Steve Jobs a superpočítač Cray-1 budou vyobrazeny na pamětních jednodolarových mincích vyražených v příštím roce v rámci série Americká inovace. Série má 57 mincí, tj. 57 inovací. Poslední 4 mince budou vyraženy v roce 2032.
Byl zveřejněn průběžně aktualizovaný program konference OpenAlt 2025 o otevřeném softwaru a datech, IT bezpečnosti, DIY a IoT. Konference proběhne o víkendu 1. a 2. listopadu v prostorách FIT VUT v Brně. Vstup je zdarma.
Senát včera opětovně nepřijal návrh ústavního zákona, který měl do Listiny základních práv a svobod zakotvit právo občanů platit v hotovosti nebo být off-line. Návrh předložila skupina senátorů již v roce 2023. Senát dnes návrh neschválil, ale ani nezamítl. Pokud by ho přijal, dostala by ho k projednání Sněmovna a vyjádřila by se k němu vláda.
V programovacím jazyce Go naprogramovaná webová aplikace pro spolupráci na zdrojových kódech pomocí gitu Forgejo byla vydána ve verzi 13.0 (Mastodon). Forgejo je fork Gitei.
Společnost Eclypsium se na svém blogu rozepsala o bezpečnostním problému počítačů Framework. Jedná se o zranitelnost v UEFI umožňující útočníkům obejít Secure Boot.
Editor kódů Zed (Wikipedie) po macOS a Linuxu s verzí 0.208.4 už běží také ve Windows.
Apple dnes představil 14palcový MacBook Pro, iPad Pro a Apple Vision Pro s novým čipem M5.
Debian pro mobilní zařízení Mobian (Wikipedie) byl vydán ve verzi 13 Trixie. Nová stabilní verze je k dispozici pro PINE64 PinePhone, PinePhone Pro a PineTab, Purism Librem 5, Google Pixel 3a a 3a XL, OnePlus 6 a 6T a Xiaomi Pocophone F1.
Operátor O2 představil tarif Datamanie 1200 GB . Nový tarif přináší 1200 GB dat s neomezenou 5G rychlostí, a také možnost neomezeného volání do všech sítí za 15 Kč na den. Při roční variantě předplatného zákazníci získají po provedení jednorázové platby celou porci dat najednou a mohou je bezstarostně čerpat kdykoli během roku. Do 13. listopadu jej O2 nabízí za zvýhodněných 2 988 Kč. Při průměrné spotřebě tak 100 GB dat vychází na 249 Kč měsíčně.
Byly publikovány informace o útoku na zařízení s Androidem pojmenovaném Pixnapping Attack (CVE-2025-48561). Aplikace může číst citlivá data zobrazovaná jinou aplikací. V demonstračním videu aplikace čte 2FA kódy z Google Authenticatoru.
V tomto 'článku' budu pojednávat o možnosti jak emulovat virtuální stroj pomocí Qemu
Když jsem nedávno chtěl vyzkoušet v GNU/Linuxu emulaci virtuálního počítače (dále jen VM=Virtual Machine), zkusil jsem najít i nějaký tutoriál v češtině. Žádný jsem nenašel. Proto jsem se zahloubal do manuálu a o některé zkušenosti bych se chtěl podělit. Nedočtete se zde víc než je v manuálu, ale zase to bude česky
Virtual Machine, neboli hezky česky Virtualní stroj, umožnuje ve spuštěném OS naemulovat další počítač s přesně nastavenými vlastnostmi. Tohoto se většinou využívá, když chcete vyzkoušet nějaký operační systém, ale nechcete ho instalovat, v případě qemu ho můžete použít i k emulaci jiné architektury, např. PPC, SPARC a jiných.
Qemu, narozdíl od vetšiny jiných emulátorů je schopen emulovat i instrukce procesoru jiné architektury než je PC. Konkrétně se jedná o x86, x86_64, ARM, SPARC, SPARC64, PowerPC, PowerPC64, MIPS, m68k. V GNU/Linuxu se dá také použít pouze pro spuštění jednoho programu s jinými instrukcemi. Více o jejich podpoře se můžete dozvědět zde.
Qemu si můžete stáhnout buď jako už zkompilované binárky, nebo si ho zkompilovat sám. Bohužel nejde zkompilovat se čtvrtou řadou GCC, takže zatvrzelí kompiláři budou muset buď downgradovat gcc neko skousnout použití hotových binárek.
Jak bylo výše řečeno, qemu umožňuje emulovat různé architektury, pro každou architekturu je jeden spustitelný soubor. Nás budou zajímat pouze ty, které mají v názvu -system- a samotné binárko qemu určené pro emulaci x86. Tyto slouží k emulaci celého systému, ostatní jsou určeny pouze ke spouštění programů pro jinou architekturu.
Některé paramatry důležité pro práci s Qemu:
-m int
-číslo zadané za -m určuje velikost paměti, která bude poskytnuta emulovanému systému
-boot [a,c,d]
-určuje, odkud (z jakého virtuálního disku) se bude bootovat: a je disketa, c harddisk, d cdrom
-hda až -hdd image
-použije image jako obraz harddisku
-fda a -fdb image
-použije image jako obraz diskety
-cdrom image
-použije image jako obraz CD, podle manuálu nejde používat zároveň s -hdc
-localtime
-nastaví hodiny na lokální čas, jinak se použije použije greenwichský čas z BIOSu
-snapshot
-zakazuje zápis do image souborů, pokud je zápis nutný, zapisuje do /tmp
Jako disk se dá použít i existující adresář na vašem filesystému. Stačí zadat jako obraz fat:adresář
Tento přístup je ale pouze pro čtení, takže nastavíme možnost zápisu fat:rw:adresář
A v případě že se jedná o disketu, přibývá ještě floppy:
Takto můžete vytvořit z libovolného adresáře virtuální fat filesystém.
Tak si to pěkně vyzkoušíme třeba při emulaci 64-bitového systému pro MenuetOs:
qemu-system-x86_64 -m 64 -boot a -fda disc-images/M64-034.IMG
A teď něco trochu složitějšího - Syllable:
qemu -m 64 -localtime -snapshot -boot a -hda disc-images/syllable/harddisk.img -hdb fat:/home/lukas/test/ -fda disc-images/syllable/floppy.imgJak je vidět, Syllable má zavaděč na disketě, který potom spouští samotné Syllable, které je uložené jako harddisk.
Vytvoření prázdného image:
Pravděpodobně si budete chtít vytvořit i nějaký obraz disku do kterého budete moci instalovat, to uděláte příkazem qemu-img create jmeno_souboru velikost
Zde existuje mnohem více možností, jako základ toto ale stačí, ostatní odkážu na dokumentaci qemu.
Pokud už Vás nebaví čekat tak dlouho než se nějaká akce v qemu vykoná a přemýšlíte jak to urychlit, je kqemu právě pro Vás. kqemu je proprietární modul pro linuxové jádro (neplést s Kqemu, grafickým frontendem pro KDE), který některé instrukce vykonává přímo na procesoru (pokud je to možné-tj. používáte počítač platformy x86 a tuto platformu zároveň emulujete). To značně zrychluje práci. Pro instalaci kqemu musíte mít stažené zdrojové kódy qemu a jádra. Přesnější popis instalace je v dokumentaci.
V dokumentaci je sice psáno, že pro běh kqemu si musíte zkompilovat i celé qemu, nutné to však není. Binární verze qemu, která je ke stažení na oficiálních stránkách totiž umožňuje kqemu používat. Toto se hodí obvzvláště pro uživatele gcc 4.x.x Protože s gcc 4 nejde qemu přeložit. A teď jak na to:
1.) stáhněte si zdrojáky pro qemu i kqemu
2.) rozbalte zdroje qemu tar zxvf qemu-x.y.z.tar.gz
3.) presuňte se do vyniklého adresáře cd qemu-x.y.z
4.) rozbalte kqemu tar zxvf /tmp/kqemu-x.y.z.tar.gz
5.) spustte ./configure --disable-gcc-check
6.) přejděte do adresáře kqemu cd kqemu
7.) a jednoduše zkompilujte make && make install
8.) spusťte skript install ./install
9.) a máte funkční modul kqemu, často se ale stane, že po opětovném spuštění počítače 'zmizí' potřebné zařízení v /dev takže budete muset spustit skript install znovu.
Tiskni
Sdílej:
kqemu
nebo qvm86
? Mně jde pěkně zkompilovat, zavést, chyby to nehlásí, ale žádného zrychlení jsem si nevšiml... Tak co znamena toto: Could not open '/dev/kqemu' - QEMU acceleration layer not activated
u standardnich binarek pokud neni pouzit kqemu?
BTW: Meril jsem rychlost bootu olive: bez modulu asi 1:40 a s modulem asi 1:05 min. Je dost mozny ze to zavisi na halde dalsich faktoru.
uses Dos; var Old08: Procedure; const CLK_TCK: LongInt = 0; procedure New08; interrupt; begin inline($9C); Old08; Inc(CLK_TCK); end; procedure StartupTimer; begin GetIntVec($08, @Old08); SetIntVec($08, @New08); CLK_TCK := 0; end; procedure ShutdownTimer; begin SetIntVec($08, @Old08); end; procedure CPUDelay; assembler; asm mov cx,0ffffh @1: loop @1 end; { Returns CPU speed in delays/sec } function CPUSpeed: LongInt; var L: LongInt; Duration: LongInt; Multiplier: LongInt; begin StartupTimer; Duration := 0; Multiplier := 16; Duration := CLK_TCK; for L := 0 to Multiplier * 256 do CPUDelay; Duration := CLK_TCK - Duration; CPUSpeed := Round(Multiplier * 256.0 * 55.0 / Duration); ShutdownTimer; end; function ToMHz(Speed: LongInt): LongInt; begin ToMHz := Round(Speed * 400.0 / 3265); end; var Speed: LongInt; begin Speed := CPUSpeed; WriteLn('Your CPU speed is: ', Speed, ' delays/sec'); WriteLn('That is equal to ', ToMHz(Speed), ' MHz Pentium II (Deschutes)'); end.S modulem kqemu i bez něj mi to ukázalo přibližně 60 MHz. Dále jsem zkoušel výpis adresářů celého disku, ten trval v obou případech stejně dlouho. A nakonec jsem zkoušel pakovat nějaká data starým DOSovým RARem, v obou případech to trvalo rovněž stejně dlouho.