Na čem aktuálně pracují vývojáři GNOME a KDE Plasma? Pravidelný přehled novinek v Týden v GNOME a Týden v KDE Plasma.
Byla vydána (𝕏) nová verze 2025.2 linuxové distribuce navržené pro digitální forenzní analýzu a penetrační testování Kali Linux (Wikipedie). Přehled novinek se seznamem nových nástrojů v oficiálním oznámení na blogu.
Dánské ministerstvo pro digitální záležitosti má v plánu přejít na Linux a LibreOffice [It's FOSS News].
V úterý Google vydal Android 16. Zdrojové kódy jsou k dispozici na AOSP (Android Open Source Project). Chybí (zatím?) ale zdrojové kódy specifické pro telefony Pixel od Googlu. Projekty jako CalyxOS a GrapheneOS řeší, jak tyto telefony nadále podporovat. Nejistá je podpora budoucích Pixelů. Souvisí to s hrozícím rozdělením Googlu (Google, Chrome, Android)?
Byla vydána (𝕏) květnová aktualizace aneb nová verze 1.101 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a videi v poznámkách k vydání. Ve verzi 1.101 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
V Brně na FIT VUT probíhá třídenní open source komunitní konference DevConf.CZ 2025. Vstup je zdarma, nutná je ale registrace. Na programu je celá řada zajímavých přednášek, lightning talků, meetupů a workshopů. Přednášky lze sledovat i online na YouTube kanálu konference. Aktuální dění lze sledovat na Matrixu, 𝕏 nebo Mastodonu.
Vyloučení technologií, které by mohly představovat bezpečnostní riziko pro stát, má umožnit zákon o kybernetické bezpečnosti, který včera Senát schválil spolu s novelami navazujících právních předpisů. Norma, kterou nyní dostane k podpisu prezident, počítá rovněž s prověřováním dodavatelů technologií pro stát. Normy mají nabýt účinnosti od třetího měsíce po jejich vyhlášení ve Sbírce zákonů.
Open source platforma Home Assistant (Demo, GitHub, Wikipedie) pro monitorování a řízení inteligentní domácnosti byla vydána v nové verzi 2025.6.
Po Red Hat Enterprise Linuxu a AlmaLinuxu byl v nové stabilní verzi 10.0 vydán také Rocky Linux. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Bylo vydáno Eclipse IDE 2025-06 aneb Eclipse 4.36. Představení novinek tohoto integrovaného vývojového prostředí také na YouTube.
a ten dokument přeformátoval ze stylu „odrážka odsazená 50 mezerami” na dokument formátovanýTo mi připomnělo jak jsem si včera stáhnul přihlášku na vyhlášku 50 (.doc) a všechno bylo kompletně rozházený, protože i nový řádky byly dělaný mezerníkem a mezi "Jméno:" a tečkama byl celej prázdnej řádek. Vytisknul sem to vyplnil a odevzdal, je to jejich problém že to neumí napsat
njn, je pravda že osobně ldyž něco takovýho rozesílám, posílám to jako PDFTo je prijemce urcite desne nadsen, kdyz mu z toho nejde copy/pastovat.
posílám to jako PDF
To je prijemce urcite desne nadsen, kdyz mu z toho nejde copy/pastovat.??? Ako citam, tak citam, nikde nevidim, ze by niekto spominal "zamknute" pdf.. Z bezneho PDF sa samozrejme copirovat da bez problemov..
pdf2text utilit je pomerne dost
Které jsou na nic, když u PDF objektů chybí textový popis.
Aky format by si teda uprednostnil ty, ked plaintext nestaci?
Předně je třeba upřesnit, co stačí, a podle toho zvolit formát.
Pokud se dokument bude tisknout nebo prohlížet na zařízení vhodném k prohlížení obrázků formátu A4 (což bohužel většina monitorů nesplňuje), pak samozřejmě PDF je v pořádku bez ohledu na přítomnost textové vrstvy.
Pokud tato podmínka není splněna, ale lze předpokládat zobrazení na zařízení neznámých rozměrů nebo další strojové zpracování, zvolím značkovací jazyk (XHTML, DocBook).
Pokud je dokument určen je pro jednorázové přečtení člověkem a lze předpokládat, že disponuje výstupním zařízením o alespoň 60 80 sloupcích, zvolím čistý text.
Samozřejmě je vždy třeba zhodnotit, zda přenášená informace neutrpí, když daný formát nebude dostatečně výrazově bohatý. Pokud se zde dostanu do sporu, nebo nelze odhadnout zamýšlený způsob použití příjemcem, tak zašlu stejný dokument ve více formátech.
Nakonec je třeba zdůraznit, že tento postup je třeba aplikovat pozpátku. Tedy pošlu čistý text, pakliže to není vhodné, tak značkovací, a když ani to nevyhovuje, tak nějaký obrázkový.
Dat nekomu dneska OO a neupozornit ze nativne uklada v odt, mi dneska bohuzel jeste porad jak to rict? idealisticke? naivni?Jenže ono to není tak úplně, jak to vypadá. Funguje to tak, že mladému jedou pomalu hry, vyskakují hlášky z antiviru, tak to Ota přeinstaluje. A zase se na tom instaluje a paří milion her, dokud to funguje. Tohle bylo po letech asi poprvé, co na tom někdo psal nějaký dokument. A jeho nezajímá, co tam je, a co s tím. I když mu to řeknu, tak na mne hledí a odpoví, že až bude mít problém, tak se zeptá.
A podobné molochy, které umí od všeho něco a nic pořádně, nemám rád.Jako lidi tuhle charakteristiku pravděpodobně splňujeme taky
Otazka je, jaky ma presne vyznam standard, pokud neni skutecne "standardni", tj. pouzivany vetsinou programu (ve smyslu poctu uzivatelu).Přece ten, aby se časem běžně používaným stal. Myslím, že právě tak to funguje. Něco se standardizuje a pak se toho všichni drží, aby byli kompatibilní s ostatními, protože jinak by nepřežili. Smůla je, že v IT to funguje trochu jinak.
Jinak hadejte, co se stane, kdyz poslete do nejmenovane velke korporace podporujici OpenDocument dokument v ODT ? Verte tomu, ze ho taky v nekterych pripadech neprectou....nejmenované? ... tak já si tipnu - IBM?
Realita? Hmm, pěkný místo, ale žít bych tam nechtěl.
Tiskni
Sdílej: