankou, budete to mít bez příplatku. A když je volná jednička, tak si tam občas (pravda, zatim jednou) vlezu, za tu větší volnost to stojí.
). Bohužel od Pardubic vydechla klimatizace.
"-okolky u modernich vozu se pro snizeni treni behem jizdy mazou peknou karcinogenni srackou"
Toto je nějaká blbost ne? Ještě jsem neviděl namazené koleje. Jo vlastně jedno jo, bylo to nedávno v TV ve zprávách jak někdo namazal v kopci koleje tomu výletnímu vláčku a ten to pak nevyjel a začal sjížet do údolí, našestí se nikomu nic nestalo. Jenže to namazal nějaký sabotér. Koleje a kola se nesmí mazat. Klozalo by to, nebrzilo byto a byl by špatný vodivý kontakt z kolejí a to by bylo velmi nebezpečné.Železnice má narozíl od cest velkou výhodu která už se zde začíná velmi projevovat a to je, že na cestách nevsakuje voda, ale vetšinou se na nich a kolem cest v příkopách zbírá z okolí a při vekých deších se tvoří potoky a místní záplavy, eroze půdy atd. Kdežto v případě železnice zůstává krajina kolem trati pořád přibližně stejná.
Tento olej obsahuje kromě různých uhlovodíků také jedovatý a karcinogenní tetrachlorethylen. Jinak když už jsme u těch karcinogenů, tak konzervační olej na dřevěné pražce obsahuje polycyklické aromatické uhlovodíky a fenol (pěkné lahůdky
). Kromě toho se železniční spodek často stříká herbicidy, aby nezarůstal - to jsou další "příznivé" látky.
Tady jsou kdyžtak výsledky výzkumu emisní zátěže u švýcarských železnic (je to česky). Pochybuji, že na tom v Česku budeme lépe.
Olej v pražcích je svinstvo, ale ne horší než to co je v autě. Navíc dřevěné pražce už se dávno nepoužívají (nechavají se dosloužit) maximálně na vyhýbkách.
Olej v pražcích je svinstvo, ale ne horší než to co je v autě.To bych tedy v žádném případě netvrdil. V autě je minerální (nebo syntetický s podobným složením) olej s minimem karcinogenních složek (nějaké se tam dostanou během provozu, ale není jich zase tolik). Kdežto olej na pražce obsahuje fenol, dehet a další nebezpečné látky. I když se možná už dnes používá olej s jiným složením.
Navíc dřevěné pražce už se dávno nepoužívají (nechavají se dosloužit) maximálně na vyhýbkách.Na hlavních tratích se nepoužívají už dlouho a ty menší se zase neopravují. Možná to bude tím
Navíc mi není úplně jasné, jak při tom chceš rekuperovat
), ale spíš bych řekl, že náklady na ty čtyřkvadrantové měniče by byly tak velké, že provozovatel (dopravní podniky) do ničeho takového investovat nebude. Tyristorový usměrňovač ve střídačovém chodu v tomhle výkonu začíná být dneska z hlediska EMC asi mimo realitu, takže by to zřejmě skončilo pulsním usměrňovačem, což by byla strašně velká, složitá a drahá obluda.
Spíš to vypadá, že tyhle věci se budou řešit bateriemi superkondenzátorů jako součástí pevného trakčního zařízení - je to logičtější, energie se nepřelévá tam a zpátky s pochybnou účinností, ale schová se tam, kde za chvíli bude tak jako tak potřeba. Siemens už to někam dodal a vytahuje se, jak to hezky funguje. Nevím kam, ale když pohledáte, určitě to najdete. Jestli se nepletu, byly tam superkondenzátory Maxwell...
Není technický problém aby se ta energie z rekuperace dostala přes měnírnu i do veřejné sítě, ale nevím jestli zde mají české dráhy měnírny které to umí.
Až pojedu z práce, zkusím si toho všimnout.
Jinak ty ampéry u tramvají jsou taky opravdu hezky vidět u nejstarších sériových rekonstrukcí tramvají T3 na pulzní výzbroj (dodávky Škoda, řízení Dioss Elcom) - jezdí třeba v Plzni, Ostravě nebo v Liberci. Na ten zelený dvouřádkový displej jsem poprvé valil bulvy, kolik si taková tramvaj při rozjezdu vezme...
Řekl bych, že u nás snad každé vozidlo MHD konstrukčně mladší dvaceti let (nebo konstrukčně starší, ale rekonstruované na pulzní výzbroj) nějak rekuperuje.Rekuperovat uměly např. už trolejbusy z roku 1935. I když to samozřejmě nebylo na dneší úrovni, bez polovodičového řízení se to realizovalo docela špatně.