Jak si zobrazit pomocí Chrome a na Chromiu založených webových prohlížečích stránky s neplatným certifikátem? Stačí napsat thisisunsafe.
V repozitáři AUR (Arch User Repository) linuxové distribuce Arch Linux byly nalezeny a odstraněny tři balíčky s malwarem. Jedná se o librewolf-fix-bin, firefox-patch-bin a zen-browser-patched-bin.
Dle plánu by Debian 13 s kódovým názvem Trixie měl vyjít v sobotu 9. srpna.
Vývoj linuxové distribuce Clear Linux (Wikipedie) vyvíjené společností Intel a optimalizováné pro jejich procesory byl oficiálně ukončen.
Byl publikován aktuální přehled vývoje renderovacího jádra webového prohlížeče Servo (Wikipedie).
V programovacím jazyce Go naprogramovaná webová aplikace pro spolupráci na zdrojových kódech pomocí gitu Forgejo byla vydána ve verzi 12.0 (Mastodon). Forgejo je fork Gitei.
Nová čísla časopisů od nakladatelství Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 155 (pdf) a Hello World 27 (pdf).
Hyprland, tj. kompozitor pro Wayland zaměřený na dláždění okny a zároveň grafické efekty, byl vydán ve verzi 0.50.0. Podrobný přehled novinek na GitHubu.
Patrick Volkerding oznámil před dvaatřiceti lety vydání Slackware Linuxu 1.00. Slackware Linux byl tenkrát k dispozici na 3,5 palcových disketách. Základní systém byl na 13 disketách. Kdo chtěl grafiku, potřeboval dalších 11 disket. Slackware Linux 1.00 byl postaven na Linuxu .99pl11 Alpha, libc 4.4.1, g++ 2.4.5 a XFree86 1.3.
Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) jako první orgán státní správy v Česku spustilo takzvaný „bug bounty“ program pro odhalování bezpečnostních rizik a zranitelných míst ve svých informačních systémech. Za nalezení kritické zranitelnosti nabízí veřejnosti odměnu 1000 eur, v případě vysoké závažnosti je to 500 eur. Program se inspiruje přístupy běžnými v komerčním sektoru nebo ve veřejné sféře v zahraničí.
IMHO by se borci pres lunex meli hrabat v kernelu a masinky nechat na pokoji. Ono doprava po zeleznici v podani levicackyho molochu neni zas tak skvela a ekologicka.
- zeleznice potrebuje mraky mista v krajine, ochranny pasmo okolo koleji, spagaty + kazdejch padesat kilometru trafacku. to je srovnatelny s dalnici. oboje uplne stejne hyzdi krajinu
- material na kolejnice se ziskava bublanim a palenim cistyho kysliku v konvertoru. metr kolejnice pro vysoke zatizeni ma bezne 130 kilo kvalitni oceli. tolik zeleza neni v zadnym aute (no mozna v aute vezouci kolejnici
)
- okolky u modernich vozu se pro snizeni treni behem jizdy mazou peknou karcinogenni srackou
- v provozu ceskych drach se temer nepouziva rekuperace, mraky energie investovane do pohybu se tak zahodi do tepla
- vozovy park je priserne zastaraly.
- v ramci setreni se v zime nevyhrejvaj depa, takze pouzivane naftove lokomotivy museji mit neustale spusten agregat, bo se do nich neleje nemrzka (asi ji nadrazaci chlastaj).
- pri poctu lokomotiv, ktere neplni ZADNE EMISNI LIMITY je to mraky karcinogennich sracek.
- elektrina pro elektricke lokomotivy se bude diky "ekologum" vyrabet spalovanim uhli a dejchanim radioaktivnih izotopu
- ceske drahy sou statni moloch, ve spicce jezdi na trati pet preplnenych vozu, mimo spicku pet prazdnych vozu
- absolutni vetsina prdelosedu se da z drahy vykopat a nahradit bazarovym pocitacem /vydejci jizdenek, vypravci, vyhybkari atd/.
- misto par pendolin, ktery sou uz nyni zastaraly, se mohlo nakoupit padesat souprav modernich klimatizovanych rychliku i s masinkou
tim nerikam, ze zeleznice je na nic, jen tim rikam, ze CESKY DRAHY SOU NA NIC. a SZDC je jedna a ta sama banda. vlacky mam rad, pokud clovek vi jak na to, je to skvely. vybiram si zasadne neekonomicke dotovane spoje, ve kterych nikdo nejezdi. takze domu z koleji jezdim mezinarodnim rychlikem, ve kterem snad nikdy nejelo vice jak padesat lidi najednou. takze se pekne rozvalim s notasem na tej hnusnej kozenkovej sedacce a mam styry hodiny klid.
Tiskni
Sdílej:
misto par pendolin, ktery sou uz nyni zastaraly, se mohlo nakoupit padesat souprav modernich klimatizovanych rychliku i s masinkouNa čemž je nejhorší, že je to pravda…
Drobnost: mně se líbí trať víc než dálnice.
deb http://ftp.cz.debian.org/debian jessie main contrib non-free
Jezděte s Kilometrickou bankou, budete to mít bez příplatku. A když je volná jednička, tak si tam občas (pravda, zatim jednou) vlezu, za tu větší volnost to stojí.
"-okolky u modernich vozu se pro snizeni treni behem jizdy mazou peknou karcinogenni srackou"
Toto je nějaká blbost ne? Ještě jsem neviděl namazené koleje. Jo vlastně jedno jo, bylo to nedávno v TV ve zprávách jak někdo namazal v kopci koleje tomu výletnímu vláčku a ten to pak nevyjel a začal sjížet do údolí, našestí se nikomu nic nestalo. Jenže to namazal nějaký sabotér. Koleje a kola se nesmí mazat. Klozalo by to, nebrzilo byto a byl by špatný vodivý kontakt z kolejí a to by bylo velmi nebezpečné.Železnice má narozíl od cest velkou výhodu která už se zde začíná velmi projevovat a to je, že na cestách nevsakuje voda, ale vetšinou se na nich a kolem cest v příkopách zbírá z okolí a při vekých deších se tvoří potoky a místní záplavy, eroze půdy atd. Kdežto v případě železnice zůstává krajina kolem trati pořád přibližně stejná.
Olej v pražcích je svinstvo, ale ne horší než to co je v autě. Navíc dřevěné pražce už se dávno nepoužívají (nechavají se dosloužit) maximálně na vyhýbkách.
Olej v pražcích je svinstvo, ale ne horší než to co je v autě.To bych tedy v žádném případě netvrdil. V autě je minerální (nebo syntetický s podobným složením) olej s minimem karcinogenních složek (nějaké se tam dostanou během provozu, ale není jich zase tolik). Kdežto olej na pražce obsahuje fenol, dehet a další nebezpečné látky. I když se možná už dnes používá olej s jiným složením.
Navíc dřevěné pražce už se dávno nepoužívají (nechavají se dosloužit) maximálně na vyhýbkách.Na hlavních tratích se nepoužívají už dlouho a ty menší se zase neopravují. Možná to bude tím
Není technický problém aby se ta energie z rekuperace dostala přes měnírnu i do veřejné sítě, ale nevím jestli zde mají české dráhy měnírny které to umí.
Řekl bych, že u nás snad každé vozidlo MHD konstrukčně mladší dvaceti let (nebo konstrukčně starší, ale rekonstruované na pulzní výzbroj) nějak rekuperuje.Rekuperovat uměly např. už trolejbusy z roku 1935. I když to samozřejmě nebylo na dneší úrovni, bez polovodičového řízení se to realizovalo docela špatně.