Od soboty do úterý probíhá v Hamburku konference 39C3 (Chaos Communication Congress) věnovaná také počítačové bezpečnosti nebo hardwaru. Program (jiná verze) slibuje řadu zajímavých přednášek. Streamy a záznamy budou k dispozici na media.ccc.de.
Byl představen nový Xserver Phoenix, kompletně od nuly vyvíjený v programovacím jazyce Zig. Projekt Phoenix si klade za cíl být moderní alternativou k X.Org serveru.
XLibre Xserver byl 21. prosince vydán ve verzi 25.1.0, 'winter solstice release'. Od založení tohoto forku X.Org serveru se jedná o vůbec první novou minor verzi (inkrementovalo se to druhé číslo v číselném kódu verze).
Wayback byl vydán ve verzi 0.3. Wayback je "tak akorát Waylandu, aby fungoval Xwayland". Jedná se o kompatibilní vrstvu umožňující běh plnohodnotných X11 desktopových prostředí s využitím komponent z Waylandu. Cílem je nakonec nahradit klasický server X.Org, a tím snížit zátěž údržby aplikací X11.
Byla vydána verze 4.0.0 programovacího jazyka Ruby (Wikipedie). S Ruby Box a ZJIT. Ruby lze vyzkoušet na webové stránce TryRuby. U příležitosti 30. narozenin, první veřejná verze Ruby 0.95 byla oznámena 21. prosince 1995, proběhl redesign webových stránek.
Všem čtenářkám a čtenářům AbcLinuxu krásné Vánoce.
Byla vydána nová verze 7.0 linuxové distribuce Parrot OS (Wikipedie). S kódovým názvem Echo. Jedná se o linuxovou distribuci založenou na Debianu a zaměřenou na penetrační testování, digitální forenzní analýzu, reverzní inženýrství, hacking, anonymitu nebo kryptografii. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Vývojáři postmarketOS vydali verzi 25.12 tohoto před osmi lety představeného operačního systému pro chytré telefony vycházejícího z optimalizovaného a nakonfigurovaného Alpine Linuxu s vlastními balíčky. Přehled novinek v příspěvku na blogu. Na výběr jsou 4 uživatelská rozhraní: GNOME Shell on Mobile, KDE Plasma Mobile, Phosh a Sxmo.
Byla vydána nová verze 0.41.0 multimediálního přehrávače mpv (Wikipedie) vycházejícího z přehrávačů MPlayer a mplayer2. Přehled novinek, změn a oprav na GitHubu. Požadován je FFmpeg 6.1 nebo novější a také libplacebo 6.338.2 nebo novější.
Byla vydána nová verze 5.5 (novinky) skriptovacího jazyka Lua (Wikipedie). Po pěti a půl letech od vydání verze 5.4.
Po přečtení pár blogů a dotazů ve fóru to ze sebe musím dostat
teď následuje onen výlev podnícený Windowsovatěním distribucí, které nezná mezí, aneb FBU už nestačí něco malého a měkkého, tak mu dáme něco pořádného, v úhledné krabici a s tolika berličkami kolik jich bude chtít, aby náhodou nemusel přemýšlet co se vlastně děje "Kliksem, klik tam, linuxy si naklikám a jedu, na Serveru mám suse s grafikou, mandrivu si naklikám, to se ale mám, ."
Všem se omlouvám, a prohlašuji, že na dosmrti vydržím u GNU/Linuxu volit budu jedině Slackware (opravdu je to distro pro tvrďáky? nemyslím si, je strašně jednoduchý občas mi připadá že jediné ve kterém se neztrácím a to jsem jich používal požehnaně), a když Slackware nebude, nebo nedej bože začne obsahovat klikátka, tak šmahem přejdu na LFS
Tiskni
Sdílej:
, ne to opravdu ne, tím jsem chtěl říci, že Linux obecně má jiný směr, jinou myšlenku, proč má přebírat oblast (tudíž i konkurovat), kde je na poli jiný systém? Linux je jiný, není to alternativa, tudíž bude jiný (snad) a bude se chovat jinak.
tudíž bude jiný (snad) a bude se chovat jinak.nebude
nevim, ja vidim jake distribuce maji ve svete nejvetsi podil. ty, co jsou privetive k uzivateli. Slackware a jemu podobne vzdycky bude minorita, protoze kazdej clovek, co ma neco na praci se ti vykasle na dohledavani zavislosti pomoci ldd. To je absolune smesny. Volkerding ma mozna jiny smer, ale LINUX jako platforma ma smer k pochopeni uzivatele, i kdyz je to proces, ktery zdaleka neskoncil. to je presne ono, vy porad zijete v predstavach...
Mac se zaměřil na grafiku a multimedia, mám macy moc rád, jiné systémy se zaměřují zase jiným směrem, že distra, která jsou, jak píšeš, rozšířená, za to může přirozená lidská touha zkoušet něco jiného (pouze jeden z řady důvodů). Ale nemyslím si, že proto by se měl systém přizpůsobovat, měl by se zachovat takový, jaký byl dříve a některá distra dodnes.
Extrémní přirovnání je, že když se traktor vždycky považoval za "orný nástroj", tak lidé, při touze po změně, začnou překopávat traktor, aby se s ním dalo jezdit normálně, ikdyž je primárně jiný a vznikl za jiných okolností, je to také dobře?
Máš pravdu, co píšeš se dějě, ale jestli je to dobře nebo špatně, uvidíme...
nejdriv z toho nebyl nadsenej, ale dneska je spokojenej a taky zacinal na klikacim SUSE.
deb http://ftp.cz.debian.org/debian jessie main contrib non-free
?
) a zároveň bude mít možnost jednoduše spustit prostředí známé z posledních SUSE a spol které bude barevné automatické a při tom fungující tak to bude průlom. Normální uživatel neumí anglicky natolik aby dokázal číst manuály i když by chtěl tak musí hezky česky klikat a to mu umožní zatím jedině windows, bohužel.
. No asi to SUSE taky zkusím, pár kámošů by se rádo kouklo na Linux a tak prubnu co by na to řekli, aspoň nebudu muset pořát vyhánět havěť z jejich oken.
presne co uzivatel chceIronií osudu se jim to nikdy nepovede, protože takhle se chovají pouze ty "hardcore" distribuce
Ale souhlas, proč si má uživatel ručně editovat /etc/fstab, když to neumí, nebo nechce dělat?
S tím bych nesouhlasil. Řekl bych, že se o systém do hloubky zajímám poměrně dost, ale přesto jsem od Slackware (asi tak po osmi letech) odešel právě k SuSE. Ano, vím, že populární je opačná migrace, jenže jsem k tomu měl své důvody. Hlavním bylo to, že sice chci rozumět systému do hloubky, ale zároveň chci pracovat pohodlně. Takže sice mám poměrně dobrou představu o tom, co se děje, když připojím foťák a mávnutím kouzelného proutku se mi objeví adresář /media/usbdisk s obsahem karty (i co bych měl udělat, aby se ten adresář jmenoval třeba /media/c4000), ale to neznamená, že to pohodlí zahodím a budu všechno dělat ručně jen proto, abych si (nebo druhým) dokázal, jaký jsem frajer. Samozřejmě, dokázal bych to automatizovat i v tom Slackware, ale nepovažuji za efektivní pro vlastní potřebu dodělávat distribuci (a že ve Slackware bych toho musel dodělat sakra hodně) a zařadit se do zástupu tvůrců extra distribucí pro pět lidí také nehodlám.
Když bázlivě opíšu do řádku kouzelnou větu z nějaké čarodějnické knihy nebo uvedoměle kliknu na OK, co je lepší?
Pokud je tohle opravdu jediný důvod, proč přecházíte na Debian, pak vás moc nechápu. SuSE s BINDem používám čtyřech strojích (nepočítám-li čisté cache) a YaST modul pro jeho konfiguraci jsem spustil jednou ze zvědavosti, řekl si "hm, zajímavé" a zase ho ukončil. Ty komfortní nástroje vás přeci nikdo nenutí používat, to je jen možnost.
Nechces klikat, tak neklikej.
Jó, dříve byli lodě dřevěné, ale muži železní. Dnes jsou lodě železné, ale muži dřevění.
Ale vážně, už jsem kdysi na toto téma četl velmi zajímavou úvahu a čím dál tím se s obsahem článku ztotožňuji. Kam se vytrácí UNIX?