Byl vydán Nextcloud Hub 8. Představení novinek tohoto open source cloudového řešení také na YouTube. Vypíchnout lze Nextcloud AI Assistant 2.0.
Vyšlo Pharo 12.0, programovací jazyk a vývojové prostředí s řadou pokročilých vlastností. Krom tradiční nadílky oprav přináší nový systém správy ladících bodů, nový způsob definice tříd, prostor pro objekty, které nemusí procházet GC a mnoho dalšího.
Microsoft zveřejnil na GitHubu zdrojové kódy MS-DOSu 4.0 pod licencí MIT. Ve stejném repozitáři se nacházejí i před lety zveřejněné zdrojové k kódy MS-DOSu 1.25 a 2.0.
Canonical vydal (email, blog, YouTube) Ubuntu 24.04 LTS Noble Numbat. Přehled novinek v poznámkách k vydání a také příspěvcích na blogu: novinky v desktopu a novinky v bezpečnosti. Vydány byly také oficiální deriváty Edubuntu, Kubuntu, Lubuntu, Ubuntu Budgie, Ubuntu Cinnamon, Ubuntu Kylin, Ubuntu MATE, Ubuntu Studio, Ubuntu Unity a Xubuntu. Jedná se o 10. LTS verzi.
Na YouTube je k dispozici videozáznam z včerejšího Czech Open Source Policy Forum 2024.
Fossil (Wikipedie) byl vydán ve verzi 2.24. Jedná se o distribuovaný systém správy verzí propojený se správou chyb, wiki stránek a blogů s integrovaným webovým rozhraním. Vše běží z jednoho jediného spustitelného souboru a uloženo je v SQLite databázi.
Byla vydána nová stabilní verze 6.7 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 124. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu. Vypíchnout lze Spořič paměti (Memory Saver) automaticky hibernující karty, které nebyly nějakou dobu používány nebo vylepšené Odběry (Feed Reader).
OpenJS Foundation, oficiální projekt konsorcia Linux Foundation, oznámila vydání verze 22 otevřeného multiplatformního prostředí pro vývoj a běh síťových aplikací napsaných v JavaScriptu Node.js (Wikipedie). V říjnu se verze 22 stane novou aktivní LTS verzí. Podpora je plánována do dubna 2027.
Byla vydána verze 8.2 open source virtualizační platformy Proxmox VE (Proxmox Virtual Environment, Wikipedie) založené na Debianu. Přehled novinek v poznámkách k vydání a v informačním videu. Zdůrazněn je průvodce migrací hostů z VMware ESXi do Proxmoxu.
R (Wikipedie), programovací jazyk a prostředí určené pro statistickou analýzu dat a jejich grafické zobrazení, bylo vydáno ve verzi 4.4.0. Její kódové jméno je Puppy Cup.
V jediný Linux věřiti budeš Cti Linuse svého i matku svou abys dlouho živ byl a dobře ti bylo na zemi . . . Nepokradeš Nenainstaluješ Windows . . .
Nejedná se totiž o ideologické důvody, ale o přesné technické vyjadřování. Imho.V čem ta přesnost má spočívat? Je sice pravda, že běžná instalace Linuxu obsahuje spoustu softwaru vzniklého v rámci projektu GNU, ale stejně tak obsahuje třeba kód z MIT X Window Systemu nebo srovnatelně velký ekosystém softwaru okolo TeXu. Kdybych chtěl být technicky přesný, musel bych říkat GNU/MIT/Knuth/WhateverElse/Linux a to by se mi asi na jazyku vzpříčilo ještě víc než onen GNU/Linux. Jen pan Stallman je jaksi jediný, kdo považuje podobnou věc za důležitou, takže si prosadil svou vlastní verzi spravedlnosti. Jenže co je zvláštní, GNU Hurd (jádro systému GNU) obsahuje docela velké množství kódu z Linuxového jádra (síťování, drivery, ...) a FSF ani nenapadne, aby mu říkala Linux/GNU. Zvláštní druh spravedlnosti, že? Pro většinu lidí je název OS spíš dočista normálním vlastním jménem než nějakým technickým označením, takže bychom se na něj měli dívat spíš z pohledu jazykovědy než jakési abstraktní spravedlnosti. V tomto kontextu ovšem "správnost" jména určuje to, jak ho lidé používají a jak "sedí na jazyku". A jistě uznáte, že v tomto ohledu Linux před různými lomítkovými kříženci jasně vede.
GNU Hurd (jádro systému GNU) obsahuje docela velké množství kódu z Linuxového jádra (síťování, drivery, ...) a FSF ani nenapadne, aby mu říkala Linux/GNU. Zvláštní druh spravedlnosti, že?Jenomže utility o než se jedná a mají být označovány jako GNU nejsou nějaké aplikace, které by byly jen přizpůsobeny pro použití s jádrem linux (až na gcc), ale přímo ty aplikace, které jako součást projektu GNU vznikly. Kdyby vývojáři vzali 99% kódu z GNU věcí, přejmenovali tyto věci a vydali pod jiným názvěm jako součást projektu Linux pak by vaše argumentace byla správná, ale v současné situaci to tak není. IMO. A nechci flámovat.
Jenomže utility o než se jedná a mají být označovány jako GNU nejsou nějaké aplikace, které by byly jen přizpůsobeny pro použití s jádrem linux (až na gcc), ale přímo ty aplikace, které jako součást projektu GNU vzniklyAle to TeX taky. Přesto ale RMS a spol. nechce, aby autoři TeXu byli jmenováni v názvu GNU/Linux. Není to nespravedlivé?
Bez těchto součástí by to nebyl plnohodnotný operační systém konformní s POSIXem.Tohle v historii Linuxu asi nebyla pravda nikdy – v dávných dobách se používalo mnoho utilit z BSD, v současnosti je v běžných distribucích pro různé části systému (např. POSIXový shell či awk) k dispozici několik variant, z nichž některé z projektu GNU pocházejí, jiné ne. Navíc co je nezbytná součást operačního systému, na tom se žádní dva unixoví hackeři asi ještě nikdy neshodli Dovolím si vzývat matku moudrosti, totiž trochu se opakovat: Ať už systém vznikl jakkoliv, nemusí to přeci mít nic společného s tím, jak mu lidé říkají (nebo nedej tučňák mají říkat). Ostatně, mně také říkají Martin nebo MJ a ne Mareš/Böhm/Hlaváček/Prymek, i když všechny tyto rody k mému vzniku zajisté podstatnou měrou přispěly. Zkrátka jména mají být prostředkem ke komunikaci, ne k hloupému politikaření.
Proprietární moduly nebudeš do jádra zaváděti => ale budu, pod fuse klidně :)Nejen pod FUSE - nemám morální problém s používáním "binárního svinstva" od nVidie.
Proprietární moduly nebudeš do jádra zaváděti => ale budu, pod fuse klidně :)FUSE do jádra nic nezavádí.
Tiskni Sdílej: