Byla vydána nová verze 12.0.0 vizuálního programovacího jazyka Snap! (Wikipedie) inspirovaného jazykem Scratch (Wikipedie). Přehled novinek na GitHubu.
Počítačovou hru Gravity Circuit (ProtonDB) lze do 14. června do 19:00 získat na Steamu zdarma. Napořád.
Nejnovější X.Org X server 21.1.23 a Xwayland 24.1.12 řeší 9 bezpečnostních chyb.
npm balíčky @redhat-cloud-services byly kompromitovány.
Byly publikovány informace o zranitelnosti CVE-2026-46243 pojmenované CIFSwitch v Linuxu od roku 2007. Běžný uživatel může získat práva roota (lokální eskalaci práv). V upstreamu je již opraveno.
Nvidia na své konferenci NVIDIA GTC Taipei 2026 představila řadu novinek. Společně s Microsoftem představili superčip NVIDIA RTX Spark (až 6 144 jader GPU, 20 jader CPU, 1 petaflop AI výkonu v FP4 a 128 GB jednotné paměti). První notebooky a stolní počítače s tímto čipem od Nvidie místo Intelu nebo AMD by se měly na trh dostat na podzim letošního roku.
Na Kickstarteru běží kampaň na podporu kapesního počítače s Linuxem CardputerZero od společnosti M5Stack. Postaven je na Raspberry Pi Compute Module 0. Podporuje moduly M5. Koupit lze s rozšířeními LoRa a CC1101.
Tento týden se bude vyznačovat zejména deštěm, a proto vás může zajímat, že již v úterý proběhne 63. Virtuální Bastlírna, která se bude odehrávat přímo v teple vašich domovů a bastlíren. Proto se připojte k této volné otevřené diskuzi bastlířů, techniků, vědců, ve které se probírají novinky a zajímavá témata z techniky. Mezi největší novinky bude tentokrát patrně patřit oznámení hackerského nástroje Flipper One. Zároveň úspěšně probíhá
… více »86Box (Wikipedie), tj. emulátor retro počítačů založených na x86, byl vydán ve verzi 6.0. Přibyly například zvuky pevného disku. Na GitHubu jsou vedle zdrojových kódů ke stažení také připravené balíčky ve formátu AppImage.
Byla vydána nová verze 4.6 audio přehrávače Audacious (Wikipedie). Z novinek lze vypíchnout nový plugin pro procházení soubory, podporu audio formátu Musepack SV8 nebo přechod na build systém Meson.
Neberte tohle vážně, ale trocha pravdy tam je :).
Metodu lze aplikovat na programování problémů, jejichž řešení se provádí jen několikrát. Její použití uvedu na velice reálném příkladě ;):
Pracujete v letectvu armády Spojených států jako programátor(ka). Jednoho dne se přijde šokující zpráva, na Zemi se řítí planetka, a její dopad by vyhubil veškerý život. Jste pověřen(a) provést výpočet, který určí místo, na planetce, kam zasáhnout jadernou hlavicí, aby byla zničena (kolikrát jsme viděli řešit tento problém v katastrofických filmech
).
Na řešení problému máte přesně dvě hodiny. Hned po chvíli od zadání vás napadne algoritmus, který by byl naprogramovaný za pár minut, ale s brutální složitostí, program by počítal místo dopadu necelé dvě hodiny.
Začnete tedy provádět optimalizace, na konec se doba výpočtu zkrátí na pět minut, ale vy jste proplýtval(a) celé dvě hodiny na řešení problému.
Proto je optimální řešení naprogramovat to za těch pár minut, a pak se jít někam odfrknout, nebo opít pod obraz, co když je to naposledy ;).
Metoda se nejlépe uplatní pokud máte napsaný kód, který vykazuje chyby při provádění, a už vás nebaví debugovat.
Metoda vyžaduje velké odhodlání k radikálnímu kroku – smazat existující kód, a začít znovu.
Uvedu příklad správného použití:
Máte naprogramovaný kód, jehož debutování by zabralo hodinu. Přitom kompletní přepsání by trvalo tři čtvrtě hodiny. Jediný problém je, správně odhadnout onu potřebnou dobu.
Na závěr něco pro uživatele SUSE – papírový chameleon (omluvte kvalitu je to braný telefonem)
Tiskni
Sdílej:
. Bohužel někteří studenti často aplikují i tu první a to nejen v případech ohrožení země
. A když tam chce pak cvičící najít chybu, aby mohl poradit, co se má opravit, je to těžší úkol, než to programovat znovu...
Diky moc.