Open source software pro úpravu digitálních fotografií LightZone (Wikipedie) byl vydán v nové verzi 5.0.0. LightZone je dnes k dispozici pod licencí BSD. Původně se jednalo o proprietární software vyvíjený společností Light Crafts. Ta v prosinci 2012 souhlasila s uvolněním zdrojových kódů jako open source [Wayback Machine].
Byla vydána verze 0.84 telnet a ssh klienta PuTTY (Wikipedie). Podrobnosti v přehledu nových vlastností a oprav chyb a Change Logu.
Microsoft představil Azure Linux 4.0 a Azure Container Linux. Na konferenci Open Source Summit North America 2026 organizované konsorciem Linux Foundation a sponzorované také Microsoftem. Azure Linux 4.0 vychází z Fedora Linuxu. Azure Container Linux je založen na projektu Flatcar. Azure Linux (GitHub, Wikipedie) byl původně znám jako CBL-Mariner.
Nové číslo časopisu Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 165 (pdf).
Byla vydána verze 9.2 open source virtualizační platformy Proxmox VE (Proxmox Virtual Environment, Wikipedie) založené na Debianu. Přehled novinek v poznámkách k vydání a informačním videu.
Firefox 151 podporuje Web Serial API. Pro komunikaci s různými mikrokontroléry připojenými přes USB nebo sériové porty už není nutné spouštět Chrome nebo na Chromiu postavené webové prohlížeče.
Byla vydána nová stabilní verze 8.0 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 148. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
Ve FreeBSD byla nalezena a opravena zranitelnost FatGid aneb CVE-2026-45250. Jedná se o lokální eskalaci práv. Neprivilegovaný uživatel se může stát rootem.
Společnost Flipper Devices oznámila Flipper One. Zcela nový Flipper postavený od nuly. Jedná se o open-source linuxovou platformu založenou na čipu Rockchip RK3576. Hledají se dobrovolníci pro pomoc s dokončením vývoje (ovladače, testování, tvorba modulů).
Vývojáři Wine oznámili vydání verze 2.0 knihovny vkd3d pro překlad volání Direct3D na Vulkan. Přehled novinek na GitLabu.
Tento zápis nemá nic společného s Linuxem, potažmo počítači. Je to jen povzdech nad tupostí lidí ze státní správy. A nad osudem suchozemských želv, jejichž krásu jsem měl díky své přítelkyni (přítelkyně není želva, pouze jednu chová) možnost poznat.
Cestou do práce jsem si přečetl článek J.X.Doležala o tom, jak úřady angažované v ochraně přírody dělají přesný opak toho, co by dělat měly. Pěkně mě to namíchlo. Vlastně ani nevím proč. Teď, když tak nad tím přemýšlím, tak si uvědomuji, že pouze pokračují v linii nastolené v předcházejících letech.
J.X.Doležal je novinář, k němuž mám naprosto neutrální vztah formovaný negativními i pozitivními zkušenostmi. Mám ještě v živé paměti jeho články o Linuxu, jehož byl nejdříve nadšeným zastáncem, dokonce se začal označovat za hackera (zjevně v tom negativním, nepůvodním významu), ale když záhy narazil na své vědomostní limity, začal jej zatracovat a pomlouvat. Dnes mu to nemám za zlé, beru to jako naprosto běžnou reakci člověka, který po letech zkušeností s Windows sám sebe pokládá za počítačového profesionála a přitom mu nic neříká pojem routovací tabulka. Po chvíli s Linuxem muselo zákonitě přijít vystřízlivění. Ale snadnější je hledat chyby jinde než v sobě, proto ta nenávist k Linuxu.
Naopak pozitivní dojem ve mně zanechává svojí angažovaností v oblasti ochrany terarijních zvířat. Ano, jejich problémy jsou naprosto ničím s utrpením zvířat chovaných ve velkochovech (zde nemluvím o účelu, za nímž jsou chovány, ale o způsobu a podmínkách, jak jsou chovány). Přesto aspoň v něčem se snaží o nápravu. Vidím to, jako běh na velmi dlouho trať, který se nutně skládá z mnoha kroků.
Ale abych se dostal k jádru věci. Pan Doležal se obrátil na Kateřinu Jacques, aby podnikla kroky vedoucí ke zlepšení podmínek, za jakých jsou dovážena a registrována chráněná terarijní zvířata. Článek výslovně pojednává o suchozemských želvách. Vyřízení povolení dovozu překročilo zákonnou lhůtu trojnásobně. Následně bylo nutné zvířata očipovat. Je to naprosto zbytečné, želvu je možné jednoznačně identifikovat pomocí kresby krunýře. Že vražení půlcentimetrového čipu do zvířete o délce deset centimetrů není týrání, to si může myslet snad jen idiot. Poslankyně K. Jacques přislíbila pomoc.
A jak že celá věc dopadla? Nový zákon proti týraní je na světě. Želvy se podle něj budou čipovat i nadále. Tento výsledek mě přivádí k úvahám o smyslu existence státních orgánu, které by měly proti týrání zvířat bojovat. Kde se bere touha očipovat vše živé? Není možné, že lidem v těchto úřadech nikdo neřekl, co je náplní jejich práce? Nebo že by to popletl a ze slov "proti týraní" to první nedopatřením vypadlo? Či snad jsou ti lidé opravdu takoví idioti? Já už fakt nevím.
Tiskni
Sdílej:
Zrovna jednu vysušenou, která ke své smůle čip neměla, mám doma na skříni. Dárek od kamaráda, co ji našel někde za garáží, kam se nejspíš zaběhla.
Pritom se zelvou chodite za jednim (opakuji JEDNIM, to je to cele cislo mezi nulou a dvema) veterinarem.Proč? Chodíš k jednomu, ten tě naštve, začneš chodit k jinému, pak si znamý přestěhuje ordinaci blíz ke tobě a začneš chodit k němu. Myslíš, že u toho třetího si budeš pamatovat všechno, co té želvě dělal ten první? Sotva. Jiná otázka je, jestli ten čip musí být tak velký, nebo je takhle velký jenom proto, aby byl levný...
Nezapomínejte, že očipování usnadňuje především evidenci. Přineseš zvíře, ojedu ho čtečkou a v případě že by existovala povinná celostátní databanka, tak bych ihned věděl co je to za zvíře, jeho původ, nemoci a úrazy které prodělalo, očkování zda-li má, jestli nejsou u něj nějaká rizika, atp. atp.. což v konečném důsledku znamená možnost kvalitnější léčby.A stejně tak (až na ten čip), měl fungovat IZIP...
. Spíš jsem chtěl poukázat na naprostou rozmanitost stupnice hodnot života.
Btw, v této zemi byla (a ještě stále je) velmi dobře fungující krevní msta.
Kde se bere touha očipovat vše živé?z touhy vše ovládnout ... a pokud jsi "vše živé" mínil "kromě člověka", pak toto je jen předstupeň, na člověka taky dojde - proto je potřeba čipovat vše bez rozdílu a bez rozmyslu, aby pak náhodou někoho nenapadlo zvažovat okolnosti pro jednotlivé případy co se týče JXD, četl jsem i jiné jeho články než o Linuxu, a pokaždé, když jsem měl o dané věci alespoň základní přehled, objevil jsem v nich spousty faktických nesrovnalostí, neřkuli úplných nesmyslů, takže už mu nevěřím ani nos mezi očima (rozhodně neříkám, že vše co napíše je lež, nebo že by neměl zajímavé postřehy, ale je celkem pruda neustále zjišťovat, jestli v dané konkrétní věci není mimo, takže lepší nečíst ho vůbec
)

. Jednou budeme mít možná blahobyt (to se neví
), ale zaplatíme jej absolutní ztrátou soukromí.
Sledujete vývojové trendy? V USA jsou napřed, ale dříve nebo později stejná opatření přicházejí i do Evropytak to sleduješ špatně, na špičce je Evropa, tedy pokud do ní počítáš ostrovní část Velké Británie - je fakt, že zbytek Evropy zatím zaostává i za USA
Nemame snad v pravnom state volebne pravo?já jsem rozhodně nevolil nikoho, kdo by mi slíbil, že když ho zvolím, bude prosazovat umístění americké vojenské základny na našem území - resp. to nevolil nikdo, protože o tom žádná strana nemluvila, nicméně asi 80% voličů, kteří jsou proti, je tím pádem obětí podrazu ... máme nějaký důvod myslet si, že by to s jinými nepopulárními tématy bylo jiné? - a i kdyby nakrásně ano a mělo záležet na vůli voličů, je nějaký problém nasadit reklamní kampaně (viz vstup do EU), a v horším případě opakovat hlasování, dokud to neprojde (viz registrované partnerství, navrhováno tuším asi dvousetkrát(!))?
Jednou budeme čipovaní všichni.možná ne - intenzivně se totiž pracuje na kamerizaci a strojovém rozpoznávání ledasčeho (nejen ksichtu), takže dříve než se stane povinné čipování lidí politicky průchodným, možná už ani nebude ke svému účelu potřeba