Probíhá hlasování o používání LLM při vývoji Debianu. Vývojáři Debianu mají na výběr 9 možností (návrhy A až H a žádný z nich).
Omarchy je linuxová distribuce s dlaždicovým správcem oken Hyprland. Založena je na Arch Linuxu. Vydána byla v nové major verzi 4.0.0 - The Quattro Release. Videopředstavení na YouTube. Celý desktop shell byl přepsán do Quickshellu. Přidána byla podpora pluginů.
Francouzská Ústavní rada zamítla zákaz používání sociálních sítí dětem mladším 15 let. Francouzská obdoba ústavního soudu uvedla, že opatření představuje nepřiměřený zásah do svobody projevu. Francouzský parlament zákaz schválil na konci července, začít platit měl od září. Šlo o první zákaz sociálních sítí pro děti v Evropě. Členové Ústavní rady se domnívají, že ustanovení „představuje zásah, který není přiměřený, nezbytný ani
… více »Open-source trackball Ploopy Adept má novou verzi nazvanou A+. Stále jde o symetrický desktopový trackball s šasi z 3D tiskárny a firmwarem QMK. Novinkami jsou dvojice tlačítek, jimiž půjde také otáčet, a volitelná opěrka ruky. Funkcionalita firmwaru je rozšířena o gesta, vrstvy a možnost konfigurace za běhu. Schémata a kód jsou jako obvykle na GitHubu. A+ půjde předobjednat za 99 CAD (bez dopravy a cla/DPH).
Prusa Research představil nové modely svých 3D tiskáren: Prusa XL+, CORE One+ (Gen 2) a CORE One L+.
Crown je multiplatformní open source herní engine. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu pod licencí MIT a GPLv3+. Byla vydána nová verze 0.64. Vyzkoušet lze online demo.
NVIDIA na konci ledna vydala v beta verzi nativního linuxového klienta své cloudové herní služby GeForce NOW. Včera oznámila ukončení beta verze a oficiální podporu Linuxu.
Byla vydána nová verze 3.5.0 nástroje pro inkrementální kopírování souborů rsync (Wikipedie). Přehled oprav a vylepšení v souboru NEWS. Řešeno je 33 zranitelností.
Organizace Apache Software Foundation (ASF) vydala verzi 31 integrovaného vývojového prostředí a vývojové platformy napsané v Javě NetBeans (Wikipedie). Přehled novinek na GitHubu. Instalovat lze také ze Snapcraftu a Flathubu.
Firma IBM uvedla svůj první mikropočítač Personal Computer před 45 lety, v srpnu 1981. Základní konfigurace modelu 5150 za 1 565 tehdejších dolarů obsahovala desktop s Intel 8088 a 16KB RAM, Color Graphics Adapter a klávesnici. Právě klávesnice Model F/XT vybavené kapacitními spínači, vlivné a s převodníkem dodnes použitelné, připomíná sběratelský web Admiral Shark's Keyboards.
Již dlouho jsem nenapsal žádný příspěvek, ne že bych něměl čas, ale hlavně proto, že jsem sám nevěděl, co psát. Dneska jsem se po dlouhé době rozhoupal a řekl jsem si, že je na čase moje "myšlenkové pochody" přeměnit v pár řádků textu. Teoreticky bych mohl přispívat každý týden novým zápiskem, ale nejsem ten typ, co má rád zápisky na 5 řádků, čili když už, tak pořádně.
Červnové návštěvy Red Hatu
Na prázdniny jsem hledal dlouhodobější praxi/brigádu, konkrétně na měsíce červenec - srpen a posléze září-leden (na školní půlroční praxi). Na dni otevřených dvěří společnosti Red Hat jsem se přihlásil jako uchazeč o brigádu na pozici Intern Development Engeneering. Byl jsem tedy pozván na písemný test, který obsahoval znalostní test Linuxu, programování a jeden testík ohledně angličtiny. Vzhledem k tomu, že jsem některé věci nevěděl (nikdy jsem je vlastně nepotřeboval), jsem se přes toto "filtrační" kolo -- jak tomu říkali -- probojoval. Druhé kolo byl pohovor, o kterém jsem si myslel, že už to nejhorší mám za sebou. Ujal se mě jeden velmi sympatický chlapík, který mě zkoušel z angličtiny, programování a celkově jsme se pak bavili o tom, co dělám, proč to dělám a tak dále. Nicméně tímto kolem jsem neprošel, inu, co se dá dělat. Nejvíc mě na tom štve, že jsem si nezajistil nějaký vedlejší job jinde, čili teď jsem bez práce. A taky mě mrzí, že mi nikdo z Red Hatu ani nedal vědět, že jsem neprošel, prostě se neozvali, i když říkali, že se ozvou všem.
Vedro, bouřky a OSS
Máme tu léto s perfektním subtropickým vedrem. Sem tam se objeví nějaká ta bouřka, tak mi nezbývá nic jiného než zalézt a číst si. V době, kdy píšu tento zápisek si stahuji poslední finální verzi systému Ubuntu. Sám jsem sice Archer (jak říkají na ofic. webu archlinuxu), ale určitě ho vyzkouším. Je to hlavně pro mé známé, kteří přešli (pozn. už mám zase o pár lidí, co přešli na linux více). No celkově se hlavně nudím, tak mě napadlo, že bych se zapojil do nějakého OSS projektu. Teď jsem si pročítal Developer Docs u Ubuntu a koukal jsem, že je docela potřeba "zabalit" nějaký ten software, který ještě v balíčkové podobě v ofic. repozitáři není. Tak jsem si řekl, proč ne. Ale hlavně jsem se chtěl zeptat Vás. Většina z Vás má jistě podobně zkušenosti se "zapojováním se" do různých OSS projektů, proto se tedy ptám, co byste mi radili?
Co teď?
Teď už vlastně nic. Končím tenhle zápisek. Až se mi v hlavě zase něco naakumuluje, převedu to do textové podoby.
Tiskni
Sdílej:
Nicméně, nepodezírala bych je ze zlých úmyslů, ale spíš z chaosu. Ona by nikomu huba neupadla a víc než pár drobných neubylo, kdyby poté, co rozumnou dobu nedostal odpověď, zvedl telefon a zeptal se sám.
Krome toho, on uz u pohovoru v RH zjevne uspel