Byla vydána verze 9.1 open source virtualizační platformy Proxmox VE (Proxmox Virtual Environment, Wikipedie) založené na Debianu. Přehled novinek v poznámkách k vydání a informačním videu.
Byl aktualizován seznam 500 nejvýkonnějších superpočítačů na světě TOP500. Nejvýkonnějším superpočítačem zůstává El Capitan od HPE (Cray) s výkonem 1,809 exaFLOPS. Druhý Frontier má výkon 1,353 exaFLOPS. Třetí Aurora má výkon 1,012 exaFLOPS. Nejvýkonnější superpočítač v Evropě JUPITER Booster s výkonem 1,000 exaFLOPS je na čtvrtém místě. Nejvýkonnější český superpočítač C24 klesl na 192. místo. Karolina, GPU partition klesla na 224. místo a Karolina, CPU partition na 450. místo. Další přehledy a statistiky na stránkách projektu.
Microsoft představil Azure Cobalt 200, tj. svůj vlastní SoC (System-on-Chip) postavený na ARM a optimalizovaný pro cloud.
Co způsobilo včerejší nejhorší výpadek Cloudflare od roku 2019? Nebyl to kybernetický útok. Vše začalo změnou oprávnění v jednom z databázových systémů a pokračovalo vygenerováním problém způsobujícího konfiguračního souboru a jeho distribucí na všechny počítače Cloudflare. Podrobně v příspěvku na blogu Cloudflare.
Byla vydána (Mastodon, 𝕏) první RC verze GIMPu 3.2. Přehled novinek v oznámení o vydání. Podrobně v souboru NEWS na GitLabu.
Eugen Rochko, zakladatel Mastodonu, tj. sociální sítě, která není na prodej, oznámil, že po téměř 10 letech odstupuje z pozice CEO a převádí vlastnictví ochranné známky a dalších aktiv na neziskovou organizaci Mastodon.
Byla vydána nová major verze 5.0 svobodného 3D softwaru Blender. Přehled novinek i s náhledy a videi v obsáhlých poznámkách k vydání. Videopředstavení na YouTube.
Cloudflare, tj. společnost poskytující "cloudové služby, které zajišťují bezpečnost, výkon a spolehlivost internetových aplikací", má výpadek.
Letos se uskuteční již 11. ročník soutěže v programování Kasiopea. Tato soutěž, (primárně) pro středoškoláky, nabízí skvělou příležitost procvičit logické myšlení a dozvědět se něco nového ze světa algoritmů – a to nejen pro zkušené programátory, ale i pro úplné začátečníky. Domácí kolo proběhne online od 22. 11. do 7. 12. 2025 a skládá se z 9 zajímavých úloh různé obtížnosti. Na výběru programovacího jazyka přitom nezáleží – úlohy jsou
… více »Byla vydána nová verze 2.52.0 distribuovaného systému správy verzí Git. Přispělo 94 vývojářů, z toho 33 nových. Přehled novinek v příspěvku na blogu GitHubu a v poznámkách k vydání.
IMHO by se borci pres lunex meli hrabat v kernelu a masinky nechat na pokoji. Ono doprava po zeleznici v podani levicackyho molochu neni zas tak skvela a ekologicka.
- zeleznice potrebuje mraky mista v krajine, ochranny pasmo okolo koleji, spagaty + kazdejch padesat kilometru trafacku. to je srovnatelny s dalnici. oboje uplne stejne hyzdi krajinu
- material na kolejnice se ziskava bublanim a palenim cistyho kysliku v konvertoru. metr kolejnice pro vysoke zatizeni ma bezne 130 kilo kvalitni oceli. tolik zeleza neni v zadnym aute
(no mozna v aute vezouci kolejnici
)
- okolky u modernich vozu se pro snizeni treni behem jizdy mazou peknou karcinogenni srackou
- v provozu ceskych drach se temer nepouziva rekuperace, mraky energie investovane do pohybu se tak zahodi do tepla
- vozovy park je priserne zastaraly.
- v ramci setreni se v zime nevyhrejvaj depa, takze pouzivane naftove lokomotivy museji mit neustale spusten agregat, bo se do nich neleje nemrzka (asi ji nadrazaci chlastaj).
- pri poctu lokomotiv, ktere neplni ZADNE EMISNI LIMITY je to mraky karcinogennich sracek.
- elektrina pro elektricke lokomotivy se bude diky "ekologum" vyrabet spalovanim uhli a dejchanim radioaktivnih izotopu
- ceske drahy sou statni moloch, ve spicce jezdi na trati pet preplnenych vozu, mimo spicku pet prazdnych vozu
- absolutni vetsina prdelosedu se da z drahy vykopat a nahradit bazarovym pocitacem /vydejci jizdenek, vypravci, vyhybkari atd/.
- misto par pendolin, ktery sou uz nyni zastaraly, se mohlo nakoupit padesat souprav modernich klimatizovanych rychliku i s masinkou
tim nerikam, ze zeleznice je na nic, jen tim rikam, ze CESKY DRAHY SOU NA NIC. a SZDC je jedna a ta sama banda. vlacky mam rad, pokud clovek vi jak na to, je to skvely. vybiram si zasadne neekonomicke dotovane spoje, ve kterych nikdo nejezdi. takze domu z koleji jezdim mezinarodnim rychlikem, ve kterem snad nikdy nejelo vice jak padesat lidi najednou. takze se pekne rozvalim s notasem na tej hnusnej kozenkovej sedacce a mam styry hodiny klid.
Tiskni
Sdílej:
misto par pendolin, ktery sou uz nyni zastaraly, se mohlo nakoupit padesat souprav modernich klimatizovanych rychliku i s masinkouNa čemž je nejhorší, že je to pravda…
Drobnost: mně se líbí trať víc než dálnice.
deb http://ftp.cz.debian.org/debian jessie main contrib non-freeJezděte s Kilometrickou bankou, budete to mít bez příplatku. A když je volná jednička, tak si tam občas (pravda, zatim jednou) vlezu, za tu větší volnost to stojí.
). Bohužel od Pardubic vydechla klimatizace.
"-okolky u modernich vozu se pro snizeni treni behem jizdy mazou peknou karcinogenni srackou"
Toto je nějaká blbost ne? Ještě jsem neviděl namazené koleje. Jo vlastně jedno jo, bylo to nedávno v TV ve zprávách jak někdo namazal v kopci koleje tomu výletnímu vláčku a ten to pak nevyjel a začal sjížet do údolí, našestí se nikomu nic nestalo. Jenže to namazal nějaký sabotér. Koleje a kola se nesmí mazat. Klozalo by to, nebrzilo byto a byl by špatný vodivý kontakt z kolejí a to by bylo velmi nebezpečné.Železnice má narozíl od cest velkou výhodu která už se zde začíná velmi projevovat a to je, že na cestách nevsakuje voda, ale vetšinou se na nich a kolem cest v příkopách zbírá z okolí a při vekých deších se tvoří potoky a místní záplavy, eroze půdy atd. Kdežto v případě železnice zůstává krajina kolem trati pořád přibližně stejná.
Tento olej obsahuje kromě různých uhlovodíků také jedovatý a karcinogenní tetrachlorethylen. Jinak když už jsme u těch karcinogenů, tak konzervační olej na dřevěné pražce obsahuje polycyklické aromatické uhlovodíky a fenol (pěkné lahůdky
). Kromě toho se železniční spodek často stříká herbicidy, aby nezarůstal - to jsou další "příznivé" látky.
Tady jsou kdyžtak výsledky výzkumu emisní zátěže u švýcarských železnic (je to česky). Pochybuji, že na tom v Česku budeme lépe.
Olej v pražcích je svinstvo, ale ne horší než to co je v autě. Navíc dřevěné pražce už se dávno nepoužívají (nechavají se dosloužit) maximálně na vyhýbkách.
Olej v pražcích je svinstvo, ale ne horší než to co je v autě.To bych tedy v žádném případě netvrdil. V autě je minerální (nebo syntetický s podobným složením) olej s minimem karcinogenních složek (nějaké se tam dostanou během provozu, ale není jich zase tolik). Kdežto olej na pražce obsahuje fenol, dehet a další nebezpečné látky. I když se možná už dnes používá olej s jiným složením.
Navíc dřevěné pražce už se dávno nepoužívají (nechavají se dosloužit) maximálně na vyhýbkách.Na hlavních tratích se nepoužívají už dlouho a ty menší se zase neopravují. Možná to bude tím
Navíc mi není úplně jasné, jak při tom chceš rekuperovat
), ale spíš bych řekl, že náklady na ty čtyřkvadrantové měniče by byly tak velké, že provozovatel (dopravní podniky) do ničeho takového investovat nebude. Tyristorový usměrňovač ve střídačovém chodu v tomhle výkonu začíná být dneska z hlediska EMC asi mimo realitu, takže by to zřejmě skončilo pulsním usměrňovačem, což by byla strašně velká, složitá a drahá obluda.
Spíš to vypadá, že tyhle věci se budou řešit bateriemi superkondenzátorů jako součástí pevného trakčního zařízení - je to logičtější, energie se nepřelévá tam a zpátky s pochybnou účinností, ale schová se tam, kde za chvíli bude tak jako tak potřeba. Siemens už to někam dodal a vytahuje se, jak to hezky funguje. Nevím kam, ale když pohledáte, určitě to najdete. Jestli se nepletu, byly tam superkondenzátory Maxwell...
Není technický problém aby se ta energie z rekuperace dostala přes měnírnu i do veřejné sítě, ale nevím jestli zde mají české dráhy měnírny které to umí.
Až pojedu z práce, zkusím si toho všimnout.
Jinak ty ampéry u tramvají jsou taky opravdu hezky vidět u nejstarších sériových rekonstrukcí tramvají T3 na pulzní výzbroj (dodávky Škoda, řízení Dioss Elcom) - jezdí třeba v Plzni, Ostravě nebo v Liberci. Na ten zelený dvouřádkový displej jsem poprvé valil bulvy, kolik si taková tramvaj při rozjezdu vezme...
Řekl bych, že u nás snad každé vozidlo MHD konstrukčně mladší dvaceti let (nebo konstrukčně starší, ale rekonstruované na pulzní výzbroj) nějak rekuperuje.Rekuperovat uměly např. už trolejbusy z roku 1935. I když to samozřejmě nebylo na dneší úrovni, bez polovodičového řízení se to realizovalo docela špatně.