Dle plánu certifikační autorita Let's Encrypt nově vydává také certifikáty s šestidenní platností (160 hodin) s možností vystavit je na IP adresu.
V programovacím jazyce Go naprogramovaná webová aplikace pro spolupráci na zdrojových kódech pomocí gitu Forgejo byla vydána ve verzi 14.0 (Mastodon). Forgejo je fork Gitei.
Just the Browser je projekt, 'který vám pomůže v internetovém prohlížeči deaktivovat funkce umělé inteligence, telemetrii, sponzorovaný obsah, integraci produktů a další nepříjemnosti' (repozitář na GitHubu). Využívá k tomu skrytá nastavení ve webových prohlížečích, určená původně pro firmy a organizace ('enterprise policies'). Pod linuxem je skriptem pro automatickou úpravu nastavení prozatím podporován pouze prohlížeč Firefox.
Svobodný multiplatformní herní engine Bevy napsaný v Rustu byl vydán ve verzi 0.18. Díky 174 přispěvatelům.
Miliardy korun na digitalizaci služeb státu nestačily. Stát do ní v letech 2020 až 2024 vložil víc než 50 miliard korun, ale původní cíl se nepodařilo splnit. Od loňského února měly být služby státu plně digitalizované a občané měli mít právo komunikovat se státem digitálně. Do tohoto data se povedlo plně digitalizovat 18 procent agendových služeb státu. Dnes to uvedl Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) v souhrnné zprávě o stavu digitalizace v Česku. Zpráva vychází z výsledků víc než 50 kontrol, které NKÚ v posledních pěti letech v tomto oboru uskutečnil.
Nadace Wikimedia, která je provozovatelem internetové encyklopedie Wikipedia, oznámila u příležitosti 25. výročí vzniku encyklopedie nové licenční dohody s firmami vyvíjejícími umělou inteligenci (AI). Mezi partnery encyklopedie tak nově patří Microsoft, Amazon a Meta Platforms, ale také start-up Perplexity a francouzská společnost Mistral AI. Wikimedia má podobnou dohodu od roku 2022 také se společností Google ze skupiny
… více »D7VK byl vydán ve verzi 1.2. Jedná se o fork DXVK implementující překlad volání Direct3D 5, 6 a 7 na Vulkan. DXVK zvládá Direct3D 8, 9, 10 a 11.
Byla vydána verze 12.0.0 knihovny libvirt (Wikipedie) zastřešující různé virtualizační technologie a vytvářející jednotné rozhraní pro správu virtuálních strojů. Současně byl ve verzi 12.0.0 vydán související modul pro Python libvirt-python. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
CreepyLink.com je nový zkracovač URL adres, 'díky kterému budou vaše odkazy vypadat tak podezřele, jak je to jen možné'. Například odkaz na abclinuxu.cz tento zkracovač převádí do podoby 'https://netflix.web-safe.link/logger_8oIlgs_free_money.php'. Dle prohlášení autora je CreepyLink alternativou ke zkracovači ShadyURL (repozitář na githubu), který dnes již bohužel není v provozu.
Na blogu Raspberry Pi byla představena rozšiřující deska Raspberry Pi AI HAT+ 2 s akcelerátorem Hailo-10 a 8 GB RAM. Na rozdíl od předchozí Raspberry Pi AI HAT+ podporuje generativní AI. Cena desky je 130 dolarů.
, ne to opravdu ne, tím jsem chtěl říci, že Linux obecně má jiný směr, jinou myšlenku, proč má přebírat oblast (tudíž i konkurovat), kde je na poli jiný systém? Linux je jiný, není to alternativa, tudíž bude jiný (snad) a bude se chovat jinak.
tudíž bude jiný (snad) a bude se chovat jinak.nebude
nevim, ja vidim jake distribuce maji ve svete nejvetsi podil. ty, co jsou privetive k uzivateli. Slackware a jemu podobne vzdycky bude minorita, protoze kazdej clovek, co ma neco na praci se ti vykasle na dohledavani zavislosti pomoci ldd. To je absolune smesny. Volkerding ma mozna jiny smer, ale LINUX jako platforma ma smer k pochopeni uzivatele, i kdyz je to proces, ktery zdaleka neskoncil. to je presne ono, vy porad zijete v predstavach...
Mac se zaměřil na grafiku a multimedia, mám macy moc rád, jiné systémy se zaměřují zase jiným směrem, že distra, která jsou, jak píšeš, rozšířená, za to může přirozená lidská touha zkoušet něco jiného (pouze jeden z řady důvodů). Ale nemyslím si, že proto by se měl systém přizpůsobovat, měl by se zachovat takový, jaký byl dříve a některá distra dodnes.
Extrémní přirovnání je, že když se traktor vždycky považoval za "orný nástroj", tak lidé, při touze po změně, začnou překopávat traktor, aby se s ním dalo jezdit normálně, ikdyž je primárně jiný a vznikl za jiných okolností, je to také dobře?
Máš pravdu, co píšeš se dějě, ale jestli je to dobře nebo špatně, uvidíme...
nejdriv z toho nebyl nadsenej, ale dneska je spokojenej a taky zacinal na klikacim SUSE.
deb http://ftp.cz.debian.org/debian jessie main contrib non-free
?
) a zároveň bude mít možnost jednoduše spustit prostředí známé z posledních SUSE a spol které bude barevné automatické a při tom fungující tak to bude průlom. Normální uživatel neumí anglicky natolik aby dokázal číst manuály i když by chtěl tak musí hezky česky klikat a to mu umožní zatím jedině windows, bohužel.
. No asi to SUSE taky zkusím, pár kámošů by se rádo kouklo na Linux a tak prubnu co by na to řekli, aspoň nebudu muset pořát vyhánět havěť z jejich oken.
presne co uzivatel chceIronií osudu se jim to nikdy nepovede, protože takhle se chovají pouze ty "hardcore" distribuce
Ale souhlas, proč si má uživatel ručně editovat /etc/fstab, když to neumí, nebo nechce dělat?
S tím bych nesouhlasil. Řekl bych, že se o systém do hloubky zajímám poměrně dost, ale přesto jsem od Slackware (asi tak po osmi letech) odešel právě k SuSE. Ano, vím, že populární je opačná migrace, jenže jsem k tomu měl své důvody. Hlavním bylo to, že sice chci rozumět systému do hloubky, ale zároveň chci pracovat pohodlně. Takže sice mám poměrně dobrou představu o tom, co se děje, když připojím foťák a mávnutím kouzelného proutku se mi objeví adresář /media/usbdisk s obsahem karty (i co bych měl udělat, aby se ten adresář jmenoval třeba /media/c4000), ale to neznamená, že to pohodlí zahodím a budu všechno dělat ručně jen proto, abych si (nebo druhým) dokázal, jaký jsem frajer. Samozřejmě, dokázal bych to automatizovat i v tom Slackware, ale nepovažuji za efektivní pro vlastní potřebu dodělávat distribuci (a že ve Slackware bych toho musel dodělat sakra hodně) a zařadit se do zástupu tvůrců extra distribucí pro pět lidí také nehodlám.
Když bázlivě opíšu do řádku kouzelnou větu z nějaké čarodějnické knihy nebo uvedoměle kliknu na OK, co je lepší?
Pokud je tohle opravdu jediný důvod, proč přecházíte na Debian, pak vás moc nechápu. SuSE s BINDem používám čtyřech strojích (nepočítám-li čisté cache) a YaST modul pro jeho konfiguraci jsem spustil jednou ze zvědavosti, řekl si "hm, zajímavé" a zase ho ukončil. Ty komfortní nástroje vás přeci nikdo nenutí používat, to je jen možnost.
Nechces klikat, tak neklikej.
Jó, dříve byli lodě dřevěné, ale muži železní. Dnes jsou lodě železné, ale muži dřevění.
Ale vážně, už jsem kdysi na toto téma četl velmi zajímavou úvahu a čím dál tím se s obsahem článku ztotožňuji. Kam se vytrácí UNIX?
Tiskni
Sdílej: