Společnost System76 vydala beta verzi Pop!_OS 24.04 LTS s novým desktopovým prostředím COSMIC. Videoukázky na YouTube.
Komunitní Wikikonference 2025 aneb setkání s tvůrci české Wikipedie plné přednášek, diskuzí a novinek ze světa Wikimedia, proběhne v sobotu 8. listopadu 2025 v Didaktikonu Kampusu Hybernská v Praze. Hlavním tématem letošního setkání je otázka, která hýbe nejen komunitou, ale i širší společností: „Je Wikipedie jenom pro boomery?“
Konsorcium devíti evropských bank zakládá novou společnost, která bude vydávat vlastní stablecoin navázaný na euro. Cílem projektu je posílit evropskou pozici v odvětví digitálních financí a omezit dominanci amerických firem na kryptoměnovém trhu.
UBports, nadace a komunita kolem Ubuntu pro telefony a tablety Ubuntu Touch, vydala Ubuntu Touch 20.04 OTA-10, tj. desáté stabilní vydání založené na Ubuntu 20.04 Focal Fossa. V plánu bylo také vydání Ubuntu Touch 24.04-1.0. To bylo ale odloženo. Vyjde ještě jedna RC verze.
Společnost Qualcomm na Snapdragon Summitu 2025 představila nové čipy: Snapdragon 8 Elite Gen 5 pro mobily a Snapdragon X2 Elite Extreme a Snapdragon X2 Elite pro PC. Do LKML (Linux Kernel Mailing List) byly odeslány příslušné patche (Snapdragon 8 Elite Gen 5 a Snapdragon X2 Elite).
Byla vydána verze 32.0 svobodného softwaru OBS Studio (Open Broadcaster Software, Wikipedie) určeného pro streamování a nahrávání obrazovky počítače. Přehled novinek na GitHubu. Instalovat lze také z Flathubu.
Byl vydán PostgreSQL 18. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
NFS (Network File System) má letos 40 let. Jeho tvůrci zavzpomínali na MSST Conference. Sun Microsystems vydal v prosinci 1985 zdrojové kódy NFS vývojářům mimo Sun.
Po Canonicalu oznámilo také SUSE, že bude podporovat a distribuovat toolkit NVIDIA CUDA (Wikipedie).
Laboratoře CZ.NIC vydaly novou verzi 4.27.0 aplikace Datovka, tj. svobodné multiplatformní desktopové aplikace pro přístup k datovým schránkám a k trvalému uchovávání datových zpráv v lokální databázi. Přidány byly funkce pro přerazítkování datových zpráv systémem ISDS. Uživatel muže zvolit zprávy, jejichž časová razítka má aplikace sledovat. Aplikace jej upozorní na časová razítka, která lze přerazítkovat. Uživatel pak může
… více »V tomto 'článku' budu pojednávat o možnosti jak emulovat virtuální stroj pomocí Qemu
Když jsem nedávno chtěl vyzkoušet v GNU/Linuxu emulaci virtuálního počítače (dále jen VM=Virtual Machine), zkusil jsem najít i nějaký tutoriál v češtině. Žádný jsem nenašel. Proto jsem se zahloubal do manuálu a o některé zkušenosti bych se chtěl podělit. Nedočtete se zde víc než je v manuálu, ale zase to bude česky
Virtual Machine, neboli hezky česky Virtualní stroj, umožnuje ve spuštěném OS naemulovat další počítač s přesně nastavenými vlastnostmi. Tohoto se většinou využívá, když chcete vyzkoušet nějaký operační systém, ale nechcete ho instalovat, v případě qemu ho můžete použít i k emulaci jiné architektury, např. PPC, SPARC a jiných.
Qemu, narozdíl od vetšiny jiných emulátorů je schopen emulovat i instrukce procesoru jiné architektury než je PC. Konkrétně se jedná o x86, x86_64, ARM, SPARC, SPARC64, PowerPC, PowerPC64, MIPS, m68k. V GNU/Linuxu se dá také použít pouze pro spuštění jednoho programu s jinými instrukcemi. Více o jejich podpoře se můžete dozvědět zde.
Qemu si můžete stáhnout buď jako už zkompilované binárky, nebo si ho zkompilovat sám. Bohužel nejde zkompilovat se čtvrtou řadou GCC, takže zatvrzelí kompiláři budou muset buď downgradovat gcc neko skousnout použití hotových binárek.
Jak bylo výše řečeno, qemu umožňuje emulovat různé architektury, pro každou architekturu je jeden spustitelný soubor. Nás budou zajímat pouze ty, které mají v názvu -system- a samotné binárko qemu určené pro emulaci x86. Tyto slouží k emulaci celého systému, ostatní jsou určeny pouze ke spouštění programů pro jinou architekturu.
Některé paramatry důležité pro práci s Qemu:
-m int
-číslo zadané za -m určuje velikost paměti, která bude poskytnuta emulovanému systému
-boot [a,c,d]
-určuje, odkud (z jakého virtuálního disku) se bude bootovat: a je disketa, c harddisk, d cdrom
-hda až -hdd image
-použije image jako obraz harddisku
-fda a -fdb image
-použije image jako obraz diskety
-cdrom image
-použije image jako obraz CD, podle manuálu nejde používat zároveň s -hdc
-localtime
-nastaví hodiny na lokální čas, jinak se použije použije greenwichský čas z BIOSu
-snapshot
-zakazuje zápis do image souborů, pokud je zápis nutný, zapisuje do /tmp
Jako disk se dá použít i existující adresář na vašem filesystému. Stačí zadat jako obraz fat:adresář
Tento přístup je ale pouze pro čtení, takže nastavíme možnost zápisu fat:rw:adresář
A v případě že se jedná o disketu, přibývá ještě floppy:
Takto můžete vytvořit z libovolného adresáře virtuální fat filesystém.
Tak si to pěkně vyzkoušíme třeba při emulaci 64-bitového systému pro MenuetOs:
qemu-system-x86_64 -m 64 -boot a -fda disc-images/M64-034.IMG
A teď něco trochu složitějšího - Syllable:
qemu -m 64 -localtime -snapshot -boot a -hda disc-images/syllable/harddisk.img -hdb fat:/home/lukas/test/ -fda disc-images/syllable/floppy.imgJak je vidět, Syllable má zavaděč na disketě, který potom spouští samotné Syllable, které je uložené jako harddisk.
Vytvoření prázdného image:
Pravděpodobně si budete chtít vytvořit i nějaký obraz disku do kterého budete moci instalovat, to uděláte příkazem qemu-img create jmeno_souboru velikost
Zde existuje mnohem více možností, jako základ toto ale stačí, ostatní odkážu na dokumentaci qemu.
Pokud už Vás nebaví čekat tak dlouho než se nějaká akce v qemu vykoná a přemýšlíte jak to urychlit, je kqemu právě pro Vás. kqemu je proprietární modul pro linuxové jádro (neplést s Kqemu, grafickým frontendem pro KDE), který některé instrukce vykonává přímo na procesoru (pokud je to možné-tj. používáte počítač platformy x86 a tuto platformu zároveň emulujete). To značně zrychluje práci. Pro instalaci kqemu musíte mít stažené zdrojové kódy qemu a jádra. Přesnější popis instalace je v dokumentaci.
V dokumentaci je sice psáno, že pro běh kqemu si musíte zkompilovat i celé qemu, nutné to však není. Binární verze qemu, která je ke stažení na oficiálních stránkách totiž umožňuje kqemu používat. Toto se hodí obvzvláště pro uživatele gcc 4.x.x Protože s gcc 4 nejde qemu přeložit. A teď jak na to:
1.) stáhněte si zdrojáky pro qemu i kqemu
2.) rozbalte zdroje qemu tar zxvf qemu-x.y.z.tar.gz
3.) presuňte se do vyniklého adresáře cd qemu-x.y.z
4.) rozbalte kqemu tar zxvf /tmp/kqemu-x.y.z.tar.gz
5.) spustte ./configure --disable-gcc-check
6.) přejděte do adresáře kqemu cd kqemu
7.) a jednoduše zkompilujte make && make install
8.) spusťte skript install ./install
9.) a máte funkční modul kqemu, často se ale stane, že po opětovném spuštění počítače 'zmizí' potřebné zařízení v /dev takže budete muset spustit skript install znovu.
Tiskni
Sdílej:
kqemu
nebo qvm86
? Mně jde pěkně zkompilovat, zavést, chyby to nehlásí, ale žádného zrychlení jsem si nevšiml... Tak co znamena toto: Could not open '/dev/kqemu' - QEMU acceleration layer not activated
u standardnich binarek pokud neni pouzit kqemu?
BTW: Meril jsem rychlost bootu olive: bez modulu asi 1:40 a s modulem asi 1:05 min. Je dost mozny ze to zavisi na halde dalsich faktoru.
uses Dos; var Old08: Procedure; const CLK_TCK: LongInt = 0; procedure New08; interrupt; begin inline($9C); Old08; Inc(CLK_TCK); end; procedure StartupTimer; begin GetIntVec($08, @Old08); SetIntVec($08, @New08); CLK_TCK := 0; end; procedure ShutdownTimer; begin SetIntVec($08, @Old08); end; procedure CPUDelay; assembler; asm mov cx,0ffffh @1: loop @1 end; { Returns CPU speed in delays/sec } function CPUSpeed: LongInt; var L: LongInt; Duration: LongInt; Multiplier: LongInt; begin StartupTimer; Duration := 0; Multiplier := 16; Duration := CLK_TCK; for L := 0 to Multiplier * 256 do CPUDelay; Duration := CLK_TCK - Duration; CPUSpeed := Round(Multiplier * 256.0 * 55.0 / Duration); ShutdownTimer; end; function ToMHz(Speed: LongInt): LongInt; begin ToMHz := Round(Speed * 400.0 / 3265); end; var Speed: LongInt; begin Speed := CPUSpeed; WriteLn('Your CPU speed is: ', Speed, ' delays/sec'); WriteLn('That is equal to ', ToMHz(Speed), ' MHz Pentium II (Deschutes)'); end.S modulem kqemu i bez něj mi to ukázalo přibližně 60 MHz. Dále jsem zkoušel výpis adresářů celého disku, ten trval v obou případech stejně dlouho. A nakonec jsem zkoušel pakovat nějaká data starým DOSovým RARem, v obou případech to trvalo rovněž stejně dlouho.