Byla vydána Java 27 / JDK 27. Nových vlastností (JEP - JDK Enhancement Proposal) je 9.
Byl vydán Mozilla Firefox 156.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Vestavěný prohlížeč PDF se nyní spouští o 45 % rychleji. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 156 bude brzy k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
Článek na Raspberry Pi představuje nový vzhled desktopu operačního systému Raspberry Pi OS v aktuálním vydání 2026-09-15.
Nové verze Roundcube Webmailu 1.6.19 a 1.7.4 řeší několik zranitelností.
Na Kickstarteru běží kampaň na podporu hloupého (jenom volání a SMS) tlačítkového DIY telefonu MAKERphone 2.0 od společnosti CircuitMess postaveného na ESP32-S3 a volitelně také s hodinkami MAKERband. S možností psaní vlastních aplikací. S volitelnými HW rozšiřujícími moduly.
Byla vydána nová verze 10.7 z Debianu vycházející linuxové distribuce DietPi pro (nejenom) jednodeskové počítače. Přehled novinek v poznámkách k vydání. Přibyly balíčky HomeBox a Scrypted.
OpenRGB (GitLab) dospěl do verze 1.0 (YouTube). OpenRGB (dříve OpenAuraSDK) je svobodný multiplatformní software umožňující nastavení podsvícení celé řady různých „herních“ komponent a periferií.
Dnes startuje prodej headsetu Steam Frame. Počínaje dneškem se tedy můžete zapsat na seznam pro jeden z následujících modelů: Steam Frame 256 GB za 1 049 EUR a Steam Frame 1 TB za 1 279 EUR.
Vládní CERT upozorňuje na kritickou zranitelnost v GitLab Community Edition (CE) a Enterprise Edition (EE). Zranitelnost CVE-2026-85706 typu path traversal v Repository Commits API dosahuje skóre CVSS 10.0. Kvůli nedostatečnému omezení cest a chybějícímu vynucení autentizace může za určitých podmínek neautentizovaný útočník číst libovolné soubory ze serveru GitLab, a získat tak přístup k citlivým datům a konfiguraci instance.
Linux může běžet nativně na ESP32-S3 – bez emulace a rovnou s 9,7″ e-paperem.
Dnes se chystám na instalaci počítačové učebny. Jedná se o učebnu na intru v Pardubicích, která slouží pro studijní účely jako hledání materiálů na internetu, psaní laborek,... .
Na počítačích jsou zatím Windows v absolutně katastrofálním stavu (alespoň podle mě, možná že je to normální stav
). Antivirus brzdí jak jen to jde, a celkově se to boří pod rukama.
Můj plán je nahodit ArchLinux na jednom PC, vyladit ho k co nejlepší požitelnosti a pak ho rozkopírovat. Počítače jsou trojího druhu, takže po rozkopírování budu muset změnit ovladače grafiky, možná i jiné drobnosti. Na klonování jsem si vytvořil speciální live CD, které stačí nabootovat, zpustit můj script, ten se vás zeptá na IP počítače z něhož se překopíruje hadr. Počítal jsem, že tak za 10 min by mohla být 1 stanice zkopírovaná.
Upgrade balíků budu provádět na jednom stroji. Na něm nazdílím /var/cache/pacman/pkg a připojím do ostatních PC, aby ostatní nemuseli stahovat totéž. Vlastně potom bude jedno na kterém PC upgrade provedu. Při každém bootu se obnoví uživatelská složka na defaultní hodnotu, takže si tam každý může dělat co chce. Když si účet rozvrtá, spustí script nebo rebootoje a může pokračovat.
Vybavení, které nainstaluji: Desktop: KDE (na starých PC Xfce4) Kancelář: OpenOffice a KOffice Web: Konqueror, Opera, Firefox IM: Kopete + další nejnutnější aplikace. Možná ještě nějaké podle potřeby přibudou.
Jak jsem napsal, jsou tam i PC s málo ram, které budou sloužit pouze pro prohlížení webu. Zde pojede Xfce4 + Opera
Tak mi držte palce ať vše vyjde
Tiskni
Sdílej:
Správce by se měl přizpůsobit požadavkům uživatelů a ne naopak
Správce by se měl přizpůsobit požadavkům uživatelů a ne naopakTo si nemyslím. Správce by měl vyhovět požadavkům z praktického hlediska - tj. např. systém, kde jde brouzdat po webu, psát dokumenty apod. Jakým způsobem si pak správce pořeší samotnou instalaci, to už je jeho věc. Uživatel v počítačové učebně IMHO nemá co kecat do toho, jestli tam běží Win, Linux nebo třeba Mac OS - hlavně když to zajišťuje potřebné funkce.
hlavně když to zajišťuje potřebné funkce.Pomocí patřičného rozhraní.. Neboť i pomocí teknetu lze komunikovat s HTTP serverem, ale většinu zákazníků internetové kavárny by terminál s telnetem příliš neuspokojil :)
Naopak zase spousta výukových programů, encyklopedií a slovníků se pohybuje v cenách řádu stokorun. A zadarmo jich taky není málo - viz třeba http://www.slunecnice.cz/vzdelani/.
Ono vůbec nejlevnější je žádnou učebnu nemítPraktická rada.
Myslím, že Linux má co nabídnout. Hlavní výhoda nižší cena a vyšší odolnost vůči šikovným studentům než Windows. Otázkou je, na kolik se využívají specifické výukové programy (Windowsové), zda existují jejich Linuxové verze případně zda se dají pod Linuxem rozběhat.
vyšší odolnost vůči šikovným studentům než WindowsV mém případě je to spíše naopak :) Školní windows dlouho odolávaly, než se mi podařilo tu proxy obejít :)
.
Studenti by měli dostat možnost rozvíjet své schopnosti v libovolném směru. A Windows je z tohoto pohledu vhodnější volbaTak s tymto vobec nesuhlasim. Linux je ako otvorena kniha, na Windows sa nikdy nenaucia tolko co na linuxe.
/usr.
zatím ...