Martijn Braam na svém blogu rozepsal, proč odešel z PINE64 stojící za telefony PinePhone: "Nesouhlasil jsem s koncem komunitních edicí. Dnes se PinePhone dodává pouze s distribucí Manjaro. PINE64 se tak stará pouze o Manjaro a vývojáře Manjara nezajímají jiné distribuce. Toto už není komunita, která naslouchá vývojářům softwaru. Jako zástupce postmarketOS nemám žádný důvod, abych byl přímo zapojen do PINE64, pokud jediné, na čem záleží, jsou názory Manjara."
LCARS Desktop Environment, zkráceně lcarsde, je desktopové prostředí přinášející na linuxový desktop rozhraní LCARS ze Star Treku. Představení na YouTube na kanálu Chris Titus Tech. Autorem prostředí je Andreas Tennert
Canonical a Microsoft oznámili spolupráci na podpoře .NET 6 v Ubuntu. V Ubuntu 22.04 LTS lze .NET 6 jednoduše nainstalovat pomocí "apt install dotnet6". K dispozici jsou také kontejnery dotnet-runtime, dotnet-aspnet a dotnet-deps.
Debian slaví 29 let. Ian Murdock oznámil vydání "Debian Linux Release" 16. srpna 1993.
Nadace UBports oznámila podporu Ubuntu Touch pro Fairphone 4 v UBports instalátoru. Tato verze je založena na Halium 11.
Na letošním DEF CONu byl mimo jiné prezentován rootnutý displej z traktoru John Deere. Sick.Codes na něm pařil agro Dooma. Uvnitř displeje běží Linux.
ChimeraOS byla vydána ve verzi 34. Jedná se o linuxovou distribuci vycházející z Arch Linuxu zaměřenou na hráče počítačových her.
Byla vydána beta verze GNOME 43. Přehled novinek v souboru NEWS. Vyzkoušet lze instalační obraz GNOME OS.
Oficiálně byl vydán Android 13. Více na blogu věnovaném vývojářům a samozřejmě v poznámkách k vydání na AOSP (Android Open Source Project).
GNOME slaví 25 let. Přesně před pětadvaceti lety odeslal Miguel de Icaza do diskusního listu GTK+ email, který je považován za zahájení projektu GNOME, jehož cílem bylo vyvinout prostředí podobné CDE a KDE, ale založené výhradně na svobodném softwaru.
Tiskni
Sdílej:
emerge vim
, fakt hrozna prace...
cat > sobour
?
CFLAGS="-O2 -march=i486 -mcpu=i686"
.
Na hledání závislostí jsem používal ldd
.
Checkinstal jsem moc nepoužíval, většina rozumných programů šla nainstalovat s make DESTDIR="foo" install
a balíček jsem z toho udělal klasickým makepkg
.
Připomíná mi to nedávný flame pod zprávičkou má ještě Slackware smysl - odpověď je jednoduchá. Má, pokud bude mít uživatele a pokud to Patrik bude dělat (což imho jedna z největších slabin Slacka, že k tomu Patrik nikoho nepustí).
Slackware balíčky jsou pro 486, přesněji CFLAGS="-O2 -march=i486 -mcpu=i686"
.
coz je u vetsiny disribuci (napr fedora) a rozdil ve vykonu je minimalni - ty instrukce proste sou serazeny dobre
Já u Slacku, přes několik pokusů zkusit něco jiného (Debian, SUSE,CentOS), zůstávám, protože v žádném jiném případě mi systém tak spolehlivě neběžel a jeho konfigurace byla zbytečně komplikovaná.
Problém 686 je subjektivního rázu, to nepopírám.
Doinstalovat chybějící balíček není problém. Patálie začnou při odinstalovávání balíčku přebývajícího.
Je možné, že se vrátím, ale v současnosti se mi Arch jeví jako lepší volba.