Po více než roce vývoje od vydání verze 5.40 byla vydána nová stabilní verze 5.42 programovacího jazyka Perl (Wikipedie). Do vývoje se zapojilo 64 vývojářů. Změněno bylo přibližně 280 tisíc řádků v 1 500 souborech. Přehled novinek a změn v podrobném seznamu.
Byla vydána nová stabilní verze 7.5 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 138. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
Sniffnet je multiplatformní aplikace pro sledování internetového provozu. Ke stažení pro Windows, macOS i Linux. Jedná se o open source software. Zdrojové kódy v programovacím jazyce Rust jsou k dispozici na GitHubu. Vývoj je finančně podporován NLnet Foundation.
Byl vydán Debian Installer Trixie RC 2, tj. druhá RC verze instalátoru Debianu 13 s kódovým názvem Trixie.
Na čem pracují vývojáři webového prohlížeče Ladybird (GitHub)? Byl publikován přehled vývoje za červen (YouTube).
Libreboot (Wikipedie) – svobodný firmware nahrazující proprietární BIOSy, distribuce Corebootu s pravidly pro proprietární bloby – byl vydán ve verzi 25.06 "Luminous Lemon". Přidána byla podpora desek Acer Q45T-AM a Dell Precision T1700 SFF a MT. Současně byl ve verzi 25.06 "Onerous Olive" vydán také Canoeboot, tj. fork Librebootu s ještě přísnějšími pravidly.
Licence GNU GPLv3 o víkendu oslavila 18 let. Oficiálně vyšla 29. června 2007. Při té příležitosti Richard E. Fontana a Bradley M. Kuhn restartovali, oživili a znovu spustili projekt Copyleft-Next s cílem prodiskutovat a navrhnout novou licenci.
Svobodný nemocniční informační systém GNU Health Hospital Information System (HIS) (Wikipedie) byl vydán ve verzi 5.0 (Mastodon).
Open source mapová a navigační aplikace OsmAnd (OpenStreetMap Automated Navigation Directions, Wikipedie, GitHub) oslavila 15 let.
Vývojář Spytihněv, autor počítačové hry Hrot (Wikipedie, ProtonDB), pracuje na nové hře Brno Transit. Jedná se o příběhový psychologický horor o strojvedoucím v zácviku, uvězněném v nejzatuchlejším metru východně od všeho, na čem záleží. Vydání je plánováno na čtvrté čtvrtletí letošního roku.
Změna je život
O weekendu mě potkala jedna velmi nepříjemná věc, nejspíš v důsledku přepětí v elektrické síti ni odešla základní deska do křemíkového nebe.
Proto jsem v pondělí ráno vyrazil na nákupy, a protože sehnat desku se soketem A se ukázalo jako přinejmenším obtížné, a řekněme si na rovinu, že už je to zastaralá platforma, rozhodl jsem se k radikálnímu kroku - kompletní upgrade, aneb štědré Vánoce předem :).
A jak to odpadlo? Nová základní deska (nějaký ešus s nforce4, teď jsem ve škole a z hlavy si nevzpomenu), AMD Athlon64 3500+ (do soketu AM2), 2x512MB DDR2, GeForce7600 128MB (pasivně chlazená), disk původní 120GB Baracuda, vejpalka na DVD taky zbyla, pak nějaký ten zdroj a bedna (taky to co už jsem měl).
Po sestavení a prvním zapnutí mě velmi mile překvapilo to úžasné ticho, pak jakž takž nabootval kernel sestavený na míru předchozímu hardwaru. A pak nastalo "trápení" s novým železem. Aby vůbec bylo možné číst nějaké to info ze senzorů musel jsem opatchovat jádro, pak ještě chvíle hledání co za modul použít k síťové kartě, řadiči disků... a tradá všechno běží jak má. Až na ten drobný detail, že jen 32 bitový operační systém.
Nastalo dilemno: co za distro pro 64 bit si vybrat, rozhodnutí bylo téměř okamžité - ArchLinux. Ano budu další Slackwarista co uteče k Archu.
Jak to je s archem na x86-64? Na co si dát pozor? Co je oproti Slacku horší? Co (vyjma balíčkovacího systému:) ) je lepší? No flame!
Tiskni
Sdílej:
Já myslím, že ta grafika by měla přežít Mám také pasivně chlazenou GF 6600, a pokud se nepletu, mám pocit, že jsem někde četl, že 7600 má lépe vyřešenou spotřebu (ale možná si to s něčím pletu). Pravda je, že by se na chladiči té karty dalo vařit kafe.
Jinak, pokud jde o Arch, funguje dobře, jen je problém s AbiWordem, že se hroutí při otevírání doc souborů (alespoň mně a některým dalším - nevím jak v 64bit verzi). Také nejsem schopen spustit program Krita. Prostě se zhroutí dřív, než se stačí spustit.
Ale jinak už jen samé plusy. Myslím, že si zvykneš velmi rychle. Konfigurační soubor /etc/rc.conf
nemá chybu, stejně tak celková konfigurace - je perfektně přehledná. Čím déle pracuji s Archem, tím větší problémy mám s hledáním konfigurace u jiných distribucí. Balíčkovací systém také každý pochopí velmi rychle, a bez jakýchkoliv zákeřností si můžeš tvořit balíčky, které nejsou v repozitářích. Pokud bys měl chuť si na způsob Gentoo zkompilovat vše, existuje příkaz makeworld
. Osobně nevěřím, že by mne některá jiná Linuxová distribuce více přitáhla. Jestli od ní někdy odejdu, bude to jedině k nějakému úplně jinému systému, jenže zatím o žádném lepším nevím.