Armbian, tj. linuxová distribuce založená na Debianu a Ubuntu optimalizovaná pro jednodeskové počítače na platformě ARM a RISC-V, ke stažení ale také pro Intel a AMD, byl vydán ve verzi 26.8. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Byla vydána nová verze 23.1.0, tj. první stabilní verze z nové řady 23.1.x, překladačové infrastruktury LLVM (Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání: LLVM, Clang, LLD, Extra Clang Tools, Libc++, Polly a Flang.
Google Chrome 152 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 152.0.7977.64 přináší řadu novinek. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 327 bezpečnostních chyb. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře.
Před 35 lety, 25. srpna 1991, oznámil Linus Benedict Torvalds v diskusní skupině comp.os.minix, že vyvíjí (svobodný) operační systém (jako koníček, nebude tak velký a profesionální jako GNU) pro klony 386 (486), že začal v dubnu a během několika měsíců by mohl mít něco použitelného.
Apple představil čipy M6 a M5 Ultra, Mac mini s M6 nebo M5 Pro a Mac Studio s M5 Max nebo M5 Ultra. Fedora Asahi Remix zatím podporuje jenom M1 a M2.
Firefox 157 přinese zapnutou podporu rastrového grafického formátu JPEG XL. Založena je na v Rustu napsané implementaci jxl-rs používané i v Chrome a Chromiu.
Vanilla OS 3 „Reunion“ byl vydán. Tato na Debianu „Sid“ založená desktopová distribuce s transakčními aktualizacemi „neměnného“ základního systému (ABRoot) nově podporuje architekturu arm64 (vedle x86-64), podporuje reprodukovatelné sestavení většiny balíčků a vylepšuje systémové nástroje. Vlastní meta-správce balíčků APX nyní používá Distrobox v2 a je dostupný i pro jiné distribuce.
Řemínky pro Apple Watch, bezdrátová sluchátka nebo nabíjecí adaptéry. Takovou nabídku našli v uplynulých dnech příslušníci Celního úřadu v Liberci při kontrole kamenného obchodu na Náchodsku. Celkem zde zadrželi 3 035 kusů zboží podezřelého z porušování práv duševního vlastnictví. Pokud by se jednalo o originální výrobky, jejich hodnota by podle odhadu přesáhla 10,8 milionu korun.
Byla vydána verze 31.1 textového editoru GNU Emacs. Podrobný přehled novinek v souboru NEWS.
Webový prohlížeč Waterfox (Wikipedie), fork Firefoxu, byl vydán ve verzi 6.7.0. Postaven je na jádru Gecko ESR 153.
Dnes se chystám na instalaci počítačové učebny. Jedná se o učebnu na intru v Pardubicích, která slouží pro studijní účely jako hledání materiálů na internetu, psaní laborek,... .
Na počítačích jsou zatím Windows v absolutně katastrofálním stavu (alespoň podle mě, možná že je to normální stav
). Antivirus brzdí jak jen to jde, a celkově se to boří pod rukama.
Můj plán je nahodit ArchLinux na jednom PC, vyladit ho k co nejlepší požitelnosti a pak ho rozkopírovat. Počítače jsou trojího druhu, takže po rozkopírování budu muset změnit ovladače grafiky, možná i jiné drobnosti. Na klonování jsem si vytvořil speciální live CD, které stačí nabootovat, zpustit můj script, ten se vás zeptá na IP počítače z něhož se překopíruje hadr. Počítal jsem, že tak za 10 min by mohla být 1 stanice zkopírovaná.
Upgrade balíků budu provádět na jednom stroji. Na něm nazdílím /var/cache/pacman/pkg a připojím do ostatních PC, aby ostatní nemuseli stahovat totéž. Vlastně potom bude jedno na kterém PC upgrade provedu. Při každém bootu se obnoví uživatelská složka na defaultní hodnotu, takže si tam každý může dělat co chce. Když si účet rozvrtá, spustí script nebo rebootoje a může pokračovat.
Vybavení, které nainstaluji: Desktop: KDE (na starých PC Xfce4) Kancelář: OpenOffice a KOffice Web: Konqueror, Opera, Firefox IM: Kopete + další nejnutnější aplikace. Možná ještě nějaké podle potřeby přibudou.
Jak jsem napsal, jsou tam i PC s málo ram, které budou sloužit pouze pro prohlížení webu. Zde pojede Xfce4 + Opera
Tak mi držte palce ať vše vyjde
Tiskni
Sdílej:
Správce by se měl přizpůsobit požadavkům uživatelů a ne naopak
Správce by se měl přizpůsobit požadavkům uživatelů a ne naopakTo si nemyslím. Správce by měl vyhovět požadavkům z praktického hlediska - tj. např. systém, kde jde brouzdat po webu, psát dokumenty apod. Jakým způsobem si pak správce pořeší samotnou instalaci, to už je jeho věc. Uživatel v počítačové učebně IMHO nemá co kecat do toho, jestli tam běží Win, Linux nebo třeba Mac OS - hlavně když to zajišťuje potřebné funkce.
hlavně když to zajišťuje potřebné funkce.Pomocí patřičného rozhraní.. Neboť i pomocí teknetu lze komunikovat s HTTP serverem, ale většinu zákazníků internetové kavárny by terminál s telnetem příliš neuspokojil :)
Naopak zase spousta výukových programů, encyklopedií a slovníků se pohybuje v cenách řádu stokorun. A zadarmo jich taky není málo - viz třeba http://www.slunecnice.cz/vzdelani/.
Ono vůbec nejlevnější je žádnou učebnu nemítPraktická rada.
Myslím, že Linux má co nabídnout. Hlavní výhoda nižší cena a vyšší odolnost vůči šikovným studentům než Windows. Otázkou je, na kolik se využívají specifické výukové programy (Windowsové), zda existují jejich Linuxové verze případně zda se dají pod Linuxem rozběhat.
vyšší odolnost vůči šikovným studentům než WindowsV mém případě je to spíše naopak :) Školní windows dlouho odolávaly, než se mi podařilo tu proxy obejít :)
.
Studenti by měli dostat možnost rozvíjet své schopnosti v libovolném směru. A Windows je z tohoto pohledu vhodnější volbaTak s tymto vobec nesuhlasim. Linux je ako otvorena kniha, na Windows sa nikdy nenaucia tolko co na linuxe.
/usr.
zatím ...