Byla vydána beta verze openSUSE Leap 16. Ve výchozím nastavení s novým instalátorem Agama.
Devadesátková hra Brány Skeldalu prošla portací a je dostupná na platformě Steam. Vyšel i parádní blog autora o portaci na moderní systémy a platformy včetně Linuxu.
Lidi dělají divné věci. Například spouští Linux v Excelu. Využít je emulátor RISC-V mini-rv32ima sestavený jako knihovna DLL, která je volaná z makra VBA (Visual Basic for Applications).
Revolut nabídne neomezený mobilní tarif za 12,50 eur (312 Kč). Aktuálně startuje ve Velké Británii a Německu.
Společnost Amazon miliardáře Jeffa Bezose vypustila na oběžnou dráhu první várku družic svého projektu Kuiper, který má z vesmíru poskytovat vysokorychlostní internetové připojení po celém světě a snažit se konkurovat nyní dominantnímu Starlinku nejbohatšího muže planety Elona Muska.
Poslední aktualizací začal model GPT-4o uživatelům příliš podlézat. OpenAI jej tak vrátila k předchozí verzi.
Google Chrome 136 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 136.0.7103.59 přináší řadu novinek z hlediska uživatelů i vývojářů. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 8 bezpečnostních chyb. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře.
Homebrew (Wikipedie), správce balíčků pro macOS a od verze 2.0.0 také pro Linux, byl vydán ve verzi 4.5.0. Na stránce Homebrew Formulae lze procházet seznamem balíčků. K dispozici jsou také různé statistiky.
Byl vydán Mozilla Firefox 138.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 138 je již k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
Šestnáctý ročník ne-konference jOpenSpace se koná 3. – 5. října 2025 v Hotelu Antoň v Telči. Pro účast je potřeba vyplnit registrační formulář. Ne-konference neznamená, že se organizátorům nechce připravovat program, ale naopak dává prostor všem pozvaným, aby si program sami složili z toho nejzajímavějšího, čím se v poslední době zabývají nebo co je oslovilo. Obsah, který vytvářejí všichni účastníci, se skládá z desetiminutových
… více »Dnes na rootovi vyšel perferktní pokus vyvolat flamewar. Autor jakoby nestranně popisuje důvody, proč linux nekraluje na firemních desktopech a serverech. Přitom ale nezmiňuje milionkrát opakovanou oponenturu k těmto tvrzením.
Na druhou stranu nezmiňuje ani podle mne zásadnější argumenty nahrávající pro Windows.
Tvrzení částečně platné pokud je řeč o desktopech. Pokud program existuje v distribučních balíčcích, je komfort instalace na linuxu nepochybně vyšší, alespoň v distribucích řešící závislosti. Pokud začátečník sáhne po LFS či něčem podobném, nemá nepochybně v úmyslu na počítači pracovat.
Jednou k nám do práce nastoupil nový kolega, přičemž si mohl vybrat, v jakém prostředí bude pracovat. Sáhnul po linuxu, ač neměl žádné reálné zkušenosti. V tom by nebyl problém, ale on musel být drsňák a vybral si Slackware, protože jeho kamarád z vejšky mu ho doporučil. Mandrake (je to už nějakej rok ;)) by tam měl za 20 minut a navíc i s případnou podporou. Místo toho si minimálně 3 dny hrál s instalací a laděním Slacka, a tak ani ne za týden se zase rozloučil. Pro svoji práci potřeboval nějaký slušný texťák a konsoli, ne on musel mít ten systém co není pro děti, takže místo práce předvedl jak si neumí ani rozjet pc. Můj závěr je, že začátečník co se nechce hrabat ve vnitřnostech, má na výběr tak cca 3 distra, která jsou víceméně stejná. Kdo sáhne jinam, nemá co psát o nepřívětivosti, pokud měl jednoduše velký oči.
Úplným nesmyslem je tvrzení v případě komerčních serverových aplikací. Tam prostě všechno podporuje Red Hat, touží-li tedy někdo po jistotě, vybere ten. Získá tak 5 let záruku, řekl bych důvěryhodnější než v případě Windows, kde je neochota záplatovat opravdu již lety prověřená.
Autor zjevně nikdy nezažil instalaci Windows serveru, kde aplikace A nejde nainstalovat bez existence service packu X a aplikace B naopak bez něho instalaci odmítne. Při troše štěstí neexistuje aplikace C, která s danou opravou nejde ani spustit. Něco podobného je u komerční distribuce nevídané, v rámci major verze se záplaty backportují a pod.
Rád bych viděl, zda autor dbá o bezpečnost a nechává uživatele na Windows desktopech pracovat bez administrátorského oprávnění. Historek o snadnosti instalace a provozu sw za této standardní konfigurace je na netu spousta.
Jeli řeč o současných verzích, je instalace základního systému pravděpodobně srovnatelná s Windows, včetně případných neduhů. Výhodou je, že je na jeden zátah nainstalován jak systém, tak aplikace. Časová úspora, která stojí za zmínku.
Pokud má být řeč o správě jako takové, pobavila mne zmínka o erudovaném administrátovi nutném pro správu linuxového desktopu. Osobně jsem přesvědčen, že počet lidí schopných podobné práce s linuxovou příkazovou řádkou řádově přesahuje počet jedinců schopných správy Windows. Nemluvím teď o kolečku: "restart, odvirování, vyčištění cache, restart, nejede? Je čas na přeinstalaci." To zvládám taky :)
Nicméně argument o nepoužitelnosti grafických nástrojů pro konfiguraci beru vážně. Na druhou stranu, volbami přístupnými běžnému uživateli jsou předpokládám myšleny distribuční (drakconf, yast) nebo prostředí (kcontrol) a jejich odladěnost je v současnosti dostatečná.
Souhlasím. Firmy prostě mají již vyvinutý sw na kterém jsou životně závislé. Úplnou pohromou jsou obchodní partneři, kteří umožňují komunikovat prostřednictvím nativních aplikací nebo Exploreru.
Spíše by sedělo neznámé. Pro neznalého uživatele asi nebude GNOME nebo KDE větším oříškem než Windows desktop. A těm co mají jediné zkušenosti s Windows už bude připadat divný i MacOS X. Ač spokojený uživatel KDE, myslím že blbuvzdornost GNOME časem ponese své ovoce.
Ano a ne. V ideální situaci ANO, homogenní prostředí ulehčuje správu. V reálném životě ale toto platí spíše pro velké firmy a popisovaný jev nemá nic společného s bordelem na podnikových sítích. Co desktop to jiná instalace, uživatel pracující s právy administrátora, instalující si hry nebo alespoň vylepšení desktopu, klikající na všechny soubory které mu pošle kamarád, to je realita IMHO tak v 90% podniků.
Tam kde je pořádek je i admin, který bude používat to čemu rozumí. Tam kde je normální situace, tam argumentace neplatí.
Rozdíl v tržní kapitalizaci na burze mezi Novelem, RedHatem a Microsoftem je obrovský, na druhou stranu všechny společnosti lze považovat za stabilní korporace. Novel se živí firemním supportem pravděpodobně déle než Microsoft.
Vývojářské firmy pro business aplikace se v budoucnu budou jistě snažit zaobírat multiplatformitou, ostatně přicházející technologie tomu hodně nahrávají (např. .NET).
U Microsoftu je určitá výhoda v tom, že dodává všechno a navíc navzájem provázané. Pokud chcete rozjet něco na linuxu, MUSÍTE vybírat mezi různorodými aplikacemi a NĚJAK je navzájem propojovat. V některých případech toto je výhoda, ale v bussinesu hraje roli rychlost. Sebeblbější řešení které jede dnes, má daleko větší hodnotu než to, co bude až za měsíc.
Když si uhrovitej parchant co paří od 10 hry na Woknech hledá práci, stane se často neštěstí a je z něj admin. Co si budem vykládat, 95% IT supportu je o tom, přečíst si co je napsáno v tom dialogu (logu) co vyskočil na obrazovku a strašně vyděsil chudáka uživatele. Admin zachová klid a odklikne OK nebo CANCEL, někdy to trefí dobře hned a někdy je to holt na složitější zásah. Naopak na sličnou uživatelku může nutnost druhého pokusu vyvolat větší dojem (vyzkoušeno :) *)
Pokud uherák začne správcovat síť, tak těžko na desktop nasadí něco jiného než co už tolikrát přeinstalovával a nezná tedy problém, který by tak neuměl vyřešit. Na server do firmy může dojet externista nebo nemusí vůbec existovat. Když se vymění tiskárna, proč neoběhnout všechny stanice a nedoinstalovat tam ručně ovladač, aspoň je vidět nějaká činnost.
Určitě je toho víc, ale šek od Microsoftu za minulý měsíc zatím nerorazil, tak končim a už pro ně nic psát nebudu. Přece by to nechtěli zadarmo :)
* Já se administrací neživím a poslední Windows která jsem používal se honosila označením 98, můžu si tedy dovolit trochu sebekritiky :-D
Kromě na platformě Windows oblíbeného Visual Studia jsou vývojová prostředí víceméně shodná pro obě platformy (Netbeans, Eclipse, Sun Studio, Zend Studio). Tentýž produkt bývá ale často více odladěn na Windows, konkrétně jsem na toto narazil u některých pluginů pro Eclipse.
Horší situace je v případě podpůrných nástrojů. Například pro modelování UML existují pro Windows stovky komerčních či free produktů, pro linux snad pouze free Umbrello. Na obdodně omezený výběr jsem narazil při vytváření WSDL pro SOAP, při modelování databáze, nepochybně to platí i o dalších nástrojích. Tady hodně linux zachraňuje Java, nad kterou je o něco větší výběr.
Tiskni
Sdílej:
No, abych řekl pravdu, ani z jednoho článku nemám dobrý pocit.Oba asi pripominaji spis agitky, a to hlavne tim, ze bezdeky srovnavaji nesrovnatelne; pritom kvalifikovane srovnavat se da jen kdyz postavite srovnavane do stejne roviny.
1) Vývojové nástroje pro programování. Ať se na mě nikdo nezlobí, ale vývojové nástroje pro vývoj aplikací pro Windows jsou o třídu výš, než jakýkoli ekvivalent pro Linux.Je to mozne (nezabyvam se vubec programovanim), ale oc tu v celem sporu bezi, je hlavne udajna pratelskost Windows a nepratelskost Linuxu k uzivatelum (resp. spravcum) toho ktereho reseni. Kdyz nekdo potrebuje specialni program (specialni funkci), bude pouzivat vybaveni, ktere k tomu programu ci funkci nejlepe sedne. Navic takovi lide nemaji obvykle potize se jakemukoliv systemu prizpusobit (zazil jsem lingvisty touzici po nejakych analyzach textu, kteri kvuli tomu byly ochotni podstupovat martyrium pro normalnich lidi odstrasujicich programu - uz je to par let - a vubec je nezajimalo, jestli je to uzivatelsky privetive, ani na jakem to bezi systemu). Rec je spise o uzivateli (spravci), ktery se rozmysli: tak co si tam (dneska) dame? Ze si malokdo dela analyzu potreby atd. taky v tech vsech reakcich uz padlo, i ze o tom rozhoduji casto lide, co jsou naprosto vedle. Od tech pak pochazeji nazory jako jsou ty ventilovane ve zminenem clanku na root.cz. V tomhle vypada spis jako prekazka Linuxu, ze nebude fungovat spousta kravinek posilanych do pracovnich mailu nebo stahovanych po stovkach z netu (prilozenych CD k casopisum), co jima lidi zabijeji cas do padla.
2) Kdykoli jsem instaloval Linux, nikdy jsem se nedostal do situace, že bych prostě nainstaloval a jel. Vždycky jsem musel něco tu něco poštelovat, onde upravit.Zkousel jsem jen tak v posledni dobe napr. SUSE, Ubuntu. Do stavu, jaky skyta po instalaci Windows XP (kterou muzu daleko mene ovlivnit), jsem se s Linuxem dostal vzdycky (pominu instalace jako Gentoo ci Arch, kde ale clovek vedome instaluje s tim, ze bude rucne nastavovat, dokonce prave kvuli tomu). Naopak jsem tak pred rokem instaloval (nelegalni) Windows XP, ktere se sekly na tiskarne (ovladace byly prilozene, presto). Po par hodinach marneho boje nezbylo nez zapas vzdat. Problemy jsem zazil i pri instalaci starsich verzi 98 (pravda exotickych jazykovych mutaci, ale zato na dobove prislusny HW): neco nebezi a nebezi a muzete si akorat... Kdyz jsem se nahodou dostal do problemu s Linuxem (jakoukoliv distribuci), obycejne stacilo parkrat zagooglovat a jeste jsem se neco noveho naucil. Obecne mi moznost (i dejme tomu nutnost) neco nastavit prijde jako snesitelna dan za to, ze si mohu ostatni nastavit k obrazu svemu. Naprosty BFU si stejne Windows XP neni schopen nainstalovat a nastavit tak, aby nemusel kazdych par mesicu akci opakovat (ono se to i deje, sam par pripadu znam), natoz vybrat prislusne programy. Dobre nainstalovane a nastavene linuxove distro (z tech BFU-privetivejsich jako je Mandriva/SUSE/Ubuntu apod.) mi ted prijde jako efektni alternativa novackovi na comp. Pri pristi prilezitosti to zkusim misto dalsi "zlocinne" instalace WXP, na kterou kdyz jen pomyslim, tak mi zacina behat mraz po zadech, co vsechno zase postahovat za aktualizace a antiviraky, aby se okamzite po pripojeni k netu nehroutily... (vim, to neni primarne chyba OS, ale neni to ani jeho prednost)
3) Co mě opravdu znechucuje na Linuxu je nejednotnost i tam, kde by být nemusela. ... Dodnes třeba vzpomínám na své překvapení, když jsem před léty začínal s RedHatem a pak přešel na Debian. ... Věřte, že to dokáže člověka opravdu znechutit.Myslim, ze tento odstavec obsahuje zaroven i odpoved, ale presto: prijde mi uplne stejny jako horekovani lidi nad tim, kdyz byli nuceni prejit z Windows 98 na Windows XP (o tech predchozich skocich vubec nemluvim). A verim, ze to dokaze cloveka opravdu znechutit. A ze tech znechucenych bude s uvedenim noveho zazraku Vista (po sesti nebo kolika letech zvykani na XP) zase spousty a spousty. PS. Neberte to ani tak jako polemiku, ale jako doplneni vasi reakce od bezneho nekolikaleteho uzivatele (ne IT-cloveka), ktery ma laicke zkusenosti taktez s obema systemy.
Oba asi pripominaji spis agitky, a to hlavne tim, ze bezdeky srovnavaji nesrovnatelne; pritom kvalifikovane srovnavat se da jen kdyz postavite srovnavane do stejne roviny.Tenhle blogspot agitkou neni, uz proto ze vice vyzniva ve prospech linux a tohle je linuxovy portal tedy pro prolinuxovou agitaci neprilis vhodna cilova skupina. Ani se nejedna o srovnani, jen jsem rozebral body uvedene na rootu ze sveho pohledu a pridal par vlastnich.
ad 2) To máte štěstí, že jste se dostal do stejného stavu s Linuxem po instalaci, jako je stav Windows XP. Mě se to opravdu nikdy na žádném počítači nepovedlo, ale připouštím, že to může být moje vina.Nemyslim, ze to zalezi na osobe, ktera instaluje. Zalezi to spis na tom, jak si porozumi SW s HW. Jen jsem chtel upozornit na to, ze se i "pratelske" Windows (zamerne ted nepisu, ktera verze), ktere udajne "just works" taky obcas pekne seknou (a neda se s tim na rozdil od Linuxu hnout).
Druhá věc je ta, že kdybych srovnával distribuce Linuxu ze stejné doby, kdy vyšly Windows 98, vyšlo by IMHO pro Linux značně nepříznivě z hlediska snadnosti instalace.Vidite, to je skoro jadro problemu: Windows 98 jsem instaloval, protoze jsem mel jinak k dispozici pouze nevhodnou jazykovou mutaci Windows XP (krome toho, HW naroky uz WXP prilis neodpovidaly), kde to nejde tak snadno zmenit (nez nejaky dobrak poradi MUI, tak at si ho nejdriv koupi spolu s anglickou verzi WXP, nebot na jinou to nainstalovat nelze). Jelikož jsou na tom obecne distribuce Linuxu s jazykovym vybavenim o dost lepe, stejne jako s HW naroky, jiste bych mohl (a take to nakonec provedl) instalovat misto W98 nejnovejsi verzi linuxove distribuce.
ad 3) To hořekování není nad tím, že třeba přestoupím z Windows 98 na Windows XP. I v Linuxu považuji za samozřejmé, že když přejdu z distribuce z roku 1998 na distribuci z roku 2001, že očekávám změny a nutnost se jim přizpůsobit.Jen jsem chtel upozornit, ze pokud prechazite na JINY OPERACNI SYSTEM, napr. GNU Debian Linux, asi byste nemel byt prekvapen tim, ze je jiny (byt pouziva stejny linuxovy kernel, tedy de facto "Linux"), tim spise, ze tyto zmeny jsou patrne mensi, nez kdyz prejdete z jedne verze jineho operacniho systemu (Windows) na druhou. Psat "Linux" je skoro totez jako psat "Windows" bez uvedeni verze, s tím malym rozdilem, ze u Windows vychazejicich jednou za x-let muzete predpokladat, ze se mluvi o posledni nejrozsirenejsi verzi. Uz nemuzu ty reci o "nesourodosti Linuxu" poslouchat ani cist: ty pochazeji pouze z pojmoveho zmatku, kdy se operacni systemy GNU Gentoo Linux nebo GNU Fedora Core Linux, ci jak se to spravne jmenuje, shrnuji podle jadra a stejnych aplikaci do stejne podmnoziny. Je to spis klad, ze to lze udelat (a ze tak muze existovat neco jako portal ABC "Linuxu") , coz dokazuje, ze ony rozdily, ktere bychom normalne u jinych operacnich systemu cekali, prece jen nejsou tak zasadni. PS. Ja vim, ze tohle vsechno vite. Presto musim odpovedet, protoze i kdyz mate osobne patrne v pojmech jasno, presto je pouzivate tak, ze prohlubuji "linuxovou mytologii" o Linuxu jako operacnim systemu a poskytuji lakavy terc zastancum nazoru jako jsou ty prezentovane v onom clanku na root.cz.
Právě tahle zbytečná roztříštěnost za každou cenu je překážkou na všech stranách. Je překážkou pro všechny, kdo chtějí skutečně znát Linux. Je to problém pro vývojáře aplikací. Je to něco, co Linuxu neslouží a nepomáhá.1) Pojmove ciste by se tenhle vas odstavecek tykal linuxoveho jadra, coz pochybuju. 2) Dosadte si za "Linux" slovo "BSD" a uvidite, jak je tenhle odstavecek absurdni (i kdyz BSD systemy maji taky leccos spolecneho, prece jen nejsou v obecnem povedomi brany jako jeden dohromady).
Proboha, kdo to vymyslel, že různé distribuce jsou různé operační systémy? Doporučil bych nastudovat definici operačního systému třeba zde: http://en.wikipedia.org/wiki/Operating_system Odjakživa existuje operační systém Linux a to co, Vy označujete za operační systémy se nazývají distribucemi.A vy jste si to precetl? Napr. tohle: Most current usage of the term "operating system" today, by both popular and professional sources, refers to all the software that is required in order for the user to manage the system and to run third-party application software for that system. That is, the common understanding includes not only the low-level "kernel" that interacts directly with the hardware, but also libraries required by applications as well as basic programs to manipulate files and configure the system. ... As another example, the GNU/Linux naming controversy is, in part, due to disagreement about the relationship between the Linux kernel and the operating system commonly referred to as "Linux". Jelikoz vy uzivate termin "Linux" jako souhrnny pojem pro vsechny distribuce ("all the software that is required in order for the user to manage the system and to run third-party application software for that system"), ale zaroven mu vytykate nesourodost (ktera z vyse uvedene definice primo vyplyva), jako by se jednalo o "operacni system" v uzkem slova smyslu (" the system software responsible for the direct control and management of hardware and basic system operations"), mel byste si v tom udelat poradek. To je presne to, co se vam snazim rici.
Ať se porozhlédnu po internetu kde chci, všude se mluví o OPERAČNÍM SYSTÉMU LINUX, a nikdo nenazývá jednotlivé distribuce operačními systémy.Viz vyse. Pokud chapete a pouzivate "Linux" pouze pro operacni system v uzkem slova smyslu, kde berete tu "nesourodost"? Mate na mysli odlisnosti kernelu jednotlivych distribuci? Ne, vy mate na mysli jednotlive distribuce ("all the software that is required in order for the user to manage the system and to run third-party application software for that system"). Uzivat jeden a tentyz pojem pro ruzne skutecnosti v jednom kontextu je ale nanejvys matouci. Je mozne pouzivat zkratkovite "Linux" pro operacni system v sirsim slova smyslu, ale pak je treba byt si vedom, ze se v tom pripade jedna o "jednotlive distribuce".
Linux prostě nesourodý je. Je to jeho požehnání i prokletí zároveň. Má to své výhody i nevýhody. Určité sjednocení základních věcí by IMHO v Linuxu bylo jen pro dobro věci. ... Proboha a co jiného je Linux, když ne operační systém? Například zde též tvrdí, že je Linux operační systém, doporučuji tedy, abyste sáhl do wikipedie a opravil jim to:Vidite, tady pouzivate "Linux" jako pojem pro "linuxove distribuce" (mnozne cislo), ktere jsou nesourode, pravda. Tak je "Linux" operacni system nebo "distribuce"? Udelejte si v tom poradek. Ve Wikipedii neni treba nic opravovat, staci si ji poradne precist: "In the narrowest sense, the term Linux refers to the Linux kernel, but it is commonly used to describe entire Unix-like operating systems (also known as GNU/Linux) that are based on the Linux kernel combined with libraries and tools from the GNU Project and other sources. Most broadly, a Linux distribution bundles large quantities of application software with the core system, and provides more user-friendly installation and upgrades." Definice je naprosto v poradku. V poradku neni pouzivat jeden a tyz pojem pro ruzne skutecnosti v jednom kontextu.
Prostě to nebyl Linuxový nesourodý bordel, ale skutečně pořádek. Jaksi to celé bylo homogennější a mělo to logiku.Pouzival jste neco jako ekvivalent JEDNE linuxove distribuce, kde by se mela vzit ta nesourodost.
Takže celá komunita, celý internet, všichni prachsprostě lžou, snad jen Vy a částečně Wikipedie (přiznávám, přečetl jsem jen začátek) říkají něco jiného.Podle mého se nejedná o nic jiného než o zjednodušení, byť na úkor lehkého uvedení v omyl. Zkuste si ale na druhou stranu představit, že znáte jen mlhavě pojem Linux, který spojujete s OS, nic více o něm nevíte, a teď vám někdo řekne, že Linux vlastně není OS, je to kernel, GNU/Linux je virtuální název pro operační systém založený na projektu GNU a linuxovém kernelu, který zastřešuje linuxové distribuce, které jsou koncovými a reálnými OS. Budete z toho moudrý?
Linux vlastně není OS, je to kernel, GNU/Linux je virtuální název pro operační systém založený na projektu GNU a linuxovém kernelu, který zastřešuje linuxové distribuce, které jsou koncovými a reálnými OS. Budete z toho moudrý?Ja osobne ano. Hlavne se ztrati ten podivny argument, ze "Linux" je hrozne nesourody... tj. jako by Linux byl souhrnem vsech existujicich distribuci, nikoliv tim, co maji prave tyto distribuce spolecneho (a co tim padem NENI nesourode). Asi bude opravdu prospesne rikat a psat namisto "nainstaloval jsem si Linux" pekne hezky "Gentoo Linux" apod. Ale ono se to tak dela... zkuste si polozit otazku do diskusniho fora a operovat pouze pojmem "Linux" - bez udani konkretni distribuce. Zajimave, jakmile se zacne mluvit o vlastnostech operacniho systemu, jednotlive distribuce (ty realne OS) nekam zmizi a zbyde jen jakysi mlhavy "Linux", ktery zastupuje vsechny linuxove distribuce, de facto ty, ktere autor vyroku zna (nebo si mysli, ze zna). To se to pak zvani o tom, jak je Linux silene nesourody... Lidi, co se v Linuxu (nekterych operacnich systemech pouzivajici Linux kernel a v tom, co je spojuje) vyznaji, by meli asi jako prvni prestat pouzivat v diskusi s nezasvecenymi zjednoduseny pojem "Linux", zvlaste, kdyz popisuji nejake vlastnosti, ale dusledne trvat na konkretni distribuci. Totez skoro plati o desktopovych prostredich (nekde jsem zahledl, ze KDE 4 bude snad behat i na platforme Windows), zadne z nich neni par excellence "linuxove"... Takze si za ten chaos v pojmech a vetsinu FUDu muzeme vlastne samy (my, uzivatele "Linuxu"). :PPP
Tento zápis jaksi až příliš zdůrazňuje snadnost Linuxu a u Windows staví do protikladu uhrovitého mladíka...Jeste k tomuhle: nekde jsem tam psal, ze kdyz tomu admin rozumi, bude pouzivat to co jemu vyhovuje (to mohou byt i windows). Takovy pripad nema cenu dale rozebirat, k tomu bude dochazet vzdy. Ten uherak je ale neco jineho: neumi nic jineho a tak vlastne nevoli, proto je uveden jako jeden z duvodu proc linux na novych instalacich neni vice nasazovan.
MSwin už skoro vůbec nepoužívám a předpokládám, že další krok už nebude reinstalace, ale format c: s parametrem ext3 :) .To asi tezko,
format
totiz pod FedoraCore jaksi neni (leda tak v dosemu/dosbox/jiny_emulator_dos_alebo_windows). Asi jste myslel mkfs -t ext3 /dev/hda1
P.S. Ale pointa je jasna.