Esej do předmětu: Historie a vývojové trendy v IT

12.1.2006 11:38 | Přečteno: 2651× | Ostatní | poslední úprava: 12.1.2006 11:40

Podělím se s vámi o krátkou esej, v níž nahlédneme trošku do historie a současnosti Slackware. Asi bych neměl říkat jak dlouho mi trvalo esej napsat ;). Pokud je plná omylů, polopravd, mýtů a legend, tak mi to odpusťte :). Třeba se někomu bude něco z toho někdy hodit.

---

Slackware - matka distribucí

Slackware je nejstarší stále vyvíjenou distribucí GNU/Linuxu. Není nikterak rozsáhlá, ani nepřekypuje množstvím software, nemá svůj grafický konfigurátor, ale světu ukázala jak by distribuce měla vypadat. Přímých následovníků mnoho není, z nejvýznamělších snad jen SuSE Linux, který však používa RPM balíčkovací systém.

O její život se stará Patrick Volkerding. První oficiální verze byla vydána 17. července 1993. Poslední stable verze 10.2 byla vydána 14. 9. 2005.

Začátky

Na počátku stála distribuce SLS Linux od Soft Landing Systems, kterou Patrick Volkerding použil jako levný interpret jazyka LISP. Ovšem tato distribuce byla hodně chyb, Volkerdinga už nebavilo opravovat chyby, a rozhodl se že pro sebe a své přátele sestaví vlastní distribuci. Z počátku se jednalo o opravenou verzi SLS Linuxu. Distribuce získala velkou popularitu, a v roce 1993 byla uvolněna pro veřejnost.

Instalace

Slackware byl v prvních verzích distribuován na disketách, rekord drží verze 2.1 s 65 disketami, v současné době je dostupný na čtyřech CD. První je potřeba pro instalaci systénu na server, druhé obsahuje kompletní desktopové prostředí KDE (K Desktop Environment), na zbylých dvou jsou zdrojové kódy ke všem instalovaným programům. V základních balíčcích nalezneme vše co je potřeba pro plnohodnotný server, ale i pro desktop, do Slackware se dostanou jen balíky software které jsou nezbytné. V porovnání s ostatními distribucemi jich je velmi málo, ale vše vyplývá z toho, že je spravována jediným člověkem.

Instalační průvodce je napsán v curses (textová grafika) a umožní výběr balíčků, pomůže s rozdělením disku a zkonfiguruje síť, v ostatních distribucích jsou instalační průvodci mnohem komplexnější. Grafický X server si uživatel musí nastavit sám, stejně tak lokalizaci a ostatní drobnosti.

Ovládání systému

O Slackware se traduje, že není vhodný pro začátečníky, protože neobsahuje, jako jiné distribuce, grafické nástroje na konfiguraci. Všechna nastavení se provádí editací textových konfiguračních souborů, které jsou velmi bohatě komentovány, proto se v nich neztratí ani neznalý uživatel, který je vidí poprvé. Tímto přístupem se velmi blíží LFS (Linux From Scratch). Administrace je celkem nenáročná, ale nezkušeným uživatelům může připadat složitá a nepohodlná, ovšem její jednoduchost a rychlost nelze přehlédnout. Proto nelze jednoduše říct že Slackware není vhodný pro začátečníky, spíš naopak, nezískají návyky kterých by se pak složitě zbavovali.

Balíčky

Balíčkovací systém se ve Slackware od prvních verzí nezměnil. Veškerý instalovaný software je rozdělen do TGZ archívů obsahujících potřebnou adresářovou strukturu, jednotlivé soubory a případný instalační a de-instalační skript, problém je že balíčky neřeší svoje závislosti, tedy instalátor neupozorňuje na chybějcí sdílené knihovny a podpůrné aplikace, ale tento nedostatek lze znadno vyřešit, příkladem může být populární SWARET - depozitář balíčků s jejich závislostmi.

Veškerý software je optimalizován pro architekturu i486, možná to vypadá nepříliš dobře, ale s rychlostí problém není, mnohé uklidní upřesnění:

CFLAGS="-O2 -march=i486 -mcpu=i686"

INIT

INIT systém má také pár zvláštností, stejně jako vše ostatní, ale rozhodně to není na škodu. Místo v GNU/Linuxu obvyklejšího SysV init je použit BSD init s celkem svéráznými skripty, které nejsou nijak dlouhé a ukecané.

Výchozí runlevel je třetí, jednotlivé úrovně běhu jsou tyto:

0	halt
1	single user mode
2	unused (but configured the same as runlevel 3)
3	multiuser mode (default Slackware runlevel)
4	X11 with KDM/GDM/XDM (session managers)
5	unused (but configured the same as runlevel 3)
6	reboot

To jednoznačně ukazuje na primární práci na serveru. V základním nastavení se startuje bez X11. Nezvyklá je také 4. úroveň s grafickým prostředím, ostatní distribuce používají 5. runlevel.

Vývojový cyklus

Slackware je označován za distribuci která se mění jen velmi pomalu, vždy byla ceněna jeho stabilita a bezpečnost, vždyť přechod na kernely řady 2.6 je v plánu až u verze 11 (ovšem už teď lze řadu 2.6 bez problémů používat). Jádro se používá čisté, bez patchů, tedy tak jak je uveřejňeno na http://www.kernel.org, je označováno jako vanilla. Stejně je tomu tak i u dalších důležitých součástí systému. Vydávání bezpečnostních aktualizací je téměř bleskové, je až s podivem jak to jeden člověk může zvládat. Nové verze vychází několikrát do roka, vždy je zmražen current depozitář oficiálních balíčků a ten je pak vydán jako stable verze.

Unix se vším všudy

Z předchozího vyvstává jedna zásadní a v posledních týdnech aktuální otázka: Má Slackware ještě smysl? Pro mě je odpověď jednoznačná, ano, protože je jednoduchý a zcela průhledný. Mnohým připadá jako z dřevních dob , určitě oprávněně, ale není pravda že v těch dobách měl zůstat, na serverovém poli nemá mnoho alternativ, pokud chceme jednoduchý bezpečný a rychle nainstalovaný systém. Na desktop se hodí také, ale pro mnohé je to spíš hračka, systém pro nadšence. Nezasvěceným uživatelům připadá velmi archaistický, málo vybavený a nepohodlný pro správu, ale je to protože se stále snaží udržovat stejnou tvář a původní unixové myšlenky.

Uživatelská základna u nás

V současné době sdružuje CZSLUG (Czech Slackware Linux Users Group) necelých 500 registrovaných členů, a podle posledního hlasování na serveru abclinuxu.cz používá Slackware necelých 20% z 3617 hlasujících. Není to mnoho, ale zanedbatelné množství to také není. Pomoc od ostatních uživatelů této distribuce lze najít právě na stránkách http://www.abclinuxu.cz a na http://www.czslug.cz.

Budoucnost nejistá

Všechno závisí na jediném člověku, pokud jednoho dne řekne, že končí s vývojem, tak jistě někdo bude pokračovat, ale nelze určit s jakou svědomitostí a zda se nezačne Slackware vzdalovat původním ideálům. Jediná jistota je že verze 11 vyjde příští rok, a bude to ten stejně jednoduchý bezpečný a stabilní systém jako doposud. Vyžaduje od uživatele určitý druh práce, který je velmi efektivní, a díky tomu ti kteří jej používaní na něj nedají dopustit.

---

Prameny

http://cs.wikipedia.org/wiki/Slackware
http://www.czslug.cz/index.php?content=slackware
http://www.jeepster.org.uk/history.html

       

Komentáře

[XXX]

Debian má init 2 a je v grafice.

[Zafod]

Jediná jistota je že verze 11 vyjde příští rok

Odkud máte prosím tuto informaci?

[blackened]

Jediná jistota je že verze 11 vyjde příští rok...

Přikládám to době vzniku článku, ale příští rok doufám neznamená v roce 2007.

[vogo]

Esej jsem psal loni v listopadu, takže v roce 2006 by mela vyjít verze 11

[kotyz]

nemelo by byt misto "depozitar" "repozitar" ? nerad rejpu, ale neco mi porad rika ze to je asi spatne...

[bhy]

No, prave ze ne. Anglicky je repository, ale cesky je depozitar.

[David Jež]

Ahoj, k těm nepřesnostem píšeš že se máme ozvat . Jinak pěkná esej, jak dlouho si ji teda psal? AFAIK jsou Debian a Slackware na rok stejně staré distribuce, o měsíce bych se nehádal, tak bych asi spojení nejstarší nepoužil . Jinak optimalizace

-march=i486 -mcpu=i686

také neznamená úplně přesně že je to optimalizace pouze pro 486, doporučuji přečíst si v manuálu. Na další jsem už moc liný. Jestli a kdy vyjde verze 11 nebo jestli to nakone bude 10.3 nebo ještě něco jiného asi není tak moc jisté, ale necháme se překvapit. Zatím mi 8.1 a 10.2 stačí .
-djz

[mlz]

Moc hezke - mimo Slackware by stala zminka o checkinstallu