Meta představila prototyp náramku, který snímá elektrickou aktivity svalů (povrchová elektromyografie, EMG) a umožňuje jemnými gesty ruky a prstů ovládat počítač nebo různá zařízení. Získané datové sady emg2qwerty a emg2pose jsou open source.
Byla vydána (𝕏) nová verze 25.7 open source firewallové a routovací platformy OPNsense (Wikipedie). Jedná se o fork pfSense postavený na FreeBSD. Kódový název OPNsense 25.7 je Visionary Viper. Přehled novinek v příspěvku na fóru.
Před 40 lety, 23. července 1985, společnost Commodore představila první počítač Amiga. Jednalo se o počítač "Amiga od Commodore", jenž byl později pojmenován Amiga 1000. Mělo se jednat o přímou konkurenci počítače Apple Macintosh uvedeného na trh v lednu 1984.
T‑Mobile USA ve spolupráci se Starlinkem spustil službu T-Satellite. Uživatelé služby mohou v odlehlých oblastech bez mobilního signálu aktuálně využívat satelitní síť s více než 650 satelity pro posílání a příjem zpráv, sdílení polohy, posílání zpráv na 911 a příjem upozornění, posílání obrázků a krátkých hlasových zpráv pomocí aplikace Zprávy Google. V plánu jsou také satelitní data.
Společnost Proxmox Server Solutions stojící za virtualizační platformou Proxmox Virtual Environment věnovala 10 000 eur nadaci The Perl and Raku Foundation (TPRF).
Byla vydána nová verze 2.4.65 svobodného multiplatformního webového serveru Apache (httpd). Řešena je bezpečnostní chyba CVE-2025-54090.
Společnost Proton AG stojící za Proton Mailem a dalšími službami přidala do svého portfolia AI asistenta Lumo.
Amazon koupil společnost Bee zaměřenou na nositelnou osobní AI aktuálně nabízející náramek Pioneer (YouTube) s mikrofony zaznamenávající vše kolem [𝕏, LinkedIn].
Společnost Teufel nedávno představila svůj první open source Bluetooth reproduktor MYND.
Byla vydána verze 4.2 multiplatformního integrovaného vývojového prostředí (IDE) pro rychlý vývoj aplikaci (RAD) ve Free Pascalu Lazarus (Wikipedie). Využíván je Free Pascal Compiler (FPC) 3.2.2.
tady bych doplnil nekolik veci na ktere jsem predtim zapomnel, hlavne o rychlym prostridani Window$ XP->Mandrake 9.1->Mandrake 10.1-> Slackware 10.1
Se svym prechodem jsem byl pripravenej na sok-system udelej si sam. Sok to byl-graficka instalace barevnejsi nez ta u win a to KDE! Nastesti jsem vedel zakladni filozofii linuxu-vsechno samostatny programky, vsechno je soubor a neni zadny c:. Chtel jsem vedet alespon priblize do ceho zase lezu
S timhle jsem moc problem nemel-nesnazil jsem se delat hovadinky na ktery jsem byl zvyklej z win. Tak jsem se jal zkoumat KDE 3.2 i s jeho programama, nejvic jsem si vyhral s konquerorem. Zkoumal jsem celej system, otviral kazdej konfigurak(a ze jich bylo hodne
). Vsechno mi tehdy prislo krasne logicky.
Problemy nastaly kdyz jsem se chtel naucit kompilovat nastesti jsem mel knihu o emacsu(pozn. ktery jsem mel uz ve win) kde byl postup kompilace ze zdrojaku. O to nemilejsi bylo zjisteni ze to nefuguje. Zkousel jsem to znovu a znovu a zprave
no C/C++ compiler found
(nebo nejak podobne) jsem moc pozornosti nevenoval, protoze jak je mozny ze make chtelo spustit kompilaci?? System jsem preinstaloval a daval jsi bacha jestli tam nahodou nebude gcc (ve win jsem mel mingw32, ktery byl na nem zalozen a na oficialnich strankach gcc bylo vsechno o linuxu tak mi napadlo ze pokud tam bude tak ho muzu zkusit) a on tam nebyl!!! Rekl jsem si ze teda bude pouzivat asi jinej ale pak jsem si zjistil ze je to standardni kompilator!? Moje reakce byla koupit novejsi verzi na DVD. Asi tyden jsem cekal nez mi to z qwert poslou. tam uz mi to jelo v pohode, zprovoznil jsem grafarnu a hned prvni den jsem zacal kompilovat blender a dopadlo to takhle patlal jsem se s tim honde dlouho ale stalo to zato:
A pak prislo RPM hell, nemoh jsem zkompilovat ardour, protoze zavisel na XXX a to zaviselo na GTK2 a starou verzi GTK2 jsem odstranit nemohl, protoze na nem zavisela pulka systemu.
A zavalovali mne haldy automaticky generovanejch konfiguraku.
Pak prisla znama zachrana v podobe pausalniho propojeni na net a stahnuti slackwaru 10.1, o kterym jsem si nejdriv zjistil vsechno co se dalo - oslavil jsem i neexistenci zavislosti
Tiskni
Sdílej: