Webový prohlížeč Dillo (Wikipedie) byl vydán ve verzi 3.1.0. Po devíti letech od vydání předchozí verze 3.0.5. Doména dillo.org již nepatří vývojářům Dilla.
O víkendu probíhá v Bostonu, a také virtuálně, konference LibrePlanet 2024 organizovaná nadací Free Software Foundation (FSF).
Nová vývojová verze Wine 9.8 řeší mimo jiné chybu #3689 při instalaci Microsoft Office 97 nahlášenou v roce 2005.
Coppwr, tj. GUI nástroj pro nízkoúrovňové ovládání PipeWire, byl vydán v nové verzi 1.6.0. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu. Instalovat lze také z Flathubu.
Byla vydána dubnová aktualizace aneb nová verze 1.89 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a animovanými gify v poznámkách k vydání. Vypíchnout lze, že v terminálu lze nově povolit vkládání kopírovaného textu stisknutím středního tlačítka myši. Ve verzi 1.89 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
Proton, tj. fork Wine integrovaný v Steam Play a umožňující v Linuxu přímo ze Steamu hrát hry určené pouze pro Windows, byl vydán ve verzi 9.0-1 (𝕏). Přehled novinek se seznamem nově podporovaných her na GitHubu. Aktuální přehled her pro Windows běžících díky Protonu také na Linuxu na stránkách ProtonDB.
Byla vydána verze 1.78.0 programovacího jazyka Rust (Wikipedie). Podrobnosti v poznámkách k vydání na GitHubu. Vyzkoušet Rust lze například na stránce Rust by Example.
Služba Dropbox Sign (původně HelloSign) pro elektronické podepisování smluv byla hacknuta.
Byla vydána nová major verze 8.0 textového editoru GNU nano (Wikipedie). Podrobný přehled novinek a oprav v oznámení v diskusním listu info-nano nebo v souboru ChangeLog na Savannah. Volbou --modernbindings (-/) lze povolit "moderní" klávesové zkratky: ^C kopírování, ^V vložení, ^Z vrácení zpět, … Tato volba je aktivována také pokud binárka s nano nebo link na ni začíná písmenem "e".
Před 60 lety, 1. května 1964, byl představen programovací jazyk BASIC (Beginners' All-purpose Symbolic Instruction Code).
Podělím se s vámi o krátkou esej, v níž nahlédneme trošku do historie a současnosti Slackware. Asi bych neměl říkat jak dlouho mi trvalo esej napsat ;). Pokud je plná omylů, polopravd, mýtů a legend, tak mi to odpusťte :). Třeba se někomu bude něco z toho někdy hodit.
Slackware je nejstarší stále vyvíjenou distribucí GNU/Linuxu. Není nikterak rozsáhlá, ani nepřekypuje množstvím software, nemá svůj grafický konfigurátor, ale světu ukázala jak by distribuce měla vypadat. Přímých následovníků mnoho není, z nejvýznamělších snad jen SuSE Linux, který však používa RPM balíčkovací systém.
O její život se stará Patrick Volkerding. První oficiální verze byla vydána 17. července 1993. Poslední stable verze 10.2 byla vydána 14. 9. 2005.
Na počátku stála distribuce SLS Linux od Soft Landing Systems, kterou Patrick Volkerding použil jako levný interpret jazyka LISP. Ovšem tato distribuce byla hodně chyb, Volkerdinga už nebavilo opravovat chyby, a rozhodl se že pro sebe a své přátele sestaví vlastní distribuci. Z počátku se jednalo o opravenou verzi SLS Linuxu. Distribuce získala velkou popularitu, a v roce 1993 byla uvolněna pro veřejnost.
Slackware byl v prvních verzích distribuován na disketách, rekord drží verze 2.1 s 65 disketami, v současné době je dostupný na čtyřech CD. První je potřeba pro instalaci systénu na server, druhé obsahuje kompletní desktopové prostředí KDE (K Desktop Environment), na zbylých dvou jsou zdrojové kódy ke všem instalovaným programům. V základních balíčcích nalezneme vše co je potřeba pro plnohodnotný server, ale i pro desktop, do Slackware se dostanou jen balíky software které jsou nezbytné. V porovnání s ostatními distribucemi jich je velmi málo, ale vše vyplývá z toho, že je spravována jediným člověkem.
Instalační průvodce je napsán v curses (textová grafika) a umožní výběr balíčků, pomůže s rozdělením disku a zkonfiguruje síť, v ostatních distribucích jsou instalační průvodci mnohem komplexnější. Grafický X server si uživatel musí nastavit sám, stejně tak lokalizaci a ostatní drobnosti.
O Slackware se traduje, že není vhodný pro začátečníky, protože neobsahuje, jako jiné distribuce, grafické nástroje na konfiguraci. Všechna nastavení se provádí editací textových konfiguračních souborů, které jsou velmi bohatě komentovány, proto se v nich neztratí ani neznalý uživatel, který je vidí poprvé. Tímto přístupem se velmi blíží LFS (Linux From Scratch). Administrace je celkem nenáročná, ale nezkušeným uživatelům může připadat složitá a nepohodlná, ovšem její jednoduchost a rychlost nelze přehlédnout. Proto nelze jednoduše říct že Slackware není vhodný pro začátečníky, spíš naopak, nezískají návyky kterých by se pak složitě zbavovali.
Balíčkovací systém se ve Slackware od prvních verzí nezměnil. Veškerý instalovaný software je rozdělen do TGZ archívů obsahujících potřebnou adresářovou strukturu, jednotlivé soubory a případný instalační a de-instalační skript, problém je že balíčky neřeší svoje závislosti, tedy instalátor neupozorňuje na chybějcí sdílené knihovny a podpůrné aplikace, ale tento nedostatek lze znadno vyřešit, příkladem může být populární SWARET - depozitář balíčků s jejich závislostmi.
Veškerý software je optimalizován pro architekturu i486, možná to vypadá nepříliš dobře, ale s rychlostí problém není, mnohé uklidní upřesnění:
CFLAGS="-O2 -march=i486 -mcpu=i686"
INIT systém má také pár zvláštností, stejně jako vše ostatní, ale rozhodně to není na škodu. Místo v GNU/Linuxu obvyklejšího SysV init je použit BSD init s celkem svéráznými skripty, které nejsou nijak dlouhé a ukecané.
Výchozí runlevel je třetí, jednotlivé úrovně běhu jsou tyto:
| 0 | halt |
| 1 | single user mode |
| 2 | unused (but configured the same as runlevel 3) |
| 3 | multiuser mode (default Slackware runlevel) |
| 4 | X11 with KDM/GDM/XDM (session managers) |
| 5 | unused (but configured the same as runlevel 3) |
| 6 | reboot |
To jednoznačně ukazuje na primární práci na serveru. V základním nastavení se startuje bez X11. Nezvyklá je také 4. úroveň s grafickým prostředím, ostatní distribuce používají 5. runlevel.
Slackware je označován za distribuci která se mění jen velmi pomalu, vždy byla ceněna jeho stabilita a bezpečnost, vždyť přechod na kernely řady 2.6 je v plánu až u verze 11 (ovšem už teď lze řadu 2.6 bez problémů používat). Jádro se používá čisté, bez patchů, tedy tak jak je uveřejňeno na http://www.kernel.org, je označováno jako vanilla. Stejně je tomu tak i u dalších důležitých součástí systému. Vydávání bezpečnostních aktualizací je téměř bleskové, je až s podivem jak to jeden člověk může zvládat. Nové verze vychází několikrát do roka, vždy je zmražen current depozitář oficiálních balíčků a ten je pak vydán jako stable verze.
Z předchozího vyvstává jedna zásadní a v posledních týdnech aktuální otázka: Má Slackware ještě smysl? Pro mě je odpověď jednoznačná, ano, protože je jednoduchý a zcela průhledný. Mnohým připadá jako z dřevních dob , určitě oprávněně, ale není pravda že v těch dobách měl zůstat, na serverovém poli nemá mnoho alternativ, pokud chceme jednoduchý bezpečný a rychle nainstalovaný systém. Na desktop se hodí také, ale pro mnohé je to spíš hračka, systém pro nadšence. Nezasvěceným uživatelům připadá velmi archaistický, málo vybavený a nepohodlný pro správu, ale je to protože se stále snaží udržovat stejnou tvář a původní unixové myšlenky.
V současné době sdružuje CZSLUG (Czech Slackware Linux Users Group) necelých 500 registrovaných členů, a podle posledního hlasování na serveru abclinuxu.cz používá Slackware necelých 20% z 3617 hlasujících. Není to mnoho, ale zanedbatelné množství to také není. Pomoc od ostatních uživatelů této distribuce lze najít právě na stránkách http://www.abclinuxu.cz a na http://www.czslug.cz.
Všechno závisí na jediném člověku, pokud jednoho dne řekne, že končí s vývojem, tak jistě někdo bude pokračovat, ale nelze určit s jakou svědomitostí a zda se nezačne Slackware vzdalovat původním ideálům. Jediná jistota je že verze 11 vyjde příští rok, a bude to ten stejně jednoduchý bezpečný a stabilní systém jako doposud. Vyžaduje od uživatele určitý druh práce, který je velmi efektivní, a díky tomu ti kteří jej používaní na něj nedají dopustit.
http://cs.wikipedia.org/wiki/Slackware
http://www.czslug.cz/index.php?content=slackware
http://www.jeepster.org.uk/history.html
Tiskni
Sdílej:
12.1.2006 13:44
Zafod | skóre: 17
| blog: Zafodovo
| Praha
Jediná jistota je že verze 11 vyjde příští rok...
Přikládám to době vzniku článku, ale příští rok doufám neznamená v roce 2007.
12.1.2006 14:08
vogo | skóre: 34
| blog: "Skládat papír"
. Jinak pěkná esej, jak dlouho si ji teda psal? AFAIK jsou Debian a Slackware na rok stejně staré distribuce, o měsíce bych se nehádal, tak bych asi spojení nejstarší nepoužil . Jinak optimalizace -march=i486 -mcpu=i686také neznamená úplně přesně že je to optimalizace pouze pro 486, doporučuji přečíst si v manuálu. Na další jsem už moc liný. Jestli a kdy vyjde verze 11 nebo jestli to nakone bude 10.3 nebo ještě něco jiného asi není tak moc jisté, ale necháme se překvapit. Zatím mi 8.1 a 10.2 stačí
.
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz