Nové číslo časopisu Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 161 (pdf).
Po delší době vývoje vyšla nativní linuxová verze virtuálního bubeníka MT-PowerDrumKit 2 ve formátu VST3. Mezi testovanými hosty jsou Reaper, Ardour, Bitwig a Carla.
Desktopové prostředí Budgie bylo vydáno ve verzi 10.10. Dokončena byla migrace z X11 na Wayland. Budgie 10 vstupuje do režimu údržby. Vývoj se přesouvá k Budgie 11. Dlouho se řešilo, v čem bude nové Budgie napsáno. Budgie 10 je postaveno nad GTK 3. Přemýšlelo se také nad přepsáním z GTK do EFL. Budgie 11 bude nakonec postaveno nad Qt 6.
OpenChaos.dev je 'samovolně se vyvíjející open source projekt' s nedefinovaným cílem. Každý týden mohou lidé hlasovat o návrzích (pull requestech), přičemž vítězný návrh se integruje do kódu projektu (repozitář na GitHubu). Hlasováním je možné změnit téměř vše, včetně tohoto pravidla. Hlasování končí vždy v neděli v 9:00 UTC.
Byl vydán Debian 13.3, tj. třetí opravná verze Debianu 13 s kódovým názvem Trixie a Debian 12.13, tj. třináctá opravná verze Debianu 12 s kódovým názvem Bookworm. Řešeny jsou především bezpečnostní problémy, ale také několik vážných chyb. Instalační média Debianu 13 a Debianu 12 lze samozřejmě nadále k instalaci používat. Po instalaci stačí systém aktualizovat.
Na stránkách Evropské komise, na portálu Podělte se o svůj názor, se lze do 3. února podělit o názor k iniciativě Evropské otevřené digitální ekosystémy řešící přístup EU k otevřenému softwaru.
Společnost Kagi stojící za stejnojmenným placeným vyhledávačem vydala (𝕏) alfa verzi linuxové verze (flatpak) svého proprietárního webového prohlížeče Orion.
Firma Bose se po tlaku uživatelů rozhodla, že otevře API svých chytrých reproduktorů SoundTouch, což umožní pokračovat v jejich používání i po plánovaném ukončení podpory v letošním roce. Pro ovládání také bude stále možné využívat oficiální aplikaci, ale už pouze lokálně bez cloudových služeb. Dokumentace API dostupná zde (soubor PDF).
Jiří Eischmann se v příspěvku na svém blogu rozepsal o open source AdGuard Home jako domácí ochraně nejen před reklamou. Adguard Home není plnohodnotným DNS resolverem, funguje jako DNS forwarder s možností filtrování. To znamená, že když přijme DNS dotaz, sám na něj neodpoví, ale přepošle ho na vybraný DNS server a odpovědi zpracovává a filtruje dle nastavených pravidel a následně posílá zpět klientům. Dá se tedy používat k blokování reklamy a škodlivých stránek a k rodičovské kontrole na úrovni DNS.
AI Claude Code od Anthropicu lépe rozumí frameworku Nette, tj. open source frameworku pro tvorbu webových aplikací v PHP. David Grudl napsal plugin Nette pro Claude Code.
V jediný Linux věřiti budeš Cti Linuse svého i matku svou abys dlouho živ byl a dobře ti bylo na zemi . . . Nepokradeš Nenainstaluješ Windows . . .
Nejedná se totiž o ideologické důvody, ale o přesné technické vyjadřování. Imho.V čem ta přesnost má spočívat?
Je sice pravda, že běžná instalace Linuxu obsahuje spoustu softwaru vzniklého v rámci projektu GNU, ale stejně tak obsahuje třeba kód z MIT X Window Systemu nebo srovnatelně velký ekosystém softwaru okolo TeXu. Kdybych chtěl být technicky přesný, musel bych říkat GNU/MIT/Knuth/WhateverElse/Linux a to by se mi asi na jazyku vzpříčilo ještě víc než onen GNU/Linux.
Jen pan Stallman je jaksi jediný, kdo považuje podobnou věc za důležitou, takže si prosadil svou vlastní verzi spravedlnosti. Jenže co je zvláštní, GNU Hurd (jádro systému GNU) obsahuje docela velké množství kódu z Linuxového jádra (síťování, drivery, ...) a FSF ani nenapadne, aby mu říkala Linux/GNU. Zvláštní druh spravedlnosti, že?
Pro většinu lidí je název OS spíš dočista normálním vlastním jménem než nějakým technickým označením, takže bychom se na něj měli dívat spíš z pohledu jazykovědy než jakési abstraktní spravedlnosti. V tomto kontextu ovšem "správnost" jména určuje to, jak ho lidé používají a jak "sedí na jazyku". A jistě uznáte, že v tomto ohledu Linux před různými lomítkovými kříženci jasně vede.
GNU Hurd (jádro systému GNU) obsahuje docela velké množství kódu z Linuxového jádra (síťování, drivery, ...) a FSF ani nenapadne, aby mu říkala Linux/GNU. Zvláštní druh spravedlnosti, že?Jenomže utility o než se jedná a mají být označovány jako GNU nejsou nějaké aplikace, které by byly jen přizpůsobeny pro použití s jádrem linux (až na gcc), ale přímo ty aplikace, které jako součást projektu GNU vznikly. Kdyby vývojáři vzali 99% kódu z GNU věcí, přejmenovali tyto věci a vydali pod jiným názvěm jako součást projektu Linux pak by vaše argumentace byla správná, ale v současné situaci to tak není. IMO. A nechci flámovat.
Jenomže utility o než se jedná a mají být označovány jako GNU nejsou nějaké aplikace, které by byly jen přizpůsobeny pro použití s jádrem linux (až na gcc), ale přímo ty aplikace, které jako součást projektu GNU vzniklyAle to TeX taky. Přesto ale RMS a spol. nechce, aby autoři TeXu byli jmenováni v názvu GNU/Linux. Není to nespravedlivé?
Tzn. nevidím důvod proč by měl RMS prosazovat v názvu jakoukoli souvislost s texem, ale nemůže tomu taky bránit, kdyby autor Texu stál o něco takového, může za to bojovat a RMS mu myslím nic vyčítat nebude.
Bez těchto součástí by to nebyl plnohodnotný operační systém konformní s POSIXem.Tohle v historii Linuxu asi nebyla pravda nikdy – v dávných dobách se používalo mnoho utilit z BSD, v současnosti je v běžných distribucích pro různé části systému (např. POSIXový shell či awk) k dispozici několik variant, z nichž některé z projektu GNU pocházejí, jiné ne. Navíc co je nezbytná součást operačního systému, na tom se žádní dva unixoví hackeři asi ještě nikdy neshodli
Dovolím si vzývat matku moudrosti, totiž trochu se opakovat: Ať už systém vznikl jakkoliv, nemusí to přeci mít nic společného s tím, jak mu lidé říkají (nebo nedej tučňák mají říkat). Ostatně, mně také říkají Martin nebo MJ a ne Mareš/Böhm/Hlaváček/Prymek, i když všechny tyto rody k mému vzniku zajisté podstatnou měrou přispěly. Zkrátka jména mají být prostředkem ke komunikaci, ne k hloupému politikaření.
Stallman IMHO píše poměrně citlivě a není to žádný analfabet. Nevýhoda pro mnohé je ta, že nepíše česky. Totiž nevýhoda v tom smyslu, že dovedností v jazyku mateřském musí geek nabýti jinde, ale takhle zase získá skilly v „langage englysshe“. (Přiznávám, padl mi nedávno do oka Caxton a jeho velmi povedená historka o „francouzských kupcích“ z Londýna
)
)
) vzhledem stejně prohlásím, že je to linux.
A pred kym? Myslite stareho pana, ktery je na nejlepsi ceste stat se dalsim Noamem Chomskym?
Vlastne vubec nerozumim tomu, jak RMS dokazal tolik lidi presvedcit, ze je "spravne" rikat GNU/Linux, ackoliv to lze snadno nahlednout, ze pro to neexistuji rozumne duvody. (Viz vyse v prispevku, co napsal MJ.)
Od linuxovych hackeru bych necekala, ze se nechaji tak snadno opit rohlikem
(tykat si samozrejme muzeme, ja si vlastne jeste nezvykla, ze uz to na Internetu neni default
Vse nejlepsi do noveho roku i Tobe, dekuju.
Proprietární moduly nebudeš do jádra zaváděti => ale budu, pod fuse klidně :)Nejen pod FUSE - nemám morální problém s používáním "binárního svinstva" od nVidie.
...Proprietární moduly nebudeš do jádra zaváděti => ale budu, pod fuse klidně :)FUSE do jádra nic nezavádí.
...
Tiskni
Sdílej: