PixiEditor byl vydán ve verzi 2.0. Jedná se o multiplatformní univerzální all-in-one 2D grafický editor. Zvládne rastrovou i vektorovou grafiku, pixel art, k tomu animace a efekty pomocí uzlového grafu. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu pod licencí GNU LGPL 3.0.
Byly představeny novinky v Raspberry Pi Connect for Organisations. Vylepšen byl protokol auditu pro lepší zabezpečení. Raspberry Pi Connect je oficiální služba Raspberry Pi pro vzdálený přístup k jednodeskovým počítačům Raspberry Pi z webového prohlížeče. Verze pro organizace je placená. Cena je 0,50 dolaru za zařízení za měsíc.
CISA (Cybersecurity and Infrastructure Security Agency) oznámila veřejnou dostupnost škálovatelné a distribuované platformy Thorium pro automatizovanou analýzu malwaru. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu.
Ubuntu nově pro testování nových verzí vydává měsíční snapshoty. Dnes vyšel 3. snapshot Ubuntu 25.10 (Questing Quokka).
Společnost Proton AG stojící za Proton Mailem a dalšími službami přidala do svého portfolia Proton Authenticator. S otevřeným zdrojovým kódem a k dispozici na všech zařízeních. Snadno a bezpečně synchronizujte a zálohujte své 2FA kódy. K používání nepotřebujete Proton Account.
Argentinec, který byl náhodně zachycen Google Street View kamerou, jak se zcela nahý prochází po svém dvorku, vysoudil od internetového giganta odškodné. Soud uznal, že jeho soukromí bylo opravdu porušeno – Google mu má vyplatit v přepočtu asi 12 500 dolarů.
Eben Upton, CEO Raspberry Pi Holdings, informuje o RP2350 A4, RP2354 a nové hackerské výzvě. Nový mikrokontrolér RP2350 A4 řeší chyby, i bezpečnostní, předchozího RP2350 A2. RP2354 je varianta RP2350 s 2 MB paměti. Vyhlášena byla nová hackerská výzva. Vyhrát lze 20 000 dolarů.
Představen byl notebook TUXEDO InfinityBook Pro 15 Gen10 s procesorem AMD Ryzen AI 300, integrovanou grafikou AMD Radeon 800M, 15,3 palcovým displejem s rozlišením 2560x1600 pixelů. V konfiguraci si lze vybrat až 128 GB RAM. Koupit jej lze s nainstalovaným TUXEDO OS nebo Ubuntu 24.04 LTS.
Po půl roce od vydání verze 2.41 byla vydána nová verze 2.42 knihovny glibc (GNU C Library). Přehled novinek v poznámkách k vydání a v souboru NEWS. Vypíchnout lze například podporu SFrame. Opraveny jsou zranitelnosti CVE-2025-0395, CVE-2025-5702, CVE-2025-5745 a CVE-2025-8058.
Byla vydána nová verze 9.15 z Debianu vycházející linuxové distribuce DietPi pro (nejenom) jednodeskové počítače. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Důvod je jednoduchý, skoro až prostinký(bohužel).
Po té co mě definitivne nakrkl Mandrake, a po té co sem viděl Fedoru3(nikdy jsem si nemyslel že jde udělat něco tak ohavně nepoužitelnýho, klidně mě rozdupujte milí fedoristé v disluzi, ale já sem ji nainstaloval, nabootoval a smazal hned potom co jsem se vyzvracel), tak jsem obnovil ze zálohy MDK, a vymýšlel kudy kam. Moje prvni myšlenka směřovala ke Slacku (naprosto božsky čistý systém), asi na 500ms mi hlavou bleskla vzpomínka na Redmond (fuj), takže Slack, jenže nastal drobný problém, doma byl rodinou vyžadován funkční systém ještě ten večer kdy se pomalu začala skládat Mandragora, obrnil jsem se trpělivostí, a jal se zachránit francouze :).
Povedlo se, a na druhý den už bylo více času. Začly čachry s diskovými oddíly, MDK přišlo o polovinu ze svých 10GB, připadlo mi to jako přehazování horkých brambor ;). Další postup byl jasný: ostatni useři ať se trápí s Mindrákem, a já budu postupně ladit Slacka. Byla to hezká představa, avšak někdo chtěl aby se to tak nestalo. Už nevím proč, toho dne už jsem se k instalaci nedostal (no možná vím :{} ), a nedostal sem se k ní ani příští týden a ani další....., a tak jsem fungoval v Midrákovi, kterej mě štval víc avíc...
Bylo rozhodnuto, potřebuju distro který bude fungovat 5 minut po nainstalování (Bohužel tohle v moje podání Slacku nesplňuje, je to pro mě-od přírody líného tvora, moc a moc práce :( ), je mi jedno jak to funguje(možná radeji nechci vědět jak to bude fungovat)jen ať to pro pána krále funguje, a né že se budu kvůli laždý prkotině prokousavat prasáckejma konfigurákama, a experimentovat s toolama který stejně problém nevyřeší. Volba padla na SuSE, byla to posledni desktopová distribuce kterou jsem neměl tu čest(nevím možná to taková čest není) vyzkoušet (teda kromě Gento, Gentusáčka bych rád, jen si myslím že s 56k modemem je to trošku moc odvážný ;) )
Opatřit si DVD verzi SuSE 9.2 nebyl žádnej problém, hezky se z ní na mě zubil novjejší kernel(2.6.8), Xorg a KDE3.3, takže oproti Mandrake docela good. Instalační procedura mě trošku pochroumala nervy(kdo viděl pochopí), stejne jako poinstalační, Yast není špatná věc (draktooly sou horší) ale radši bych si některý věci udělal růčo, a byl bych rád kdyby tak zůstaly :(. Nu co aspoň že to funguje, hlavně ať nemusín zjišťovat jak ;). Jen nechápu proč chybí zdrojáky od Xů a některý další věci (podobně je na tom i MDK 10.1).
Nebudu si stěžovat mise splněna, funkční systém po "5 minutách", systém ve kterým všechno chodí, a zaplať pán bůh nemusim se v něm rejpat a zjisťovat co kde a jak je vohackovany, sice už jsem párkrát narazil na totalni bejkarny který mě více než dost nakrkly, SuZLE není dokonalej systém(to není žádnej), ale můžu si za to sám svojí leností. Slack od té doby nepostoupil, a když si vzpomenu že budu muset ješte zkompilovat kernel, a ještě před tím ho taky stáhnout, tak se mi do toho moc nechce :'(
Tiskni
Sdílej:
... jsou OKOMENTOVANE coz se o kofiguracnich souborech Mandrake neda tvrditNěco konkrétního by nebylo?
a po té co sem viděl Fedoru3(nikdy jsem si nemyslel že jde udělat něco tak ohavně nepoužitelnýho, klidně mě rozdupujte milí fedoristé v disluzi, ale já sem ji nainstaloval, nabootoval a smazal hned potom co jsem se vyzvracel),A co že jste to měli v jídelně k obědu??? Nevím, co se ti nezdá na Fedoře, instalaci vidíš jen jedenkrát a boot? Bootujou všechny distribuce... No nic, mě to je jedno...
1. urpmi
Jinak si myslím, že Mandrake je dobrá distribuce pro začátek, ale když už se v tom uživatel chce začít šťourat, je lepší přejít na jinou.Ale proč?! Já si to třeba nemyslím (tj. nevidím žádný důvod, proč by se v MDK nedalo šťourat úplně stejně jako v jiné distrubuci, a to nejlépe až k úplnému rozšťourání a pak zase zpět)
/opt is reserved for the installation of add-on application software packages.... takže copak by KDE dělalo v /opt ? btw, a ono je celé KDE v /usr/share? a sakra ... a co tedy dělají různé k-aplikace např. v /usr/bin atp.?
stejne jako je v /opt OpenOffice, java, a podobne velke baliky, tak tam uplne stejne patri kde a gnomemno, na Mdk tedy rozhodně OpenOffice ani java v /opt není, takže kde se bere to "stejně jako"? a propos, podle logiky "stejně jako" by tam měl být i Perl, TeX, gcc ... a vůbec asi celý systém - kde je hranice "velký balík"? 100 MB? 500 MB? 10 MB? 50 KB v případě disketové distribuce?