Lidi dělají divné věci. Například spouští Linux v Excelu. Využít je emulátor RISC-V mini-rv32ima sestavený jako knihovna DLL, která je volaná z makra VBA (Visual Basic for Applications).
Revolut nabídne neomezený mobilní tarif za 12,50 eur (312 Kč). Aktuálně startuje ve Velké Británii a Německu.
Společnost Amazon miliardáře Jeffa Bezose vypustila na oběžnou dráhu první várku družic svého projektu Kuiper, který má z vesmíru poskytovat vysokorychlostní internetové připojení po celém světě a snažit se konkurovat nyní dominantnímu Starlinku nejbohatšího muže planety Elona Muska.
Poslední aktualizací začal model GPT-4o uživatelům příliš podlézat. OpenAI jej tak vrátila k předchozí verzi.
Google Chrome 136 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 136.0.7103.59 přináší řadu novinek z hlediska uživatelů i vývojářů. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 8 bezpečnostních chyb. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře.
Homebrew (Wikipedie), správce balíčků pro macOS a od verze 2.0.0 také pro Linux, byl vydán ve verzi 4.5.0. Na stránce Homebrew Formulae lze procházet seznamem balíčků. K dispozici jsou také různé statistiky.
Byl vydán Mozilla Firefox 138.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 138 je již k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
Šestnáctý ročník ne-konference jOpenSpace se koná 3. – 5. října 2025 v Hotelu Antoň v Telči. Pro účast je potřeba vyplnit registrační formulář. Ne-konference neznamená, že se organizátorům nechce připravovat program, ale naopak dává prostor všem pozvaným, aby si program sami složili z toho nejzajímavějšího, čím se v poslední době zabývají nebo co je oslovilo. Obsah, který vytvářejí všichni účastníci, se skládá z desetiminutových
… více »Richard Stallman přednáší ve středu 7. května od 16:30 na Technické univerzitě v Liberci o vlivu technologií na svobodu. Přednáška je určená jak odborné tak laické veřejnosti.
Skolila mě nejhorší nemoc pro chlapy - rýmička. Stav, kdy i Ajťák je na počítači schopný pouze spouštění filmů a seriálů. Přesto jsem běhěm této doby přešel z Gnome na KDE. Proč se tomu tak stalo, co mě překvapilo za obtíže a jak jsem je vyřešil? Odpovědi najdete v mém prvním článku.
Jak mě omyl připravil o Gnome
Jednoho rána jsem se probudil s rýmičkou. V práci jsem si zařídil volno a pustil jsem se do sledování filmů na svém domácím počítači. Po nějaké době se stalo, že jsem se omylem odhlásil. Přihlašování do mého Gnome mi trvalo neskutečně dlouho a já jsem se přemohl k tomu, abych s tím něco udělal. Chvíli jsem přemýšlel (velmi krátkou chvíli) a když jsem si uvědomil, že si celý /home zálohuji na domáci server, pustil jsem se do "opravování". Smazal jsem .gnome2/, .gnome_private/, .gconf/, a .gconfd/. Hloupé, že? Myslel jsem si, že se složky i jejich obsah vygenerují "načisto" - jako by všechny gnome aplikace byly čerstvě nainstalované. Není tomu tak. Aplikace jako Pidgin se úplně rozbily (neumožňoval práci s protokolem jiným než Facebookchat - ten mám nainstalovaný jako samostatný balík). "Záloha!", vyvstalo v mé mysli. "/home sice zálohuji, ale úplně na jiném počítači", zněla odpověď pomyslného panáčka na mém druhém rameni. Po tom, co jsem si takhle šikovně zabil Gnome (sice startovalo rychle, ale aplikace byly buď v defaultním nebo úplně rozbitém stavu), měl jsem tři možnosti.
1) Žít v Gnome, které je rozbité a pokoušet se rozbité balíky opravovat. Jako způsob opravy mě napadaly reinstalace jednotlivých balíků (ta u zmiňovaného Pidgina nefungovala) a obnova ze zálohy jiného počítače (jedno čachrování s konfiguračními soubory za den mi stačilo a bál jsem se, že by mi potom teprve mohl vzniknout pořádný paskvil).
2) Reinstalace - každý občas musí, nikomu se nechce. Proto jsem raději (a to už tuší všichni čtenáři) využil třetí možnost.
3) Přechod k jinému WM / DE. Z historie mám zkušenosti s fluxboxem, enlightenmentem, KDE3 nebo XFCE, ale ani jeden mi na počítači nevydržel déle než čtvrt roku. Zkouška KDE4.3 mě lákala, ale zatím vždy mne na nové verzi něco vrátilo zpět "Domů" - do gnome.
Instalace a základní nastavení
Instalace je pro Archlinuxáře jednoduchá - KDE4.3.3-1 je aktuální verze v repozitářích. Základní nastavení ale vyhovuje málokomu. Každý má jiné požadavky a své divné návyky. Moje požadavky jsou vcelku snadné - Dual Head (a je mi jedno, jak ho docílím) na aktuální grafické kartě (intel X4500HD), uspávání monitoru při dlouhodobé nečinnosti, dva panely pod sebou, kecálek, prohlížeč a funkční conky.
Dual head a uspávání obou displayu na intelu
Nové KDE nesklamalo a hodilo mi klacek pod nohy hned na startu. xorg.conf již nepoužívám (a s gnomem, enlightenmentem nebo XFCE k tomu nebyl důvod) a KDE na to zareagovalo tak, že mi oba monitory zrcadlilo. To by mi nevadilo, kdyby to šlo pohodlně změnit. Když jsem ale kouknul do System settings -> Display -> Multiple monitors, dozvěděl jsem se, že toto nastavení je dostupné jenom pro "single desktop with multiple monitors". A to prý není můj případ. Dovolil jsem si s KDE nesouhlasit a spustil jsem magické `xrandr --output VGA --left-of HDMI-2`. Voila, displaye byly rozmístěny přesně tak, jak jsem si představoval.
Display se při nečinnosti uspával, ale pouze jeden. Přitom `xset dpms force off`, které používám na okamžité vypnutí LCD (třeba ve chvíli, kdy chci spát a nemít osvětlenou půlku pokoje) fungovalo. Help mi napověděl, že kromě stavu "off" existují i stavy "suspend" a "standby". Oba stavy fungovaly právě tak, že uspaly jenom jedno LCD. Zkusil jsem kouknout do System settings -> Display -> Power settings a ke svému překvapení jsem našel právě to, co jsem chtěl najít - doby po kterých se display přepne do Standby, Suspend a Power Off. První dvě možnosti jsem nastavil na Disabled a poslední na 10 minut. A fungovalo to. V ten okamžik jsem si říkal, že bych se s tím KDE vážně mohl začít kamarádit.
Kecálek, prohlížeče a conky
O kopete, firefoxu nebo chromiu tady asi nemá smysl mluvit. Všechno jsou to aplikace, které "just works" a není s nimi problém. Conky se ale ukázal jako nemilý oříšek a tak trochu kouzelník. Pro ty, kteří Conky neznají, jedná se o monitorovátko, které je až neskutečně snadno konfigurovatelné a renderuje se na plochu. V kde 4.3 ovšem nebylo pozadí conkyho průhledné. Musel jsem do jeho konfigurace přidat na konec "${exec feh --bg-tile $cesta_k_wallpaperu}". Pokud někomu nefunguje přímo toto, zkuste si pohrát s parametrem fehu (jako alternativu k --bg-tile, se dá použít např --bg-scale, které ale vyřízne jinou část wallpaperu. Čtěte help k fehu a zkoušejte). $cesta_k_wallpaperu bylo parsovani souboru .kde4/share/config/plasma-desktop-appletsrc. Nicméně ten po odhlášení a přihlášení neexistoval a conky kvůli tomu hlásil chybu každou vteřinu. Řádek jsem zakomentoval, průhlednost zůstala i po restartu conkyho. Uvidím, jak se "to" bude chovat v budoucnosti (například změna wallpaperu) - původní řádek mám zakomentovaný a připravený k případné nápravě.
Dva panely
Hned v úvodu článku jsem se zmínil, že každý máme své "desktopové úchylky". Nějaké návyky, které jsme si oblíbili a nikdo z okolí nechápe, proč to používáme. Já mám ve zvyku mít dva panýlky pod sebou nahoře na primárním LCD a na druhém mít nahoře jeden panel. Proč mít panely nahoře? Protože po většinu své činnosti mám myš v horní polovině obrazovky (málo kdy táhnu okénko až ke spodní hraně). Proč mít dva panely na prvním LCD a na druhém mít jeden? Na každém LCD mám jeden panel s "pruhem úloh" (nebo čímkoliv, co ho v daném DE nahrazuje) a na primárním LCD mám jeden panel s Menu, ikonkami na rychle spusteni, system tray a hodiny. Nicmene toto mi KDE4.3 neumožňuje. Pokud chci mít dva panely a každý má mít šířku 20 pixelů, v Gnome mi první bude začínat na kraji a bude končit 20 pixelů od kraje a druhý začne 20 pixelů od kraje a končí 40 pixelů od kraje. Takové rozložení má smysl. V KDE4.3 (resp. toto mám vyzkoušené u celé ředy 4) oba budou začínat u kraje a oba budou končit 20 pixelů od něj. Jeden bude pod druhým. Jeden panel bude nekliknutelný a druhý bude hrozně nepřehledný, protože skrz něj bude prosvítat i ten spodní. Takové řešení je nedomyšlené a smysl nemá.
Závěr
Pokud se kouknete na seznam, který jsem sepsal hned na začátku, mohli byste si myslet, že KDE zahodím, protože návyky, které člověk má, se mění jen obtížně a v KDE jsem nenašel možnost, která by nastavila panel tak, jak bych chtěl. K tomu ty trampoty s konfigurováním LCD... Ale ti, kdo by to takto odhadli, by se mýlili.
Trampoty s LCD se daly vyřešit za použití "běžných" linuxových příkazů, které zná asi většína lidí, kteří nechtějí xorg.conf používat. To, že se dá problém řešit linuxově a ne klikací cestou, může vadit někomu jinému, ale mně rozhodně ne. Problém s uspáváním LCD jsem vyřešil rychle díky tomu, že jsem našel to, co jsem hledal právě tam, kde jsem to hledal - kéž by toto fungovalo ve všech DE. KDE navíc má spoustu věcí, které člověka jako jsem já potěší. Vyjmenuji například samostatnou změnu wallpaperu na každém LCD zvlášť (XFCE toto má už léta, GNOME je v tomto hrozně pozadu a neumožňuje to), možnost nainstalovat si rozšíření pro krunner (spouštítko z Alt+F2), který sám o sobě umí spoustu věcí, které spouštítko z Gnome neumí - takhle jsem si přímo z Archlinuxího Auru doinstaloval rozšíření pro kopete. Teď mi stačí v krunneru začít psát jméno / přezdívku kohokoliv z contact listu kopete a otevřu si tím nový chat s ním. Pozitivně hodnotím i to, že mi fungují různé efekty, ačkoliv je k práci nepoužívám. Efekty mi v předchozích verzích KDE způsobovaly pády (i v KDE4.3.1). Teď ale jenom příjemně doplňují můj desktop.
PS: Pokud někdo zná řešení problému se dvěma lištami pod sebou nebo ví, jak snadno měnit průhlednost okénka (něco ve smyslu Meta+Scrollovátko, nikoliv běžné kliknutí na panel okna a nastavení opacity), budu velmi rád, když se o to podělí s ostatními v diskuzi pod článkem.
PPS: Pokud jste dočetli můj první článek až sem, děkuji Vám. Příště snad už nebudu psát o desktopech, ale o tématech mně bližších, jako jsou internetová bezpečnost, analýza textu (spam) a hlavně skriptování nejrůznějších užitečností.
Doplňky pod čarou:
1) Jak vyšlo najevo v diskuzi, průhlednost se snadno měnit dá. Nastavení je v System settings => Window Behavior. V záložkách Titlebar Actions a Window Actions lze nastavit, co lze dělat za akce (například pri scrollování na liště nebo v okně při současném držení ALTu, může měnit průhlednost). V archlinuxu bylo při scrollování na liště i při držení Altu přiřazené "Nothing"...
2) tak po ruznych hratkach s rozlisenimi a pozadim, jsem v conky prepsal posledni radek takto "${exec [[ -e ~/.kde4/share/config/plasma-desktop-appletsrc ]] && feh --bg-tile `cat ~/.kde4/share/config/plasma-desktop-appletsrc | grep ^"wallpaper=" | cut -d "=" -f 2- | tail -n 1`}"
Tiskni
Sdílej:
možnost nainstalovat si rozšíření pro krunner (spouštítko z Alt+F2), který sám o sobě umí spoustu věcí, které spouštítko z Gnome neumí
Jediná překážka může být závislost na monu, ale jinak to umí divy (a to není nadsázka).
…jak snadno měnit průhlednost okénka…Průhlednost jde menit rolovanim koleckem na titulku okna nebo na shiftovou klávesou + kolecko v okne. Hledej "cinnosti" v nastaveni kwinu.
Jsem si jistý, že tohle je už určitě nahlášeno v bugzille. Jen to teď ne a ne najít
Taky jsem to takhle měl, ale nakonec jsem si zvykl na to mít jeden panel nahoře a druhý dole.
Časem určitě.
Warning: you 'll need kde from trunk if you want to use it without problems. If you use 4.3 it will work but it won't open the applets you put into it after a plasma restart.