GIMP MFAQ 4 - potřebujete vyžehlit obličej?

17.1.2013 11:19 | Přečteno: 4188× | Vše kolem GNU/Linuxu | | poslední úprava: 17.1.2013 12:35

Po téměř 4 letech jsem se rozhodnul přihodit další návod pro GIMP – k činnosti, kterou provádí kdekdo, ale povětšinou jsou výsledky buď divné (voskové figuríny v časopisech), nebo přímo odstrašující (občas potkávám v některých diskuzích). Pro činnost zmíněnou v nadpisu ovšem existuje pro GIMP úplně skvělý plugin: Wavelet Decompose. Pokud by v tuto chvíli chtěli uživatelé Windows zdrhnout, že jim to bude k ničemu, utíkat nemusejí, dá se stáhnout i funkční verze pro Windows.

Pro začátek bych měl říct, že tento plugin za vás nepohne prstem, veškeré retuše si musíte vypiplat pěkně sami ručně, ale – a o tom to je – s ním můžete dosáhnout nesrovnatelně lepší výsledky, než s jakýmkoliv automatickým nástrojem.

V jakém ohledu mám tyto lepší výsledky na mysli? Většinou se pro úpravy pleti používají různé kombinace zahlazování vad na kráse pomocí healing tool a potom se celý ksicht rozpatle pomocí gaussian blur, takže místo kůže mají modelky jen jakousi vystínovanou plastickou hmotu. Tento plugin vám ovšem umožní zachovat strukturu pleti a opravit ji tak, aby vypadala zdravě a přirozeně.

Po nainstalování plugin najdete mezi obecnými filtry. Když ho spustíte, rozloží vám původní fotografii na takový počet vrstev, jaký jste si v nastavení filtru zadali + 1 vrstva podkladová, přičemž složením těchto vrstev vznikne identická kopie originálního obrázku. Čím vyšší vrstva, tím jemnější detaily snímku obsahuje – to vám umožní opravit například hrubší vady v jedné vrstvě, aniž byste zároveň poškodili detaily, nacházející se v jiné vrstvě. No a to je de facto vše, co potřebujete vědět

Jak tedy na to?

Pokud vám princip popsaný výše nestačí, popíšu stručně postup. Jelikož fotím spíše krajinky, tak jsem si pro ukázku vypůjčil fotografii nazvanou Hoodie od Erika Olssona, na kterou jsem v jednom návodu narazil a je pro demonstraci velmi vhodná.

Fotku otevřeme v GIMPu, spustíme výše zmiňovaný plugin, zvolíme počet vrstev (výchozích je 5, ale doporučuji raději 10) a počkáme, až se nám vytvoří nové vrstvy.

Jako podklad je vrstva residual, nad níž jsou vrstvy se strukturou (vrstvy jsou slučovány pomocí sloučení zrnitosti). Na ukázku pár vrstev z ukázkové fotografie (residual, 8, 6, 4):

Nyní můžeme všechny vrstvy vypnout a prohlížet si jednu po druhé a zkoumat, kde jsou vady, které ve výsledné fotografii nechceme mít, kde je struktura kůže, vrstvy můžeme různě kombinovat, abychom našli, kde je co potřeba spravit. Vady potom můžeme zakrývat pomocí léčicícho razítka, rozpatlávat „prstem“, použít lokálně rozostření… Už je na každém jednotlivci, aby si našel ten správný nástroj pro výsledek, který u konkrétní fotky očekává. Zajímavá informace pro někoho může být také to, že když v tomto režimu (sloučení zrnitosti) kreslíte do vrstvy středně šedou barvou (RGB 128,128,128), nijak to neovlivní výsledek. Tmavší odstíny potom tedy ztmavují, světlejší zesvětlují.

A to by snad mohlo být vše. Na závěr tedy ještě výřez z původního souboru:

a upravená fotka (pro porovnání si každou třeba otevřte do nové záložky a překlikávejte):

       

Komentáře

[radix]

Osobne takove upravy nemam rad - neni to uz pro me fotografie (jakozto verne zachyceni reality). V tom vyrezu to po retusi taky nevypada nic moc - takto dokonalou plet proste nikdo nema.

[Dreit]

Osobne takove upravy nemam rad

Každý má jinak nastavenou hranici, s tím se nedá nic dělat

V tom vyrezu to po retusi taky nevypada nic moc - takto dokonalou plet proste nikdo nema

Dovolil bych si tvrdit, že oproti většině výtvorů co mohu denně vidět je výsledek naprosto perfektní. Ale bohužel dokonalost je taková....jednotná - všichni potom vypadají podobně. Pravá krása je v nedokonalostech.

[Lopata]

Krása je v průměrnosti. http://www.uni-regensburg.de/Fakultaeten/phil_Fak_II/Psychologie/Psy_II/beautycheck/english/index.htm

[Kvakor]

Já bych viděl hlavní výhodu v tom, že se zachovají detaily, které jsou jinak ztraceny, protože většina klasických filtrů funguje jako dolní propust. Editace ve frekvenční oblasti umožní zachovat i vysoké frekvence, takže výsledek nemusí vypadat tak jednolitě.

[Dreit]

Pásmová zádrž/propust

[otula]

S úpravami fotografií je to těžké - jedna věc je, že pokud si necháš vypadnout jpeg z foťáku, není to věrné zachycení reality (čip se nedá srovnávat s okem, navíc přímo v přístroji proběhne postproces). Při focení do raw se postprocesu nevyhneš, takže to také není věrné zachycení reality (a opět problém s čipem). Když na někoho koukáš, neděláš to přes lupu, vnímáš ho jako celek. Jenže když vyfotíš detaily obličeje, vylezou na povrch takové detaily, jaké nikdy okem nevnímáš. Takže co je vlastně "realita"? V časopisech mají obličeje populárních lidí vyžehlené, že člověk neví, zda to není počítačově generovaná postava či figurína, vedle toho fotku jiného člověka úplně bez úprav…

Konec konců, modelky jsou před focením složitě líčeny, aby se všechny nedokonalosti pleti zakryly – ve finále je pak jejich "přirozená" fotka nepřirozenější, než fotka bez mejkapu po takovéto úpravě.

Ale samozřejmě je to otázka osobní preference. Každému se líbí něco jiného, a netýká se to jen fotek, ale všeho kolem nás.

[radix]

S úpravami fotografií je to těžké - jedna věc je, že pokud si necháš vypadnout jpeg z foťáku, není to věrné zachycení reality (čip se nedá srovnávat s okem, navíc přímo v přístroji proběhne postproces). Při focení do raw se postprocesu nevyhneš, takže to také není věrné zachycení reality (a opět problém s čipem).

Chápu, jak to myslíš a máš pravdu. Pro mě je v tom ale stále velký rozdíl - postprocessing (ve smyslu ladění expozice, doostření, vyvážení bílé) ti stále jen mění způsob zobrazení té reality, zatímco tyto retuše už modifikují samou prezentovanou realitu (mažou existující objekty apod.)

Konec konců, modelky jsou před focením složitě líčeny, aby se všechny nedokonalosti pleti zakryly – ve finále je pak jejich "přirozená" fotka nepřirozenější, než fotka bez mejkapu po takovéto úpravě.

No to je dost mozna pravda. Mne se nelibi ani ten mejkup, proste mne to nepripomina zenu, ale nejakou pannu. Ale samozrejme vkus se muze lisit ...

[otula]

Mne se nelibi ani ten mejkup, proste mne to nepripomina zenu, ale nejakou pannu. Ale samozrejme vkus se muze lisit ...

Ono je to opět o míře použití. U dobře udělaného mejkapu nepoznáš, že ho žena má, pokud ji pečlivě zblízka nezkoumáš. U dobře udělaného líčení si ho neuvědomíš, pokud na to nemyslíš. A osobně vnímám takto upravené ženy pozitivně – dokážou zakrýt vady a zvýraznit krásu. Jiná věc je, že spousta ženských to neumí a vypadá pak jak mumie nebo jako Indián na válečné stezce.

A když o tom píšu, vzpomněl jsem si na úryvek z knihy (bohužel už netuším, která to byla, ale mám ho uložený), který se toho týká a dává ti za pravdu a ve světle současného světa působí docela zajímavě:

Značná část svědectví přispívá k závěru, že byla herečkou. To by vysvětlovalo její vlohy pro napodobování přízvuků a chování rozličných společenských vrstev, její zvyk líčit se přes den, kdy by si žádná své cti dbalá žena nezneštvařila pleť kosmetikou, i její otevřené vystupování coby Piercovy metresy. Dělicí čára mezi herečkou a prostitutkou byla tehdy neobyčejně jemná.

[jozka]

Potrebuju, ale to uz zadnej GIMP nespravi.

Diky za navod.

[otula]

Nic si z toho nedělej, mně partnerka také nadává, že mám vrásky jak 60letý stařec

[David Ježek]

tenhle?

[otula]

No snad ne. Ale kdo ví, jak to vidí ona

[gtz]

prostě stárneme .... již nám není 20, aby jsme měli ksicht jako děckou prdelku. Aspoň, že tě nenutí jít na nějaký botox

[otula]

No jo, jak že to zpívá Nohavica? Penze je daleko… Zrovna nedávno někde psali nebo mluvili o tom, jaká mají tady ta svinstva následky – že lidi úplně ztrácejí schopnost mimiky, čímž se při komunikaci dostávají na úroveň psané komunikace bez smajlíků…

[gtz]

No prý letošní rok byl celkem boom s těmito dárky pod stromečkem

[otula]

Jestli má dedukce funguje správně, tak předpokládám, že to znamená, že spam slevových serverů úspěšně nachází své zákazníky… Já už to všechno filtruji rovnou do koše Ale víš co, na druhou stranu je to skvělá věc pro hraní pokeru

[Grunt]

Když ho spustíte, rozloží vám původní fotografii na takový počet vrstev, jaký jste si v nastavení filtru zadali + 1 vrstva podkladová, přičemž složením těchto vrstev vznikne identická kopie originálního obrázku. Čím vyšší vrstva, tím jemnější detaily snímku obsahuje – to vám umožní opravit například hrubší vady v jedné vrstvě, aniž byste zároveň poškodili detaily, nacházející se v jiné vrstvě. No a to je de facto vše, co potřebujete vědět

Úžasné. Vždycky jsem věděl, že se Waveletová transformace na takové úpravy používá, ale vždycky jsem si myslel, že se to používá plošně na jednotlivé vrstvy a že největší bias je na té nejvyšší (což v podstatě odpovídá tomu gaussovu bluru a rozmazání, protože to není nic jiného než prostorově omezený filtr). Takhle to rozložit a ručně upravovat vrstvy na kterých jsou opravdové chyby by mě asi nenapadlo, takže ode mě dostáváš bezvýznamný bodík za nápaditost. Sice mi teď slečna trošinku připomíná vymodelované modely obličejů do počítačových her (nevím jestli to bylo v Blenderu), které jsou potažené texturou na kterou jsou naneseny rozprašovačem do bumpmapové vrstvy póry, ale je fakt, že je to lepší než nějaká vyhlazená Barbie.

Na ukázku pár vrstev z ukázkové fotografie (residual, 8, 6, 4):

Vím že to jen opisuješ, ale ono je přesně naopak. Nejnižší vrstva není reziduální, nýbrž jde o tzv. vrsrvu s DC koefiienty. Vyšší vrstvy jsou residua od ní. Proto jsou šedé.

Zajímavá informace pro někoho může být také to, že když v tomto režimu (sloučení zrnitosti) kreslíte do vrstvy středně šedou barvou (RGB 128,128,128), nijak to neovlivní výsledek. Tmavší odstíny potom tedy ztmavují, světlejší zesvětlují.

Hodnota 128 je při sloučení zrnitosti pomyslná nula. Cokoliv co jde pod ni je jakoby do mínusu a od pixelu nad ním se odečítá a cokoliv jde nad nulu jde jakoby do plusu a k pixelu nad ním se přičítá (tzn. 130 → |128 - 130| = +2 hodnoty od pixelu o vrstvu výš). Cokoliv co je v nějaké vrstvě odlišné od hodnoty 128 a ty to hodnotou 128 provalíš z daného frekvenčního rozsahu, který vrstva pokrývá, jakoby smažeš.

Jinak k rozkladu do vrstev žádný plug-in nepotřebuješ. Jde to vesele jen s tím co dá GIMP (i když je to o málo pracnější). Jak se to dělá jsem již částečně nastřelil kdysi ve svém zápisku (odstavec „Druhý pokus“). Pokud se nezastavíš jen u rozlišení 256x256, ale pokračuješ stále níž a níž až k rozlišení 1x1 pixel (což je v podstatě DC koeficient) dostaneš úplně to samé. Já měl do druhého pokračování (ke kterému se už asi do smrti nedostanu) připravenou takhle udělanou Lennu ještě zkombinovanou se simulací komprese (podobně jako má JPEG2000), vše ručně vypatláno v GIMPu bez jediného pluginu. Viz přílohy.

Jen mě na Waveletu vždycinky štvaly ty frekvenční rozsahy jednotlivých vrstev. Nejsou to stejně vzdálené biny s jednotnou šířkou jako třeba u PQF, ale rostou násobně (1x1,2x2,4x4,8x8,16x16,…,128x28,256x256…). Naprosto ideální by bylo asi klonování vrstev a z obou stran low-pass, high-pass filtr a vždycky si posuvníkama vyfiltrovat jen frekvenční rozsahy nějaké určitého artefaktu a ten potom promazat. A pak si zas duplikovat originál a zase si naladit jiný frekvenční rozsah jiného artefaktu… Tak jako je předvedeno ladění v ukázce v příloze. Jenže to už by bohužel vyžadovalo znalosti designu filtrů, to já ještě moc neumím, takže nějaký plugin těžko splácnu.

Přílohy:

• Lenna_wavelet.xfc
• Hoodie_spect_decompose.mp4

[otula]

Zajímavé. Je vidět, že tomu rozumíš docela do hloubky - máš u mne malé bezvýznamné plus a aspoň jsem ti jedno plus přihodil i k článku - napsals ho v době, kdy jsem měl úplně jiné starosti, než si číst blogy, takže mi unikl, a jsem rád, žes mne na něj upozornil.

A jinak co se této problematiky týče, jsem byl úplně nadšen, když jsem na to narazil. Vždycky jsem měl problém vyretušovat třeba oteklé oči, či velké vrásky (někdo tyto retuše kritizuje, jenže na fotce vylezou hrou světla často chyby, kterých si člověk v reálu vůbec nevšímá), no a tohleto to umožňuje úplně parádně.