Organizace IuRe (Iuridicum Remedium) varuje před návrhem, který představilo belgické předsednictví Rady EU. Populární služby jako Messenger, WhatsApp nebo Signal by dle něj bylo možné plně používat až po odsouhlasení kontroly komunikace. Ta by měla zamezit šíření dětské pornografie. Podle IuRe by však taková kontrola přinesla hlavně závažný dopad na soukromí uživatelů.
NumPy (Wikipedie), tj. knihovna pro Python pro vědecké výpočty, byla po 18 letech vydána v nové major verzi 2.0.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání. Důležité informace v průvodci migrací.
Vývojáři postmarketOS vydali verzi 24.06 tohoto před sedmi lety představeného operačního systému pro chytré telefony vycházejícího z optimalizovaného a nakonfigurovaného Alpine Linuxu s vlastními balíčky. Přehled novinek v příspěvku na blogu. Na výběr jsou 4 uživatelská rozhraní: GNOME Shell, Phosh, KDE Plasma a Sxmo. Aktuálně podporovaných zařízení je 50.
Na čem aktuálně pracují vývojáři GNOME a KDE? Pravidelný přehled novinek v Týden v GNOME a Týden v KDE.
Google Blog ČR informuje, že mobilní aplikaci Gemini a NotebookLM lze používat už také v Česku.
Byla vydána nová major verze 8 duálně licencovaného open source frameworku JUCE (Wikipedie, GitHub) pro vývoj multiplatformních audio aplikací.
Od 18. června bude možné předobjednat notebook DC-ROMA RISC-V LAPTOP II od společnosti DeepComputing s osmijádrovým 64-bit RISC-V AI CPU a s předinstalovaným Ubuntu.
Byla vydána verze 1.79.0 programovacího jazyka Rust (Wikipedie). Podrobnosti v poznámkách k vydání na GitHubu. Vyzkoušet Rust lze například na stránce Rust by Example.
Byly zveřejněny výsledky průzkumu (infografika) mezi uživateli FreeBSD.
Na konferenci DevConf.CZ 2024 je na stánku Furi Labs prezentován linuxový telefon FuriPhone FLX1. Jeho cena 499 dolarů.
Chápu, že není možné v novinách vše uhlídat. Stejně tak dobře vím, že toto není to pravé místo ke stížnostem. Přesto mi to nedá, abych si nechal jen pro sebe, že tam mají kardinální chybu.
V pátek 5. dubna 2013 vyšla v MF DNES příloha k přijímačkám na SŠ. Je zde také sekce věnovaná příkladům z matematiky a v ní příklad v řádku označeném „7. třída“, který mi jaksi padl do oka. Výhrady bych měl už jen k tomu zadání:
Urči obsah obdélníku v dm2, o němž víš, že se jeho plocha dá bez mezer vyskládat čtverečky o stranách 8 cm, 9 cm, 12 cm a 15 cm, délka je 2krát delší než šířka a jde o nejmenší ze všech možných takových obdélníků.
Vyplývá ze zadání, že každý ze čtverečků musí být v obdélníku alespoň jednou? Není správným řešením obdélník o stranách 8 a 16 cm?
Ale budiž. Přiznejme komplikovanější verzi zadání a představme si ty rozmanité možnosti, jak lze čtverečky skládat do plochy. A hlavně vezměme v úvahu tu nejpřísnější podmínku – že se jedná o nejmenší možný takový obdélník. Jak pak někdo – a nikoliv jen žák 7. třídy – může bez důkazu tvrdit, že „jde vlastně o úlohu na společný násobek, který je třeba najít“?
Řešení z novin můžete vidět na zkopírovaném obrázku. Není správné, protože se mi podařilo najít hned několik menších obdélníků, které vyhovují zadání. Ale podařilo se mi skutečně najít nejmenší takový možný obdélník? Nevím, řekl bych, že jo, ale nemám důkaz.
Schválně své řešení zatím neprozradím. Zkuste si příklad spočítat sami a řekněte – je to opravdu příklad pro žáky sedmých tříd? A má smysl o tom psát do redakce MF DNES?
Tiskni
Sdílej:
A ostatně, kolega o kus níže má pravdu, obdélník 0×0 je zcela korektní řešení i pro tento výklad zadání.To bylo první, co mě napadlo. Pak jsem deset minut hledal, jestli definice rovnoběžníku neobsahuje něco jako "a, b \in \mathbb{R}^+". Nenašel jsem. Nesnáším geometrii.
Posledni rybar se probudi, nevi co delali ti pred nim, a zase ten stejny postupvšak musel vedieť, aká bola tých rýb kopa, keď ich spoločne ulovili, takže keď sa poobzeral a nikde ich nevidel, došlo mu, že si vzali tie najlepšie kusy a vypadli... najskôr bol naštvaný, že s tým delením na neho nepočkali a ktovie, či ho ešte aj neošmekli za to by mi matikárka asi 1 nedala, čo? :)
Ano, ale pak to také měli do zadání napsat, a ne si myslet, že nejprve žák uhodne očekávané řešení a pak teprve pochopí, co chce zadání říct.
Tohle je, bohužel, problém více lidí. Zadají nejednoznačný úkol, přičemž ten kontext, který by ten úkol zjednoznačnil, si nechají pro sebe. A když to druhá strana (ten, kdo ten úkol má dělat) pochopí jinak, tak to ještě svedou na něj. Pěkně o tom píše Vlasta Ott.
Já to dělám tak, že si vyberu to nejabsurdnější řešení splňující zadání a to s pečlivostí udělám a poctivě vykážu. Nenašel jsem lepší řešení, vrácení úkolu a diskuse se zadávajícím (jak radí onen článek) je většinou mnohem náročnější.
Tohle je, bohužel, problém více lidí. Zadají nejednoznačný úkol, přičemž ten kontext, který by ten úkol zjednoznačnil, si nechají pro sebe. A když to druhá strana (ten, kdo ten úkol má dělat) pochopí jinak, tak to ještě svedou na něj.+1
Aha, tak zadání jsem nepochopil. Tato varianta výkladu mne vůbec, ale vůbec nenapadla.